pátek 26. července 2013

Jan Vučka: Proč nelze znovu stíhat Petra Tluchoře

Překvapení se nekonalo; tři bývalí poslanci ODS už nejsou trestně stíháni. Nejvyšší státní zástupce však nepokládá nové trestní stíhání za vyloučené. Proč se mýlí? Protože nové trestní stíhání vyloučil Nejvyšší soud.

O vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení rozhodl Nejvyšší soud dvěma usneseními; sp. zn. 3 Tcu 76/2013 a 3 Tcu 77/2013. Oba výroky jsou prakticky totožné, proto si namátkou vyberme usnesení in re Tluchoř:

Obviněný
Bc. P. T.
nar.
je podle § 10 odst. 2 tr. ř.
vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
ohledně jednání spočívajícího v tom, že se spoluobviněnými Bc. M. Š., nar., trvale bytem M., V., a Ing. I. F., nar., trvale bytem P., H., společně v přesně nezjištěné době nejméně od 3. října 2012 do současné doby v P., jako úřední osoby - poslanci Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve společném úmyslu opatřit sobě neoprávněný prospěch spočívající v tom, že v souvislosti se vzdáním se mandátu poslance a tím vytvoření reálné možnosti pro předsedu vlády České republiky a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N., že bude schválen vládní návrh zákona o změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snižováním schodků veřejných rozpočtů, který byl vládou České republiky dne 6. 9. 2012 předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a dále dne 6. 9. 2012 poslancům rozeslán jako tisk 801/0, s nímž vláda České republiky spojila žádost o vyslovení důvěry, získají členství v orgánech - představenstvu nebo dozorčí radě - a případně i v managementu společností, v nichž je majoritním akcionářem Česká republika, nebo ve státních orgánech, úmyslně v souvislosti s obstaráváním věci obecného zájmu konkrétně s tím, aby poslanci v souladu s čl. 23 odst. 3 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústavy České republiky, jednali v souladu se svým slibem, kterým na svou čest slibují, že svůj mandát budou vykonávat v zájmu všeho lidu a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, a dále, aby poslanci v souladu s čl. 26 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky vykonávali svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nebyli přitom vázáni žádnými příkazy, vykonávaje svou pravomoc v rozporu s citovanými ustanoveními čl. 23 odst. 3 a čl. 26 Ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústavy České republiky,

- předseda vlády České republiky a poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N. nejméně ode dne 18. 9. 2012 dal slib, prostřednictvím Mgr. J. N. a Mgr. R. B., MBA, poslancům Bc. P. T., Bc. M. Š. a Ing. I. F. poskytnutí této formy úplatku,
-
[1] poslanci Bc. P. T., Bc. M. Š. a Ing. I. F. jako úřední osoby, kdy za osoby poslanců Bc. M. Š. a Ing. I. F. po vzájemné dohodě jednal poslanec Bc. P. T., si nejméně ode dne 3. 10. 2012 dali slíbit úplatek ve formě získání členství v orgánech - představenstvu nebo dozorčí radě – a případně i v managementu společností, v nichž je majoritním akcionářem Česká republika, nebo ve státních orgánech,
- předseda vlády České republiky a poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N. dále nejméně ode dne 5. 11. 2012 začal vyvíjet aktivitu směrující k tomu, aby poslancům Bc. P. T., Bc. M. Š. a Ing. I. F. byl slíbený úplatek poskytnut,
- dne 6. 11. 2012 byla mezi předsedou vlády České republiky a poslancem Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N. jako stranou nabízející úplatek, jednajícím prostřednictvím Mgr. J. N. a Mgr. R. B., MBA, a Bc. P. T., Bc. M. Š. a Ing. I. F., úředními osobami - poslanci, dosažena dohoda o obsahu úplatku - získání členství v orgánech - představenstvu nebo dozorčí radě - a případně i v managementu společností, v nichž je majoritním akcionářem Česká republika, nebo ve státních orgánech,
-
[2] dne 7. 11. 2012 se poslanci Bc. P. T., Bc. M. Š. a Ing. I. F., za příslibu úplatku ve formě získání členství v orgánech - představenstvu nebo dozorčí radě - a případně i v managementu společností, v nichž je majoritním akcionářem Česká republika, nebo ve státních orgánech, od předsedy vlády České republiky a poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky RNDr. P. N., vzdali poslaneckého mandátu,

které podle usnesení Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, pobočka v Ostravě ze dne 13. 6. 2013, sp. zn. 4 VZV 5/2013, jímž bylo podle § 160 odst. 1 tr. ř. za použití § 174 odst. 2 písm. c) tr. ř. zahájeno trestní stíhání Bc. P. T., tvoří část skutku, ve kterém je spatřován trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku a trestný čin přijetí úplatku podle § 331 odst. 1, odst. 3 písm. b) tr. zákoníku spáchaný ve spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku.

