Výroky obou rozhodnutí Nejvyššího soudu, jak sp. zn. 3 Tcu 76/2013, tak 3 Tcu 77/2013 totiž hovoří jasně: „je […] vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ohledně jednání spočívajího v tom, že […] poslanci […] si nejméně ode dne 3. 10. 2012 dali slíbit úplatek ve formě získání členství v orgánech – představenstvu nebo dozorčí radě – a případně i v managementu společnosti, v nichž je majoritním akcionářem Česká republika, nebo ve státních orgánech […]“
Ať už je odůvodnění obou rozhodnutí jakkoli nejasné a vnitřně rozporné, platí oba výroky a oba paušálně vyjímají pro skutek popsaný prostě „dali [si] slíbit“, aniž by bylo vynětí omezeno jen na přijímání slibu ve Sněmovně. Těžko tedy nějak zahájit trestní stíhání znovu, a přinejmenším by se VSZ tentokrát nevyhnulo řádnému postupu podle § 10 odst. 2 TŘ.
Pochříchu se většina debat o kauze soustředila na trestnost či netrestnost výměny trafik, případně na kvalitu souvisejících usnesení Nejvyššího soudu. Přitom dosavadní trestní stíhání vedené Vrchním státním zastupitelstvím v Olomouci nese několik zajímavých rysů, o nichž se moc nemluví:
1) Uspěchanost a odbytost „odposlechového“ řízení
Četli jste usnesení o zahájení trestního stíhání? Jak usnesení ve věci trafik, tak usnesení ve věci sledování Vojenským zpravodajstvím jsou postavená jen a pouze na odposleších. V kauze trafik je uspěchanost postupu obzvlášť nápadná, neboť trestní orgány požádaly o vydání Petra Nečase, aniž jej nechaly ještě před podáním žádosti podat vysvětlení. Nejen že Petr Nečas neměl šanci říci k věci svoje a případně se nějak obhájit předem (ač to není výslovná povinnost orgánů činných v trestním řízení, je to běžné a zejména v takto citlivém a právně náročném případu bych to pokládal za absolutní samozřejmost, ještě než bych uvažoval o jeho trestním stíhání), ale navíc pak orgánům chyběly podrobné informace o tom, co vlastně stíhají. Takže potom s překvapením zjistily, že vlastně ani nevědí, kde se měl skutek odehrát, zda na půdě Parlamentu či zcela jinde.
Toto není známka, že by případ měli v ruce opravdoví profíci. Odposlechy jsou sice užitečný pramen důkazů, ale není možné stavět případy jen na výstupech z odposlechů a zapomínat na poctivou policejní práci! Bohužel jde o problém dnešní doby, který se netýká jen tohoto případu.
2) Nekvalitní usnesení o zahájení trestního stíhání
Usnesení ve věci trafik sice cituje množství odposlechů, ale ani v jediné citaci v usnesení nepadne výslovně, že někdo mění členství v dozorčí radě právě za poslanecké křeslo. Tak o co je opřen závěr, že šlo o právě takový úplatek?
Na straně 15 usnesení se píše „orgány činné v trestním řízení mají [...] za to“ a tím je patrně vše vysvětleno. Zda mají za to z nějakého odposlechnutého rozhovoru a z kterého přesně, nebo zda pouze z časové souslednosti, nevíme. Přitom jde o klíčovou součást odůvodnění, která měla být popsána nejpečlivěji.
Možná jsem příliš náročný, ale já mám o řádně odůvodněném a přezkoumatelném rozhodnutí zcela jiné představy. Kde jsou nějaká práva obviněného, copak nemá vědět, proč přesně je stíhán? Opět se lze ptát, jak je možné odvést v tak zásadním případě tak odbytou práci.
