čtvrtek 15. března 2012

Nový komentář k Listině základních práv a svobod

Nakladatelství Wolters Kluwer v těchto dnech vydává nový komentář k Listině. Autorský tým sestavila Eliška Wagnerová. Jak se už Elišce Wagnerové opakovaně u jejích prací osvědčilo, soustředila kolem sebe o generaci mladší právníky. Mezi autory komentáře mohu jmenovat například naše bloggery Vojtěcha Šimíčka a Michala Bobka, dále tam jsou asistenti a další pracovníci Ústavního soudu (Jiří Baroš, Petr Jäger, Marian Kokeš, Tomáš Langášek, Ivo Pospíšil), soudci a asistenti Nejvyššího správního soudu (Kateřina Šimáčková, Pavel Molek). Pražská práva reprezentují Jan Kysela a Jan Wintr, soudce civilních soudů Hynek Baňouch.

Ve srovnání s jinými komentáři na trhu se mi jeví nová práce jako obsahově i stylově nejvyváženější, informačně pak bezkonkurenční. Autoři pracují nejen s judikaturou českého Ústavního soudu (a jiných českých soudů), ale též s judikaturou zahraničních ústavních tribunálů, ESLP, ESD a jiných mezinárodních soudů. Text se graficky velmi povedl, dobře se čte, nevyhýbá se ani odpovědím na otázky judikaturou doposud neřešené. Vysoce oceňuji, že na judikaturu ÚS se tu nenahlíží pozitivisticky a apologeticky jako na „objektivní danost“, která tu je od toho, aby se recitovala. Naopak, autoři vesměs upozorňují též na kritické reflexe nálezů, na rozpory mezi disenty a většinou, na trendy, kterými se judikatura ubírá. Eliška Wagnerová se ve svých textech nevyhýbá ani reakcím na kritiku vlastních nálezů (např. mediálně kritizovaný nález „právo na internet“, který dává do kontextu s mezinárodními trendy).

Komentář má bezmála devět set stran vlastního textu a nakladatelství ho ve svém e-shopu nabízí za 1630 Kč, což považuji s ohledem na současné cenové hladiny za velmi rozumné.

10 komentářů:

Tomáš Pecina řekl(a)...

Díky za aviso, taková publikace tu velmi chyběla; už ji objednávám.

Jan Potměšil řekl(a)...

Tak myslím, že Hynek Baňouch, byv asistentem na ÚS, jestli se nemýlím, reprezentuje spíš ÚS, tedy ústavní právníky.

Jinak doufám, že EW byla především editorkou, nikoliv autorkou. Pokud si vzpomenu na její prohlídku "bývalého kravína-pěstírny konopí", jíž bylo zasaženo do soukromí (zřejmě konopných produktů), v porovnání s disentem "trestaře" prof. Musila, nebo pokud si vzpomenu (parafrázuji) "žádnou součinnost v demokratickém státě nelze od občanů vyžadovat, byť kontaktáž občana orgánem veřejné moci není vyloučena"...

Anonymní řekl(a)...

Já zase naopak doufám, že spíš EW byla autorkou. Ať už se to právníkům zaměřeným na trestání líbí nebo ne, tak opravdu nechápu, proč bych v pozici obviněné měla poskytovat státu jakoukoli součinnost ke svému usvědčení? A to zvlášť v případě, kdy si stát tuto součinnost vynucuje nezákonně a s cílem mě šikanovat. Což není tak ojedinělé, protože se mi to nejednou stalo :) Není nad to mít osobní negativní zkušenosti s policií, člověk se pak dívá více obezřetně na jakékoliv tendence k etatismu jako je vynucovaná "součinnost".
Taky už se na publikaci těším.
Zuzana Candigliota

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad ZC:

I já mám osobní negativní zkušenosti s policií. Např. jeden namachrovaný mladíček od P ČR, chodící "s melouny v podpaždí", je dokonce mým sousedem a nemluví se mnou už půl roku a nezdraví od té doby, co jsem po něm při policejní šťáře v restauraci, již vedl, požadoval uvedení zákonného důvodu perlustrace, ač mne osobně zná, ví, jak se jmenuji i kde bydlím, vč. čísla bytu, a ač ví, že nejsem ani osoba podezřelá z t.č. nebo přestupku, ani osoba celostátně hledaná ani osoba skrývající se před nástupem výkonu trestu.