Klíčové pasáže jsou zvýrazněné číslicí v hranaté závorce, ale pro větší přehlednost celý výrok ořežme o všechno, co není relevantní:

je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
ohledně jednání spočívajícího v tom, že
1) dal si slíbit protiplnění,
2) vzdal se mandátu

Tento výrok znamená, že P. T. je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení, jak pokud jde o vzdání se mandátu (bod č. 2), tak pokud jde o přijetí slibu protiplnění (bod č. 1).
Kdyby byla správná představa policie a státního zastupitelství, že Nejvyšší soud rozhodl o vynění z pravomoci, pouze pokud jde o vzdání se mandátu, pak by výrok musel znít takto:

je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
ohledně jednání spočívajícího v tom, že
- vzdal se mandátu

Nejsem schopen říci, s ohledem na nesrozumitelnost odůvodnění rozhodnutí, zda je o zamýšlený výsledek či nikoli. Ale ať už to Nejvyšší soud myslel takto či jinak, vydal výrok právě takový a právě takto to platí.
Je úplně jedno, zdali to dává smysl nebo zdali je to správné. Nejvyšší soud zkrátka v bodu č. 1 rozhodl, že P. T. je vyňatý i pro přijetí slibu, a opravný prostředek není přípustný.
Policie i státní zastupitelství jsou tím vázané a nesmějí si z výroku vybírat jen tu půlku, co se jim hodí. Výrok platí celý včetně bodu č. 1 a tento bod neobsahuje žádné omezení, že by výrok platil jen pro jednání v parlamentních orgánech.
Pokud Nejvyšší soud chtěl vyjmout z pravomoci, jen pokud jde o přijetí slibu v orgánech Poslanecké sněmovny (nelze tuto variantu vyloučit), pak měl výrok formulovat takto:

je vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení
ohledně jednání spočívajícího v tom, že
1) dal si slíbit protiplnění; a to pouze v rozsahu, který se týká jednání v orgánech Poslanecké sněmovny,
2) vzdal se mandátu

Jenže Nejvyšší soud rozhodl o vynětí paušálně, pokud jde o přijetí slibu v Parlamentu i mimo něj, a už to nelze změnit. Petr Tluchoř, Ivan Fuksa i Marek Šnajdr mohou být jednou pro vždy klidní a my si pamatujme, že opisovat slepě výrok z jiného rozhodnutí nemusí být vždy nejšťastnější.

29 komentářů:

David Schmidt řekl(a)...

Chybou autora je, že si přidává číslovky, body výroku, tam, kde je NS neudělal. NS srozumitelně píše, že nepřípustným je toliko zakomponování chráněného projevu do skutkové podstaty. Ano, mohl rozhodnout jen o částečném vynětí, stejně tak je plně validní pojímat věc tak, že zakomponováním chráněného projevu je "otráven" celek a věc musí být vrácena na začátek, aby bylo viněno na svébytném základě, ne tak, že NS korunu obvinění vyjme a tím materiálně pozmění usnesení o zahájení TS. Obecně je pak otázkou, zda by nebylo lepší rozhodnutí NS nejprve porozumět a pak komentovat. Doktrínu "otráveného ovoce" NS explicitně nezmiňuje, nicméně je z odůvodnění srozumitelná. Nové usnesení o TS může věc postavit svébytně, že součástí skutkové podstaty nemůže být projev poslance ve Sněmovně, nýbrž naopak souvislost, ať už je jakýkoli, např. i plně legitimní. Nebude tak stíhán projev za určitých okolností, ale tyto okolnosti samotné. Podobně jako u vraždy z vášně je stíhána vražda, nikoli vášeň... Jak elementární.

Anonymní řekl(a)...

