06 listopadu 2011

Reforma právnického vzdělávání v USA

Americké právnické vzdělávání potřebuje reformu. Pro někoho, kdo vyrostl v zemi permanentních školských reforem, toto konstatování nezní překvapivě. Avšak reforma amerického právního vzdělání by měla být zcela zásadní a pořádně zatřást základy, na kterých toto vzdělání spočívalo po desetiletí. Nutnost reformy má zastánce všude – mezi odborníky na právní vzdělávání, v právní praxi, mezi pedagogy i studenty. Jak se ale asi dá tušit, názory těchto různých zastánců změn na to, jak má reforma vypadat, či alespoň jakých cílů by měla dosáhnout, se dramaticky liší.

Odborníci na vzdělávání podrobili americké právnické vzdělávání kritice mimo jiné v tzv. Carnegie Report – zprávě, která byla vypracována Carnegie nadací pro rozvoj vzdělávání a publikována v roce 2007 (shrnutí zprávy je k dispozici zde). Zpráva shledala závažné nedostatky v propojení právnického vzdělávání a praxe. Konstatovala, že se studentům nedostává možnosti získat dovednosti, které budou v právní praxi potřebovat. To mnohé fakulty nemohlo překvapit; řada z nich se netají očekáváním, že takové dovednosti studenti nabudou až v praxi. Bolestivější ránu zasadila zpráva tvrzením, že i v předávání znalostí o právu existují značné nedostatky. Zde zpráva upozornila, že i když se studenti učí o právu, nejsou většinou vybaveni dostatečně k tomu, aby své vědomosti aplikovali v praxi.

Studenti amerických právnických fakult vyhlížejí reformu s vlastními představami, jak by se studium mělo změnit. I když většina pedagogů by raději na názory studentů nepřihlížela, pravdou je, že studenti jsou „zákazníky“ fakult – bezpochyby soukromých fakult, které žijí ze školného a z darů sponzorů – většinou vlastních absoloventů, ale i veřejných fakult, které se navíc spoléhají na podporu státu, tedy daňových poplatníků. Názory studentů – potenciálních dárců a voličů - tedy nelze zcela pomíjet. V současné napjaté ekonomické atmosféře se studenti více než kdy jindy zajímají o rychlou a úzkou specializaci; nechápou, proč by se měli celý první rok tříletého studia zabývat předměty, které se jim jeví pro specializovanou praxi zbytečnými. Chtějí, aby je fakulta připravila na advokátní zkoušky a vybavila praktickými znalostmi. Výjimky samozřejmě existují, ale studentů, kteří chápou význam povinných předmětů prvního ročníku, nebo oceňují možnost rozšířit si obzory v předmětech jakým je třeba Právo a psychologie, je málo.

Také praxe volá po reformě právnického vzdělávání. Stížnosti z praxe ale ne vždy zcela odpovídají poznatkům Carnegie Report. Advokáti, soudci, prokurátoři neočekávají, že by absoloventi ihned po ukončení studia dokázali samostatně „vplout“ do praxe, věděli od prvního dne, jak vést výslech, či napsat návrh složité smlouvy. Počítají s tím, že bude trvat třeba i několik let, než se absoloventi zapracují v oboru a získají nezbytné právní znalosti v dané oblasti. Co praxi, zdá se, zaráží, jsou nedostatky v sociálních schopnostech nových právníků – ať už jde o běžné komunikační schopnosti, nebo o porozumění fungování pracoviště. Do jisté míry by se tyto stížnosti měly přičíst běžnému generačnímu rozdílu, ale mnozí tvrdí, že existující nedostatky dávno přesáhly tuto míru.

Ať už z vlastního přesvědčení či z jiných důvodů, pedagogové se snaží reagovat na Carnegie Report a přenést něco z jejích závěrů do právnického vzdělávání. Na fakultách se rozmnožují centra praktického vzdělávání – kliniky, které poskytují studentům příležitost vyzkoušet si znalosti a schopnosti v praxi v různých oborech – od práva trestního, přes ústavní, emigrační, rodinné, až po právo patentové. Na popularitě nabyly kurzy vyučující dovednosti vyjednávání. Avšak jeden problém, který Carnegie Report nepodchytila, trápí pedagogy (pouze s vyjímkou těch, kteří vyučují na fakultách na samotné špičce žebříčku fakult): zoufalé nedostatky v obecném vzdělání, které si studenti přinášejí z předchozího studia. I když studenti nastupují na právnické fakulty po 16 letech vzdělávání (základní školy, střední školy a college), mezery v jejich znalostech společenských věd, matematiky a logického myšlení jsou často zarážející. Otázkou pro pedagogy na právnických fakultách tedy je, do jaké míry mají – a mohou – „doučovat“ mezery předchozího vzdělávání. To ostatně platí i pro nedostatky v sociálních schopnostech studentů; jistě, pedagogové mohou mít ambice ovlivnit chování svých studentů a připravit je na jejich novou úlohu v profesionálním prostředí, ale i zde jsou nutné základy, které musí být položeny dávno předtím, než studenti dorazí na právnickou fakultu.

Americká advokátní komora (ABA), která akredituje americké právnické fakulty, pracuje na změně standardů, které právnické fakulty musí splňovat (informace o tomto procesu jsou zde). Ale ani v rámci této instituce neexistuje jednotný názor na to, jak právnické vzdělání vylepšit. Zatímco se někteří domnívají, že je nutné zpřísnit standardy, jiní zastávají názor, že by situaci vyřešila naprostá deregulace právnických fakult. Zastánci deregulace si představují, že by vedla k vytvoření zdravého trhu právnického vzdělávání, ve kterém by se dařilo různým typům fakult – od těch provozovaných jako ziskové organizace vedené striktně pro přípravu na praxi, po elitní instituce s výzkumnými programy poskytující vzdělávání pro budoucí politické a justiční elity.

Otázka způsobu a cílů reformy právnického vzdělávání v USA není jednoduchá. K objektivnímu hodnocení situace nepřispívá zpolitizování diskuse problémů právnického vzdělávání, jejichž kořeny americká pravice shledává v existenci celoživotního jmenování profesorů, které upevňuje pozice levicových intelektuálů, kteří jsou na amerických právnických fakultách vskutku v nepopiratelné přesile. Navzdory velikým rozdílům mezi americkým a evropským právním vzděláváním se zdá, že existuje jedna společná otázka, která by měla formovat jakoukoli reformu právnického vzdělávání kdekoli ve světě: Koho vlastně mají právnické fakulty vychovávat? Na co by měli být absolventi připraveni, když fakulty opouštějí? Bez odpovědi na tuto otázku je nalezení cílů reformy obtížné, snad dokonce nemožné.

