úterý 6. března 2012

A co tam u teho ombucmana vlasně děláš?

Dovolil jsem si svůj první příspěvek na Jiném právu zahájit otázkou mé brněnské babičky (původem z Vyškovska), kterou mi nedávno položila. Babička posléze bohužel přidala nikoliv další otázku, ale oznamovací větu: „Tata řikal, že se tam zastáváš cigánů. Voni só furt ukřivdění.“ Následovalo ještě dalších pár vět z její strany. Po chvíli snahy jsem pochopil, že babička vlastně nechce vůbec vědět, čím se ve svém zaměstnání skutečně zabývám, ale chtěla mi, jako mnoho dalších, otevřít oči, „abys věďél, jací oni só“.

Ve svém úvodním  příspěvku se však nebudu věnovat otázce, jací oni só, ale chtěl bych čtenářům přiblížit práci českého Equality body, či tělesa pro rovné zacházení. Ve svých dalších postech bych se rád věnoval diskriminaci v souvislosti s důstojností a diskurzu lidských práv, který pomalu přestává být v kurzu. Poslední post ke konci měsíce bych věnoval Michalovi Bobkovi, který mne loni osočil, že na svoje názory na zeleň ve městě balím ženský a že k vínu si nemá smysl čichat, protože každý, koho Michal Bobek nad sklenkou vína kdy potkal, mu sdělil, že v předloženém víně cítí buď a) nalomenou větvičku zimostrázu v posledním říjnovém týdnu či b) brokátovou deku zpoceného hucula, co se prošel v letním odpoledni po Králově Poli. Nemohu tedy zůstat pozadu za znalci vín, které měl Michal možnost potkat, a přispěchal bych s předběžným hodnocením ročníku 2011 a také vysvětlením, proč nemám rád v Brně sady na Kolišti, parčík na Mendláku a trávník na Moravském náměstí.

Nyní, abych po právnicku neutekl z otázky, kterou moje babička nastolila, bych se ve stručnosti pokusil popsat, čím se zabývá oddělení rovného zacházení Kanceláře veřejného ochránce práv. Dle ustanovení § 21b našeho zákona (č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv) od konce roku 2009 přispívá ochránce k prosazování práva na rovné zacházení se všemi osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo světový názor, a za tím účelem: a) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace při podávání návrhů na zahájení řízení z důvodů diskriminace, b) provádí výzkum, c) zveřejňuje zprávy a vydává doporučení k otázkám souvisejícím s diskriminací, d) zajišťuje výměnu dostupných informací s příslušnými evropskými subjekty. Metodická pomoc však není snad pomoc výhradně metodistům a mám takové tušení, že se snad čtenáři dere na ret otázka, co že to ta metodická pomoc tedy je. Pojem prosadil do zákona JUDr. Motejl. S jeho posvěcením vykládáme a plníme obsahem pojem metodické pomoci tím způsobem, že nejprve zjišťujeme (zpravidla šetřením), zda je osoba, která se na nás obrátí, obětí diskriminace. Pokud ombudsman sezná, že ano (oběť obdrží zprávu, ve které ombudsman tvrdí, že došlo k diskriminaci), poskytne ombudsman oběti metodickou pomoc, aby mohla své případné nároky vzniklé diskriminačním jednáním protistrany uplatnit u soudu či mimosoudní cestou. Jako milník v naší práci bych viděl letošní rok, v němž ochránce začal spolupracovat při poskytování bezplatné právní pomoci ve věcech diskriminace s neziskovou organizací Pro bono aliance (www.probonoaliance.cz). 

Práce tělesa pro rovné zacházení stojí na třech pilířích: 1. informovat (www.ochrance.cz/diskriminace: doporučení, stanoviska, výzkum), 2. vzdělávat (semináře, workshopy, přednášky pro různé a někdy i dost exotické cílové skupiny) a 3. pomáhat (metodická pomoc obětem diskriminace). Oddělení má 7 zaměstnanců (4 právničky, 2 právníci a 1 vedoucí výzkumu/socioložka). Od počátku své činnosti v souvislosti s diskriminací poskytl veřejný ochránce práv pomoc či kvalifikovanou právní radu ve 481 případech. Ve srovnání s loňským rokem je nápad za stejné období zhruba dvojnásobný (pozn. pro babičku: babi, budeme se teď vídat méně, ale můžeš mi zavolat do práce na pevnou). Případy, kterými se ochránce zabýval, je možné shlédnout na výše uvedených webových stránkách ochránce, včetně resumé v anglickém jazyce.

Na konferenci o ombudsmanovi jako o specifickém kontrolním a ochranném mechanismu hovořil profesor Sládeček. Vznikem další, nové působnosti – antidiskriminační agendy, přirovnal ombudsmana ke sběrnému dvorečku. Mohu vás (čtenáři a babi) ujistit, že já i mí kolegové máme náš sběrný dvoreček rádi. Třídíme s nasazením a zápalem v srdci černé sklo od bílého, starý papír od mladého, stejně orientované dipóly magnetů od různě orientovaných, oděvy naší i cizí provenience, zlámané koaxiální kabely od televizorů statečně třídíme na samce a samice; navzdory našemu vyznání, jsme připraveni třídit v sobotu i neděli... 