Ačkoliv nejsem odborníkem na trestní právo, dovolím si tři poznámky (číslované). 1) díky bohu, že se našel někdo, kdo napsal o přetřásaném a zcela aktuálním problému, díky autorovi 2) komentář pana Schmidta je zcela validní, avšak představa úspěšného stíhání podplácení bez možnosti zahrnout jednání v obecném zájmu je fantasmagorická 3) tak jako mě šokuje argumentace poslaneckým slibem ve výroku usnesení o zahájení TS, o to víc mě odpuzuje a popuzuje argument NS: "jako člen vládnoucí strany neměl zájem na tom, aby jejich vládě byla vyslovena nedůvěra." Možná by stálo za to načrtnout jasnou čáru, které případy asistenti řešit nebudou, neboť popírá to smysl NS jako orgánbu, kde rozhodují lidé erudovaní se zkušenostmi odbornými a životními. Abych to ještě zvýraznil, na nejvyšším soudě plné odborné zkušenosti člověk nenalezne, proto je na Nejvyšším soudě ten hezký zvyk, že soudcem zde se může člověk stát až po letech praxe na soudech nižších.

David Schmidt řekl(a)...

Je možné si udělat tabulku skutkové podstaty: Subjekt a zavinění je jasné, objektivní stránka: slíbení si úplatku nebo přijmutí úplatku + věcná souvislost s objektem. Objekt: obstarávání věci obecného zájmu. Nikde není nic o projevu poslance, ten být k dokonání nemusí a je irelevantní. Jsou to dvě odlišné věci, jinak NS jej chápe nejšířeji jen jako politický postoj a v případu Bárta výslovně uvedl, že předání půjček je již mimo rámec imunity (byla ochráněna verbální nabídka během projevu na poslaneckém klubu). Analogicky přijmutí funkce (= přijmutí úplatku). Že NS nebyl podobně dovysvětlovávací i nyní je jednak tím, že by se vyjadřoval mimo skutek a asi i pochybností k meritu. Dovoluji si odkázat podrobněji na můj blog.

Anonymní řekl(a)...

Nevím, školy nemám, ale pokud si z výroku rozhodnutí NS vyjmeme to nepodstatné, zní přesně takto:

Obviněný … je … vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ohledně jednání spočívajícího v tom, že …
- poslanci … jako úřední osoby … si nejméně ode dne 3. 10. 2012 dali slíbit úplatek, …
- dne 7. 11. 2012 se poslanci … vzdali poslaneckého mandátu,
které … tvoří část skutku, ve kterém je spatřován trestný čin …

Jan Vučka řekl(a)...

Ad David Schmidt: necháváte se unést svými přáními a tím, co by správně mělo být ve výroku. Jenže mi řešíme, co tam doopravdy skončilo. To jediné je závazné.
Pokud soud řekl "nelze stíhat skutek X", pak už nemůžete říci "lze stíhat podmnožinu skutku X". Popíráte tím elementární logiku.
Je mi sympatická Vaše snaha vnést pořádek do zmatku a učinit rozhodnutí NS konzistentní. Dokonce Vám rád věřím, že NS myslel to, co říkáte. Jenže soud vydal takový výrok, jaký vydal, a tím to končí. Je úplně jedno, jestli ta podmnožina sama o somě naplňuje všechny znaky skutkové podstaty některého trestného činu, nebo ne. Roma locuta, causa finita.

Jan Vučka řekl(a)...

Ad David Schmidt podruhé: na Vašem blogovém příspěvku mne zaujala jedna věc. Citujete z odůvodnění. Citujete z Ústavy. Citujete z jiného rozhodnutí. Citujete teorii. Rozvádíte vlastní úvahy.
Ale kolikrát citujete výrok tohoto rozhodnutí? Kolikrát v článku rozebíráte, co NS závazně a explicitně řekl ve výroku?
Odpověď a navazující zpytování svědomí ponechávám na Vás. :-)

Jan Vučka řekl(a)...