49 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Tedy velice zajímavé a k závěru příspěvku nelze říci nic jiného než: "přesně tak !". Neznám zcela a podrobně systém amerického vzdělávání (cosi jsem pochytil od své ženy), ale také se mi zdá, že existuje velký - řekněme intelektuální - skok mezi středním vzděláváním a tím vysokoškolským a že to může způsobovat značné prblémy. Ze svého (ryze osobního) pohledu se mi jeví, že studium práv by mělo být prolnutím teoretického a praktického, a to v co největší míře. Když totiž (i u nás) čerstvý absolvent vstoupí do "praxe", nestačí se divit, ale hned po té, co nabere druhý dech a dostane se ke složitějším případům, zjistí, jak moc by potřeboval automaticky znát teorii. Tolik tedy můj stručný a poněkud laický pohled. Chtěl bych se ale zeptat autorky, jak to vidí ona. Koho tedy mají právnické fakulty vychovávat? K čemu má právnické vzdělání vést? A k jakému právnickému povolání úpínají nejvíce své snahy studenti v USA?

Děkuji.

Jan Kolba

Anonymní řekl(a)...

Hezky se to čte, že to i za louží hrůza. Jen mi není jasné v čem se to za ta leta zhoršilo, když high schools jsou stále stejné a univerzity také. Berou snad už také kažého ? Ony tyhle reporty jsou zpravidla také někým placeny....

Ty levičáky jsem už vůbec nepochopil. Proč se tam nemohou dostat pravičáci ? A kdyby tam byli, co by z hlediska studenta práv na škole zlepšilo ?

Michal Malý

Martin Bílý řekl(a)...

Myslím, že kdybyste místo USA dosadila ČR, článek by vůbec neztratil smysl. U nás je to totéž - školy neučí pro praxi a hájí se tím, že pokládají teoretický základ. Ve skutečnosti ale nepokládají teoretický základ, ale učí text zákona s komentářem, což není dost. O tom psal Michal Bobek už v roce 2005 a nic moc se nezmenilo, i když je zde snad postupný posun k lepšímu (soudě podle informací od studentů či absolventů, s kterými se setkávám).

Anonymní řekl(a)...

High school jsou podle mé zkušenosti daleko lépe organizovány než česká gymnazia, kde se povětšinou jen bifluje. Na High school máte 3-4 úkoly denně, musíte je sám vypracovat a přednést. To vás na gymplu potká tak 2x za celé studium.
Ano, neučíte se, kde leží Moskva, co se pěstuje v Turecku, ani čím se zabývaly Skepktikové a kdy byla nějaká stupidní bitva někde ve Francii, zato si můžete přečíst jedno celé filosofické dílo a napsat o něm esej. Kdo z vás v životě potřeboval derivace, pH, citrátový cyklus anebo princip roztažnosti plynů při adiabastickém ději včetně vzorců?

Tomáš Dvořák

Anonymní řekl(a)...

Tomáš Dvořák: "[...]zato si můžete přečíst jedno celé filosofické dílo a napsat o něm esej. Kdo z vás v životě potřeboval derivace, pH, citrátový cyklus anebo princip roztažnosti plynů při adiabastickém ději včetně vzorců?"


Pokud jsem správně pochopil smysl výuky na gymnáziu, je jeho cílem především všestranně připravit na budoucí studium na VŠ. Myslím si, že naprosté většině mých bývalých spolužáků poslouží vámi uváděné vzorce, derivace atp. k dalšímu (a tentokrát již specializovanému) vzdělání daleko lépe než případná četba a reflexe filozofických textů. Tím netvrdím, že mám něco proti filozofii, spíše naopak...

J. Totín

Zdenek Tesner řekl(a)...

Pokud jde o vzdělávání v Americe, tak bych si nedělal iluze - vyjma těch několika opravdu prestižních škol je tristní, ať už na úrovni vysokých škol nebo i těch středních. Na gymnasiu jsme na anglickou konverzaci měli slečnu, která měla titul Master of Science v matematice z jakési státní univerzity na Středozápadě a při tom toho uměla méně než my - studenti převážně humanitního gymnasia.

Jinak spor teorie vs. praxe je věčný a jediná odpověď je v neustálém balancování a hledání té aktuálně nejlepší cesty. Praxe je praxe, ale bez teoretických a historických základů bych se neobešel - je třeba respektovat,že fakulta má připravit lidi nejen na dráhu malých lučních adovkátů či soudců okresních soudů...

Anonymní řekl(a)...

Ale pánové. Znám spoustu absolventek českých gymnázií anebo nositele několika titulů z českých VŠ, kteří neumí vůbec nic a jejich absolutorium bylo založeno jen na namemorování daného počtu slov. Rozdíl mezi vlastní myšlenkou (high school) a memory volume (česká gymnazia) je obrovský. Z high school můžete jít do života, protože z vás udělali samostatného jedince (třeba i tím, že vás nekritizovali za vaše (stupidní) názory)). Nakonec česká gymnazia z hlupáka také nejsou sto ty nápady eliminovat a navíc po maturitě na vysokou musíte.

Jan Hrubý

Anonymní řekl(a)...

Děkuji, za článek. Je shrnutím toho co jsem měla možnost slyšet od amerických profesorů. Americké právnické fakulty potřebují reformu :-, tak jako ty naše :-)
Dovolím si oponovat v názoru na celé americké školství, podle mě je to jako všude jinde, jsou dobré a špatné školy. Myslím si, že americké high schools nejde srovnávat s gymnáziem u nás, a ani základní bakalářské studium není koncipováno stejně jako naše - všeobecný přehled je zahrnut i do vysokoškolského studia v podobě tzv. GENETs - všeobecné předměty, které jsou nezbytné k promoci.
Nedálám si iluze, že všichni je berou stejně vážně, ale co si budeme povídat, který ze studentů právnické fakulty bere sociologii, psychologii nebo ekonomii jako rovnocenný předmět k občanskému právu apod.
Můj názor je, že kdo chce, tak si znalost najde, ale dovednost jen tak snadno nezíská - proto jsem zastánce právnických dovedností, kterou jsou v praxi k nezaplacení - mám s tím osobní zkušenost.
Dovolím si ještě pochválít otevřeně svou alma mater, která v tomto vede před všemi právnickými fakultami, UP Olomouc má velmi pěkný a stále se zdokonalující klinický program a zaměřuje se právnické dovednosti jako je komunikace s klientem, poskytování právních rad ve správné podobě, zásady profesní etiky aj.Tady by se i mnozí z praxe měli co učit! Držím nám i američanům palce ať se reforma podaří. Pavla Tonnies

Anonymní řekl(a)...

ad Pavla :
Americké školy nejsou jako někde jinde. Nikde jinde nemají tak kvalitní školy (např. podle rankingu) v celosvětovém srovnání. Mně by zatím stačilo, kdyby se na právech zrušilo subjektivní ústní zkoušení, nedůstejné čekání na zkoušející, udělaly vzorové testy a seznamy znalostí k písemným testům, zavedlo hodnocení pedagogů, zavedly konkurzy na místa na katedrách, umožnilo jezdit studentům a černochům výtahem atp. Pak se možná někdy posuneme od pár míst v rankingu.


