Komenský a evropské správní soudnictví aneb iustitia ludus

Jakkoli jsou mé příspěvky obvykle zcela ztraceny v čase a je lhostejno, zda jsou publikovány letos, loni či vůbec, při pohledu na žáčky spěchající do školy poslechnout si povinný projev pana ředitele a paní ministryně (ach, ta genderová vyrovnanost...) si neodpustím zánovní informaci o tom, jak je i mezi evropskými správními soudy naplňována Komenského zásada o škole hrou.

Narážím totiž mezi některými svými kolegy na – mně vnitřně nepochopitelný – názor, že správní soudnictví je záležitost v podstatě nudná, snad proto, že postrádá akčnost soudnictví trestního, emocionálnost případů rodinných, vzrušující pocit blízkosti velkých peněz v mnohých rozsudcích v oblasti obchodního práva, i majestátní vznešenost rozhodování skupinky patnácti moudrých, kteří „nejsou součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší jim právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů“. Nyní ovšem přichází Asociace státních rad a nejvyšších správních soudů Evropské unie (Association of the Councils of State and Supreme Administrative Jurisdictions of the European Union/Association des Conseils d'Etat et des Juridictions administratives suprêmes de l'Union européenne) s těžkou popularizační zbraní, která nesporně učiní správní soudnictví přitažlivým i pro ty, kteří jím dosud pohrdali, a dále je přiblíží nám ostatním.

Na svých stránkách totiž před pár měsíci (konečně, sluší se dodat) spustila volně přístupnou interaktivní prezentaci Tour of Europe/Tour d’Europe (http://www.juradmin.eu/en/eurtour/eurtour_en.lasso), která jistě potěší i toho největšího škarohlída. V obou relevantních evropských jazycích se zde nabízí mapka států EU, na níž stačí kliknout na vybraný stát a už se můžete pokochat nejen státní vlajkou, mapkou se zvýrazněnými sídelními městy správních soudů a fotografií sídla jejich vrcholu, ale zejména přehledným rozklikatelným materiálem o systému a fungování správního soudnictví v daném státě od historického úvodu přes organizaci a povahu přezkumu až po statistická data. Přitom se nejedná o informace vytažené z nahodile vybraných učebnic správního práva či občanského práva procesního (teď mne v duchu polila hrůza, že by zde ČR byla popsána těmi osmi stránkami, které správnímu soudnictví věnovala ve svém Českém civilním procesu doktorka Schelleová), nýbrž o komplikovanou kompilaci zpráv od jednotlivých nejvyšších správních soudů a státních rad, zpracovanou universitami v Paříži a Limoges a přetavenou jednak do podoby dvojjazyčné publikace „The Administrative Justice in Europe/La Justice administrative en Europe“ a jednak právě do tohoto uživatelsky přátelského průvodce po evropském správním soudnictví. Ke zprávám o správním soudnictví je navíc vždy přidáno i schéma struktury národních soudů, které jednak ukazuje postavení správních soudů v národních soudních systémech a jednak může být „podaným prstem“ těm, kteří budou chtít snadno a rychle najít přehledný náčrt soudní soustavy kteréhokoli státu sedmadvacítky a náhle sjede jejich zrak k informacím vztahujícím se ke správnímu soudnictví, začtou se a ...

Tož přeji příjemné začtení i čtenářům Jiného práva. Pokud narazíte v údajích o ČR na nějakou nesrovnalost, padá vina zčásti i na mou hlavu, takže budu rád za kritiku – sám jsem se dosud zarazil jen na tím, že je možná škoda, že statistická data pocházejí z doby, kdy byla po jednotlivých národních soudech požadována první zpráva, tedy z let 2004 a 2005, a nebylo zohledněno, že po nutném dolaďování a kompilování trvajícím dva roky by stálo za úvahu tato data aktualizovat. Nic, konec, aktuální pár-řádkové upozornění se mi opět rozrostlo do netušených rozměrů, takže je načase jej uzavřít a jít si v tomto nevlídném středoevropském počasí rozklikat správní soudnictví na Maltě....