Po přečtení Vašeho blogu mi jedna věta prozradila, kde a proč děláte tu klíčovou chybu:
"Zakomponování chráněného projevu má tak intoxikační efekt na zbytek skutkové podstaty."
Viz úvodní kapitoly z učebnice trestního práva hmotného - trestní stíhání v ČR se vede či zastavuje pro SKUTEK! Nikoli pro skutkovou podstatu, trestný čin, právní kvalifikaci nebo cokoli podobného. Vždy pro skutek.
Tedy pokud příslušný orgán pravomocně zastaví trestní stíhání pro vraždu, nemůžete říci "tak já vynechám z výroku úmysl a začnu to stíhat znovu jako zabití z nedbalosti". To by bylo druhé trestní stíhání pro týž skutek, pro který už bylo stíhání zastaveno!
Zdali by bylo možno vést trestní stíhání dál, pokud by se popis skutku pozměnil (při zachování totožnosti skutku) či s jinou právní konstrukcí (jiný trestný čin nebo jiné dovození všech znaků skutkové podstaty), to má povinnost posoudit ten orgán, který rozhoduje o případném zastavení. Pokud se tento orgán zmýlí a třeba s jinou právní kvalifikací by bylo možno skutek stíhat dále - smůla. Už je pro skutek zastaveno.
Pro vynětí z pravomoci OČTŘ v případě trafik samozřejmě musí platit táž logika - vynětí se odehrálo pro skutek (NS v této souvislosti hovoří o "jednání" s týmž významem). Je úplně lhostejné, jestli nějaká podmnožina skutku by sama o sobě byla trestným činem, či nikoli. Pro celý skutek je zastaveno, aniž NS účinky svého rozhodnutí omezil na jednání v Parlamentu.
Vaše argumentace rozhodnutím sp. zn. 11 Tcu 135/2012 je dvojsečná, neboť právě v něm se NS přísně držel této logiky a rozhodl o vynětí z pravomoci jen pro skutek, který byl velmi úzkou podmnožinou skutku podle odsuzujícího výroku soudu, přičemž tento rozdíl jako deklaroval jak ve výroku, tak v odůvodnění (z odůvodnění:
Nejvyšší soud tak dospěl k závěru, že na část skutku, pro který byl obviněný nepravomocně odsouzen rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 4. 2012, sp. zn. 3 T 8/2012, popsanou ve výroku tohoto rozhodnutí se vztahuje ochrana zaručená čl. 27 odst. 2 Ústavy České republiky a pro toto jednání je obviněný vyňat z pravomoci orgánů činných v trestním řízení ve smyslu § 10 odst. 2 tr. ř. Jeho trestní stíhání pro tuto část jednání je proto nepřípustné podle § 11 odst. 1 písm. c) tr. ř. ).

Jakub Backa řekl(a)...

ad Jan Vučka:

Já bych byl s tím "Roma locuta, causa finita." opatrný, zejména u NS. Měli jsme zde judikát o tom, že půjčky nelze poskytnout bezhotovostně, měli jsme zde ustálenou judikaturu k § 196a ObchZ, no a už nemáme (o tom prvním judikátu se v slušné společnosti nemluví a druhý byl "překonán").

U druhého obvinění se na NS může stát cokoli.:)

David Schmidt řekl(a)...

Jan Vučka: NS nezastavuje trestní stíhání a také zastaveno není, ale rozhoduje o vynětí z pravomoci OČTŘ. To je poměrně specifický institut a nelze jej srovnávat s meritorním rozhodnutím, jímž vše končí. Dále problémem Vaší argumentace je, že vymezujete skutek alternativně, ale tak to není, bylo obviňováno kumulativně - ne červená nebo žlutá, ale oranžová.

Anonymní řekl(a)...

Poněkud agresivně zaslepený styl pisatele nechám stranou, jen mu pomohu, že skutek A od skutku B se může lišit např. datem, netotožností osob nebo lokace, o kterou asi jde.

Je samozřejmě jistě, že se zastavení musí týkat skutku, tj. jednání, jinak by to nemělo smysl. Pak nastává stejně jako u jiných věcí to, co odlišuje jeden skutek od druhého, tj. totožnost skutku.


Jiří Hálek

David Schmidt řekl(a)...

Též stojí za úvahu, že přijetí úplatku může být spácháno buď konsensuálně ("kdo..si nechá slíbit") nebo "reálně" ("kdo.. přijme"). I kdyby proto bylo vyloučeno trestně stíhat dohodu o úplatku, nevznikne tím právní titul pro její realizaci ("nelze stíhat" není stejné jako "je po právu"). To, že nelze trestně stíhat dva poslance, kteří si při projevu ve Sněmovně dohodnou, že zabijí předsedu vlády, neznamená, že jej mohou opravdu zabít.