3) Inkvizitorský přístup státního zástupce
Podle článku v Lidovkách, který nikdo ze zástupců VSZ nepopřel, mělo být Petru Nečasovi pohrozeno pořádkovou pokutou za výrok „Je absurdní, že po dvaceti letech státu, který má založeny ústavní principy jako demokratický právní stát, existuje určitá skupinka osob v rámci orgánů činných v trestním řízení, která dospěla k názoru, že jednání, která byla doposud běžná, se jako mávnutím kouzelného proutku a telefonního operátora … [zde přerušeno státním zástupcem]“ Kdyby Petr Nečas řekl „státní zástupce je vůl, že mě stíhá“, chápal bych hrozbu pořádkovou pokutou. Tady však nic takového nepadlo. Petr Nečas si trochu květnatě, ale slušnými slovy stěžoval na porušení principu předvídatelnosti práva a hájil tak své jednání.
Pokud zakážeme pod hrozbou pokut zpochybňovat právní názor orgánů činných v trestním řízení, pak se vracíme někam do dob, kam jsme se určitě vracet nechtěli.
Takovýto zaslepený invizitorský postup státního zástupce je skandální. Buď by VSZ mělo tuto informaci popřít jako novinářský omyl, nebo bychom si měli ukázat na dotyčného státního zástupce a říci, že je ostudou svého stavu. Jsem ochoten odpustit právní formalizmus (byť proti němu vystupuji), jsem ochoten odpustit i odbyté odůvodnění (takových odůvodnění české orgány vyrábějí!), ale zneužívání úřední moci k vynucování nekritizovatelnosti neodpustím nikdy a nikomu.
Zkrátka a dobře, řízení ve věci trafik není pro Vrchní státní zastupitelství v Olomouci their finest hour.
27 komentářů:
Buďme spravedliví: na str. 15 "mají za to" a na str. 14 "dovozují závěr". Ovšem ani na jednom místě není vysvětleno, proč.
Taková menší formální vada usnesení.
JV
Je chybný závěr, že nemůže být zahájeno nové trestní stíhání, neboť součástí skutku, ohledně něhož byli jmenovaní vyňati z pravomoci OČTŘ, je vedle nehlasování o zákonech klíčová událost vzdání se mandátu:
dne 7. 11. 2012 se poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Bc. P. T., Bc. M. Š. , za příslib úplatku ve formě získání členství v orgánech – představenstvu nebo dozorčí radě – a případně i v managementu společností, v nichž je majoritním akcionářem Česká republika, nebo ve státních orgánech od předsedy vlády České republiky a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N., vzdali poslaneckého mandátu,
Podle odůvodnění "Projev učiněný obviněným (poslancem) v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky (...) není možné zakomponovat jako jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu" , přičemž NS identifikoval dvě formy chráněného projevu poslance: vzdání se mandátu, (ne)hlasování o zákonu.
Pokud proto nebude zakomponován projev poslance jako jeden ze znaků skutkové podstaty trestného činu, už se jedná o jiný skutek, resp. nenastane neoddělitelná intoxace zbylého jednání, které tak může být obviněno na svébytném základě. K dokonání přijetí úplatku pak není nutné vykonat pravomoc úpláceným způsobem a naopak lze do něj zahrnout i události po vzdání se mandátu, které nyní nebyly postihnuty.
Takže potom s překvapením zjistily, že vlastně ani nevědí, kde se měl skutek odehrát, zda na půdě Parlamentu či zcela jinde.
Ono existuje jedno zcela prozaické vysvětlení, proč Vrchní státní zastupitelství v Olomouci raději moc nešťouralo do toho, kde přesně v Praze se skutek odehrál. ;-)
Autorův komentář mi přijde tendenční a navíc se přidržel ve věci již obvyklého hysterického tónu. Odůvodnění trafikového usnesení je napsáno kvalitně ve vztahu ke skutkové podstatě. Vytkl bych mu jedinou vadu: vůbec z něho neplyne, že by se VSZ zabývalo tím, zda se na věc vztahuje poslanecká indemnita.
Že se nešlo cestou předchozích procesně nepoužitelných ÚZ o podaných vysvětleních, považuji spíše za výraznou přednost v postupu, jednak z hlediska procesní ekonomie, ale zejména vzhledem k tomu, že ve skutkově složitých věcech mohou tato vysvětlení negativně ovlivnit následné procesní výslechy.
