Krátká vzpomínka na budoucnost (?) anonymizace soudních rozhodnutí ve světle práva nekalé soutěže
PROLOG
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1.8.2040, sp. zn. 32 Cdo 5428/2039: „…žalovaný se tudíž nekalé soutěže nedopustil, neboť označení („c“), které žalobce používá na svých výrobcích, není zaměnitelné s („c“) – ochranná známka žalobce […] označení výrobků žalovaného slovem („c“) nemohlo totiž vyvolat klamnou představu průměrného (běžného) spotřebitele, že se jedná o výrobek žalobce, kterému ochranná známka („c“) náleží…“
Přestože se Jiné právo hemží nejrůznějšími zajímavostmi, úvahami a jinými libůstkami, jen nepatrné procento z nich (a s ohledem na složení stálých přispěvatelů tohoto blogu to patrně není nikterak překvapující) se věnuje jinému soukromému právu, což bych chtěl během svého červnového hostování na JP napravit. Začnu krátkou technickou poznámkou na téma anonymizace soudních rozhodnutí.
V usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. ledna 2009, sp. zn. 23 Cdo 2755/2008, které bylo zveřejněno na webových stránkách NS ČR, nalezneme následující text: „z obsahu dovolání se podává, že dovolatelky napadají nesprávné právní posouzení věci odvolacím soudem, který nepřiznal žalobkyním požadovanou ochranu vlastníka slovní ochranné známky C. před tvrzeným neoprávněným zásahem žalovaných do jejich práv podle zákona o ochranných známkách, ani požadovanou ochranu proti tvrzenému nekalosoutěžnímu jednání žalovaných podle obchodního zákoníku. Pokud jde o užívání slovního prvku „c.“ žalovanými na výrobcích distribuovaných do České republiky -instantní kávy „L. F. C. C.“ a instantní smetany „C. c.“, ztotožnil se dovolací soud se závěry soudů obou stupňů, že slovní výraz „c.“ je často používaným označením pro ochranné známky v kombinované podobě nebo slovní ve spojení s dalším slovním prvkem, a to i u výrobků shodného sortimentu. Označení „c.“ je označením druhu, vlastnosti či jakosti výrobků, v daném sortimentů výrobků se užívá k rozlišení jejich vlastností. Obsahuje-li slovní ochranná známka žalobkyně a) slovo druhové, obecné - „c.“, jeho užití žalovanými ve spojení s dalším výrazem či výrazy na obalech výrobků, i vzhledem k jeho rozšířenému užívání i dalšími soutěžiteli, nelze považovat za rozporné s obchodními zvyklostmi, dobrými mravy či pravidly hospodářské soutěže.“
Uvedené rozhodnutí je anonymizováno vskutku precizně. Nejenže se z něj nedozvíte, kdo byl účastníkem řízení, ale zůstává utajeno dokonce i označení výrobků dotčených soutěžitelů, které bylo předmětem sporu u dovolacího soudu. Provedený způsob anonymizace (nejen) tohoto rozhodnutí je zajímavý především v tom ohledu, že podle ustanovení § 110 Kancelářského řádu Nejvyššího soudu České republiky jsou všechna rozhodnutí před jejich zveřejněním na webových stránkách soudu anonymizována podle těchto pravidel:
a) Fyzické a právnické osoby se označují iniciálami, u právnických osob se uvede jejich forma; adresy osob se neuvádějí; údaje o právních zástupcích se vypustí,
b) Názvy státních orgánů (včetně soudů) a jejich sídla se neanonymizují,
c) Při označení pozemků se uvede jejich parcelní číslo, obec a katastrální území se označí prvním písmenem jejich názvu
d) Budovy se označují číslem pozemku, ne němž jsou postaveny, příslušností k obci či jejich části, popřípadě číslem popisným či orientačním, přičemž obec či její část se označí prvním písmenem jejího názvu.
I jal jsem se zjišťovat, na základě čeho kancelář Nejvyššího soudu provádí anonymizaci skončených věcí, neboť z těchto pravidel nelze povinnost anonymizovat vydané soudní rozhodnutí, pokud jde o označení výrobků, vyčíst. V soudní kanceláři mi bylo sděleno, že smyslem anonymizace soudního rozhodnutí (hle, teleologický výklad uplatňovaný již i pracovníky kanceláře) je chránit anonymitu účastníků řízení. Jelikož lze nepochybně zjistit identitu účastníka řízení na základě označení výrobků, o jehož označení byl v daném případě veden spor, anonymizují v kanceláři soudní rozhodnutí tímto způsobem. Úvaha je to jistě logická. Pokud je například stranou sporu společnost Pepsi a spor se týkal zaměnitelnosti ochranné známky Pepsi a označení nápojů jiného soutěžitele, pak dle ochranné známky, pokud by byla v textu rozhodnutá uvedena, lze účastníka řízení bez obtíží identifikovat. Pominu-li v této souvislosti jistě zajímavou otázku, zda si pracovník kanceláře může takto vykládat kancelářský řád Nejvyššího soudu, mám za to, že tímto způsobem prováděná anonymizace soudních rozhodnutí má jisté nežádoucí důsledky.