Jan Vučka řekl(a)...

Ad David Schmidt a Jiří Hájek: vše zde již bylo vysvětleno, točíme se v kruhu. Je zbytečné něco dodávat.
Pouze poznámka pro Jiřího Hájka (skutek A od skutku B se může lišit např. datem ...): NO PRÁVĚ! Totožnost skutku je to důležité!
Bohužel pro orgány je totožnost skutku celkem široká a těžko ji mohou nějakým "upřesňováním místa" nebo narušit. Cf. kauza Lessy, kdy se měl skutek odehrát jiný den, než pro který bylo zahájeno, aniž by byla totožnost skutku narušena. Jestli z "na nezjištěném místě v Praze" uděláte "před budovou Parlamentu", tak máte pořád totožný skutek, před tím neutečete.

Jan Vučka řekl(a)...

Ad Jakub Backa: ano, Roma locuta, causa finita bylo míněno jako učebnicový závěr. Praxe v Čechách
může být zcela jiná.
Ale říkám si, že kdyby rozhodli v té samé věci, kde už si vyrobili překážku res iudicata, jinak, že to už by snad bylo i na české poměry moc. Kojím se touto nadějí.
(Pokud v jiné podobné kauze rozhodnou jinak a kvalitněji, mně to pochopitelně vadit nebude.)

Anonymní řekl(a)...

Jan Vučka:

"Viz úvodní kapitoly z učebnice trestního práva hmotného - trestní stíhání v ČR se vede či zastavuje pro SKUTEK! Nikoli pro skutkovou podstatu, trestný čin, právní kvalifikaci nebo cokoli podobného. Vždy pro skutek."

OK. A jak se to tedy má s tímhle:

"Tedy pokud příslušný orgán pravomocně zastaví trestní stíhání pro VRAŽDU, nemůžete říci "tak já vynechám z výroku úmysl a začnu to stíhat znovu jako ZABITÍ Z NEDBALOSTI". To by bylo druhé trestní stíhání pro týž SKUTEK, pro který už bylo stíhání zastaveno!"

VRAŽDA je skutek?
ZABITÍ Z NEDBALOSTI je skutek?

Já si až ddoteď myslel, že je to kvalifikace skutku.

Dál:

"Pokud soud řekl "nelze stíhat skutek X", pak už nemůžete říci "lze stíhat podmnožinu skutku X"."

Snad nadmnožinu. To je stejné, jako kdyby soud vyloučil 1 ránu nožem z 50ti. Pořád jich zbývá 49.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

Jmenuji se Hálek, ne Hájek, tak je to prostě u Vás se vším. Málo čtete. Totožnost skutku se odvíjí např. přidáním jedné lokace nebo i jejím upřesněnním, pokud to má nějaký dopad na trestnost a zde jde přesně u tuto situaci, kdy se hledá místo mimo posl. sněmonvu, kde se o prebendě mluvilo. A nebojte se, mě na stíhání vadí daleko závažnější věci než Vás formální a současně nelogický výklad totožnosti skutku. Nakonec vždy je možná obnova řízení.

A prosím abyste přestal argumentovat v jiné věci učebnicí, to snad postačuje u zkoušky, ne u soudu nebo před kolegy. Učebnice je teoreitcký výcuc často domnělých obecností, aby bylo z čeho učit a zkoušet. Stačí zpravidla i jedna návštěva okresního soudu, aby koncipient pochopil, že to bude trochu všechno jinak.


Jiří Hálek

Jan Vučka řekl(a)...

Ad P.H.:
1) Vysvětlovat P.T. čtenářstvu stylistickou zkratku snad netřeba. Pokud chcete, doplňte si na příslušná místa "skutek, který naplňuje znaky skutkové podstaty trestného činu ..." Věta bude právnicky přesnější, na jejích závěrech se však nezmění nic.
2) Podmnožina a nadmnožina - OČTŘ dle svých vyjádření plánují z původního popisu skutku vynechat bod č. 2 a "upřesnit" bod č. 1 tak, aby se týkal pouze jednání mimo parlamentní orgány. Tedy z původního skutku zbyde méně, což je podmnožina.
Na okraj dodávám, že totožnost skutku se nemusí nutně narušit ani nadmnožinou. Pokud ze skutku "v hospodě U vystřelenýho voka dne 1.7.2013 okolo 23:30 bodl po předchozí slovní rozepři ze žárlivosti Ferdu jednou nožem do dutiny břišní" uděláte "v hospodě U vystřelenýho voka dne 1.7.2013 okolo 23:30 bodl po předchozí slovní rozepři ze žárlivosti Ferdu padesátkrát nožem do dutiny břišní a ještě mu dal facku", případně naopak, pořád máte zachovanou totožnost skutku.

kocour řekl(a)...