„Takže potom s překvapením zjistily, že vlastně ani nevědí, kde se měl skutek odehrát, zda na půdě Parlamentu či zcela jinde.“
Nevím z čeho přesně autoru soudí, že to nevědí. Spíš to nepokládaly za podstatné, což by nebylo chybou, pokud by to bylo odůvodněno vlastními závěry o výkladu indemnity. Že OČTŘ v této fázi vyšetřování staví na odposleších, rozhodně není v rozporu s kvalitní policejní prací.
Za zcela nemístné pokládám, že autor dovozuje „inkvizitorský“ postup z novinového článku postaveném na převyprávěných dojmech a z toho, že je VSZ nepopřelo. Tak jak známe jiné zcela veřejné výroky Petra Nečase na adresu OČTŘ i jiných osob, tak mu jistě opakované poučení v tomto směru mohlo být jedině ku prospěchu.
Závěr o vyloučení dalšího stíhání exposlanců pro trafiky nesdílím. Nelze dle mého vycházet jen z toho, že výrok NSZ obsahuje autorem citované pasáže, protože z těchto ještě nelze dovodit, že jednání poslanců lze bez dalšího subsumovat pod legitimní výkon poslaneckého mandátu, který je kryt indemnitou, tak jak ve svých usneseních vyložil NSZ, když jiný popis skutku by v dalších podrobnostech mohl dle mého názoru takovou subsumpci vyloučit.
Nevím, na čem jiném by mělo být postavené dokazování, když si někdo nechá ústně slíbit trafiku za oschod ze sněmovny a pak tu trafiku přijme. Svědek, příznání, písemnost ? Fakt nechápu.
Roznodnutí NS včetně rozhovoru člena senátu NS na ihnedu je skadálně nekvalitní a nelogické. Mimochodem je ten stejný senát, který judikoval, že bodnutí nožem s 14 cm čepelí do břicha poškozeného nesmí být bez dalšího pojímáno jako pokus o vraždu :-) Předrevoluční kroměřížský okresní soudce v praxi...
Na druhou stranu vyjadřování VSZ je tragické, ten člověk není schopen popsat jednání normálním jazykem. O nesmyslné vazbě a nakonc i zásahu netřeba mluvit. Pomalu se sem vrací duch státních zástupců v Itálii, kteří si takto dělají jméno a pak přejdou do politky nebo advokacie.
Jan Michálek
Nebudu komentovat nesmyslně extenzivní rozhodnutí NS. Tento senát byk tragický v mnoha jiných věcech, kdysi jsem si myslel, že je dokonce úplatný, ale nakonec jsem došel k názoru, že je jen nekvalitní. Stačí si přečíst novinový rozhovor jednoho ze soudců a člověk pochopí a jen se diví. Jednou přiznají, že měli z politiků strach.
Osobně si myslm, že to pod imunitu nespadá, ale na druhou stranu je to podle mě celé bagatelní věc, když porovnáme plat poslance a plat "státního manažéra". Rozhodně to také není na vazbu.
Jiří Vyhnálek
Jan Petrov:
Třeba rozhovor Nečase pro Reflex citovaný v České pozici:>>Když proti vám stojí lidský dobytek a svině, může se stát cokoli. Někteří prokurátoři jsou dnes schopni využít a zneužít úplně všeho.<<
http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/dr-necas-bez-masky
Já tady spíš vidím obrovskou korupční mašinu, která občas mele i státní zástupce, a ti by si proto neměli nechat všechno líbit.
Jan Kasal: Je škoda, že citovaný novinový článek vychází jen z informací od advokátů. Vaše kritika postu mi v tomto připadá trefná. Nelze asi čekat, že SZ bude průběžně monitorovat tisk a urychleně dementovat.
Myslím, že Vaše povýšenecká formulace "mohlo být jedině ku prospěchu" není dobrá: vzbuzuje dojem, že si OČTR užívají své (velké) moci. Jinak, pokud OČTR vyslýchaného po určitém jeho výroku "poučí", pak tento výrok zjevně kvalifikují tak, že se přinejmenším blíží pokutovatelné hranici.