Michal Hlásný

Anonymní řekl(a)...

TO Pavla Tonnies : Olomouc skutečně považujete za rovnoprávnou právnickou fakultu ? Možná se to změnilo, ale v Olomouci se sice muselo chodit na semináře, ale jinak to byla naprostá dávačka a rodinný podnik. Nějak si nemůžu vzpomenout na jedno jediné význačnější jméno ...

Zdeněk Sysel

Anonymní řekl(a)...

To: Zdeněk Sysel
Nevím jaké informace máte,a jak jste je nabyl, ale klauzurní zkoušení v občanském právu, trestním právu, právu životního prostředí a velice přísně hodnocené zkoušení jak na postupových tak státnicových zkouškách mluví o opaku. Myslím, že každá fakulta má své mezery, ale malá náročnost k té olomoucké nepatří.
Prof. Hrušáková,Prof. David, Prof. Sládeček, Prof. Jelínek, ale především množství mladých leč velice kvalifikovaných a novým způsobům výuky otevřených vyučujícíh je dost. Fakulta má velký potenciál v oblastech dovednostní výuky a výuky prakticky orientovaných předmětů obsadit přední místo mezi právnickými fakultami v české republice.
Nějaký ranking mi je momentálně celkem jedno a to z toho důvodu, že má velmi malou skutečnou vypovídající hodnotu.
Ke kritozování se vždycky něco najde, ale chválit a motivovat je ještě důležitější.
Americký vzdělávací systém je totiž postaven na pricipu "effectice feedback" a ne pouhá nekonkrétní kritika bez účelu.
Effective feedback spočívá v analýze chyby/nedostatku, o odůvodnění a zároveň v navržení možných náprav nebo jakými cestami k nápravě dojít. Kritizovat umí každý, umět dát efektivní zpětnou vazbu už jen málo kdo. Proto snažme se dávat zpětnou vazbu za účelem zlepšit a ne shodit a možná příjdeme na to, že reforma nebude v některých oblastech tak složitá :-).Pavla T.

Anonymní řekl(a)...

Účinná zpětná vazba "ef" je něco, co komunisté nazývali konstruktivní kritikou. Jestli je americký vzdělávací systém na "ef" založen nevím, spíše ne. Zpětná vazba je něco, co působí masově bez ohledu na nějaké individální intence. Spíše se projeví moda, trendy než "promyšlená kritika". Ale nechci někomu brát iluze.

O tom, že má nějaká fakulta velký potenciál, není sporu. To už slyším v souvislosti s kdejakým dobrem celý můj život.

Podle statistik udělá Olomoucký fakultět 90% zapsaných. Jestli je to dáno nízkou náročností anebo vysokým potenciálem studentů i fakulty nechám tedy na někom, kdo umí "effective feedback" a omluvím se předem za svou nekonkrétnost.

Zdeněk Sysel

Anonymní řekl(a)...

ad Zd. Sysel:

můžu se zeptat z jakých statistik čerpáte? Našel jsem spousta statistik úspěšnosti přijetí nebo uplatnění absolventů, ale žádné týkající se úspěšnosti dokončení. Možná špatně hledám.

Antonín Thurnwald

Anonymní řekl(a)...

ad. Zdeněk Sysel

Zajímavá kritika v souvislosti s tímto článkem. Argumenty které jmenujete jako zápory fakulty v Olomouci (zda pravdivé nebo ne nedokážu posoudit) jsou jedny z mnoha stavebních kamenů amerických vysokých škol( včetně škol právnických)

Pokud se Vám 90 procent zdá moc stojí za povšimnutí čísla z TOP 10 law schools in the U.S kde se "graduation rate" pohybuje kolem 97 procent. Znamená to také že školy jako Harvard, Yale, Columbia, Standford jsou "dávačky"? Mimochodem školy se těmito fakty rády chlubí a rozhodně to zde není považováno za něco co by znevažovalo kvalitu školy.

Nevím zda jsem pochopil narážku na rodinný podnik ale fakt že je olomoucká fakulta menší ve srovnání s ostatními nevidím jako problém. Rodinnou atmosferu pak už vůbec ne. Pokud zase budeme mluvit o srovnání se školami v USA právě tento trend převládá. Školy jako Yale, Standford, Cornell, Upenn mají v prvním ročníku kolem 200 studentů. Větší třídy jsou spíše vyjímkou(300-400 studentů - Harvard Columbia) Každopádně se školami se 600 nebo 700 studenty v prním ročníku se na kvalitní právnické škole v podstatě nesetkáte. Rodinná atmosféra (oslovování prvním jménem a vzájemná interakce s profesory nejen na kampusu) ve třídách s 15-20 studenty je pak v podstatě samozřejmost.

R. Novotný

Anonymní řekl(a)...

ad Novotný : když dva dělají totéž, není to totéž. Měl jsem na mysli rodinu italského typu.

Zdeněk Sysel

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad MB:

Série textů Michala Bobka (z r. 2005) k právnickému studiu v Čechách ("O nereformovatelnosti studia práv v Čechách") je k dispozici zde. Některé návrhy řešení mi přijdou poněkud divoké (Bc. soudcem), za diskutabilní považuji i školné, ale jinak je to velmi zajímavé čtení.

Anonymní řekl(a)...

K textům Michala Bobka (z r. 2005).

Pokud bych neviděl rok na každé straně, tak jsem při čtení nabyl dojmu, že je to nový text z konce roku 2011...

K bakaláři soudcem - v mnoha státech včetně třeba Británie či USA nic nového pod sluncem a zcela běžná praxe. Soudci "magistrates" v GB ani nemusí mít žádné právní vzdělání. V takovém případě je soudci přidělen právní asistent/poradce, který dohlíží na proces a se kterým se může soudce radit o právních otázkách.

Neviděl bych probém v bakalářském vzdělání, pokud by bylo kvalitní, a následném vzdělávání tříletém soudcem na bázi jakéhosi "LL.M. programu" před justičními zkouškami.

Na druhou stranu, když vidím kvalitu některých soudních rozhodnutí s podpisem JUDr.... CSc. nebo PhD, tak se nestačím divit, kdeže to vzdělání pobral.

Rovněž Česká advokátní komora, která si prosadila (podle mého skromného názoru) protievropskou novelu, kdy zkoumají právní vzdělávání jinde v Evropě s odkazem, že jsou všude jiné právní řády, a že takový absolvent musí projít vzděláváním v hlavních oborech českého práva (ústavní, správní, obchodní, občanské, trestní) je absolutně mimo realitu.

