Obchodní smlouvy v judikatuře Nejvyššího soudu
Nejvyšší soud České republiky pořádá pod záštitou předsedkyně JUDr. Ivy Brožové 4. odborné symposium na téma Obchodní smlouvy v judikatuře Nejvyššího soudu. Účelem symposia je získat zpětnou vazbu právní praxe a teorie ohledně judikatury Nejvyššího soudu České republiky, která se týká následujících tématických oblastí:
1. Smlouva kupní (s výjimkou smluv o převodu nemovitostí a podílů na obchodních společnostech)
2. Smlouva o dílo
3. Další obchodní smluvní typy dle výběru přispěvatele.
NS tímto vyzývá praktikující právníky a členy akademické obce, včetně studentů práv, kteří mají zájem vyjádřit stanoviska k judikátům NS, vydaným ve výše uvedených tématických oblastech během posledních 48 měsíců, aby do 9. listopadu (včetně) zaslali na e-mailovou adresu symposium@nsoud.cz své písemné příspěvky v následující formě a struktuře:
Formát dokumentu:
.doc nebo .pdf
Délka dokumentu:
nejvýše 3 strany A4
Struktura dokumentu:
dle přiloženého formátu.
Autoři vybraných příspěvků budou do 29. 11. 2009 (10:00 ráno) pozváni, aby své příspěvky prezentovali na veřejném slyšení, které se koná dne 2. 12. 2009 (středa) od 10:15 do 15:45 v budově Nejvyššího soudu ČR, Burešova 20, Brno. Za nejvyšší soud se symposia zúčastní:
JUDr. Iva Brožová člen senátu č. 28
JUDr. Zdeněk Des člen senátu č. 23
JUDr. Kateřina Hornochová člen senátu č. 23
JUDr. Zdeněk Krčmář člen senátu č. 29
1. Smlouva kupní (s výjimkou smluv o převodu nemovitostí a podílů na obchodních společnostech)
2. Smlouva o dílo
3. Další obchodní smluvní typy dle výběru přispěvatele.
NS tímto vyzývá praktikující právníky a členy akademické obce, včetně studentů práv, kteří mají zájem vyjádřit stanoviska k judikátům NS, vydaným ve výše uvedených tématických oblastech během posledních 48 měsíců, aby do 9. listopadu (včetně) zaslali na e-mailovou adresu symposium@nsoud.cz své písemné příspěvky v následující formě a struktuře:
Formát dokumentu:
.doc nebo .pdf
Délka dokumentu:
nejvýše 3 strany A4
Struktura dokumentu:
dle přiloženého formátu.
Autoři vybraných příspěvků budou do 29. 11. 2009 (10:00 ráno) pozváni, aby své příspěvky prezentovali na veřejném slyšení, které se koná dne 2. 12. 2009 (středa) od 10:15 do 15:45 v budově Nejvyššího soudu ČR, Burešova 20, Brno. Za nejvyšší soud se symposia zúčastní:
JUDr. Iva Brožová člen senátu č. 28
JUDr. Zdeněk Des člen senátu č. 23
JUDr. Kateřina Hornochová člen senátu č. 23
JUDr. Zdeněk Krčmář člen senátu č. 29
Bližší info tady.
61 komentářů:
Dopad posledních setkání byl minimální, resp. žádný.
Ivan Holý
Pevně doufám, že nemáte pravdu, pane Holý, ale tak jako tak - nedozvíme se to dříve, než za 5 až 10 let. :-)
Do té doby můžeme buďto čekat na zázrak, nebo jít "tomu štěstíčku naproti", jak říkal Ivánek.
Vy čekejte, já půjdu - uvidíme, kde se potkáme.
Tomáš Richter
Když nyní píšu smlouvu, mám tam rozhodčí doložku nebo to píšu pro cizozemský soud. Výkladové akrobacie NS a především par. 196a jakékoliv smluvní (obchodní) právo v ČR znemožňují.
Jen doufám, že mě jako odběratele energie ČEZu a akcionáře zároveň nebude NS nutit aby cenu energie určoval soudní znalec. Podle zmršeného "zákona" je má smlouva neplatná a takových smluv ohledcně jiných věcí jsou v ČR statisíce (a to včetně o převodu nemovitostí). Kdykoliv se může akcionář nebo konkurzní správce ukázat a říct, v té době jsem držel akcie a smlouva je neplatná, vraťte plnění a my nevrátíme už nic (u konk.správců). Je to nejhorší úpadek a mršina obchodního práva na světě a NS se zatím ani neodhodlat poslat to ÚS ke zrušení.
Ivan Holý
Souhlasím, působením NS došlo k tomu, že všechny pojistné smlouvy mají rozhodčí doložku, to samé dnes i hypoteční.