Jaké konkrétní Nečasovy výroky máte na mysli? Nejsou-li dostatečně "husté", je škoda, že pořádková pokuta nebyla udělena. Třeba by dala vzniknout moc pěknému nálezu ÚS. A pokud by OČTR "poučovaly" o pořádkové pokutě i s vědomím, že ta by nemohla soudy projít, pak by (shodneme se, myslím) jistým (ne však drakonickým) způsobem zneužívaly svou moc.
Nevadí mi stíhání, vadí mi usnesení NS. Ke správnosti pojetí indemnity dle NS se už vyslovilo mnoho kvalifikovaných ústavních právníků, takže to rozvádět netřeba. Velmi mě ale zaráží přístup NS, který si nejdřív analyzoval skutkový stav, dospěl k závěru, že se nic nestalo a že poslanci jsou čistí jak lilie, a tomu zřejmě přizpůsobil své závěry o rozsahu indemnity, aby to zlé trestní řízení už nepokračovalo (viz rozhovor se soudcem NS zde ). Posuzovat skutkový stav by ale měl podle mě posuzovat nalézací soud na konci řízení, nikoliv NS na jeho začátku.
Jan Petrov:
Třeba rozhovor Nečase pro Reflex citovaný v České pozici:>>Když proti vám stojí lidský dobytek a svině, může se stát cokoli. Někteří prokurátoři jsou dnes schopni využít a zneužít úplně všeho.<<
http://www.ceskapozice.cz/domov/politika/dr-necas-bez-masky
Není výjimečné, že svědek je obdobně opakovaně poučen i na žádost advokáta a s pozitivním efektem, takže v tom rozhodně nevidím žádné povýšenectví, užívání si moci a už vůbec ne její zneužívání, ale osvědčený a konstruktivní způsob, jak zchladit emoce, odvrátit křivou výpověď apod.
Jan Kasal: Pardon za "chybu v Matrixu": přece jen jsem chtěl zareagovat, na druhý pokus, méně pitomě. Ta citace z Reflexu je vydařená, uznávám. Pěkná ukázka, že silná slova slabý obsah neposílí :). (Vlastně nevím, proč tak snadno souhlasíme, že sankcionovatelná je především vulgarita: pověst poškodí zejména lživá fakta; přepjatými slovy se řečník zpravidla jen střelí do vlastní nohy.) Jinak, mentalita "my versus oni" není šťastná a "mletí" SZ je snad pryč.
Já si narozdíl od některých předdiskitérů a v souladu s autorem postu myslím, že vadnost zahájení trestního stíhání je obecně významná. Rozhodně si totiž nemyslím, že je možné k oprávněním státních zástupců a policistů přistupovat tak, že kohokoliv, kdykoliv z čehokoliv obviní, a potom jakkoliv dlouhou dobu budou ukazovat na soud s tím, že jen on má rozhodnout. Když pominu "sprosté podezřelé", kteří se v určitém vnímání neliší od "sprostých vrahů" a jsou takovým postupem v prvé řadě postiženi, tak každé řízení něco stojí a někdo je musí zaplatit. Platit ale v žádném případě nebude ten, kdo je vede. Ale chápu, že ten kdo jednou má státní definitvu, může být nad obě hlediska povznesen a zaštiťovat se vznosnými slovy.
Vážení kolegové, děkuji za konstruktivní kritiku, která je však nesprávná!
Jan Kasal píše: Odůvodnění trafikového usnesení je napsáno kvalitně ve vztahu ke skutkové podstatě.
Prosím, přečtěte si usnesení o zahájení trestního stíhání pozorně. V citacích odposlechů se mnohokrát hovoří o tom, že se pro někoho shánělo místo, to ano.
Obvinění však nejsou stíhání proto, že by se pro ně shánělo místo! Jsou stíháni za to, že se pro ně shánělo místo výměnou za vzdání se mandátu.
O tom, za co má být to místo nabídku, se však v odůvodnění usnesení žádný důkaz nenabízí. V žádné citaci to není uvedeno!