Už teda víš, co u teho ombucmana dělám, babi? .

13 komentářů:

Zdenek Tesner řekl(a)...

Vítejte, začnu možná trochu konfrontačně, ale...
Jo, tohle je dobrý job. Nějaká práce se najde, aby se člověk nenudil, ale celkově jí není moc a není až tak závažná. Navíc těžko jí někdo bude z politzických důvodů krátit či omezovat.

Anonymní řekl(a)...

Priznam se, ze jsem si z celeho dlouheho clanku odnesl pouze dva dojmy: (a) delate bezplatne pravni poradenstvi a nejakou tu vatu kolem, (b) pri nejblizsi prilezitosti si musim s Michalem Bobkem popovidat o vine, pokud mozno na diktafon, aby to bylo zachovano pro budouci generace.
Martin Raz

Anonymní řekl(a)...

Ahoj Michale,

srdečně Tě zdraví milovnice parků a všeho zeleného. Měla bych na Tebe menší dotaz ohledně jednoho právního názoru kanceláře VOP, a to příslušnosti soudu, který řeší diskriminační kauzy.

Podle VOP je dána věcná příslušnost okresního soudu. http://www.ochrance.cz/diskriminace/pomoc-obetem-diskriminace/jak-se-branit/

S tím ale nemohu souhlasit z těchto důvodů:
1) jednak diskriminace je dle mého názoru podmnožinou zásahu do práva na ochranu lidské důstojnosti, a tudíž jde o věc na ochranu osobnosti.
2) dále diskriminace může být spojena s jinými zásahy do osobnostních práv, do práva na zdraví (diskriminace při přístupu ke zdravotní péči), do práva na občanskou čest, do soukromí apod. Je nesmyslné, aby žalobce podával dvě žaloby - jednu u okresního soudu jen k diskriminaci a druhou týkající se dalších nároků za zásah do osobnostních práv u krajského soudu
3) soudci na krajských soudech jsou na tyto věci týkající se osobnostních práv specializovaní a řeší tyto spory běžně, neumím si představit, jak si s tím kvalifikovaně poradí soudce okresního soudu...

Díky za případné vyjádření :)

Zuzana Candigliota

Martin řekl(a)...

Dobrý den,
mám na vás dotaz přímo z vašeho oboru. Jak se díváte na inzerát organizace IQ Roma servis, uveřejněný zde na Jiném právu, ve kterém je uvedeno, že tato organizace vyhledává romské klienty?

Je v pořádku vyhledávat klienty na etnickém principu? Pokud ano, může v ČR působit poradna otevřeně vyhledávající např. blonďaté modrooké klienty? A byla by také sponzorována z veřejných rozpočtů (viz sponzory na webu IQRS)?

Michal Čermák řekl(a)...

Ad Zuzana,
ahoj Zuzano, rád o Tobě po dlouhé době slyším. K otázkám, které vznášíš jsme vydali stanovisko, kde je argumentace rozpracovaná. Je to stanovisko č. 2.
http://www.ochrance.cz/diskriminace/pravni-stanoviska-pro-odborniky/

Michal Čermák řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Michal Čermák řekl(a)...

Ad Martin:
Dobrý den, na záměru IQRS nevidím nic špatného, ale pokud bychom do věci chtěli vnést i právo, tak, dle mého názoru, IQRS právo vyhledávat romské klienty má. Romové patří tradičně do tzv. zranitelných skupin, jinými slovy, modrooký blonďák zpravidla nebývá diskriminován. Když chce např. jet modrooký blonďák v Brně tramvají (i šalinou možno), zpravidla mu na zastávce řidič nepouští znělku varování před kapsáři, a aniž by ho osobně znal,ho ponížil. Modrookého blonďáka také zprvidla neodmítnou obsloužit v restauraci, protože je blonďák. Pokud bychom do Vašeho dotazu vnesli i trochu pozitivního práva, tak celou věc lze podřadit pod poskytování zboží a služeb (i když je poskytuje občanské sdružení), na kterou se vztahuje antidiskriminační zákon. Přičemž tentýž zákon stanoví , že: za diskriminaci se nepovažují opatření, jejichž cílem je předejít nebo vyrovnat nevýhody vyplývající z příslušnosti osoby ke skupině osob vymezené některým z důvodů uvedených v § 2 odst. 3 (mj. rasa a etnicita)a zajistit jí rovné zacházení a rovné příležitosti. Zranitelná skupina a (ne)rovné příležitosti k sobě jdou, podle mého soudu, jako kytka a lopata...

Martin řekl(a)...

Ad Michal Čermák: Mohl bych vám odpovědět ve vašem stylu - že v Brně v šalinách obvykle nekradou modroocí blonďáci, ale právě ta "zranitelná skupina", která v restauracích seká lidi do hlav mačetami.