Na druhé straně mě děsí některé excesy EW, viz třeba zmíněnou prohlídku kravína/pěstírny konopí, zmatený a vnitřně kontradiktorní zákaz požadování součinnosti a "povolení" max. možnosti "kontaktáže" (Pavel Eisner musí v hrobě rotovat), ústavní právo na kabelovou televizi či naposledy rušení části o.s.ř. stran dovolání.
Stejně tak mě zarážejí některé případy její bohorovné manipulace s judikaturou ESLP (viz zmíněný kravín či kontaktáž), příp. i nerespektování judikatury vlastního ÚS ("objednávání" si kauz, které mají občané žalovat, resp. stěžovat), jež ve mě vzbuzují odůvodněné obavy z toho, co jmenovaná do komentáře napíše.

Ono totiž nestačí "myslet to dobře", což dotyčná nepochybně myslí, ale je třeba to i nějak vyargumentovat. Nikoliv právo překrucovat, jako když Vy z čehokoliv děláte "shromáždění", kupříkladu.

Aby byl "lidskoprávník" alespoň trochu věrohodný, kdy za "lidskoprávníka" se aspoň v některých otázkách rovněž považuji, byť se (min. zde) projevuji spíš jako represivní byrokrat, nemá nárok lhát, nemá překrucovat právo, nemá cíleně vyvolávat umělé konflikty, jen aby se pak mohl soudit, nemá používat právní argumenty arbitrárně podle toho, zda zrovna hájí neonacisty, či zda zrovna hájí blokády pochodů nebo shromáždění sociálně spravedlivých dělníků, a má argumentovat v soudních sporech konzistentně, tzn. nikoliv účelově, dle toho, co chce právě "ospravedlnit". A má být ochoten i snášet sankci, pokud - byť i ve "spravedlivé věci" - poruší zákon.

Fandím např. blokádám neonacistických pochodů (byť vhodnější než přímo blokáda by byl možná špalír odhalených zadnic po pravé i levé straně ohlášeného pochodu sociálně spravedlivých dělníků). Ale pokud neuposlechnu výzvy orgánu či pokud budu v pochodu aktivně bránit, jsem připraven zaplatit pokutu.

Totéž platí např. o blokádě kácení na Modravě, kdy p. Stráského nemohu ani cítit, ale beru na vědomí, že do těžebního prostoru, navíc po výzvě P ČR, vstupovat nesmím, a pokud tak učiním, nesu riziko sankce, resp. pokuty. Kterou zaplatím. Nemůžu chtít všechno. Některý občanský protest totiž nese i určitá rizika. A právo nemůže rozlišovat, zda je přestupce zrovna "hodný" aktivista, nebo "zlý" extremista. Zákon totiž platí pro všechny a nestranné vynucování práva nakonec chrání i ty, kteří se aktuálně domáhají práva na jeho porušování, resp. práva na beztrestnost.

Anonymní řekl(a)...

Ad JP:

K tomu shromáždění - jednak judikatura ESLP shromáždění chápe velmi široce, k tomu doporučuji nedávný článek Davida Kosaře v Právních rozhledech. Ale též zákon o právu shromažďovacím má takovou definici shromáždění, že blokáda na Šumavě pod shromáždění jednoznačně spadá - shromáždění je dáno účelem (svoboda projevu a další ústavní práva a svobody, výměna informací a názorů, účast na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek) a pak negativním výčtem, co shromážděním není.

Když pomineme svobodu projevu, tak jako na další ústavní právo si vzpomínám na právo na odpor. Nevím, kdy jindy by bylo legitimní se od občanů vzbouřit proti nezákonným praktikám zpolitizované policie a úřadů, než když má docházet k závažnému a nevratnému poškozování národního parku. Ochrana životního prostředí je též součástí Listiny. Nebo si snad myslíte, že právo na odpor je možné vykládat jen restriktivně, např. v případě politických vražd?

