18 června 2009

Jak se tmelila Plzeň

V tomto postu si dovolím jen krátce upozornit na aktuální dění na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni a na debaty a dokumenty toto dění obklopující. Pokračující vnitřní rozpory ohledně vedení a kvality výuky, které se začaly ve větší míře projevovat po nezdařilé plzeňské snaze o reakreditaci doktorandského studia na počátku tohoto kalendářního roku, vyvrcholily nyní výpověďmi, odvoláváním z funkcí a anoncovanými odchody. Osoby a obsazení dění samého si netroufám komentovat: do situace na Plzeňské fakultě nevidím. Externímu pozorovateli situace na PF ZČU asi nejvíce připomíná Bejrút osmdesátých let.

Dokumenty a jednotlivá stanoviska zúčastněných naleznete na serveru Juristic. Mě osobně zaujaly především dva dokumenty. Za prvé čerstvé vyjádření Karla Eliáše k tomu, jak (ne)zakládá Vysokou školu Emila Škody. Za druhé dopis, kterým dne 28. května 2009 děkan fakulty odvolal vedoucí katedry trestního práva, Helenu Válkovou. Po letech kárání nebohých správních orgánů a správců daně v rámci správního soudnictví mě zaujalo, jak také může vypadat odůvodnění sepsané děkanem právnické fakulty. Z dopisu, který si je možný přečíst zde, jako patrně hlavní a několikrát opakovaný důvod odvolání vyskočí sdělení, že děkan fakulty se s vedoucí katedry rozchází v názoru, zda Právnická fakulta ZČU má či nemá být „stmeleným, funkčním pracovištěm“ či „spolupracujícím, stmeleným týmem“. Není ale pochyb o tom, že by měla být stmelená. Co si má člověk pod takovou stmelenou fakultou představit se vzhledem ke svému mládí neodvažuji hádat.