06 března 2012

A co tam u teho ombucmana vlasně děláš?

Dovolil jsem si svůj první příspěvek na Jiném právu zahájit otázkou mé brněnské babičky (původem z Vyškovska), kterou mi nedávno položila. Babička posléze bohužel přidala nikoliv další otázku, ale oznamovací větu: „Tata řikal, že se tam zastáváš cigánů. Voni só furt ukřivdění.“ Následovalo ještě dalších pár vět z její strany. Po chvíli snahy jsem pochopil, že babička vlastně nechce vůbec vědět, čím se ve svém zaměstnání skutečně zabývám, ale chtěla mi, jako mnoho dalších, otevřít oči, „abys věďél, jací oni só“.

Ve svém úvodním  příspěvku se však nebudu věnovat otázce, jací oni só, ale chtěl bych čtenářům přiblížit práci českého Equality body, či tělesa pro rovné zacházení. Ve svých dalších postech bych se rád věnoval diskriminaci v souvislosti s důstojností a diskurzu lidských práv, který pomalu přestává být v kurzu. Poslední post ke konci měsíce bych věnoval Michalovi Bobkovi, který mne loni osočil, že na svoje názory na zeleň ve městě balím ženský a že k vínu si nemá smysl čichat, protože každý, koho Michal Bobek nad sklenkou vína kdy potkal, mu sdělil, že v předloženém víně cítí buď a) nalomenou větvičku zimostrázu v posledním říjnovém týdnu či b) brokátovou deku zpoceného hucula, co se prošel v letním odpoledni po Králově Poli. Nemohu tedy zůstat pozadu za znalci vín, které měl Michal možnost potkat, a přispěchal bych s předběžným hodnocením ročníku 2011 a také vysvětlením, proč nemám rád v Brně sady na Kolišti, parčík na Mendláku a trávník na Moravském náměstí.

Nyní, abych po právnicku neutekl z otázky, kterou moje babička nastolila, bych se ve stručnosti pokusil popsat, čím se zabývá oddělení rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv. Dle ustanovení § 21b našeho zákona (č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv) od konce roku 2009 přispívá ochránce k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor, a za tím účelem: a) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace, b) provádí výzkum, c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací, d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty. Metodická pomoc však není snad pomoc výhradně metodistům a mám takové tušení, že se snad čtenáři dere na ret otázka, co že to ta metodická pomoc tedy je. Pojem prosadil do zákona JUDr. Motejl. S jeho posvěcením vykládáme a plníme obsahem pojem metodické pomoci tím způsobem, že nejprve zjišťujeme (zpravidla šetřením), zda je osoba, která se na nás obrátí, obětí diskriminace. Pokud ombudsman sezná, že ano (oběť obdrží zprávu, ve které ombudsman tvrdí, že došlo k diskriminaci), poskytne ombudsman oběti metodickou pomoc, aby mohla své případné nároky vzniklé diskriminačním jednáním protistrany uplatnit u soudu či mimosoudní cestou. Jako milník v naší práci bych viděl letošní rok, v němž ochránce začal spolupracovat při poskytování bezplatné právní pomoci ve věcech diskriminace s neziskovou organizací Pro bono aliance (www.probonoaliance.cz). 

Práce tělesa pro rovné zacházení stojí na třech pilířích: 1. informovat (www.ochrance.cz/diskriminace: doporučení, stanoviska, výzkum), 2. vzdělávat (semináře, workshopy, přednášky pro různé a někdy i dost exotické cílové skupiny) a 3. pomáhat (metodická pomoc obětem diskriminace). Oddělení má 7 zaměstnanců (4 právničky, 2 právníci a 1 vedoucí výzkumu/socioložka). Od počátku své činnosti v souvislosti s diskriminací poskytl veřejný ochránce práv pomoc či kvalifikovanou právní radu ve 481 případech. Ve srovnání s loňským rokem je nápad za stejné období zhruba dvojnásobný (pozn. pro babičku: babi, budeme se teď vídat méně, ale můžeš mi zavolat do práce na pevnou). Případy, kterými se ochránce zabýval, je možné shlédnout na výše uvedených webových stránkách ochránce, včetně resumé v anglickém jazyce.

Na konferenci o ombudsmanovi jako o specifickém kontrolním a ochranném mechanismu hovořil profesor Sládeček. Vznikem další, nové působnosti – antidiskriminační agendy, přirovnal ombudsmana ke sběrnému dvorečku. Mohu vás (čtenáři a babi) ujistit, že já i mí kolegové máme náš sběrný dvoreček rádi. Třídíme s nasazením a zápalem v srdci černé sklo od bílého, starý papír od mladého, stejně orientované dipóly magnetů od různě orientovaných, oděvy naší i cizí provenience, zlámané koaxiální kabely od televizorů statečně třídíme na samce a samice; navzdory našemu vyznání, jsme připraveni třídit v sobotu i neděli... 

Už teda víš, co u teho ombucmana dělám, babi? .