Domnívám se, že soudci v Plzni byli velmi schopní rozpoznat výkon práva shromažďovacího, ač jsem tomu nemohla uvěřit a očekávala jsem úspěch nejdříve u NSS. Smutné je to, že zkostnatělá policie nebyla schopná pro sebe vyvodit důsledky, což ale příliš nepřekvapí s ohledem na to, v jakém stavu policie je. A další věc je, že s aktivisty byla a jsou zahajována přestupková řízení za neuposlechnutí výzvy, přestože výzva byla nezákonná a přestože není absolutně dána materiální stránka přestupku, tedy že jednání lidí na Šumavě bylo ve veřejném zájmu. Jen na okraj pro neznalé dodávám, že ombudsman nedávno vyhodnotil kácení jako nezákonné. Všechny zákonem požadované výjimky chyběly, ale to bylo známo od počátku.

Možná párkrát EW šlápla vedle, ale to je nic oproti jejímu obrovskému přínosu pro vytváření skutečného právního státu, který svoji moc nezneužívá vůči občanům. EW je pro mě symbolem osobní integrity. Když si vzpomenu na letošní vyhlašování právníka roku, kde ocenění za lidská práva dostal soudce ÚS, který tam sice krásně hovořil o lidské svobodě a důstojnosti, ale v jehož práci se to jaksi neodráží, tak to je s EW naprostý nepoměr a v tomto srovnání by cenu měl vrátit.

A co se týče ganji, tak možná zde došlo k ohnutí práva, ale každému soudnému člověku je zřejmé, že trestat někoho za pěstování konopí v dnešní době je jako trestat za homosexualitu. Zvlášť v situaci, kdy policie nevyšetřila za poslední desetiletí žádnou velkou rybu v korupci, ale neváhá vykazovat z hlediska společenské nebezpečnosti naprosto zbytečnou a šikanózní činnost vůči řadovým občanům (a cizincům)... namátkou pěstování ganji, verbální extremistické zločiny, pomluva, křivé obvinění policisty aj.

ZC

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad ZC:

Já myslím, že se na řadě věcí dokážeme shodnout, byť mi občas přijde, že jste poněkud ukvapená.

S kácením nesouhlasím, a - pominu-li rozdílné právní názory - je to špatně min. z hlediska odborného (jde-li o lesnictví - jak kdysi řekl K.Schwarzenberg, zatímco on má asymetrické ostrůvky nákazy kůrovcem, na Šumavě úřaduje lýkožrot smrkový "geometricus").

Pro alternativní pohled na "shromáždění" na Šumavě však doporučuji rovněž Právní rozhledy, konkrétně Jamborová, K.: Co ještě lze považovat za shromáždění? In: Právní rozhledy č. 3/2012. O shromáždění dle mého názoru opravdu nešlo. KS v Plzni to asi myslel "dobře", ale podle mě šlápl vedle. Materiální stránka je už věc jiná a osobně, nikoliv v roli byrokrata, bych byl asi také mírný.

Jde-li o EW, tak obdobně hluboce nesouhlasím s hodnocením prem. Nečase, že její odchod bude "svátkem demokrace". Ač s ní často nesouhlasím, tak pokud se někdo zasazoval o demokracii a právní stát, byla to právě ona. Takže pokud tam budou kariéristé typu dr. Koudelky či jiní "spolehliví soudruzi", bude to spíš vítězstvím Orbánovského fašismu - nikoliv demokracie. EW je přínosem min. v tom smyslu, že je "subverzivní" a provokuje k diskuzi; ale měla by mít i korekci a zpětnou vazbu, což jí myslím chybí.

A jde-li o ganju, byť už to nesouvisí (resp. moc nesouvisí) s Listinou, tak kriminalizace držení a pěstování jen vhání rekreační uživatele, k nimž se řadím, malouživatele a důchodce s neurologickými potížemi, Parkinsonem, glaukomem, myalgiemi, astmatem, rakovinou či nechutenstvím akorát tak do náruče organizovaného zločinu, který pak už nenabízí jen trávu, resp. skunk, ale i opravdu nebezpečné drogy, tzn. stát via facti podporuje organizovaný zločin, místo aby povolil "samozásobitelství".

Anonymní řekl(a)...

Ad JP:

Ona je někdy ta moje ukvapenost docela výhodou :) vzhledem k tomu, že zákon o právu shromažďovacím počítá s podáním námitek proti nezákonnému rozpuštění shromáždění v nesmyslně krátké lhůtě do 14 dnů. Přitom jde o správní žalobu a není důvod pro neponechání lhůty 2 měsíců, vzhledem k tomu, že ani soud tyto žaloby neprojednává přednostně a rozsudek je v některých případech až za dva roky.