Par. 196a je socialistická ostuda, kterou socialistický NS nikdy nezruší a vždy ji bude vykládat po bolševicku. Soukromé osoby se budou dožadovat státu, aby jim ocenil a schválil kupní smlouvu :-(((
Petr Suchánek
když čtu ty výkřiky o bolševismu a socialismu, nedá mi to a jen připomínám, že ustanovení § 196a odst. 3 obch. zák. – jak plyne i z důvodových zpráv k návrhům zákonů č. 142/1996 Sb. a č. 370/2000 Sb. –bylo od svého začlenění do právního řádu České republiky především implementací článku 11 Druhé směrnice Rady ze dne 13. prosince 1976. Jejím cílem je „zajištění minimální míry rovnocennosti ochrany akcionářů a věřitelů akciových společností“, a to – mimo jiné – přijetím předpisů „na udržení základního kapitálu, které představuje záruku pro věřitele, zejména zákazem neoprávněného rozdělování akcionářům a omezením možnosti společnosti nabývat vlastní akcie“.
o tom, jak moc se implementace povedla a jestli měla vůbec smysl se můžeme přít... můžeme s implementací i nesouhlasit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat. § 196a platí a nám nezbývá, než se s ním naučit žít.
Filip Cileček
Žilo by se s ním lépe, kdyby ho NS v souladu se svou dlouhodobou obsesí nevykládal jako továrnu na absolutní neplatnost.
ad Filip Cileček
Takto se přesně vykládalo přijetí Mnichovské dohody.
Gratuluji.
Ivan Holý
Pane Cilečku,
teleologie některého ustanovení zákona je zcela podružná (viz. poslední diskuse o ÚS a úmyslech autorů ústavy). Autor má pravdu v tom, že negativní účinky tohoto ustanovení daleko převyšují možné (a nikdy neprokázané) předpokládané pozitivní účinky.
Defacto právní jistota jakéhokoliv převodu klesla na nulu a stejně jako autor této poznámky mohu pouze doporučit užití rozhodčích doložek, případně práva třetí země. Od té doby nikdo ruzmný nedá razítko na due dilligence ohledně jakékoliv nemovitosti (FO to zpravidla nejsou), na jakékoliv zařízení, provoz atp. NS se na tom pár rozhodnutím o absolutní neplatnosti šeredně podepsal. Ano, je to komunistické pojetí soukromého práva.
Ivan Skácel
Ještě bych rád dodal, že fakt, že ustanovení je výplodem snahy o implementaci eurosměrnice, nijak neznamená, že by se nemohlo jednat o výplod socialistického mozku.
Spíše naopak, chtělo by se říct.
Možná kvůli 196a je ze "symposia" (kdo tak blbej název použil, asi ani řečtinu nikdy neznal ) vyjmuta kupní smlouva na nemovitost :-).
196a je nejen ostuda a facka občanskému právu, je to především návrat k úřednímu dirigismu. Soudce, který toto použije, je srovnatelný s nacistickým soudcem : Já nic, to zákon. NS by se měl stydět.
Milan Záhorka
Pane Skácele,
ano, existují rozhodnutí o tom, že absence předchozího souhlasu valné hromady (odst. 1) či znaleckého posudku (odst. 3) působí absolutní neplatnost právního úkonu, nicméně to, že absence souhlasu valné hromady podle odst. 3 působí toliko zhojitelnou neúčinnost úkonu, je snad už "stará vesta" a nadto existují rozhodnutí jako 29 Odo 996/2004 (už pět let), 29 Cdo 1780/2008 a 29 Cdo 3276/2008... prostě celá zaležitost není tak jednoznačná, jak je předestíráno.
Problémy následných nabyvatelů majetku (nemovitostí) dovedu pochopit, ale nelze je řešit absolutní legalizací "odčerpávání" majetku ze společností jakýmkoli způsobem.
A o existenci "pozitivních účinků" bych se přel (nějaké jsem již - zejména pro věřitele upadlých společností - zaznamenal). Není to spíše o tom, že co je pro jednoho účinkem pozitivním, bývá pro jiného účinkem negativním ?
FC
Tady jde o to, že na běžné kupní smlouvy si nikdo právníky nenajímá (někteří z nich i tak udělají smlouvu bez toho, že by na podobná rizka upozornili), protože to ani nikoho nenapadne. Z těch lidí jsou nyní totální neštastníci.
Soud následně nezkoumá, zda ta cena odpovídá protihodnotě, ale stačí mu, že není přiblblý posudek. Chytráci si založí nedohledatelnou společnost a majetek klidně odčerpávají dál.
Takto se prostě nedá posutpovat. Na mouchu s pumou. Tohle není občanské právo, natož obchodní, to je právo gulagu.
Ivan Skácel
hmm posudek, to je na samostatné téma...
Ale Vámi uváděný příklad, kdy vše je košer a zejména cena odpovídá protihodnotě a chybí jen posudek, ten by si zasluhoval "zvláštní zacházení":-) (abych parafrázoval jednoho věcně se vyjadřujícího předřečníka).
