úterý 9. června 2009

Je načase vyměnit Ústavu?

Podle průzkumu, který provádí Zachary Elkins, Tom Ginsburg a James Melton, má česká Ústava své dny spočítány. Průměrná životnost psané ústavy je totiž podle nich 17 let.

Uvedení akademici shromáždili údaje o všech psaných ústavách přijatých všemi státy na světě od roku 1789 (můžete hádat, proč si zvolili právě toto výchozí datum …) a sledovali, jak dlouho tyto ústavy přetrvají všechny možné otřesy v politickém a společenském systému. Jejich výzkum je součástí širšího projektu Comparative Constitutions Project, který zkoumá různé volby, které při konstrukci ústavního systému volí tvůrci ústav (bez ohledu na to, zda souhlasíte s metodikou, kterou uvedení autoři používají, obsahuje stránka mnoho zajímavých informací, které se jim povedlo shromáždit). Článek, ze kterého čerpám v tomto krátkém postu, si můžete stáhnout zde, a chystá se i kniha, ve které se mnohé údaje objevují (včetně „tvrdých“ statistických dat, která jsou tvrdá jen do chvíle, než si uvědomíte, že někdo musí zvolit kritéria, podle kterých množství shromážděných informací třídit).

Číslo, ke kterému dospěli, je zajímavé nejen proto, že nám napovídá, že je naše ústava na vrcholu svých sil. V době přijímání ústavy Spojených států se totiž o pojetí ústavnosti utkali Thomas Jefferson (podle mnohých hodnocení jeden z největších amerických prezidentů vůbec) na jedné straně, a James Madison (jeden z autorů Listů Federalistů a také „ten“ Madison z případu Marbury v. Madison, který je pro americké ústavní právo stejně tak důležitý, jako psaná ústava). Jefferson věřil, že by minulé většiny neměly omezovat většiny budoucí – po určité době by zkrátka ústava měla přestat platit a lidé by si měli přijmout ústavu novou. Optimální dobou přitom pro Jeffersona bylo devatenáct let, kdy podle něj „vymře“ jedna generace dospělých, která v daném okamžiku tvoří většinu, a je nahrazena většinou novou.

Elkins a spol. se ve svém článku příliš nezabývají důvody, proč je dobré, aby ústavy měly větší trvanlivost, než třeba ta francouzská. O té se ve Spojených státech vypráví následující vtip. Do univerzitní knihovny přijde student a ptá se, kde najde francouzskou ústavu. Knihovník odpoví: „Periodika neodebíráme.“

Snaží se spíše identifikovat okolnosti, které vedou k zavržení předchozí ústavy a jejímu nahrazení ústavou novou. Změnu si přitom definuji velice formálně – jako přijetí dokumentu na základě procedury, kterou stávající ústava nepředvídá. Právě ve vymezení změny ústavy vidím největší omezení jejich výzkumu, kterého si ovšem jsou autoři velice dobře vědomi (a celkem obsáhle jej - vedle dalších - v článku diskutují). Velice často se totiž zásadní změna odehraje na půdorysu existující ústavy, aniž by byla třeba její formální výměna. Pro příklad nemusíme chodit daleko (respektive, autoři výzkumu nemusí – my si vystačíme s Internetem): i Ústava Spojených států byla po občanské válce změněna podle některých názorů neústavní cestou (pro debatu srov. např. John C. Harrison, The Lawfulness of the Reconstruction Amendments, 68 U. Chi. L. Rev. 375 (2001) – bohužel se mi ho nepodařilo nalézt volně dostupný).

I když si ale vezmeme v potaz všechna omezení toho výzkumu, docela se mi líbilo klíčové motto (moje překladatelské schopnosti nestačí na výraz "the key message":-), které Tim Ginsburg zdůraznil na začátku prezentace tohoto výzkumu minulý týden v oxfordském Centre for Socio-Legal Studies:

„Ústavy jsou křehké a velice často umírají.“

To není právě běžná představa o ústavě.

12 komentářů:

Jana Novotná řekl(a)...

Minimálně by v té nové mělo být, že soudy jsou poskokem moci výkonné, jak si to představuje Cyril Svoboda, když prohlásil, že je třeba, aby se k postupu proti extremismu připojila i justice.

"Aby se nestalo, když nějaká strana skutečně tenduje k extremismu, tak aby byla pokryta ochranou, která by byla ve jménu svobody slova, ve jménu svobody volební soutěže," u

Anonymní řekl(a)...

ad Jana Novotná : vzhledem ke "schopnostem" české justice šlo u Cyrila jen o neškodnou legraci.