Co se týče článku paní Jamborové, tak je třeba říci zásadní informaci, a to, že pracuje na Ministerstvu vnitra (což je ostatně sama uvádí v článku). Tím je dost dotčena objektivita jejího článku, který neváhám označit za účelový. Bylo by naivní předpokládat, že ze své pozice napíše článek, který se zastane aktivistů a jejich práva se shromažďovat ;) Zvláště v případě, kdy věc není skončena a je projednávána kasační stížnost policie na NSS a je tedy zájem na tom, aby rozhodnutí KS v Plzni bylo zrušeno (přece Stráský bude chtít kácet i letos a policie mu v tom pomáhat...). A to není spekulace, neboť, když jsem to teď porovnávala, tak některé pasáže v článku jsou v podstatě překopírované argumentační body z kasační stížnosti Policie ČR.
Také bych ráda poukázala na skutečnost, že paní Jamborová ve svém článku ani jednou nezmínila judikaturu ESLP, dost zvláštní, nemyslíte? Proč asi?

K některým informacím a argumentaci v jejím článku:

"V průběhu blokády aktivisté opakovali, že jsou v dané lokalitě sami za sebe jako jednotlivci (patrně v reakci na výše zmíněné předběžné opatření)"
"V dané lokalitě však šlo o individuální protesty jednotlivců, nikoliv o shromáždění."

Není podstatné, co ti aktivisté tvrdili. ShromZ stanoví objektivní kritéria shromáždění bez ohledu na to, co o shromáždění říkají nebo si myslí sami účastníci. Když účastníci budou na místě tvrdit, že jsou dopravní letadlo, tak to policie bude prošetřovat jako dopravní přestupek? :-o Vlastně bych se tomu ani nedivila...

"I přesto, že lze nepochybně souhlasit s tím, že osoby v prostoru NP Šumava vyjadřovaly svůj názor na kácení stromů, a tím se podílely na řešení veřejných záležitostí, nelze tvrdit, že se jednalo o shromáždění ve smyslu zákona o právu shromažďovacím. Jak je popsáno výše, blokáda aktivistů probíhala tak, že na obrovském území bylo rozptýleno 30–60 osob. Mezi jednotlivými účastníky blokády byly velké vzdálenosti, nedocházelo tak k výměně názorů, k diskusi nad těžbou, a to ani mezi účastníky blokády samotnými, případně s jinými osobami."

Předmětné území, jak bylo též uvedeno v článku, mělo asi 4 km2. To bych nenazývala jako "obrovské území", což skoro zní, jako by se jednalo o celé jižní Čechy. Pro srovnání, třeba takový rys ostrovid obývá teritorium až 300 km2. Je to jistě velké území pro konání jednoho shromáždění, ale to není přece zakázáno, navíc to mělo jasný účel. Zcela logicky se aktivisté pohybovali po území dotčeném těžbou, kdyby se shromáždili na 30 m2, tak by jejich protest a občanská neposlušnost postrádaly smysl, ale náramně by se to pochopitelně hodilo policii a správě parku.
A že by výměna názorů byla obligatorním znakem shromáždění? Tak to už se musím smát. Budu muset upozornit své přátele, co pořádají VeggieParade v Praze, aby ho v žádném případě nekoncipovali jako tichý průvod, protože pak by akce podle nejnovějšího právního názorů zástupců MVČR byla vyňata ze ShromZ. Poradím jim, aby na začátku akce účastníky upozornili, že jsou povinni po celou dobu shromáždění vzájemně živě diskutovat! Teď ale vážně... vzhledem k tomu, jak intenzivně byla akce medializovaná a jak často aktivisté vysvětlovali svoje postoje do médií, není pochyb, že účelem akce byl výkon svobody projevu.

ZC

Anonymní řekl(a)...

"Shromážděním by paradoxně mohli být i samotní lesní dělníci, kteří vyjadřují svůj souhlas s těžbou, pohybují se za stejným účelem v daném místě a daném čase. Navíc jejich činnost je usměrňována prostřednictvím pokynů."