Problém je v tom, že (pokud to soud "nadbytečně" zkoumá), většinou cena protihodnotě neodpovídá ani náhodou...
FC
Milý pane , cena není ani náhodou objektivní veličina. Kolik má stát podíl ve společnosti ? To si opravdu myslíte, že to ten znalec nebo soud ví. Umění draze prodat a levně koupit je globální a historicky nesmírně stará hodnota. Proto existuje smluvní volnost, celé civilní právo a ne úřední cenník všehomíra a soudní dozor.
Ivan Skácel
To si opravdu myslíte, že umění draze prodat svůj majetek společnosti, jejímž jsem jednatelem a naopak levně od ní její majetek koupit, je "globální a historicky nesmírně stará hodnota" ? Já tomu říkám tunelování. I když i to tu bylo vždycky.
Nicméně, nebudu pokračovat v nicneříkajících debatách na obecná témata. Cílem mého komentáře bylo upozornit na to, že následkem porušení § 196a není za všech okolností absolutní neplatnost, jak zde bylo některými zvěstováno. Howgh!
FC
A) K formě některých komentářů - připadám si asi jako bych si připadal na blesk.cz - ta agresitiva je skutečně zarážející. Myslím že zakladatelé blogu neměli původně na mysli tuto "jinakost".
B) K vyhlášenému předmětu - z okruhu 1 jsou vyloučeny převody nemovitostí a podílů, jelikož k nemovitostem a korporačním financím se už konaly samostatné diskuse.
C) K § 196a ObchZ (který sem věcně vůbec nepatří, ale jehož přítažlivost je zjevně neodolatelná) - myslím, že NS udělal v rozhodnutí 29 Cdo 3276/2008 nejvíc, co mohl. Poděkujte poslankyni JUDr. Haně Šedivé, která svým pozměňovacím návrhem téměř oprostila sněmovní tisk 498 (který vyústil v zákon 215/2009) od návrhu, zcela reformovat regulaci transakcí, zatížených konfliktem - včetně bulvárně evidentně tak vděčného § 196a.
Tomáš Richter
Pane FC,
pokud by šlo o tunelování, pak by přiměření ochrana spočívala v doplacení rozdílu v ceně (pokud si myslíte, že její skutečnou hodnotu soud nebo znalec zná) a nikoliv z absolutní neplatnosti.
Je mi líto, že i 60 let po roce 1948 se objevujínázory jakou jsou ty vaše.
Ivan Skácel
ad Tomáš Richter
Bulvárně ? Jen v Pařížské ulici stojí dva domy, které kdykoliv může "akcionář" vrátit do původníhu stavu za použití 196a. V celé Praze to mohou být stovky domů.
Poslankyně mě nezajímá, ta za to nemůže - tot je od vás typický bulvár. Právo aplikují soudy a pokud je v civilu takové svisntvo, měl to už dávno NS zvrátit nebo poslat k ÚS a ne dělat symposia.
Ivan Skácel
Stačí si udělat komparastiku s EU státy a třeba to někdy pan Richter pochopí.
Já vím, on místo právní úpravy a judikatury bude srovnávat individuální "účinky" (nikde jinde než u nás se netuneluje, že :-). Sám patří do bulváru.
Neexistuje v civilu větší hrůza než 196a, které poškozuje a dokonce znemožňuje dělat obchody. Transakční náklady pro klienty jsou obrovské a přitom míra jistoty je rovna nule.
Přesně tak, když někdo chce bojovat proti tunelování (o ják bulvární termín), tak ať zvolí soud "znalce" nebo se nadefinuje úřední cenník státní plánovací komise na všechno a doplácí se rozdíl. I tak je to ale úřednické myšlení a nikoliv soukromé právo.
Ivan Holý
Pokud přišla nesmyslná instrukce z Moskvy, tak to bylo bezpráví, pokud to samé přijde z Bruselu, je to projev "práva". Klasické kritické právní myšlení v Čechách.
Za pár let se opět někdo probudí, pochopí, že to do civilu dávno nepatří a označí to za neústavní, všichni mu to k tomu zatelskají, že to věděli od začátku - to už ale budou opět jiné nedotknutelné vzory.
Ivan Holý
Zjevně bude na sympoziu nečekaně veselo. Každopádně přeji Filipovi hodně štěstí v jámě lvové. Případnou (a konstruktivní) kritiku je asi lépe adresovat na hlavy letitých koryfejů z NS než na hlavu mladého perspektivního kádru - nic ve zlém :o)
ad Ryška : Sám víte, jak NS rozhoduje a že tam chodit nemá vůbec cenu.