Největší legrací (ve skutečnosti je to ovšem k pláči), že absolvent téže školy, který se stane advokátem v "domovské zemi" (rozuměj. zemi, kde získal VŠ vzdělání potřebné k právnímu povolání) se může bez větších problémů stát tzv. usazeným evropským advokátem v ČR. V praxi má pouze drobné omezení (dohled advokáta... to český koncipient také a omezení v možnosti uzavírání smluv k nemovitostem... to je prachobyčejný byznys, a každá země omezila evropské advokáty různě). Po třech letech praxe v ČR, a následným pohovorem u ČAK (odhaduji, že jakési kolokvium) ze znalosti českého práva se může stát českým advokátem i de iure.

O ostatních právnických profesích, omezující abolutorium pouze na právnické fakulty v ČR, raději pomlčet úplně.
Je faktem, že například státní zastupitelství už tuto podmínku prolomilo. U soudů jsem slyšel, že někde soudí absolvent Britské školy (nemohu potvrdit). Jinak ovšem absolutní děs běs.

Mno a stačí jenom souvislosti s právnickými školami ze Slovenska. Když se podívám i na platné právo, tak jejich právní systém je z 85-90% zcela totožný (dokonce české zákonodárství v několika případech se nejenom inspirovalo, ale přímo obšlehlo slovenský zákon - viz kupř. autorský zákon). Tady se absolventi jejich škol (soukromých a i veřejných) musí s ČAK soudit, aby byli zapsáni.
ČAK si vyhrazuje to posuzovat "zcela individuálně", rozuměj bez žádných jasně definovaných standardů. V budoucnu se může stát, že absolvent Slovenské PF navíc zaplatí kolem 100tis. za mimořádné studium (CŽV) na české PF a za další dva roky, až splní zkoušky z hlavních oborů práva dle ČAK mu bude sděleno, že nemá nárok...

Vše (již dříve) podpořil NSS, který odmítl zápisy do ČAK řešit jako správní úkon a podřadil to pod úkony obdobné "pracovněprávní", tj. civilní. Kupodivu analogické přijetí na VŠ (jakoukoliv školu) správním úkonem je.

Pouze k tomu dovětek, že ta 1/3 slovenských studentů na českých PF nemá naprosto a zcela žádné problémy se zápisem do slovenské advokátní komory.

Podíváme-li se i na inzeráty, tak bohužel v tomto duchu požadavků ryze českých PF jsou prakticky všechny inzeráty (u soukromých ať si vybírají co chtějí, ale ve VS je to zcela zbytečné a dokonce v tomto rozsahu diskriminační).

A to nepovídám o inzerátech nabízející právní specializaci (zejména veřejná správa a správní právo), kdy inzeráty upřednostňují (dokonce i čerstvé) absolventy PF, před zkušenými pracovníky ve VS, kteří mají i magisterské studium právní specializace veřejná správa či právo ve veřejné správě, kteří mají logicky mnohem vyšší kvalifikaci - tento inzerát je jasným příkladem http://jinepravo.blogspot.com/2011/05/jeste-jedna-nabidka-zamestnani-na.html)

P.Šebesta

Anonymní řekl(a)...

Jsem k textům pana Bobka kritický, protože on sám není žádným odborníkem v této věci. Raději se nechám poučit od praktika, který v tom dělá 20 let než tyhle rozumy, co jsem všechno za mořem viděl a co o tom slyšel. Justice a advokáti za komunistů fungovali lépe proto, že se nejprve nastavil systém a ten usměrňoval zásady a nikolv že zásada vycucaná z prstu zabraňuje snížování platu, odvolávání managementu atp.

R. Makajev

Anonymní řekl(a)...

V USA ale reformy nejsou řízeny centrálně, záleží jen na škole, ne ?! Je skvělé, když škola umí vygenerovat užitečný kurz, např. zmiňované herní právo a na to studenti reagují. U nás je nejčastější diplomka něco jako "Postavení vlády v ústavních systémech vybraných států světa" :-)

Jiří Pospíchal

Anonymní řekl(a)...

Z poměrně obecného článku jsem nepochopil, zda tedy reforma bude anebo ne. Má někdo odpověď ?

Jan Vydra

Marketa Trimble řekl(a)...

Velice děkuji za všechny zajímavé komentáře. Dovoluji si připojit pár stručných poznámek.

Díl 1

Reakce týkající se zpolitizování debaty o potřebě reformy amerického právnického vzdělávání naznačuje, že by možná bylo vhodné pojednat o tématu politických vlivů na právnické studium v USA. Pokud se k tomu nedostanu během hostování tento měsíc, pokusím se něco přispět k tomuto tématu v budoucnu.

Naprosto souhlasím s tím, že mezi středními školami v USA jsou velké rozdíly. A to nejen podle toho, zda jde o střední školy soukromé či veřejné. Vážím si škol, které poskytují studentům vzdělání, v němž se snoubé prohlubování věcných znalostí s rozvíjením samostatného myšlení. Mám trochu problém se současným americkým přístupem, který zdůrazňuje, že by veškeré studium mělo být zábavné. Nejsem si jista, že to studenty nějak zvlášť užitečně připraví do života - mimo jiné proto, že život, jak víme, zrovna samá zábava také vždy není.

I když mám i pár pěkných vzpomínek na ústní zkoušky na PF UK, písemné zkoušení mi vyhovuje. Známky v mých předmětech sestávají ze 30% z aktivity v hodině, která je vždy ústní, a ze 70% ze závěrečné písemne zkoušky. Hodiny jsou interaktivní, takže si studenty poslechnu a prozkouším otázkami. Pisemné zkoušky známkuji anonymně. Body za zkoušku s body za aktivitu v hodině sečte studijní oddělení, a já pak k počtu bodů přidělím známky (zase anonymně), a dovím se tedy, až když jsou už znákmy uděleny, který student dostal jakou známku.

Marketa Trimble řekl(a)...

Díl 2

Domnívám se, že žebříčky fakult, jako je například žebříček sestavovaný každoročně U.S. News and World Report (http://grad-schools.usnews.rankingsandreviews.com/best-graduate-schools/top-law-schools/law-rankings), jsou značně pochybné. Nicméně potencialní studenti, zaměstnavatelé, klienti, poskytovatelé grantů a vůbec veřejnost se jimi řídí, a to jim dává velkou váhu.