Navíc si začínám připadat jako v policejním státě, když si těžce zamindrákovaný soudce usmyslí, že "se u nás hajlovat nebude". A mě přitom hajlování baví. Když se chlapcům zakáže hajlovat atp., skončí to ještě u něčeho horšího, u mučednictví.

Milan Drobný

Miroslav Knob řekl(a)...

ad Milan Drobný: s tím policejním státem to byla doufám také taková "neškodná legrace". Tvrzení jak vystřižené ze stránek Národního odporu...
Co se zamindrákovaného soudce a hajlujících mučedníků týče, myslím, že je dobře, ukázat klukům, že zvednutá pravice a hákáč v pozadí není uplně ideálka. A když někdo bude podporovat tuto zvrhlou ideologii, musí počítat s trestem. Historie nám ukázala, že když necháme radikálům více volnosti, tak je to neuklidní, právě naopak. Demokracie ano, ale každý musí dodržovat pravidla (a propagace hnutí, které hlásá nadřazenost jedné rasy - navíc té sousední - je minimálně na vyloučení do konce zápasu).
Ze zavřeného nácka mučedník nebude. To si spíše patnáctiletí kluci, kterým se líbí uniformy německých vojáků z 2SV, rozmyslí, jestli se vyfotí se zvednutou pravicí a před fotkou Adolfa.

Anonymní řekl(a)...

Právě že hajlování neškodná legrace je. Začínáte mi připomínat profesorský sbor z jednoho českého filmu. Je mi také jedno, že má někdo stejný názor v této jednotlivosti. Mám vzít váš názor a porovnat ho s názorem komunistického cenzora ? Takhle lze argumentovat do skonání.

Vaše poučení z historie je poněkud naivní. Válku totiž nezpůsobilo hajlování nebo Mein Kampf stejně jako stalinismus nezbůsobil Marxův kapitál..

Taky nejde u těch kluků o žádnou lásku k uniformám (pak by nakonec to hajlování nemělo vadit vůbec, protože k naci uniformě patří), ale o adolescentní frustraci. A frustraci řešit zákazem blbosti neodstraníte, naopak. Vy byste asi zakázal i The Producers, link


Milan Drobný

P.S. : Je to pouze můj názor,ale tahle státní a mediální přicitlivělost na např. protižidovské nebo protiromské postoje se nakonec vymstí oběma zmiňovaným skupinám. Svoboda slova by měla být neomezená, jinak se jednou ten utažený ventil rozletí. (to je mé poučení z evropské historie)

Anonymní řekl(a)...

Copak budeme žít ve stínu 2sv. války do nekonečna ? Mně se jako ženě například nacistické uniformy líbí a nejhaluji, ale pokud někdo chce hajlovat (z jakkoliv praštěného nebo perverzního) důvodu, tak by ho za to stát trestat neměl.

Hlásání nadřazenosti ras je věc jiná, ale také není úplně jasná (kromě znění skutkové podstaty). Zrovna nedávno v Británii byl zveřejněn výzkum quasi IQ dětí u různých ras, resp. národností - což bych vzhledem u nich tedy nečekala - a Pakistánci jsou na tom opravdu o dost špatně. Měla by se taková studie ve jménu Dobra zakázat anebo máme mít právo říci eugenickou hypotézu, případně i její ověřenou verzi, tj. Pravdu, i když je v rozporu s Dobrem ? Dala bych přednost Pravdě před Dobrem.

Například z hlediska teorie neodarwinistické evoluce je rovnost ras nesmysl, neboť jak jedinec, druh, poddruh neustále vyvíjí a podléhá změnám. Pokud tedy jsem evo/bio, mám být trestána ?

Mirka Černá

Jan Petrov řekl(a)...

Rovnost ras je morální koncept: Rasy jsou si rovné (tj. žádná z nich není méněcenná), i pokud průměrný příslušník jedné umí lépe A a průměrný příslušník druhé lépe B.

Je jasné, že lidé mají různé charakteristiky (a skoro každá je mnohem významnější než barva kůže). Rozumně dýchat jde ale jen tam, kde se vychází z toho, že každý člověk má stejnou hodnotu.



Hodně lidí se bojí, že pokud by se např. prokázalo, že příslušníci rasy X mají v průměru IQ vyšší o 5 bodů než příslušníci rasy Y, pak by se frustráti a zmetkové z X cítili jako Übermenschové a dávali by to tvrdě najevo (přestože právě oni by možná byly hluboko pod průměrem nejen skupiny X, ale i Y).