ÚS má své malé mouchy ale v zásadě je funkční a schopen smysluplného udůvodnění - což je při jeho složení celkem zázrak - včetně mnoha moudrých průlomů, NSS je ok, ale to co chodí z NS a po jaké době v dovoláních je prostě k poblití. Stále si namlouvám, že neberou, ale to by bylo snad ještě horší - protože pak je zakopaný pes v nich samotných. Po konkurzních soudcích daleko nejhorší soud, jaký zde funguje - se stále jednou jedinou pozitivní vyjimkou Ivankou Štenglovou,
Ivan Holý
Doufám, že za pár let za 196a zaplatí stát poškozeným odškodnění. Měli by to dát do obchoda i občana do kupní smlouvy jako další odstavec:
Pokud kupující a prodávající si nepodají před uzavření této smlouvy žádost na formuláři CZH-6-1928 DD a nevyčkají půl roku na jmenování znalce, kterého poté ještě zaplatí, a pokud nebudou respektovaz cenu stanovenou znalcem, pak v budoucnu uzavřená kupní smlouva není smlouvou je to jen taková nezávazna legrace.
Uffff.... kde to jsme ? Moskva . hl.nádraží, Bajkal nebo Praha 1949 ?
Ivan Skácel
Duo Ivan & Ivan:
Osočovat zrovna Tomáše Richtera ze zavilé obrany stávajícího §196a svědčí jen a pouze o vaší naprosté neznalosti současné odborné debaty o korporátním právu a financování...
O. Rezák
ad Rezák :
Reaguji jen na to, co napsal zde a ne na jeho jiné příspěvky.
Jinak děkuji za mé hodnocení.
O korporátním financování (a zajištění) jsem ani nic nepsal, jednak spolupracujeme pouze s priváními bankami v Beneluxu, které české právo nepoužívají a jednak to v případě ručení není zas tak velký problém. Stačí použít německé právo. Požadavek na státní dozor ve formě ocenění ručení českým znalcem mi tedy přijde lhostejný.
Nakoupit a prodat hmotná aktiva v ČR však jinak nejde a musí se přes 196a. Majitelé (i ti bývalí) sedí na náloži a jen čekají, kdy jim i díky fungování NS to pod zadnicí bouchne.
Ivan Holý
196a je jistě velký problém nejen z hlediska způsoby ochrany a její intenzity ale z hlediska právní jistoty, ale copak může NS - i kdyby se pochlapil a chtěl- ho vyložit tak, že znalecký posudek není potřeba ?
Petr Staňura
Budete překvapen, ale může, a už to i - např. pro případ převzetí ručení - udělal. Ono není pokaždé třeba se uchylovat k německému právu, známe-li právo české. Viz opakovaně výše zmiňované 29 Cdo 3276/2008. Odůvodnění je však zřejmě zdlouhavé a nesrozumitelné a snadnější než ho číst, je nadávat na bolševický NS.
Filip Cileček
Pánové, bez mučení se přiznám, že mi uniká důvod vašeho bezbřehého rozčilení.
Pane Holý, jaké znemožnění smluvního práva?
Jaké statisíce neplatných smluv?
Já vám nerozumím, můžete mi to prosím vysvětlit?
Omlouvám se, všem ostatním čtenářům je to asi jasné, ale já některé příspěvky opravdu nechápu.
Pane Staňuro,
nenechte se obalamutit. Převzetí ručení má v 196a speciální úpravu a soud stanovil rozpor mezi dvěma částečně rozpornými ustanoveními tohoto odstavce týkající se pouze ručení. Bohužel jak zde pisatelé správně uvedli v daleko pro obě strany citlivějším případě - kupní smlouvy , nic takového soud nedovodil.
Christabel,
Koupila jste někdy nemovitost/movitou věc od společnosti A, jehož všechny akcionáře v době nabytí nemovitosti společností A neznáte ? Pokud ano, nemáte od chvíle, kdy tuto věc nabyla společnost A už nikdy jistotu, že tuto věc nabyla společnost A a tudíž že na vás přešla vlastnická práva. S jedinou vyjimkou, že na všechno máte originál nesfalšovaného rozhodnutí VH (které mohlo být druhý den změněno, popř. zneplatněno) předchůdce nabyvatele A, rozhodnutí soudu o jmenování znalce a znalecký posudek. Současně se musí cena rovnat znaleckému posudku. Pokud se nerovná, nelze to řešit ani dodatkem ke kupní ceně.
Současně můsíte to samé udělat se všemi předchůdci 10 let zpátky.
Zdá se vám to nemožné ? Vítejte v ČR.
Petr Vrba
P.V.: Děkuji za odpověď.
To se mi nezdá nemožné, nicméně přitažené za vlasy ano.
Mám dojem, že někteří přispěvatelé zveličují dopady diskutovaného ustanovení na právní prostředí v ČR.
Ochranu dobré víry nabyvatele už nemáme?
Nevím, zda míra místní hysterie (s čestnými výjimkami) odpovídá závaženosti problému.
Nemožnost smluvního práva?
Statisíce neplatných smluv?
Počkám si, co k tomu napíšou další místní autority.
Ne, ochrana dobré víry v těchto případech judikována nebyla ani jednou.