Na tento "argument" snad ani není možné reagovat jinak, než jednoduše konstatovat, že ti lesní dělníci tam byli za peníze, nikoliv ze své občanské iniciativy... :///


"Ostatně ani samotní organizátoři akce ji zcela zřejmě nepovažovali za shromáždění ve smyslu zákona o právu shromažďovacím, protože se právní úpravou tohoto zákona neřídili (viz např. oznamovací povinnost stanovená v § 4 a 5 či další povinnosti svolavatele uvedené v § 6 ShrZ ). Označení za shromáždění ex post , bez ohledu na povinnosti zákonem stanovené pro řádný průběh shromáždění dle zákona o právu shromažďovacím, nasvědčuje tendenčnosti tohoto tvrzení."

Paní Jamborová samozřejmě moc dobře zná a vědomě opomíjí judikaturu NSS, podle které shromáždění není možné rozpustit pouze z toho důvodu, že nebylo řádně ohlášeno. Kromě toho některá shromáždění (spontánní shromáždění nebo shromáždění, které rychle reaguje na určitou událost) ani není možné řádně a včas oznámit, přesto to nic nemění na tom, že jde o shromáždění. Ani to, že účastníci shromáždění třeba ani nevěděli, že se účastní shromáždění dle ShromZ, nic nemění na tom, že se jednalo o shromáždění, které požívá ochrany dle zákona.

ZC

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad ZC:

To, že dr. Jamborová pracuje na MV, ještě neznamená, že nemůže mít pravdu. Dr. Furek také pracuje na MV, a jeho komentář k InfZ je pro NSS "doktrínou". Pokud jsou pak některé pasáže jejího článku totožné s kasačkou, tak vězte, že je tomu tak proto, že policisté opisovali od dr. Jamborové a ze stanovisek MV, na nichž se dotyčná podílela, nikoliv že by byla stanoviska MV a články jmenované tvořeny dle toho, co sesmolí policisté. A je zde i zásada audiatur et altera pars, proč by tedy dotyčná nemohla něco napsat. A nikdo Vám přece nebrání napsat jiný článek s odlišným stanoviskem (resp. polemiku), byť mi není úplně zřejmé, který že judikát ESLP na tu blokádu "sedne".

Označit blokádu za shromáždění pak považuji skutečně za účelové - účelem nebylo se shromažďovat, to mohli stát aktivisté na kraji lesa, ani se nikdo moc neshromažďoval, prostě každý běžel tam, kde se mělo kácet nebo kde slyšel pilu. Shromáždění formou přivázání se řetězem ke stromu či bivakování na stromě mi jako shromažďování nepřijde, ale možná mám malou fantazii. Konečně pokud čas od času policie někoho vyvedla, to snad proboha není "rozpuštění" shromáždění - když bude policie selektivně vybírat z davu demonstrantů ty, kteří se chovají protiprávně, je to snad rozpuštění?

Konečně se mi příčí názor, že pokud něco prohlásím za shromáždění, padají všechny normy - to je min. neproporcionální. Pokud se budu chtít shromažďovat na vojenské střelnici nebo v lomu, kde probíhá těžba, a dle zákona je vstup do místa, kde probíhá hornická činnost, zakázán, musí vojáci přerušit střelbu nebo horníci přesto vypnout rypadlo? Jinak i kdyby konání shromáždění nebránil charakter prostoru, nezbavuje to dle mě žádného z účastníků "shromáždění" odpovědnosti za přestupek.

Jakkoliv lze nesouhlasit s kácením, myslím, že nelze říct, že cílená přímá akce mající za účel bránit někomu v určité činnosti, protože JÁ jsem vyhodnotil, že je to špatně, je shromážděním, aby na mě žádný zákon neplatil. Btw. min tam, kde se kácelo, by mohl být dán důvod k rozpuštění shromáždění dle § 12/3 ve spojení s § 10/2/a) ShromZ, příp. i 10/1/c) ShromZ.

Jedna známá v raných anarchofeministických letech chtěla dělat přímou akci v podobě vytloukání porno-shopů. Kdyby řekla, že je to shromáždění, zřejmě by u KS v Plzni uspěla s tím, že jí bylo v akci policií nezákonně bráněno, resp. že její "shromáždění" bylo nezákonně "rozpuštěno".

Jan Potměšil řekl(a)...

PS:

A aby nedošlo k úplnému únosu diskuze až na Modravu, k němuž jsem sám aktivně přispěl, dovoluji si upozornit na pochvalný článek prof. Jiřího Přibáně v dnešních Lidových novinách, příloze Právo a justice: "Architektura práv a asanační hrozby. Nový komentář k Listině základních práv a svobod přichází v příhodném čase."