S vahou, kterí je přikládána žebříčkům fakult, souvisí i otázka reformy právnického vzdělávání. I když se nebude řídit nějakým výnosem ministerstva školství, a v tomto směru tedy nebude centralizovaná, jsou tři věci, které mají velký vliv na jakékoli změny na právnických fakultách v USA a které tedy zaručují jistou míru jednosměrnosti reforem. Za prvé jde o akreditační standardy stanovené Americkou advokátní komorou (ABA) (http://www.americanbar.org/groups/legal_education/resources/standards.html), které musí každá fakulta, která chce být akreditována, splňovat, a které jsou neustále zkoumány. Za druhé jde o faktory, které hrají úlohu při vytváření žebříčku fakult U.S. News and World Report (http://www.usnews.com/education/best-graduate-schools/articles/2011/03/14/law-school-rankings-methodology-2012) - například výdaje v přepočtu na studenta, počet studentů na vyučujícího, procento absolventů, kteří úspěšně složí advokátní zkoušky. A konečně velký vliv na jakékoli reformy má dění na těch právnických fakultách, které jsou na špičce žebříčku fakult - například trend snižování počtu kreditů povinných předmětů prvního ročníku měl na naší fakultě vliv na rozhodnutí snížit počet kreditů u těchto předmětů z původních 6 kreditů (před 10 lety) na 4 kredity (od příštího akademického roku). Některé fakulty se trochu odchýlí od té "špičky", ale je otázkou, zda je to učiní zajímavějšími pro uchazeče o studium, kteří stále vzhlíží k té "špičce".

Nepotkala jsem nikdy amerického soudce (federálního nebo státního - jmenovaného nebo zvoleného), který by neměl titul JD - který by tedy nevystudoval práva v řádném tříletém studiu, které následuje po čtyřletém bakalářském programu. Vyjímečně mají někteří i titul LLM, který získali v jednoročním studiu (po JD) specializovaném například na právo daňové, mezinárodní nebo duševního vlastnictví. Existence řádného soudce bez JD úplně vyloučena teoreticky není - předpokládám, že v těch sedmi státech USA, kde lze ještě i dnes složit advokátní zkoušky bez JD - po praktickém výcviku v advokátní kanceláři (naprostá většina států USA toto ale už nedovoluje, a i z těch sedmi většina požaduje alespoň část studia na právnické fakultě nebo složení nějaké zkoušky na fakultě). Výjimečně je možné, aby lidé bez právnického vzdělání byli v některých specializovaných tribunálech (viz např. stručná informace na stránce http://www.bls.gov/oco/ocos272.htm - Training ...).

Konečně jedna poznámka na okraj: Naposledy jsem o přechodu právnického studia z pětiletého magisterského na čtyřleté bakalářské hovořila minulý pátek s kolegou z Portugalska. Ten výsledek této reformy, podniknuté v Portugalsku v rámci Boloňského procesu, popsal jako naprostou katastrofu.

Ještě jednou děkuji za zajimavé komentáře.

Jan Petrov řekl(a)...

"Americké právnické vzdělávání potřebuje reformu."

Proč? Jako celek? Nemá každá z fakult celkem ve vlastních rukou, jak učí? Lze u fakult, které takto svobodně soutěží, předpokládat, že potřebují (systémovou) reformu (shora)? Neupravují školy průběžně svá kurikula (tak, že obsahují i výuku praktických právnických dovedností)? Lze požadavky Carnegie report aplikovat jednotně a má otázka "koho mají právnické fakulty vychovávat" jednotnou odpověď? Není pro kariéru v top advokátní kanceláři "analytická výuka" (kterou Carnegie report upozaďuje) významnější než pro kariéru rodinného advokáta?

"Avšak reforma amerického právního vzdělání by měla být zcela zásadní a pořádně zatřást základy, na kterých toto vzdělání spočívalo po desetiletí."

Proč? Kdo to tvrdí?

"Nutnost reformy má zastánce všude – mezi odborníky na právní vzdělávání, v právní praxi, mezi pedagogy i studenty."

Z čeho to plyne? V jakém procentu? Jedná se o zastánce "zcela zásadní" reformy? Nakolik jsou hlasy volající po reformě relevantní? Vždy najdete někoho, kdo chce něco změnit. Nakolik je reprezentativní Carnegie report?

Jan Petrov řekl(a)...

Děkuji za poukaz na centralizovanost reforem: ABA, USNews, Inspirace špičkou.

Snad jsem se díval pozorně, když jsem si všiml, že ABA standardy jsou dosti volné a ani se neblíží akreditačním pravidlům á la ČR. USNews, soukromý a výdělečný subjekt, představuje pro fakulty (i reformátory) danost.

Tenhle žebříček má velkou vypovídací hodnotu a přitom mu, myslím, nemůžete vytknout to, co se Vám nelíbí na U.S. News Rankings.

Anonymní řekl(a)...

Zdeněk Sysel: Domnívat se, že studium na PF UP Olomouc je lehké, či dávačka, je naprosto odtržené od reality a dnes už naprosto neplatí, sám bych byl zvědav, zdali by jste absolvoval jednotlivé klauzury a souborné zkoušky.Řekl bych, že spíš platí absolutní opak, když mluvím s jednotlivými kolegy s jiných PF v republice. Student PF UP.

Anonymní řekl(a)...

Anonym z Olomóca by si měl ověřit fakta, protože prokazatelně hanáckou Sorbónu vystuduje 95% zapsaných. Pokud ale má někdo rád takové to zachumlané teplíčko, česky také pelíšky, pak se mu tam bude líbit. Sám bych to nazval jinak, ale to není rozhodující narozdíl od fakt.

Pavel Hanousek

Anonymní řekl(a)...

Ad Olomoucká fakulta: Dávat za vzor težkosti olomoucké KLP, k jejichž vypracování studenti mohou mít komentář, mi přijde víc než bizarní.

s pozdravem Petr Hloch

Anonymní řekl(a)...

Podle self-promo prezentace PF UP registruje fakulta za 20 let své existence 2100 úspěšných a 1004 neúspěšných studentů, což znamená úspěšnost zhruba 67%. Za posledních 10 let je úspěšnost zhruba 64%. Velmi rád se však seznámím s přesnější statistikou.

http://www.uloz.to/live/9307370/prezentace-20-let-pf-pal-avi

Michal Vondrák

Anonymní řekl(a)...

to moc nesedí. Jen loni absolvovalo 331 studentů.

Michal Cvrček.

Anonymní řekl(a)...

Možná by čtenáře blogu mohl zajímat článek na NYT "What They Don’t Teach Law Students: Lawyering". Zde: http://www.nytimes.com/2011/11/20/business/after-law-school-associates-learn-to-be-lawyers.html?hpw

Jan Kolba

Anonymní řekl(a)...

To, že si praktici stěžují, že studenti neumí praxi je logické. Každý, kdo učil ví, že postatné není, co v reélném životě umíš a co jsi dokázal, ale kolik napíšeš "děl", které praktik považuje beztak za neužitečné bláboly. Není se pak co divit, že vedení takové školy se snaží cenzurovat diskusi.