Aplikuje se sankce v 196a - absolutní neplatnost. I když je všem jasné, že to žádá na soudu ten, kdo to způsobil nebo ještě v horším případě konkurzní správce, který vám vrátí pohedávku za konkurzní podstatou, kterou stačí stejně do konce konkurzu zlikvidovat. Vy mu musíte ale vrátit svůj byt.
Přitažené za vlasy ? Ani náhodou. Uznávám Christabel, ale že je krásné být nevědomý a doufat, že zásady římana a principi civilu platí v CR.
Petr Vrba
Ad ochrana dobré víry:
Zrovna jsem to taky studoval, a to i v souvislosti s Pl. ÚS 78/06 (ochrana dobré víry nabyvatele a princip právní jistoty). Tam to ale bylo v jiných souvislostech (odstoupení od platné smlouvy). Velký Beck k ObčZ (I. díl, s. 394) však u absolutní neplatnosti ochranu vlastnického práva 3. osoby nepřipouští (současně však upozorňuje na neúnosnost tohoto právního stavu). Takže prozatím souhlas s PV.
Tak alespoň částečnou ochranu v obchodních věcech máme - stále ještě platí § 446, nebo ne?
A jinak, neříkám, že to není problém, ale přečtěte si diskusi... opravdu trochu hysterická:)
AD M.R. - o podobnosti s odstoupením od smlouvy jsem také uvažovala. Je ale pravda, že toto je něco jiného.
Snad je to jen otázka času.
V naší AK řešíme podobných případů 6 (slovy šest). V prvním stupni jsme všechny prohráli - absolutní neplatnost. Lidem se prodali byty a před/předchozí majitel (firma) s nimi nakládal v rozporu s § 196a. Lidé musí vrátit byt, své peníze už neuvidí, firma je v konkurzu nebo je nesolventní.
Nepomáhá žádná bona fidei, promlčení (to se ještě hádají, že to má jít i mezi podnikatelema podle občana) bezdůvodného obohacení, vydržení. Nic. Nevím, kolik takových případů je, ale obávám se, že nás nebo naše potomky velký průšvih čeká. Vlastnictí se nepromlčuje. Když se ptají, jak se měli bránit, jen kývám hlavou. jejich právníci jsou z obliga, protože smlouvy byly v pořádku, lživé bylo jen tvrzení té společnosti.
Jestli bylo smyslem 196a boj proti tunelu, obávám se, že se z něho spíše nástroj na tunely stal.
Ručení je judikováno jinak, ale to není častý problém - to se týká splátkových společností nebo bank a ty své spory řeší zpravidla u rozhodců.
MK
Šmarjá, to je zase doomsaying. Statisíce neplatných smluv, smlouva mezi odběratelem a ČEZem, baráky v Pařížský...
Například odst. 3 se vůbec nevztahuje na transakce v rámci běžného obchodního styku (to by řešilo ten váš ČEZ) a transakce musí být nad 10 % základního kapitálu Odst. 1 zas míří jen na půjčky, zajištění a neúplatné převody, čili zase ne na běžné obchodní transakce.
Taky se neškodí zamyslet nad pojmem "převod majetku", abyste, jako jeden nejmenovaný znalecký ústav, neoceňovali nájemní smlouvy, nebo licence ve skupině.
Ad M.Matějka - to jsem přesně měla na mysli při svých udivených komentářích.
Minimálně vydržení by mělo fungovat v každém případě - tam, kde je splněna lhůta.
Ad MK:
Byl prodej bytů předmětem podnikání oné společnosti?
S tím ČEZem to souhlas, to si někdo dělal legraci, ale 10%ZK u sro. je 20.000,- !!!
U nějaký pitomý smlouvy na zboží o to ani moc nejde, stejně ho už nevrátíte a je tu pohledávka proti pohledávce, ale u nemovitostí to je hrozný v tom, že tomu nelze (při normálním fungování) praxe zabránit.
Podobné hrůzy to udělalo při započtení. Zápočet se označí jako neplatný, vám vrátí například akcie už dávno zničení firmy a vy musíte vrátit tehdejší kupní cenu.
Petr Vrba
pane Matějka,
například licenční a nájemní smlouvy majetkem bezpochyby jsou (stejně je to např. v právu UK/USA). Plete si věc, právo a majetek. Ta poslední může zahrnovat obě předchozí. Zkuste si přečíst někdy ocenění při fůzi, ať pochopíte, proč jsou nájemní smlouvy nejen právem ale i majetkem.
Petr Samec
To vydržení by mohlo zabrat, ale pravda je, že ti chytřejší si počkají jenom 9 let :-)
Mgr. Vanad
Ad Petr Samec:
Ano, ale udělení licenční smlouvy ani nájem nejsou převodem majetku.