To je něco podobného, jako kdyby policejní orgán vydal usnesení s takovouto strukturou odůvodnění:
"1. důkaz, že obviněný řídil auto
2. důkaz, že obviněný řídil auto
3. důkaz, že obviněný řídil auto
policie má z těchto důkazů za to, že obviněný řídil auto a překročil rychlost"
Takovýto závěr je nepřezkoumatelný, protože nelze říci, jak k němu policie dospěla. Usnesení by bylo nutné obratem zrušit.
Stejnou logiku aplikujte na usnesení ve věci trafik. Usnesení je zatížené formální vadou, a to s ohledem na klíčový význam quid pro quo pro trestnost skutku, že mělo být zrušeno už jen proto.
Bohužel, psaní "odůvodnění", která nic neodůvodňují, není v českých krajích nic neobvyklého.
Jan Kasal napsal: Že se nešlo cestou předchozích procesně nepoužitelných ÚZ o podaných vysvětleních, považuji spíše za výraznou přednost v postupu, jednak z hlediska procesní ekonomie, ale zejména vzhledem k tomu, že ve skutkově složitých věcech mohou tato vysvětlení negativně ovlivnit následné procesní výslechy.
Chápu-li Vás správně, pak čím je případ složitější, tím spíše byste začal trestní stíhání rovnou, místo abyste dotyčného nejprve důkladně vyslechl a složitý případ s ním pečlivě nerozebral.
Budu hájit Vaše právo si to myslet. Budu hájit Vaše právo to i říkat. Ale prosím Vás, nikdy - nikdy si nehledejte práci u orgánů činných v trestním řízení. Dopadlo by to strašlivě.
Jan Kasal napsal: Za zcela nemístné pokládám, že autor dovozuje „inkvizitorský“ postup z novinového článku postaveném na převyprávěných dojmech a z toho, že je VSZ nepopřelo.
Prosím, přečtěte si ten článek pozorně. Tam se neuvádí žádné "dojmy"; ten článek uvádí přesnou citaci.
Je možné, že ta citace je nesprávná. V takovém případě doufám, že se ta nesprávnost vysvětlí, protože podle té citace byla vyslýchaná osoba šikanovaná. Že někdo nesouhlasí s právním názorem státního zástupce, to není důvod k hrozbám.
Jan Petrov napsal: Je škoda, že citovaný novinový článek vychází jen z informací od advokátů. Vaše kritika postu mi v tomto připadá trefná. Nelze asi čekat, že SZ bude průběžně monitorovat tisk a urychleně dementovat.
Jendo, máš naprostou pravdu. Obhájce není nestranný a třeba dal novinářům zavádějící informaci. Ale to není důvod, proč o věci mlčet a dělat, že o ničem nevíme.
V novinách padla jistá citace a ta citace, je-li nezkreslená, usvědčuje státního zástupce ze šikany. Správnou reakcí je na tu citaci hlasitě upozornit. Třeba někdo s přístupem k VSZ položí dotaz přímo jim a záležitost se objasní. Nechávat problémy spát a předstírat nevědomost není správné řešení a zadělává to větší problémy v budoucnu. Sémě nedůvěry musí být vytrženo z kořenů.
Jan Kasal On je to vlastně zbytečný "spor". Nevíme-li, co přesně a jak se řeklo, těžko říci, zda šlo o poučení, které uvádíte, nebo "poučení", které uvádí Jan Vučka.
Zajímalo by mě, zda se shodneme na tom, že byl-li Nečas (hypoteticky) napomínán pro výroky uvedené v článku LN v rámečku (co říkal Reflexu je zde irelevantní), pak je označení "inkvizitorský přístup" přiléhavé.
ad „inkvizice“ a „šikana“:
Opakované zákonné poučení svědka mu nemohl způsobit žádnou újmu. Psát v této souvislosti o šikaně a inkvizici je čirá hysterie. Článek v lidovkách však nepokládám za dostatečný podklad pro závěr o tom, proč byl takto opakovaně poučován.