Představme si podnikatele beroucího se svého podnikatelského štěstí, který zvažuje, jak má své výrobky, které hodlá uvést na trh, označit. Samozřejmě v jeho hlavě klíčí nejrůznější pracovní verze, avšak některé z nich se v jistém směru blíží označení nějakého výrobku jiného soutěžitele a podnikatel si tak není jistý, které označení může bez obav z postihu zvolit. Uvědomělého podnikatele by mohlo napadnout provést rešerši v rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu, aby zjistil, ve kterých konkrétních případech dovolací soud nekalou zaměnitelnost v označení výrobků soutěžitelů shledává. V ČR to při takto prováděné anonymizaci není možné, neboť náš podnikatel ze zveřejněných rozhodnutí nezjistí označení, které se pro svou domnělou nebo skutečnou zaměnitelnost stalo předmětem sporu. Kdysi mě učili, že právo má výchovnou funkci, což se projevuje mimo jiné tím, že adresáti právních norem korigují své jednání v závislosti tom, jak soudy tyto právní normy vykládají. Pokud je tomu tak, pak předeslaná funkce práva je v případě zvolené anonymizace Nejvyššího soudu v oblasti nekalé soutěže podlomena. Adresáti právních norem totiž nejsou s to zjistit, na jakém skutkovém terénu soudy k závěru o zaměnitelnosti dospívají, a na tomto základě svou volbu označení na trh uváděných výrobků korigovat.
Děkuji bloggerům Jiného práva za pozvání a jeho čtenářům přeji pěkný červen.
10 komentářů:
Je dobře vědět, že NS tedy porušuje i vlastní kancelářský řád, jestliže anonymisuje stylem "Vrchní soud v O." (psal jsem o tom zde, včetně odkazů).
Předně moc děkuji, že jsi vytáhnul zrovna tuto problematiku, Honzo.
Jen velice krátce. Přijmeme-li, že judikatura v České republice nemá mít povahu zdroje práva a právo má člověk poznávat z jeho zdrojů, tak potom by neměl být v tomto zásadní problém. Závaznost judikatury NS je stále jen inter partes. A i když s tímto názorem nesouhlasím, tak obecně k nepoučnosti v celém rozsahu pro případy sporů z ochranných známek, doménových sporů, klamavosti, parazitování atd. není možné shledat nic jednoznačně závadného.
I přes anonymizaci totiž soud poskytuje výkladová kritéria, která mají být na případ použita. A právě ta jsou v konečném důsledku to nejpodstatnější.
PS: Sám zvažuji, zda-li je vůbec proveditelná rešerše podobného typu. Obecná pravidla o zaměnitelností jsou totiž již po dlouhou dobu extrahovány z judikatury a v literatuře popsány (viz. např. publikace JUDr.Macka).
Již tak je problém s přisuzováním nadměrného významu právním větám. Sám to v některých rozhodnutích nižších soudů vidím. Co ale s právními větami ("obecnými pravidla o zaměnitelnosti") v situaci, kdy ani neznáš a nemůžeš zjistit pořádně skutkové okolnosti?
Pěkné domýšlení důsledků situace, kdy pracovníci soudní správy mají za mlčení vedení soudu větší význam, než pracovníci vlastních soudních pracovišť. To je mi povědomé. Ještě by byla snad možná úvaha o odpovědnosti státu za škodu způsobenou "zatajováním" právního řádu v tom smyslu, že soudní výklad legislativy je součástí právního řádu.
ad Honza: A proč jsou dle tvého názoru skutkové okolnosti tak podstatné? Stejně je uvážení v těchto případech na hodně individuální bázi... (I když si osobně myslím, že v současné podobě je anonymizace ve většině případů věc naprosto zbytečná, spíše dokonce směšná).
Právě jsem narazil na skutečnou anonymisační perlu: Ústavní soud v nálezu sp. zn. IV. ÚS 351/01 anonymisoval dokonce stát: "fašistické N." :-)
No a co :) Třeba Nizozemí, no :) A pro nás mluvící brněnsky to může bejt aj fašistické Nepál.
také to může být něco jako měkké/tvrdé I, změkčelé N nebo fašistické N !
Ivan Jarkovský
TP: Do sbírky perel posílám rozsudek sp. zn. 32 Odo 1047/2003, kde byla žalovaná T. e., s.r.o. anonymizována, abychom se v textu odůvodnění dozvěděli, že "Po podání dovolání došlo ke změně obchodní firmy žalované - výpis Obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně oddíl C, vložka 16558." Na základě těchto údajů lze žalovanou snadno identifikovat přes web OR.
Do anonymizačného kola sa pripájam aj ja. "Anonymizácia" tohto rozhodnutia ma štýl.
Okomentovat