Jan Vučka:

Vy jste zjevně silně zaujat. Já nedělám z 1 rány nožem ran 50, obrazně řečeno, to právě podsouváte OČTŘ Vy. Já právě tvrdím, že usnesení NS z těch 50 ran nožem vyloučilo tu jednu, která se stala za pultíkem Sněmovny. Rozumím velmi přesně tomu, že se OČTŘ snaží odpreparovat od celku ta jednání, ke kterým došlo mimo rámec jednání Sněmovny a jejích orgánů, protože teprve tehdy, až budou vědět, co zbylo, budou moci též zjistit, jestli stále ještě zůstal nějaký dokonaný trestný čin nekrytý imunitou.

P.H.

Jan Vučka řekl(a)...

Ad Jiří Hálek: za to zkomolení se samozřejmě co nejpokorněji omlouvám. Mě taky štve, když ze mě někdo dělá "Bučku". ;-)

Jinak totožnost skutku zůstává zachována při (i částečné) shodě jednání nebo následku (Vámi tolik opovrhovaný učebnicový závěr), takže upřesněním skutku "jen mimo orgány Parlamentu" ji opravdu nenarušíte. Prosím, nastudujte si totožnost skutku v trestním právu.

Já osobně ani nesouhlasím s Vaším nařčením z formálního pojetí totožnosti. Totožnost skutku je institut naopak dosti neformální. Skutek často snese i poměrně velké změny v popisu bez dopadu na totožnost skutku; není to žádné formalistické hraní se slovíčky (a to zcela správně, aby se předcházelo dvojímu stíhání v téže věci).

David Schmidt řekl(a)...

Pořád je zde bod č. 3: přijetí úplatku v užším slova smyslu. Jinak pro rozhodování NS neplatí ne bis in idem, k tomu není jediný zákonný, ústavněprávní či lidskoprávní podklad. Něco jiného je zákaz libovůle, tj. že nelze abusivně obviňovat / odkloňovat se od rozhodnutého. Proto i když přijmeme nejširší výklad usnesení NS, lze alternativně obvinit i z "bodu" č. 1. Bude-li dokonce doloženo místo mimo Parlament, věc se tím zredukuje na velmi prostou právní úvahu. K dokonání TČ však postačuje reálné přijetí úplatku a toliko souvislost s politickou činností.

Unknown řekl(a)...

Ad Jan Vučka: "Praxe v Čechách
může být zcela jiná." Jen podotýkám, že NS má sídlo na Moravě. Takže i praxe na Moravě (a i ve Slezsku) může být praxe zcela jiná.

Anonymní řekl(a)...

Tak já nevím, jestli se tu nemísí jednota skutku a totožnost skutku. Překážkou v dalším stíhání nakonec nebude rozhodnutí Nejvyššího soudu, ale vlastní rozhodnutí státního zástupce, kterým trestní stíhání zastaví (tedy pravomocně meritorně rozhodne). Zřejmě mu to tendenční a alibistický NS moc neusnadnil. Ale to je můj subjektivní názor, na tom nesejde, chci se vyjádřit k panu Hájkovi a jeho pojetí práva jako sumy znalostí a dojmů soudců okresních soudů. Fuj. Pak to tady má nějak vypadat.

Jan Binder

Anonymní řekl(a)...

Nevykládám totožnost skutku formálně a už vůbec neplatí, že částčný průnik jednání, událostí atp. implikuje totožnost skutku. Doporučuji si přečíst v tomto smyslu nějaké správní rozhnodnutí, protože v trestu toho moc nenajdete.

Zde se to nedá "okecat", záleží jen na jednotlivci, kt. o otom rozhoduje, jak oddělí popis skutku od jiného popisu skutku. V tom nejsou žádné návody. Ve správním právu i trestním právu stačí i změna jednoho účastníka :-). Judikátů na to pár máte.