Jan Vučka:
Z vašich požadavků na odůvodnění mi plyne, že vraždu bylo možno dle Vás stíhat tehdy, pokud by byla uvedena citace, ve které vrah uvádí, že úmyslně usmrcuje poškozeného. Za co byly poslancům nabídnuty funkce, vyplývá z kontextu skutečností uvedených v odůvodnění. Namítat, že to není explicitně uvedeno v žádné citaci, mi přijde absurdní.
To je pozoruhodný diskusní styl, v rámci kterého kádrujete své oponenty. Možná jste si měl nejprve vyžádat vysvětlení, předtím než jste vyslovil trest zákazu činnosti.
Podezřelí byli nejprve zadržení a poté obviněni a předáni soudu s návrhem na uvalení vazby a v rámci toho:
Musí být vyslechnuti neprocesně jako podezřelí podle § 76/3 TŘ.
Můžou být vyslechnuti neprocesně podle § 158/3a TŘ.
Musí být vyslechnuti procesně jako obvinění podle § 91 TŘ a násl.
Musí být vyslechnuti procesně při vazební zasedání podle § 73g TŘ.
To vše za situace, kdy jsou podezřelí/obvinění po zadržení nevyspalí, vystresovaní atd. Podle složitosti věci může každý výslech trvat i několik hodin a jediný, který se dá vypustit je ten podle § 158/3a TŘ, o kterém jsem psal, že je dobře, pokud nebyl prováděn. Výslechy jsou náročné a pokud by se měl obviněný, ke všemu podrobně vyjádřit může se stát, že u těch procesních výpovědí odmítne vypovídat už jen z důvodu únavy nebo protože se mu prostě nechce opakovat to stejné mnohokrát nebo sice vypovídá, ale už na úkor kvality. Mé vyjádření směřovalo k této a obdobným situacím. Vy jste se jmenovitě vyjadřoval pouze k Petru Nečasovi ve vztahu k žádosti o jeho vydání, kterou jsem já ovšem nečetl. Tam je situace jiná, nicméně žádnou neprofesionalitu opět nevidím. Petr Nečas se k věci vyjádřit mohl a není pro nic rozhodné, že tomu tak bylo až po žádosti o vydání, pokud pro samotnou žádost bylo dostatek jiných podkladů, a nemám žádný důvod se domnívat, že tomu bylo jinak.
Jan Kasal: Konkrétní otázka, konkrétní hypotetický příklad:
PN: Je absurdní, že po dvaceti letech státu, který má založeny ústavní principy jako demokratický právní stát, existuje určitá skupinka osob v rámci orgánů činných v trestním řízení, která dospěla k názoru, že jednání, která byla doposud běžná, se jako mávnutím kouzelného proutku a telefonního operátora....
SZ: Ve smyslu § 66 odst. 1 TŘ Vás tímto zákonně napomínám tak, že budete-li pokračovat ve svých výrocích urážejících orgány činné v trestním řízení, mohu Vám uložit pořádkovou pokutu až do výše 50 tis. Kč.
Je hysterické označit takovouto hypotetickou reakci SZ za inkvizitorskou či šikanozní?
To je vážně absurdní chtít, aby OČTR odůvodnily, proč považují, s určitou mírou pravděpodobnosti, znaky skutkové podstaty za naplněné?
Obviněnému z vraždy jistě nestačí odůvodnění, že domnělý poškozený zemřel. Rád by též odůvodnění, které skutečnosti nasvědčují tomu, že domnělého poškozeného usmrtil právě obviněný.
Obdobně obviněným v posuzovaném případě nestačí odůvodnění, že se vzdali mandátu a že získali určité posty. Rádi by též odůvodnění, které skutečnosti nasvědčují tomu, že přijali nabídku "rezignace za posty".
Mícháte dvě úrovně citací: Jan Vučka nekritizuje, že v odposleších nelze dohledat citaci o quid pro quo (srov. Vaši nesmyslnou analogii s ne/odposlechnutým vrahem). Kritizuje, že v usnesení dle § 160 TŘ nelze dohledat citaci, na základě čeho se OČTR domnívají, že šlo o quid pro quo.