Mě by víc zajímalo, kdy se zreformují školy u nás. Olomouc udělala kosmetickou úpravu a všechny předměty vychytrale doplnila na začátku slovem klinika, čímž chce asi buď parazitovat na kvalitě medicín anebo přitáhnout také mediky k paralelnímu studiu práva :-) Osnovy i vyučující jsou stejné.

Petr Tomášek

Anonymní řekl(a)...

2: Z.Sysel, et al.:

Kolegové, a vy jste studovali kde, když tak soudíte?

Možná pro některé je diplom s nazvem fakulty rozhodující. Pro Vás je to rozhodující? Ať je. Osobně se domnívám, že název neříká nic. Znamená to, že problémy sužovaná Plzeň nemá šikovné studenty? Kdepak! Vždyť ty problémy se týkají jen špičky ledovce. Stůjte při zemi. Studovat se může těžce i lehce, řada věcí je o píli, řada je o náhodě. Skutečný um ukáže praxe a lidé, co se zajímají o výborné absolventy se nedívají jen na ten otisk razítka, ale i na to, co student při studiu dělal, dokázal a jak bystře si dokáže poradit s jednotlivými otázkami (které bude muset často u přijímacích pohovorů zodpovědět).

Ad klinika: neukazuje možná obtížnost programu a patrně není nevyhnutelná, ale dává studentům to, co je teorie samotná nenaučí - schopnost jednat s klienty, jiný náhled na právo, etc.

Pěkný večer všem studentům (včetně těm z Prahy, Plzně, Brna i Olomouce).

Milan

Anonymní řekl(a)...

Omlouvám se za OT.

Pavel Hanousek, Zdeněk Sysel:
Byl bych vám velmi vděčný, pokud byste údaje o úspěšnosti olomouckých studentů doložili reálnými a ověřitelnými (!) zdroji, nikoliv pouze smyšlenými údaji. Skutečně, nikoho by pravdivost vámi uváděných čísel nepotěšila více než mě.
Zatím zde byl předložen pouze jediný zdroj „polooficiální“ povahy, dle něhož ona úspěšnost činí přibližně 67 resp. 64 %. Nebyl jsem nikdy příliš dobrý v počtech, mám však dojem, že se tento údaj s vámi uváděnými daty (95 resp. 90%) hrubě rozchází.
Děkuji

Petr Hloch:
"Dávat za vzor težkosti olomoucké KLP, k jejichž vypracování studenti mohou mít komentář, mi přijde víc než bizarní"

Jsem v pátém ročníku. Absolvovali jsme dosud tři KLP z občanského práva, dvě z trestního práva, dvě z civilního procesu a jednu z práva životního prostředí. Komentář jsme mohli mít u jediného předmětu - civilního procesu. (Pokud vím, našim nástupcům už tato výhoda poskytnuta není.)

Za "bizarní" proto nepokládám zmínky o klauzurách u nás, předkládání neověřených a lživých informací ovšem ano.

J. Totín

Anonymní řekl(a)...

Jak chcete něco rozporovat číslem absolventů, které je samo o sobě mylné a samotná fakulta správné číslo (90%) tají (narozdíl od Brna a Prahy) ?
Jak sám píšete, mohli jste mít komentář na proces. Vaši předchůdci měli komentáře u všech KLP. To, že se někdo po 15 letech této praxe lekne a s novou akreditací a průšvihy v Plzni pravidla změní směrem ku Praze a Brno na tom z hlediska pověsti takové školy nic nemění.

Zdeněk Sysel

Spectre řekl(a)...

Buďte zdrávi Vážení bloggeři a komentátoři,

Jako studenta olomoucké právnické fakulty mne dosti uráží výroky p. Sysla a spol.

Jen trocha faktů z přítomnosti - do 1. ročníku oboru Právo a právní věda v Olomouci nastoupilo 330 studentů. Dnes ve 4 ročníku (2011) studuje už pouze 270 studentů a toto číslo se každým dnem teď snižuje (klauzurní práce z civilního procesu, žaloby, odvolání atd.).

Soubornou zkoušku z trestního práva (z 3. ročníku) nezvládlo asi 140 studentů (z 270), úspěšnost studentů na jednom termínu souborné zkoušky z trestního práva je pod 50% - lepší známku než 3 (dnes E) dostane méně než 20% úspěšných.

Vývoj počtu studentů 4. ročníku PF UPOL v roce 2011/2012 se dá určitým způsobem předpovídat a 90% úspěšných to jistě nebude. Počítat se mi to až nechce, jak jsem z toho rozčílen.

Co se týče "stylu" výuky a zkoušení tak chválím přístup výcviku právnických dovednosti, ale obecně způsob vedení zkoušek je už bohužel zastaralý. V zemích východního bloku dodnes převládá (u důležitých zkoušek) ústní zkoušení. U "kapitalistů" převládá písemné zkoušení a na vysoce ratingových školách jiná možnost nepřipadá v úvahu.

To neplatí pouze pro práva, ale i jiné humanitně založené VŠ. V téhle věci bych se zcela podepsal pod výroky Markety Trimble - na toto téma jsem se bavil s pár lidmi ze zahraničí, každá myšlenka byla potvrzena do puntíku.

S přáním hezkého dne

Michal

Anonymní řekl(a)...

Zdeněk Sysel:
Relevantní zdroje pro svá tvrzení navzdory mé prosbě stále neuvádíte. Mně (a kterémukoliv dalšímu rozumnému zájemci o uvedená data) proto nezbývá než vycházet z oněch 63 resp. 67%, neboť tato čísla si lze jako jediná v rámci této diskuse (!) ověřit (pomocí prezentace uvedené výše).

"To, že se někdo po 15 letech této praxe lekne a s novou akreditací a průšvihy v Plzni pravidla změní směrem ku Praze a Brno na tom z hlediska pověsti takové školy nic nemění."
Mnou nastíněná praxe na fakultě existovala samozřejmě již před plzeňskou kauzou. Ostatně sám jsem část klauzur v té době psal.

J. Totín

P.S.: Na případná další nepodložená tvrzení již reagovat nehodlám.

Jakub Backa řekl(a)...

Co má (ne)používání komentářů a zákonů u zkoušek společného s kvalitou právnického vzdělávání? Dělat uměle těžké zkoušky k ničemu nevede, v praxi budou všichni ten komentář mít (i u advokátních zkoušek).

Anonymní řekl(a)...

ad Backa : skvělá loigka :-))) zrušte zkoušky. Born in olomouc ?

Jan Mixa

Jakub Backa řekl(a)...

ad J. Mixa:

Tak ještě jednou a jinak - nebrojím proti zkouškám, ale proti __zbytečně__ těžkým zkouškám. Vyučující nepovolují zákony a komentáře u zkoušek zejména proto, že jsou líní vymýšlet otázky, na které nejsou odpovědi přímo v zákoně.

Anonymní řekl(a)...