Plus statistická diskriminace.

Co kdyby "průzkumy vědců prokázaly", že průměrný asiat/Rumun má o 5 bodů vyšší IQ než průměrný běloch/Čech? Pozorovat reakce českých rasistů by bylo k popukání.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Nejenže rovnost ras je morální koncept, ale inteligence je kulturně relativní koncept.

Anonymní řekl(a)...

Rovnost ras není koncept morální, dokonce to vůbec není koncept. Byl by to podobný nesmysl jako rovnost náboženství.
Například takoví židé nebo arabští muslimové by podobnou úvahu ve směru rovnosti rasy nebo víry nikdy nepřijali, neb je v rozporu s jejich vírou (vyvolený národ vs. zbytek nebo muslim vs. nevěřící).

Existuje pouze funkční veřejnoprávání a soukromoprávní koncept rovnosti jednotlivých lidí bez ohledu na jejich rasu a náboženství, což je ale něco docela jiného. Nakonec v Izraeli anebo většině muslimských zemích je více právních podsystémů, šaria pro muslimy, fr. zákoník pro křesťany, zvykové právo pro kmeny atp.

Malou vyjimkou je antidiskriminační zákon, který pracuje se skupinami (a nikoliv primárně s jednotlivci)a který sem plíživě rasismus (a nerovnost) vracet bude. Možná by stálo za úvahu udělat komparaci rovnosti lidí v konceptu fr. revoluce a antidiskriminačního zákona. Mám trochu obavu, že se vracíme zpět.

Ohledně rovnosti ras se vedou vědecké diskuse již od 20.let a přestava arijské rady byla směšná právě proto, že se v praxi neukazovala narozdíl např. od celkem úspěšné segregace (apartheidu) ve druhé polovině 20.století nebo ve vztazích dobyvatelů k indiánům anebo Britů k Indům dávno předtím.

Petr Hladil

Jan Petrov řekl(a)...

byli :)

Frantisek řekl(a)...

Můj návrh věčné ústavy je prostý: http://ekonsvoboda.blogspot.com/2009/04/navrh-ustavy-spolecnosti.html

Samozřejmě to není profesionálně zpracované a doladěné. Snad jiné si s tím pohrají. :-)

František Vilím, Praha

Frantisek řekl(a)...

Líbí se mi článek http://www.bastiat.kvalitne.cz/Kdo%20zabil%20ustavu.htm

„Máme dvě možnosti. Buď Ústava skutečně autorizuje tuto velkou vládu, kterou kolem sebe vidíme, nebo jí nebyla schopna zastavit. A v obou případech tedy existuje zbytečně.“ Spooner

František Vilím, Praha

Martin Bílý řekl(a)...

Ta ústava na ekonsvobodě je ale hrozný blábol...je to nesourodé, plné vágních pojmů, a to mnohem víc, než naše současná ústava.Jen první 4 body:-)

1. "Ústavní společnost X je společenství jednotlivců, kteří se mohou snažit dosáhnout svých cílů a svého štěstí na základě svých přirozených práv a kteří souhlasí s touto ústavou."
--Pro společnosti, sdružení, politické strany neplatí? A co když nesouhlasí s ústavou, to pak není součástí společnosti? Atd.

2. "Ústavní společnost X je součástí reálného společnosti jednotlivců v daném fyzickém prostoru, kteří se vědomě podrobují obecným pravidlům a principům správného chování."
--Co je reálná společnost? Co je daný fyzický prostor? To se vymezuje vůči metafyzice nebo vůči ostatním státům? A co když se někdo podrobí nevědomě, třeba ze zvyku? Fakt jde o úpravu chování, ne jednání? A fakt jde o správné, ne zákonné? Jaký je podle téhle ústavy rozdíl mezi pravidlem chování a principem chování?

3. "Ústavní společnost X je smluvním právním prostorem pro jednání jednotlivců.
-- Jednotlivců? Nikdo jiný smlouvy neuzavírá? A mimo společnost X nemohou členové X uzavírat?"

4. "Tato ústava je smlouvou mezi členem ústavní společnosti X a ostatními členy ústavní společnosti X."
--Ano, teorie o smluvním základě státu je fajn, ale nikdy nebyla prokázána oproti ostatním. Ale proč ne, jen pak budete muset do závazkového práva zavést uzavření smlouvy narozením. A ja ta smlouva zavazuje ty anděly a mimozemšťany (nebo třeba cizince, pokud existují), o nichž se mluví v preambuli?

No je to hrozná sranda, přečtěte si to...