Účelem výslechu je získat informace, nikoli poskytnout prostor pro obousměrnou výměnu názorů narušující objektivitu procesu.
Jan Petrov:
Informaci o napomínání vyvrátil již v tom článku z lidovek VSZ. Šlo pouze o poučení, což je něco jiného než vaše hypotetické napomenutí. Hypoteticky Vám odpovím, že pokud skutečně byl Petr Nečas během výslechu podroben šikaně a inkvizici, tak přítomný dozorový i vedoucí státní zástupce nepochybně skončí před kárným senátem.
Odůvodnění usnesení sice není polopatické, ale přesto zcela výstižné:
>>Na podkladě všech shora uvedených důkazů bylo dospěno k závěru, že prověřováním zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že byly spáchány trestné činy přesně skutkové a právně popsané ve výroku tohoto usneseni …<<
Když čtete ten výtah z důkazů jako celek, tak skutečně lze obtížně dospět k jiné interpretaci, než jaká je obsažena ve výroku. Pokud Vás napadá nějaká jiná smysluplná interpretace, tak si ji rád přečtu.
David Schmidt Děkuji za dobrý postřeh. Napadla mě otázka: Má-li obviněný právo nevypovídat (čl. 40 odst. 4 Listiny), do jaké míry jej lze rozumně sankcionovat za to, že si brouká různé právní výklady, resp. OČTR řekne: povím Vám, na co se ptáte, jen když budete napřed poslouchat, co Vám chci říci? (Nicméně, PN byl formálně v roli svědka.)
David Schmidt napsal: Účelem výslechu je získat informace, nikoli poskytnout prostor pro obousměrnou výměnu názorů narušující objektivitu procesu.
To je skoro nahrávka na smeč, protože forenzní interview jsem pár let přednášel. :-)
1) Účelem výslechu je vskutku získat informace. Z toho nutně plyne, že musíte vyslýchanému dát taky trochu prostoru, ať si řekne, co chce. Když mu budete neustále skákat do řeči, buď se vám výslech nepovede vůbec, nebo to bude holé utrpení.
Dobrý vyslýchající nejprve vyslýchaného rozpovídá, ať plynule mluví, a pak jej směřuje, kam chce.
2) I při výslechu musí být zachovaná důstojnost vyslýchané osoby. Pokud si chce říci "já jsem úplně nevinnej a orgány aplikují trestní právo úplně špatně", ať si to klidně řekne. Pokud nebude tímto stylem řečnit půl hodiny, ať mi klidně řekne očí, že se pletu. Je to jeho svaté právo. Já jsem profík, já se tím zmást nenechám a současně si nebudu hojit ego tím, že mu budu za kritiku svých právních názorů vyhrožovat pokutou.
3) S tím souvisí i důstojnost vyslýchaného. Pokud neunese trochu kritiky a hned vyskakuje, shazuje tím jen sám sebe (a kazí si výslech, protože pak se nesoustředí na to, proč se výslech koná). Veřejný činitel musí snést jistou kritiku, zejména v branži, kde se posílají lidé do vězení a ze své podstaty je to citlivý a občas emotivní obor. Já jsem si taky občas vyslechl u soudu, že jsem součástí zločinného spiknutí (jistě, věznice jsou plné nevinných lidí) a nehnul jsem brvou a nereagoval. Kdybych vyskakoval a stěžoval si, jen bych prokazoval, že na tu práci nemám.
4) Vyslýchaný má mít možnost se k věci volně, svými vlastními slovy vyjádřit (srov. § 92/2 TŘ). Mimo zákonné požadavky je to navíc best practice u forenzních interview, (teď není prostor ke zdůvodňování, tak mi to prostě věřte). Nechte ho, ať se sám vyjádří, i kdyby občas řekl něco, co podle vás není zcela relevantní nebo s čím nesouhlasíte. Neřeční-li přehnaně dlouho, vyplatí se to.
5) Vyslýchaný má mít možnost se hájit a vysvětlit, proč se ničeho ilegálního nedopustil. Materiální právo na obhajobu nezačíná až trestním stíháním.