Test komentáře zákona se u testů neužívá proto, že vytrénovaný student ho má zažitý a tak se pozná od sebe průměrný naučený a průměrný nenaučený.

Jan Mixa

Marketa Trimble řekl(a)...

Na tema pravnickeho vzdelavani v USA viz tez tento komentar v New York Times z 26. listopadu 2011.
http://www.nytimes.com/2011/11/26/opinion/legal-education-reform.html

Marketa Trimble řekl(a)...

A pekna odpoved Briana Leitera:

http://leiterlawschool.typepad.com/leiter/2011/11/the-ny-times-jumps-the-shark.html

Anonymní řekl(a)...

Otázka ústních x písemných zkoušek není podle mého jednoznačně řešitelná. Každému vyhovuje něco. Osobně mírně favorizuji ústní, neboť moje paměť má časté "záseky"; v písemné zkoušce jste okamžitě nahraní, v ústní stačí mnohdy malá nápověda. Ústní zkouška také dává vyučujícímu větší prostor pro hodnocení; jak ho využije, je samozřejmě jiná otázka. Zažil jsem případ, kdy zkoušející položil otázku "Vývoj islandského práva", kolega několik minut hovořil a zkoušející pravil: "Pane kolego, vy o vývoji islandského práva nevíte vůbec nic. Ovšem to vás vůbec nezaskočilo. Z vás bude skvělý právník!"
Ústní zkouška také umožňuje odstranit případné nedostatky v zadání (a že jsem jich během studia viděl řadu). Při zkoušce z práva Evropské unie jsem obdržel otázku: "interpretujte článek XY ve smyslu článku ZZ" (přesná čísla si již nepamatuji). Otázal jsem se zda si mohu vzít k ruce text, který zmíněné články obsahuje; když mi byla žádost zamítnuta, natvrdo jsem zkonstatoval, že si je z hlavy podle čísel nepamatuji a tudíž nemohu otázku zodpovědět. Zkoušející mi po chvíli váhání sdělil, čeho se články týkají; naštěstí jsem pak dokázal odpovědět, přesto považuji takto systemizovanou otázku (s nutnou encyklopedickou znalostí čísel článků na straně jedné a skutečností, že samotný text článku obsahuje velkou část odpovědi na straně druhé) za nešťastnou.
Mezi zkoušejícími, kteří u zápočtů a zkoušek povolovali nahlížet do zákona, bych rád jmenoval na prvním místě Karla Eliáše. U něj nikdy nezáleželo na tom, jestli znáte text zákona nazpaměť, pokud si ho člověk dokázal vyhledat. Mimochodem, i on mi položil otázku "vysvětlete význam paragrafu..." nicméně považoval za přirozené že si ho smím přečíst.

Z písemných testů vzpomínám zejména na testy z občanského práva hmotného Václava Bednáře, které považuji za velmi zdařilé. Ale jinak v mých dojmech vede ústní zkoušení.

Nicméně, dovolím si tvrdit, že způsob zkoušení nemá na výsledky studentů zásadní vliv. Může ovlivnit jednotlivé případy, ale nikoli průměr. Mnohem důležitější než způsob zkoušení je způsob výuky, zejména to, jestli vyučující přinutí studenty se nad látkou zamyslet a samostatně přemýšlet. Měl jsem štěstí na řadu pedagogů, kteří tohoto cíle dosáhli.

A na závěr chci popřát úspěch svým spolužákům Renému Příhodovi a Hance Slezákové, kteří se probojovali do světového finále moot courtu v lidských právech v Pretorii a dokázali tak, že i zatracovaná a ostouzená škola jako plzeňská fakulta může mít špičkové absolventy. Držím palce!

http://www.mediafax.cz/domaci/3969710-Studenti-z-plzenskych-prav-se-probojovali-do-finale-celosvetove-souteze

Antonín Thurnwald

Anonymní řekl(a)...

Śpičkový absolvent se pozná podle toho, že se účastní nějaké soutěže ? V tom to myslím nebude. Kdyby se té soutěže zůčastnilo 90% všech studentů, tak je nějaké vítězství reprezentativní. To, že špičkoví studenti jsou všude bez ohledu na "kvalitu" našich profesorů asi víme všichni.

Co se týče Olomouce, musím souhlasit s názorem pana Sysla, což nakonec potvrzuje i zmíněné číslo 330 na začátku a 270 ve čtvrťáku. Pokud si vezmu přirozený úbytek 1/10 (nemoc, přechod jinam, těhotenství atp.), tak jsme opravdu o hodně blíže těm 90% než těm 60%.
Mimochodem např. Jaderka vyháže 25% studentů a VSCHT dokonce 60% studentů za první dva roky. Tím ale nechci říci, že je špatné, pokud máme jednu fakultu, kde je toho stresu i učiva méně. Každému vyhovuje něco jiného.

Jan Hanzalík

Anonymní řekl(a)...

J. Hanzalík: pokud mám mluvit za sebe, pak student (nebo čerstvý absolvent), který dokáže zpracovat argumentaci k případu ve francouzštině, je už sám o sobě špičkový. Pokud se s ní probojuje v konkurenci celé Evropy do světového finále, je špičkový o to víc. Na tom nevidím nic nelogického.

Co se týče poměru přijatých a dostudovaných, technické obory historicky fungovaly tak, že přijímaly většinu uchazečů (resp. dostat se na ně bylo snadné) a síto pak nastupovalo během studia. Humanitní obory to mívaly obráceně, těžké přijetí, malá neúspěšnost studia. Aspoň za mých mladých let se to tak tradovalo.

Antonín Thurnwald

Anonymní řekl(a)...

Ve francouzštině potřebuje argumentaci jenom několik mezinárodních soudů a všechny fracnouzské a nezaměstnanost fr. právníků je podobně vysoká jako jejich španělských kolegů.

S těmi přijimačkami máte pravdu, jenže ještě v roce 1992 brali na PF UK každého 12ého, dnes každého 4, což při 4 PF nepůsobí moc dobře :-)


Jan Hanzalík

Anonymní řekl(a)...

Vážený pane Sysle,
nemůžu nereagovat na Vaše posměšné komenty a znevažování Právnické fakulty v Olomouci. Já sama jsem již jejím absolventem a upřímně Vám mohu říci, že "dávačka" to tedy nebyla!! Na klauzurních pracech občanského práva během studia si zlámalo vaz nejméně 50 studentů, jelikož klauzurní práce jsou většinou tak obtížné, že ani advokát si s řešením mnohdy neví rady! Další velké síto je souborná zkouška z trestního práva, kde student musí ukázat, že umí teorii aplikovat...Koneckonců státní závěrečné zkoušky, které probíhají jen v několikadenním intervalu (mezi soukromou a veřejnou částí je cca 6- 10 dní přestávka)také nejsou procházkou růžovou zahradou a na rozdíl např. od brněnské fakulty, kde student může mít u sebe i ÚZ, jsou studenti povinni látku perfektně znát, prolínat, vědet příslušnou judikaturu a o úspěšnosti na prvních pokusech zde raději ani nebudu hovořit...Nároky jsou opravdu vysoké, možná to tak nebylo vždy, ale dnes už ano. A já neříkám, že je to špatně! Nakonec většina absolventů z Olomouckých práv je zaměstnáno u prestižních advokátních firem po celé ČR, jelikož znalosti díky náročnému studiu mají..A o to víc mě dokáže vytočit názor někoho, kdo vystudoval před X lety, nezná aktuální situaci a pustí se do rádoby konstruktivní kritiky. Nejprve si zkuste zjistit dnešní úroveň a pak analyzujte!!