Ale takový styl uvažování, tedy místo jednotlivců hodnotit celé skupiny lidí na základě jejich etnické příslušnosti, je mi cizí a u člověka na vaší pozici mě dost překvapuje. Myslel jsem, že prosazujete rovné zacházení bez ohledu na barvu pleti a ne odlišné zacházení podle toho, kdo údajně patří do jak zranitelné skupiny.

Jak se vlastně zjišťuje, kdo je Rom? Přeměřuje se mu lebka? Dovolím si zde citovat pana Molka z diskuse o námitce podjatosti: nakládání s někým nějak, protože po rodičích zdědil to či ono příjmení, barvu pleti či tvar nosu a lebky, je praktika, ze které nás mohlo a mělo vyléčit dvacáté století.

Anonymní řekl(a)...

ad blíže neupřesněný Martin

Jsem překvapen, že u nás vždy, když někdo upozorní na ne zrovna vhodné (slušné, korektní) chování (zde příklad s řidičem tramvaje, který se jistě může stát), je vzápětí obviněn, že sám nedovoleně odlišuje (zde reakce pana Martina "u člověka na Vaší - rozuměj Čermákově - pozici mě dost překvapuje"). Pikantní je, že v tomto případě šlo jen o potenciální příklad v rámci názorné ukázky a ne o skutečné upozornění.

Oběti (či potenciální oběti) diskriminace a jejich přívrženci přece mají právo se sdružovat a podporovat. Podpora těchto sdružení státem je pak věcí politickou (a celoevropskou), kterou si nedovoluji hodnotit.

Pokud Martine nevidíte rozdíl mezi organizováním a sdružováním Romů (jako etnické menšiny), starších osob vyhazovaných z práce pro jejich věk, matek na mateřských, nebo např. gayů a lesbiček na straně jedné a modrookých blonďáků na straně druhé, nevím, jak blíže Vám tento jemný rozdíl objasnit.

Poznámka na okraj: O tom, že mezi zjišťováním etnicity na základě měření čehokoliv (a vyvozováním z toho více či méně odporných závěrů)na straně jedné a mezi pomocí osobám, které se cítí diskriminovány (jde o jejich přesvědčení, které ovšem musí objektivizovat, což je obvykle problém) na straně druhé je velký rozdíl asi snad netřeba podrobně hovořit.

David Slováček

Jiří Šamánek řekl(a)...

Dobrý den, Martine. Pokud Vás dobře chápu, zajímá Vás, zda je inzerát IQ RS uveřejněný zde na Jiném právu diskriminační; osobně se domnívám, že nikoliv. Předesílám, že vycházím pouze z uveřejněného inzerátu („-aktivní vyhledávání romských klientů a kauz k zviditelnění reality a konkrétních překročení lidských práv“).
Antidiskriminační zákon předpokládá existenci PO založených na ochranu práv obětí diskriminace nebo PO majících ochranu před diskriminací za předmět činnosti apod. Pokud jde o samotné „vyhledávání romských klientů,“ domnívám se, že náplní činnosti IQ RS je právě „poskytovat informace o možnostech právní pomoci a součinnost při sepsání nebo doplnění návrhů a podání osobám domáhajícím se ochrany před diskriminací“ (ve smyslu ust. § 11 antidiskriminačního zákona); podstatou služby je zřejmě poskytování právních služeb obětem „etnické“ diskriminace.
Druhý důležitý aspekt, který lze z inzerátu vyčíst, je pracovní náplň spočívající ve vyhledávání vhodných případů pro vyvolání litigace. Z uvedeného vyplývá, že účelem není ani obecné poskytování právních služeb veřejnosti, ale vyhledávání strategických případů z uvedené oblasti práva (což je dle mého samo o sobě legitimní). Pak se ovšem nejedná o službu nabízenou veřejnosti (ve smyslu ust. § 1 odst. 1 písm. j)), a situace (tj. vyhledávání klientely) by proto v tomto konkrétním případě zřejmě nespadala do působnosti antidiskriminačního zákona.

Martin řekl(a)...

ad Jiří Šamánek: Děkuji za věcnou odpověď. Ale pokud se dobře dívám do antidiskriminačního zákona, nikde tam nevidím, že by PO poskytující služby obětem etnické diskriminace měla právo sama diskriminovat tím, že služby poskytuje jen jednomu vybranému etniku, místo aby se věnovala všem obětem etnické diskriminace bez rozdílu.

ad David Slováček
Pokud Martine nevidíte rozdíl mezi organizováním a sdružováním Romů (jako etnické menšiny), starších osob vyhazovaných z práce pro jejich věk, matek na mateřských, nebo např. gayů a lesbiček na straně jedné a modrookých blonďáků na straně druhé, nevím, jak blíže Vám tento jemný rozdíl objasnit.
Nevidím jej a je velká škoda, že ho nejste schopen objasnit. Takto to vypadá jako jasný dvojí metr, neboli "všichni jsou si rovni, ale někteří jsou si rovnější".

Anonymní řekl(a)...

Martine, v antidiskriminačním zákoně to nenajdete, neb to vyplývá přímo ze svobody sdružování.

Jana Kvasnicová

František Novák řekl(a)...

A co tato diskriminace:
http://www.fithanybany.cz
... fitko jen pro dámy?
To je OK?