Ad Binder : dovozujete nesmysly, já netvrdil, že právo poznáte z rozhodnutí českých okresních a krajských soudů, ale že poznáte limity a přímo řeknu teoretické bláboly českých právních učebnic při styku s praxí. Studium rozhodnutí dojdete v ČR k tomu, že neplatí skoro nic :-) ale tím neříkám, že mi to vadí. Jinými slovy lidí jak pan Vučka mají pevný názor do rozhodnutí první soudní intstance, pak už jde jen o zatvrzelou fantazii.

Jiří Hálek

David Schmidt řekl(a)...

Jen opravuji, že obžaloba nemusí doložit u dohody úplatku místo mimo Parlament. Affirmative defense dokládá obhajoba.

Jan Vučka řekl(a)...

Kocour napsal: "Já právě tvrdím, že usnesení NS z těch 50 ran nožem vyloučilo tu jednu, která se stala za pultíkem Sněmovny."
A tím se dostáváme zase na začátek. Kde přesně ve výroku vidíte, že účinek výroku má být omezen jen na jednání v orgánech Sněmovky?

Jan Vučka řekl(a)...

Věc má aktuálně pokračování:
http://zpravy.ihned.cz/cesko/c1-60489760-mapa-tajnych-schuzek-tady-se-mely-dohadovat-trafiky-exposlancu

Vzhledem k tomu, že NS již rozhodl o vynětí z pravomoci OČTŘ pro celý skutek (a nikoli jen pro část skutku, jak precizně rozhodl NS dříve v kauze Bárta/Škárka), pak již teoreticky není co řešit a co stíhat. Nicméně byli jsme již dříve svědky velmi kreativních postupů, tak se nechme překvapit!

David Schmidt řekl(a)...

Pane Vučko, dopouštíte se nekorektní agumentace, ač tu již bylo několikrát opakováno, že rozhodnutí NS o vynětí z pravomoci nemá účinky pravomocně zastaveného řízení zakládající nepřípustnost dalšího stíhání. Pokud by tomu mělo být jinak, zákon by to buď tak upravil nebo svěřil NS pravomoc stíhání přímo zastavit. Tu ale nemá, že? Tudíž Vaše chytání NS za slovo není přesvědčivé. Příliš obecně vymezený skutek, potenciálně zahrnující chráněný projev, může být důvodem pro vynětí z pravomoci (in dubio pro reo, byť správně by měl být chráněný projev prokázán obhajobou), ale ne pro pravomocné zastavení řízení. Trestní právo musí mít nástroje, jak vracet chybná obvinění, aniž by to znamenalo nepřípustnost je upřesnit / opravit. Tvrdit opak znamená nepochopení pilíře trestního práva ne bis in idem.

Jan Vučka řekl(a)...

David Schmidt napsal:
"Pane Vučko, dopouštíte se nekorektní agumentace, ač tu již bylo několikrát opakováno, že rozhodnutí NS o vynětí z pravomoci nemá účinky pravomocně zastaveného řízení zakládající nepřípustnost dalšího stíhání. Pokud by tomu mělo být jinak, zákon by to buď tak upravil nebo svěřil NS pravomoc stíhání přímo zastavit. Tu ale nemá, že? Tudíž Vaše chytání NS za slovo není přesvědčivé."

Prosím, ujasněte si jednu věc. Je rozhodnutí NS o vynětí z pravomoci pro OČTŘ závazné či nikoli?
Pokud je závazné a pokud NS rozhodl o vynětí z pravomoci pro celý skutek (a přesně toto říká výrok rozhodnutí), pak je celý skutek včetně všech svých podmnožin vyňatý a je to pro OČTŘ závazné. Tečka.

David Schmidt řekl(a)...

Především obvinění nyní má padnout z jiného skutku, čili je to uplně jiná "množina", mám-li užít Vaší terminologie. A dále vynětí z pravomoci je podmíněno jediným: neexistují pochybnosti, samozřejmě nikoli frivolní a nerespektující NS. Objeví se nové relevantní důkazy? Může být NS opět povolán k rozhodnutí, neboť byla naplněna hypotéza zákona. Novým důkazem je, že skutek probíhal mimo jednání komory / orgánů.

Jan Vučka řekl(a)...

Pro případné zájemce o výklad totožnosti skutku uvádím odkaz na nedávno zveřejněné rozhodnutí na epravu:

Tdo 1464/2012