Zůstávám s pozdravem,

Z.O.

Anonymní řekl(a)...

Ad Z.O. a hodnotenie PF Olomouc:

Bolo v tejto diskusii už napísané, že významné právnické fakulty ako Yale, Cornell a pod. sú HRDÉ na fakt, že majú 97 % úspešnosť pri absolvovaní štúdia. Pozrúc na tento fakt "čs. optikou", mali by to byť "električkové školy", či?

Podľa mňa viac než p. Sysel ste PF v Olomouci znevážila sama, pretože ste napísala, že si na KLP občianskeho práva zlámalo väz 50 študentov. Toto pre školu nie je dobrá vizitka, vysvetlím prečo.

V ktorom ročníku sa píše KLP? Ak na VŠCHT vyletí 60 % v prvom, maximálne druhom (prenášanie predmetov) ročníku, znamená to možno, že neschopní sú študenti, lebo úroveň školy je pre nich náročná. Ak však v 4.(5.) ročníku 50 študentov (hoci aj z 330) neurobí "zrazu" niektoré klauzúry (ktoré dokonca nezvládajú podľa Vás ani advokáti), tak chyba je jednoznačne vo výučbe, pretože niekde tá škola zaspala, keď nedokáže študentov, ktorí sa dostali už do 4. ročníka, naučiť takým schopnostiam a znalostiami, aby tú prácu zvládli urobiť.

"na rozdíl např. od brněnské fakulty, kde student může mít u sebe i ÚZ, jsou studenti povinni látku perfektně znát, prolínat, vědet příslušnou judikaturu a o úspěšnosti na prvních pokusech zde raději ani nebudu hovořit" - to znamená, že sú nútení sa tú látku namemorovať vrátane judikatúry? Judikatúra sa dá vyhľadať, existujú stohy súdnych rozhodnutí na internete, od ESĽP až po pomaly okresné súdy (že nie sú všetky aspoň právoplatné rozhodnutia dohľadateľné na nete, považujem za hrubú ignoráciu verejnej moci voči verejnej kontrole ľudí). Ale prísť na ten zmysel, že prečo v konkrétnom prípade použiť to konkrétne odôvodnenie súdneho rozhodnutia, ako riadne popísať prípad, ktoré detaily si všimnúť, koľko a akých náhľadov na vec možno mať, ako z rôznych ľudí (vzdelaním, poznaním, emóciami a pod.) "vydolovať" potrebné fakty, ako psychologicky posúdiť situáciu pri rokovaní a pod. ... toto sa na fakultách v ČR učí? (V SR dosť chabo, ba priam vôbec). Z tohto hľadiska mi Brno, kde "môžu mať študenti pri sebe ÚZ" príde na prvý pohľad lepšie, lebo keď ho môžu mať, tak asi tam nebudú chcieť na skúške banality, ktoré sa dajú načítať.

"Nakonec většina absolventů z Olomouckých práv je zaměstnáno u prestižních advokátních firem po celé ČR, jelikož znalosti díky náročnému studiu mají." - na to je nejaká štatistika? Rád by som ju videl ... inak, čo to je "prestížna advokátska firma"? To je tá, ktorá má bonitných klientov, vďaka čomu si môže dovoliť mať čas na hĺbkové analýzy prípadov 5 koncipientami naraz? Alebo tá, ktorá má spolu 5 ľudí vrátane administratívy a dokáže hájiť dobre záujmy drobných, ale menej solventných klientov? Ako sa meria "prestíž"? Kde sa všetci hlásia a dá sa žiť z mena? (Lebo povedzme si rovno, niektorí klienti majú na štátne zákazky dosah a potom môžu platiť, radosť mať potom v nimi platenej AK prácu).

Viete, ešte skúste počítať aj s tým, že ten, kto vyštudoval pred X rokmi, má už nejaké tie skúsenosti aj zo života a praxe, možno zažil aj viacero fakúlt. Ale súhlasím s tým, že ak sa tu prezentujú nejaké čísla, mali by byť podložené výskumom. Štatistika však je presná veda o nepresných číslach, abstrahuje totiž od okolností, za akých tie čísla vznikli. Schválne, urobte si štatistiku na PF OC (aj na inej fakulte), že koľko študentov 5. ročníka sa teší na záverečné skúšky, lebo nadšene študuje a môže sa na nich pochváliť tým, že čo ich táto škola naučila a ako sa im to zíde v praxi ... ak budete mať nejaký štatisticky významný výsledok vyšší ako 0,5 % (podľa pravdy ovšem), prosím vložiť sem, a to bude naozaj na pochvalu.

Ondrej Pivarči

Anonymní řekl(a)...

Strhla se tu zajímavá debata.

Obecně mě v českém právním kačáku velmi fascinuje rozšířený, přemnožený druh takového toho všehoschopného a omezeneckého chlapečka-slizáčka. Právo je mu ukradené, spravedlnosti se chechtá, koří se silnějším a ostatními pohrdá, do slabších si s rozkoší kopne, ale právo jde studovat, protože to má pověst "elitní" profese, kde se dá přijít k penězům, a to má on rád, chce se cítit velmi mocný a velmi důležitý a mít se co nejlíp. I jde studovat práva. Po pár semestrech náš chlapeček sní o superkariéře u velké ("elitní") law firm, a do krve by se požral s každým, kdo nepovažuje jeho domácí fakultu za "tu nejelitnější" (= mající "elitní učitele" a "elitní studenty"), a ostatní tři fakulty, kde náš chlapeček nestuduje, za "naprostý odpad" co do učitelů i studentů. Až potud je to skoro směšné. Děsivé to začne být, když si pomyslíme, kolik takových existencí každý z nás mezi svými spolužáky viděl a jakými plochými duševními zrůdičkami se tedy asi pozvolna zaplňují právní profese. Pánbůh chraň právo a obyvatele téhle nešťastné republiky. ;) Sorry, že jsem vyjádřil svůj názor touto řekněme bajkou.

ad Ondrej Pivarči - díky za kvalitní koment.

Matěj Vávra