Konkurzní správci našli ještě jeden trik : u operací (hl. zápočtů) např. mezi majiteli a jejich firmami tvrdí, že nemají účetnictví. Pro žalobu ale vždy nějaké papíry najdou. V praxi jde o celkem běžné (a nevinné) operace, protože nemá smysl si platit navzájem, např. ve stavebnictví.
Soud dokonce chtěl, aby majitel dokazoval svoji pohledávku. Nakonec konkurzní spráce spor o neplatnost prohrál, protože senátu na II.stupni došlo, že s tím učetnictvím je to jen trik a 196a neaplikoval ( i když by při naprosto formalistickém výkladu mohl).
MK
Z podstaty věci je jasné, že se to bude týkat pouze nemovitostí nebo velkých investičních celků.
Zásadní otázkou, zda je požadavek na jmenování znalce a VH a především nutnost uzavření kupní ceny dvou soukromých osob podle odhadu znalce jmenovaného třetí stranou, ústavně únosný. Podle mě nikoliv, protože jde o intervenci státní moci do soukromoprávní oblasti s téměř brutální intenzitou.
Daleko zajímavější je ale otázka, zda by obecné soudy neměly vyhýbat aplikace 196a, buď tím, že by upřednostili dobrou víru jedné ze stran (žalovaná), případně by hodnotili výši plnění (což jde jen u některých zcela jednoduchých aktiv) nebo by upřednostnili zásadně smluvní volnost na ůkor tohoto omezení. S tím posledním bych celkem souhlasil.
Miroslav Hrázný
Ad zatajovaná (neexistující) dokumentace:
Trestněprávní důsledky triků s účetnictvím se nabízejí. Z hlediska civilu nejsem patrně jediný, kdo v takových situacích dovozuje přechod důkazního břemene na šibala(principy ekvivalence a sankce - viz. i skvělá Macurova kniha o dokazování).
Shodou okolností jsem o tom včera něco povídal (v souvislosti s vedením a archivací zdravotnické dokumentace) pro ČT1.
Pane Ryško,
bohužel znám v Brně senát, který nutil žalovanou stranu prokazovat X let starou pohledávku, kterou právě podle 196a žalující konkurzní správe, kterému jako náhodou chybí část účetnictví, žádá určit jako neplatnou.
Miroslav Hrázný
Vidíte, já vím zase při chybějící dokumetaci (zdravotnické) o judikatuře opačné - z Brna i Prahy.
To je ok, já to nemyslel jako nějakou městskou bitvu, spíše mě to zarazilo, co všechno bylo v Brně možné. Nejpikantnější na tom bylo to, že žalovanou stranou poslední byl jednatel, který předal účetnictví likvidátorovi a ten po pár letech konkurznímu správci a měl na to i doklady :-). Přesto konk. správce nutil jednatele, aby prokázal svou pohledávku a soud to jistou dobu i vyžadoval. Závěr kauzy neznám ale optám se.
Miroslav Hrázný
Rád bych se "opřel" do judikatury NS, která údajně zmírňuje dopady 196a. V naší AK (ano, můžeme být hloupí) vede jen a pouze k tomu, že ještě víc krčíme rameny a v konkrétních situacích říkáme konkrétním klientům - nevím, Karle, nevím. Může spadnout, nemusí...
Ta judikatura svým způsobem právní jistotu oslabuje zase na druhé straně - na jednu stranu umožňuje zachránit některé převody, na stranu druhou však zadělává na brutální nejistotu v tom, které to budou.
Konečně nějaká praktická diskuse. Souhlasím s kritiky § 196a.
Účinky tohot ustanovení jsou a ještě budou opravdu děsivé :
a) strana (kupující) v dobré víře nemá možnost předchozí převody jakkoli efektivně zkontrolovat v případě společností s neznámou vlastnickou strukturou. A to je novum od roku 1989, kdy šlo dohledat nabývací tituly, šlo dohledat případné restituce a udělat kompletní nepřetržitý 10 letý vlastnický řetěz, který mě se (skoro:-) 100% jistotou zajišťuje vlastnická práva. Některé věci hrozily, ale ty šly smluvně ošetřit (exekuce,
odporovatelnost atp.). §196a do toho znamenala brutální průlom, přirovnal bych to k novému znárodnění nebo spíše ke zhasnutí světla. Stejně jako při znárodnění šlo a jde zprvu o větší aktiva ale narozdíl od ní působí sankce z hlediska okradeného náhodně z okruhu předem možných subjektů).
b)nakonec i prodávající (pokud je při smyslech) se bude zdráhat dát podpis na prohlášení, že to zrovna nenabyla od osoby v 196a (ten rozsah osob je strašně široký). Vzniká zajímavý paradox, sama musí předpokládat, že k takovému úkonu nedošlo, ale zajistit si to nemůže, pokud nemá akcie v trezoru. Pro druhou stranu ale ani akcie v trezoru žádnou jistotu neznamenají.