Pokud říká, že orgány špatně interpretují trestní zákoník, a nějak to zdůvodňuje, je to jeho právo a orgán mu nesmí v tom bránit (leda by opět řečnil přes půl hodiny a nebylo to k věci).
Poslechnout si argumentaci vyslýchaného není to samé, co začít se s ním handrkovat a zaplést se do diskuze - výslech není diskuzní kroužek. Ale vyslechnout si jeho pozici je rozumné už jen z toho důvodu, že zjistíte, s jakými kartami chce hrát.
Tedy nechat někoho vysvětlit, proč se strašně pletu, je nejen správné podle litery zákona, ale také z pohledu taktiky procesu nebo taktiky výslechu.
Na výroku P. N. podle citace v Lidovkách není nic, co by odůvodňovalo, aby byl přerušován nebo aby mu bylo vyhrožováno pokutou. A jak jsem napsal, pokud si státní zástupce vynucuje nekrizovatelnost pokutou, je něco hodně špatně!
Tak, vysvětlil jsem to srozumitelně? Kdybyste cokoli potřeboval v oblasti tréningu interview, kdykoli napište. ;-)
ad Jan Petrov, 27.07.13 17:18h: Ptáte se "smí svědek sdělit při výslechu: Povím vám, na co se ptáte, jen když budete napřed poslouchat, co vám chci říct?"
Nejsem trestař, ale v civilním řízení na začátku výslechu musí svědek dostat slovo ke svému vyjádření, které se ale musí týkat věci (a neměl by se např. opakovat). Takže pokud mluví tzv. k věci, a je samozřejmě otázkou, co všechno ještě je "k věci", tak ať mluví - mnemotechnická pomůcka jednoho studenta práv. fakulty (z filmu Jáchime, hoď ho do stroje): "Jen ať si pindá, na to my jsme zvyklí".
Ve druhé fázi se mu kladou otázky a zde má uděleno slovo vždy jen pro zodpovězení konkrétní otázky.
Na konci výslechu je zvykem opět dát svědkovi slovo, co dalšího chce říci (k tomu viz shora, jako na počátku výslechu).
Jaroslav Horký
Jan Kasal:
Děkuji, souhlasím s Vámi, že z těch důkazů (odposlechnuté shánění pozic pro trio ještě před jeho rezignací) to quid pro quo jasně vyplývá. Přiznávám: osobně mi to stačí (ale neznám zvyklost trestní praxe). Formální: Vámi vypíchnutá věta "na podkladě..." je ne výstižná, ale bezobsažná.
Děkuji za upozornění na "poučení". Přiznávám: přehlédl jsem/neuvědomil jsem si.
Nejde mi ani tak o to, co PN, Ištván (o jehož integritě nepochybuju) apod. Spíš by mě zajímalo, jaké jednání OČTR se považuje za přípustné; ty hypotetické příklady jsem tak opravdu myslel, ale dostal odpověď na něco jiného. (Tohle je bokem, za to nemůžete: Vodit obviněnou -- a myslím ne zrovna JN, ale jakoukoli úřednici, co zrovna není v IRA -- v medvědovi? Teplá sprcha ve vazbě jen 2x do týdne?)
Mimo to chápu/předpokládám, že za Nečasem stojí PR armáda a že mezi ODS a LN vede nejedna přímá linka.
Dovolím si ale jednu nesouhlasnou: Připadá mi docela legrační Vaše logika "nebude-li proti státnímu zástupci vedeno kárné řízení, není možné, aby se byl dopustil jednání, které lze nehystericky označit jako inkvizitovrské či šikanozní".
A ještě mě napadá: Pokud se Škromach dohodne s Bendou, že Škromach bude hlasovat pro Bendův návrh zákona a na oplátku Benda bude později hlasovat pro Škromachův návrh zákona, spadá to do definice úplatkářství? Pokud ne, proč?
Deník Insider dnes publikoval delší pasáže u výslechu Petra Nečase (zejména druhá strana a třetí strana).
Každý si může udělat názor sám, zdali státní zástupce hrozil pokutou legitimně nebo zda šikanoval vyslýchaného.
Okomentovat