Quo usque tandem … ?
Zpravidla si po ránu nevařím silnou kávu. Spíše slabší, ředěnou množstvím mléka. K dnešní snídaní mě však v podobě článku Tomáše Němečka v Hospodářských novinách čekalo piccolo brazilské kávy, ve kterém stojí lžička.
T. Němeček se kromě stesků nad zametením nejnovější plagiátorské aféry „Budil“ pod koberec (ke kterým se mohu jenom připojit) ve svém článku vrací k deset let starému případu učebnice „Český civilní proces“. „Autorkou“ tohoto textu je paní JUDr. Ilona Schelleová, Dr. z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Na tuto recenzi, přesněji řečeno tedy skutečně „popravu“, jak uvádí T. Němeček, upozornil v komentáři na nedávný post J. Komárka Vojtěch Šimíček. Její plný text ve formátu „pdf“ (Adobe Acrobat) je k dispozici zde; nechť si čtenář udělá obrázek sám. Dle mého názoru se jedná skutečně o popravu a nikoliv o recenzi: prof. Alena Winterová, prof. (tehdy doc.) František Zoulík a doc. Petr Hlavsa dávají suše pod sebe části textu Dr. Schelleové a textů vlastních či textů jiných autorů. Porovnání jednotlivých textů člověk zjišťuje, že v textu Dr. Schelleové zpravidla byla pouze zkrácena úvodní věta odstavce a či tu či onde něco vypuštěno, zbytek je ale doslovně opsán bez udání pramene.
Nevím. Originální prameny, na které se recenzenti odvolávají, jsem nikdy neviděl. Za současného stavu věcí však mohu učinit pouze dva závěry:
(i) prof. Winterová, prof. Zoulík a doc. Hlavsa uvádějí nepravdivé skutečnosti;
(ii) Dr. Schelleová je plagiátorka.
Nemám důvod domnívat se, že je dána možnost první. Vše nasvědčuje naopak tomu, že je dána možnost druhá. V takovém případě se pak vracím k úvodnímu motivu silné ranní kávy: jestliže bylo prokázáno, že paní Dr. Schelleová podstatné části své „učebnice“ opsala, tak mi není jasné, z jakého důvodu si chce stejná osoba na výroky V. Šimíčka, učiněné v předchozí debatě, stěžovat.
O farizejství a dvojích etických standardech pro studenty na straně jedné a pedagogy na straně druhé na Jiném právu již diskuse proběhla. V této souvislosti nezbývá než si povzdechnout nad výslovným potvrzením disciplinárního selhávání fakult z úst samotné děkanky PF MU, které cituje článek T. Němečka: „"Pedagogy a vědce před disciplinární komisi nestavíme," říká děkanka.“ Studenty však asi ano. Nezbývá mi než použít stejný výraz, který jsem v této souvislosti použil již jednou: zvrácenost.
Domnívám se, že v případě, kdy paní Schelleová není plagiátorka, pak tento post naplňuje skutkovou podstatu trestného činu pomluvy podle § 206 trestního zákona. S ohledem na skutečnost, že je uveřejněn na široce čteném blogu, pak bych si jej dovolil dokonce podřadit pod kvalifikovanou skutkovou podstatu odstavce druhého, neb jest šířen „jiným obdobně účinným způsobem“. Těším se na trestní oznámení. Rád se s orgány činnými v trestním řízení pobavím na téma, zda se nalézáme v rámci § 206 či zda jsme se již dávno měli pohybovat v § 152 trestního zákona.
T. Němeček se kromě stesků nad zametením nejnovější plagiátorské aféry „Budil“ pod koberec (ke kterým se mohu jenom připojit) ve svém článku vrací k deset let starému případu učebnice „Český civilní proces“. „Autorkou“ tohoto textu je paní JUDr. Ilona Schelleová, Dr. z Právnické fakulty Masarykovy univerzity.
Na tuto recenzi, přesněji řečeno tedy skutečně „popravu“, jak uvádí T. Němeček, upozornil v komentáři na nedávný post J. Komárka Vojtěch Šimíček. Její plný text ve formátu „pdf“ (Adobe Acrobat) je k dispozici zde; nechť si čtenář udělá obrázek sám. Dle mého názoru se jedná skutečně o popravu a nikoliv o recenzi: prof. Alena Winterová, prof. (tehdy doc.) František Zoulík a doc. Petr Hlavsa dávají suše pod sebe části textu Dr. Schelleové a textů vlastních či textů jiných autorů. Porovnání jednotlivých textů člověk zjišťuje, že v textu Dr. Schelleové zpravidla byla pouze zkrácena úvodní věta odstavce a či tu či onde něco vypuštěno, zbytek je ale doslovně opsán bez udání pramene.
Nevím. Originální prameny, na které se recenzenti odvolávají, jsem nikdy neviděl. Za současného stavu věcí však mohu učinit pouze dva závěry:
(i) prof. Winterová, prof. Zoulík a doc. Hlavsa uvádějí nepravdivé skutečnosti;
(ii) Dr. Schelleová je plagiátorka.
Nemám důvod domnívat se, že je dána možnost první. Vše nasvědčuje naopak tomu, že je dána možnost druhá. V takovém případě se pak vracím k úvodnímu motivu silné ranní kávy: jestliže bylo prokázáno, že paní Dr. Schelleová podstatné části své „učebnice“ opsala, tak mi není jasné, z jakého důvodu si chce stejná osoba na výroky V. Šimíčka, učiněné v předchozí debatě, stěžovat.
O farizejství a dvojích etických standardech pro studenty na straně jedné a pedagogy na straně druhé na Jiném právu již diskuse proběhla. V této souvislosti nezbývá než si povzdechnout nad výslovným potvrzením disciplinárního selhávání fakult z úst samotné děkanky PF MU, které cituje článek T. Němečka: „"Pedagogy a vědce před disciplinární komisi nestavíme," říká děkanka.“ Studenty však asi ano. Nezbývá mi než použít stejný výraz, který jsem v této souvislosti použil již jednou: zvrácenost.
Domnívám se, že v případě, kdy paní Schelleová není plagiátorka, pak tento post naplňuje skutkovou podstatu trestného činu pomluvy podle § 206 trestního zákona. S ohledem na skutečnost, že je uveřejněn na široce čteném blogu, pak bych si jej dovolil dokonce podřadit pod kvalifikovanou skutkovou podstatu odstavce druhého, neb jest šířen „jiným obdobně účinným způsobem“. Těším se na trestní oznámení. Rád se s orgány činnými v trestním řízení pobavím na téma, zda se nalézáme v rámci § 206 či zda jsme se již dávno měli pohybovat v § 152 trestního zákona.