Už jsem zažil i narovnání 7 le starých prodejů a znovuprodejů podle 196a, aby měl současný vlastník jistotu, ale to nejde dělat ve všech případech, neřku-li v případech, kdy to druhé strany celkem logicky odmítají. O chování fin. úřadu už ani nemá cenu mluvit.
Nemám nic proti absolutní neplatnosti v případech, které mají obě strany obchodu nezávisle na sobě a nezávisle na někom třetím možnost určit, ale současně znění §196a opravdu připománá ruletu.
Patrik Vrzal
Přátelé, jakoupak obchodní smlouvu asi uzavřel soudruh JUDr. Hrachovec před vynesením tohoto rozsudku, podle kterého "NS nijak nezpochybňuje to, že v oblasti hrudníku a břicha jsou uloženy životně důležité orgány, jejichž poranění je zpravidla těžkou újmou na zdraví. To ovšem neznamená, že každý útok proti hrudníku a břichu nutně musí být veden úmyslem způsobit těžkou újmu na zdraví, a to ani tehdy, jestliže je útok proveden takovým předmětem, jakým je nůž"?
Myslím, že NS by se pod záštitou své předsedkyně měl raději věnovat tomu, aby soudruzi soudci neukládali 15násobnému recidivistovi takové "tresty", které mu napomáhají v dalším páchání trestné činnosti a ohrožování životů nevinných lidí! A pokud se dle vyjádření jeho "ctihodnosti" "Okresní soud v Opavě stylizoval do role, jakoby přezkoumával správnost předcházejícího usnesení Nejvyššího soudu, a dal najevo, že se nehodlá řídit právním názorem v tomto usnesení," pak nezbývá než před soudcem tohoto soudcu smeknout a doufat, že on a další záhy nahradí soudruha Hrachovce a jeho povedený senát u NS. :-(
196a a toto odůvodnění jsou pro mě také silné kafe. Okresnímu soudci patří díky za odvahu a zdravý rozum.
Marek Helčák
Ještě sem přidám odkazy přímo na rozhodnutí NS: rozsudek 7 Tdo 901/2009 a usnesení 7 Tdo 195/2007-I - rovněž dílo Hrachovce, z něhož vyjímám:
Jde o nůž, který je celkově 14,5 cm dlouhý, z toho však na délku ostří připadá jen 5,5 cm. Jedná se o plochý nůž, jehož ostrá část dosahuje šířky maximálně 1,5 cm. Pokud jde o délku ostří, lze nůž charakterizovat jako kratší a při použití silou běžné či průměrné intenzity jako způsobilý přivodit spíše jen povrchová zranění, resp. zranění nepronikající hlouběji do těla, zvláště když útok směřuje proti břichu nebo hrudníku poškozeného. ... Způsobilost zjištěného nože přivodit zranění na úrovni těžké újmy na zdraví sice není možné apriorně vyloučit, avšak nůž by zjevně musel být použit jinak, např. k mimořádně razantnímu útoku nebo k útoku proti místu, kde jsou životně důležité orgány uloženy bezprostředně pod povrhem těla, např. proti krku, kde vede tepna. ... Naopak se zřetelem k charakteru nože použitého k útoku a se zřetelem k poraněným místům na těle poškozených lze soudit, že závažnější poranění reálně nehrozilo a že vzniklá poranění svou povahou, rozsahem i závažností korespondovala s charakterem použitého nože, se způsobem jeho použití a s intenzitou síly, s níž byly rány zasazeny. ... Bez významu není ani motiv činu, jímž byla snaha obviněného uniknout z místa, kde byl přistižen při drobné krádeži šroubováku. Z toho je zřejmé, že nešlo o nějaké osobní nepřátelství k poškozeným, kterými se staly z hlediska obviněného náhodné osoby snažící se ho zadržet..
Snad raději bez komentáře. Pro pobavení si ctěné publikum může koupit kus vepřového a zkusit si s 15cm dlouhým nožem rekonstrukci tak, aby při ní při bodnutí s nápřahem "nůž vyčuhoval z ruky ... nepříliš velkou částí, možná 1,5 cm, zbytek nože byl v dlani", přičemž musíte způsobit 3cm hluboké bodné poranění. Čiňte tak na vlastní nebezpečí, protože se při tom neuvěřitelně nešikovném způsobu držení kudly určitě pořežete, jinak popsané podmínky nelze naplnit.
Z rozhodování NS si pak odnesme poučení, že pokud ukradnete věc zcela zanedbatelné hodnoty a při útěku pak bezohledně pobodáte neznámé osoby, tak je to vlastně polehčující okolnost vylučující úmysl, neznámé osoby přece nožem nikdo vážně zranit nechce, on je chtěl jen tak poškádlit, aby mu nesebrali šroubovák, a žádné osobní nepřátelství k nim necítil. Ufff. :-(
Jakub Moc:
Ctěné publikum žádný pokus provádět nemusí. Ctěné publikum se spokojí s porozuměním psanému textu: nůž dlouhý celkem 14,5 cm, z toho ostří/čepel? dlouhá 5,5 cm, rukojeť dlouhá tedy 9 cm. Ostří bylo v nejširším místě široké 1,5 cm – takže to vypadá na nějakou kudličku z kuchyně (což ale samo o sobě nemusí ještě nic znamenat, i tou se dá zabít).
