Lukáš Hoder: Supermax vězení, ESLP a výuka mezinárodního práva na Georgetown Law

Americký právník během studií nemusel absolvovat žádný kurz o mezinárodním právu, na Georgetown Law je povinný jen 1 kredit, a to v podobě týdenní hry jménem Week One, který čeká na prváky hned po prvním semestru. Jde o komplexní simulaci soudního jednání před ESLP a rozhodování americké vlády, letos dle zadání de facto kopírujícího případ Babar Ahmad a ostatní proti Spojenému království, který nedávno rozhodl ESLP.

 

Jakožto LL.M. student na Georgetown Law jsem se mohl přihlásit do výběrového řízení o pozici Global Teaching Fellow, která během Week One nabízí možnost asistovat profesorům při výuce a vést některé debaty. Přihlásil jsem se do týmu profesora Martina S. Ledermana a vybrán jsem byl. Lederman se v poslední době proslavil memorandem pro Ministerstvo spravedlnosti USA, které ospravedlnilo zabití amerického občana-teroristy al-Awlakiho, šéfa jemenské Al-Kajdy, pomocí bezpilotního letounu. Week One byl skvělá příležitost vidět, jak jsou američtí studenti vystaveni komplexní týdenní hře jménem „mezinárodní právo“.

Studovat práva v USA, tedy tříletá cesta za magisterským titulem J.D., znamená nejen obrovské finanční náklady (asi 3 miliony Kč jen za školné) a snahu o přežití v přísně konkurenčním prostředí, ale také skvělé možnosti. Pokud práva studujete zrovna na Georgetown Law, máte o možnosti zabývat se mezinárodním právem postaráno. Mezi vaše profesory patří aktivní právníci z amerických ministerstev, Bílého domu nebo mezinárodních organizací, kteří si do svých seminářů často zvou své kolegy. Ostatně Georgetown Law se podle posledního žebříčku amerických právnických fakult v oblasti mezinárodního práva umístil na druhém místě společně s Columbií, za NYU a před Harvardem a Yale.

Zadání

Program Week One je vlastně hra skládající se ze dvou částí. V první části jsou studenti rozděleni do několika skupin – zástupci osob podezřelých z terorismu (žijící v Paříži a Moskvě), zástupci Francie a Ruska, zástupci USA (zde došlo k teroristickému útoku) a soudci Evropského soudu pro lidská práva. USA totiž požádaly Francii a Rusko o vydání obou teroristů, s čímž obě země souhlasí, nicméně případ se dostal před Evropský soud pro lidská práva, který posuzuje, zda by vydání do USA s možností trestu smrti či doživotního žaláře na samotce v tzv. supermax vězení znamenalo mučení či nelidské zacházení. Celé zadání je samozřejmě komplikovanější, velmi pečlivě připravené a popsané ve stosedmdesátistránkové knížce.

V druhé části týdne, tedy po skončení „moot“ jednání před ESLP, nastává otázka, jak se k celému problému postaví USA. Pokusí se s Francií a Ruskem vyjednat separátní dohodu o vydání již před vynesení rozsudku? Nebo teroristy americké tajné služby unesou k soudu do USA? A co udělají zástupci obou obviněných? Studenti tak vyjednávají současné s několika stranami, k dispozici mají telefony mezi jednotlivými učebnami, vydávají tiskové zprávy, atd. Vše za dozoru asistentů a profesorů.

V polovině týdne probíhají jednání před ESLP, kde se studenti za dohledu kamery pokouší prezentovat pozice svých klientů, a později mají možnost se na svůj výkon podívat. Na konci týdne pak proběhl seminář se skutečnými právníky z amerických ministerstev zahraničí a spravedlnosti, advokátem zastupujícím teroristy a dokonce i šéfem Národního protiteroristického centra USA Matthew G. Olsenem, tedy koordinátorem celého protiteroristického úsilí v USA a člověkem, který pravidelně osobně referuje prezidentu Obamovi.

Jenom hra?

Poslední akcí celého týdne je recepce, kde se studenti mohou osobně s lidmi jako Olsen pobavit. V současné době sice už více politik, ale posledních 20 let právník v obří instituci jménem National Security Agency (taková větší CIA s úkolem sledovat váš mobilní telefon), jistě ví o čem mluví, když popisuje problémy právníka radícího tajným službám ohledně legality jejich počínání. V USA jsou navíc prokurátoři přímou součástí exekutivy, více spjatí s vládní garniturou než v Evropě, proto rady vládních právníků často znamenají poslední soud v dané věci. Záležitosti tajných služeb nebo národní bezpečnosti se často k soudu vůbec nedostanou a právníci jsou často vystaveni etickým volbám, které mohou vyvolat veřejné skandály. Viz tzv. „torture memos“ nebo právě zabití al-Awlakiho.

Národní protiteroristické centrum USA sice „překvapivě“ nebere stážisty, ale i tak si myslím, že kontakt s takovými lidmi, jako je Olsen, je pro J.D. studenty skvělá příležitost, motivace pro každého zúčastněného a připomínka, že celý Week One není pouze hra.

Naučte se plavat!

Celý Week One je sice skvělá zábava, ale zarážející je komplexnost a vlastně obtížnost celé akce. Studenti prvních ročníků právnické fakulty se musí vyrovnat s komplexním zadáním, které je v současnosti v centru pozornosti mezinárodního práva.

Celá akce připomíná JESSUP, moot court z oblasti mezinárodního práva veřejného, ale Week One je mnohem intenzivnější. Skoro se člověk ptá, jestli není podobný způsob výuky kontraproduktivní, když jsou studenti bez hlubších znalostí vystaveni nutnosti formulovat jednoznačné odpovědi. Během týdne nicméně absolvují přednášky, mají „celé mezinárodní právo“ shrnuté do několika desítek stran v učebnici a zdálo se, že většina z nich nemá problém základní principy mezinárodního práva rychle pochopit. Právě naopak.

Week One si evidentně užíval i profesor Lederman, který ve zmíněné stosedmdesátistránkové brožuře zřejmě částečně odhalil, jak své vlastní (dosud tajné) memorandum pro ministerstvo spravedlnosti formuloval.

Přípravka na službu

Celý Week One ostatně odráží i další reálné a aktuální právní otázky. Například problém vydání zadržených osob podezřelých z terorismu do USA, kde jim hrozí kromě trestu smrti i sterilní podmínky tzv. supermax vězení, odráží případ jako Babar Ahmad a ostatní proti Spojenému království nebo Harkins a Edwards proti Spojenému království, který pár dní po Week One rozhodl Evropský soud pro lidská práva.

Řada studentů z Georgetown Law míří po škole do centrálních institucí USA ve Washingtonu, celý Week One proto dává smysl i z tohoto pohledu. Ostatně i šéf amerického protiteroristického programu se během panelu zapotil. Jeden ze studentů, bývalý mariňák z Iráku, mu položil několik otázek „na tělo“ ohledně konkrétního člena Al-Kajdy odpovědného za smrt několika jeho spolubojovníků a neschopnosti amerických tajných služeb se s ním vypořádat. Právě takovéto diskuse nad konkrétními dilematy vládních právníků byly jedním z hlavních důvodů, proč byla většina studentů z celé „hry“ doslova nadšena.

Lukáš Hoder v současné době s podporou Fulbrightovy komise studuje mezinárodní právo na Georgetown University ve Washingtonu, DC a působí jako člen Centra pro lidská práva a demokratizaci v Brně. Je autorem knihy Transatlantické vztahy v době krize, kterou vydalo nakladatelství MUNI Press v roce 2009.