Když si k tomu vezmu způsob a okolnosti provedení útoku a způsobené následky, tak musím říct, že – nevím. Pachatel je sice mnohonásobný recidivista, ale to by při určování, jaká skutková podstata tr. činu byla naplněna nemělo hrát roli. To usnesení NS ČR po letmém pročtení nevypadá nijak "divně" a námitky proti němu postavené primárně na hodnocení pachatele ("to je hrůza, takový syčák, ten by měl viset") naopak vypadají poněkud zjednodušeně a hodí se spíše na iDnes, Novinky.cz apod.
Jinak mi to připomíná problematiku eventuálního úmyslu, ale to nijak s §196a ObchZ nesouvisí...
Jan Bobro
Jan Bobro:
Já bych taky nebyl tak kategorický. Podle mě je to rozhodnutí NS odůvodněné přesvědčivě, úmysl pchatele asi v daném případě nešlo zkoumat jinak, než to NS udělal, platí in dubio pro reo...
I když na druhou stranu, pokud někdo mává kolem sebe nožem, aby se dostal z místa činu, to "srozumění" s těžkou újmou se tam možná dovodit dalo, ale to už je opravdu věc názoru.
Rozhodně bych ale toto rozhodnutí neoznačil za "skandální".
K trestnímu rozhodnutí se vyjadřovat nebudu, protože o tom nic nevím. Pouze obecně bych rád řekl, že podle mého názoru spousta rozhodnutí nepůsobí skandálně právě proto, že čtenář u hlavního líčení nebyl a spis neviděl.
Zapátrám-li po příčinách svého častého rozčarování ze soudních rozhodnutí, pak málokdy je to tak, že soud korektně popíše, co se stalo, přesně zreplikuje argumenty a pak zaujme "skandální" postoj. Zpravidla to je spíše tak, že se soud tváří, že se toho půlka vůbec nestala a půlka argumentů nezazněla. Oblíbené je také drtivě se vypořádat s argumentem, který účastník nepoužíval, a pominout mlčením to, co říkal.
Takže kdybych si měl zaspekulovat, tak ono rozhodnutí nemusí být skandální tím, co v něm je, ale tím, co v něm není.
Jak někteří jinoprávníci vědí, mým koníčkem jsou historie a bojová umění, takže nemůžu nezmínit knihu De Re Militari, kterou napsal starověký a vážený Flavius Vegetius Renatus, kde dopručuje zasazovat raději rány sečné než bodné, protože sečný úder může zabrzdit zbroj nebo kosti, ale ráda bodná je už při hloubce dva palce většinou fatální.
Z testů historických zbraní pak můžu potvrdit, že zabodnout do někoho nůž s 5cm čepelí až po střenku nevyžaduje nijak velkou námahu a zvládne to i podprůměrně silný člověk.
PS: já bych si nůž v břiše bral osobně, i kdyby byl malý...
9 cm čepel je celkem dost. Do srdce stačí 4 cm jehla. Na pneumotorax pak stačí jakákolv šíře čepele. Soudce se patrně zbláznil.
Petr Hanus
@Jan Bobro: Vazne - zkusil jste si vzit do ruky ten 15cm dlouhy nuz tak, aby z dlane vycuhovalo 1,5 cm a s naprahem s nim bodnout a zpusobit 3 cm hlubokou bodnou ranu (n.b. pres zimni obleceni)? Hodne stesti (a nechte si nekde pobliz to lekarnicku, bude se hodit).
@Dan Dvoracek: Souhlas.
Tak něco napište o § 196( 196a jako právní purista odmítám psát !!) nebo o hrátkách s délkou čepele. Třeba to nechá s. (s jako soudkyně) Brožová do toho symposia začlenit. Kdo NS nemá moc v oblibe, může symposium na základě § 196 ( 196a jako právní purista odmítám psát !!) zneplatnit a pak vybrané kousky přetáhnout 15 cm čepelí :-) a pak odborně posoudit, zda jsou zranění na břiše a hrudníku sympozantů pouze povrchová. Uvidíme, zda následně nezmění soudci NS na obě zmíněné věci názor.
Radek Švorc
Věta : " 196a jako právní purista odmítám psát ! " memá chybu :-))) a měla by se vytesat na stěny mauzolea PF UK.
Vizualizace celé Švorcovy myšlenky snese srovnání s filmy italské nové vlny a s filmem Velká žranice - nazval bych ji pracovním titulem "Poslední symposium s Nejvyšším". Postavu Jidáše by mohl přesvědčivě stvárnit D.Dvořáček.
Tomáš Srp
Okomentovat