Nová kniha Tomáše Sobka

V nakladatelství Aleš Čeněk vychází nová kniha Právní rozum a morální cit: Hodnotové základy právního myšlení, ve které Tomáš Sobek dále rozvíjí svou analýzu vztahu práva a hodnot (více v anotaci níže).  S radostí Vám ji doporučuji.

Celý příspěvek

Zmizelé komentáře k příspěvkům

Milí čtenáři a diskutující Jiného práva, jak jste si asi všimli, od čtvrtka 24. března nejsou pod články viditelné žádné komentáře. Než se v některých začne vařit krev, raději dodáme, že se nejedná o další stupeň "cenzury", ale o technický problém, který se snažíme vyřešit. Bohužel prozatím neúspěšně, vypadá to dokonce, že někomu vše funguje řádně a na levé straně titulky se části posledních komentářů zobrazují všem. Jestli někdo má s danou záležitostí či prostředím Disqusu obecně zkušenosti, budeme moc vděční, když napíšete na zuzi @ vikarska . eu.

Moc se všem omlouváme a doufáme, že situaci co nejdříve napravíme. Celý příspěvek

Slávka Henčeková: Dobré mravy v autopoietickom právnom systéme alebo rozprávka päťtisíc a jednej noci

Na blogu Jiného práva sa toho z právnej teórie povedalo skutočne veľa nielen čo do kvantity, ale predovšetkým kvality. Pri hľadaní informácii o autopoietickom systéme práva, resp. o autopoiesis som ale natrafila len na krátku zmienku v príspevku Zdeňka Kühna k inštitucionálnej formalite. Pravdepodobne je dôvodom to, že sa teória práva ako autopoietického systému, ktorej autorom je nemecký sociológ Niklas Luhmann (predstavená predovšetkým v diele Das Recht der Gesellschaft, 1993, resp. Law as a Social System, 2004), v českom, resp. česko-slovenskom prostredí príliš neuchytila (čomu napovedá stručný rozsah publikačnej činnosti na danú tému, predovšetkým od Jiřího Přibáňa či Eduarda Bárányho). Otázka, samozrejme, je, prečo sa o danej teórii v našom geografickom priestore toho nenapísalo o čosi viac. Jedným z dôvodov môže byť terminologická i logická zložitosť teórie, ktorá sa znásobuje jazykom jej pôvodu - nemčinou. Tým druhým by mohlo byť nadobudnutie dojmu, že teória autopoietického systému neprináša nič nové (napr. na rozdiel od iných systémových teórií). A tretím by mohla byť predstava, že daná teória nie je v praxi (a možno ani v teórii), použiteľná. 

Celý příspěvek

Šifrování mobilů a debata „going dark“

Teroristé z kalifornského San Bernardina používali mobil iPhone 5C, který po jejich zastřelení našla FBI. V tomto typu telefonů je bezpečnostní slabina a policie požádala výrobce, aby telefon vykuchali a předali obsah. Apple odmítl a strhla se další kapitola boje mezi Silicon Valley a americkou federální vládou, který navazuje na “crypto wars” z 90. let, a který pomalu přesidluje i do Evropy.

Bezpečnostní slabinu v iPhone 5C už nemusí mít novější modely, takže debata samozřejmě není jen o tom, jestli lze někoho nutit předložit obsah mobilu. Zásadní také je, zda lze nějaké společnosti zakázat, aby vyráběla produkty s tak silným šifrováním, že ani samotný výrobce nebude schopen šifrování prolomit. Případně, je možné někoho nutit, aby vytvořil novou technologii, která na žádost policie prolomí bezpečnost jeho vlastních produktů?

Celý příspěvek

Cesta ke vzniku Mezinárodního trestního soudu a současný stav

V oblasti mezinárodní trestní justice si letos připomeneme již osmnácté výročí přijetí Statutu Mezinárodního trestního soudu. Tento Statut byl přijat na Diplomatické konferenci zplnomocněných zástupců ke zřízení Mezinárodního trestního soudu, která se konala od 15. června do 17. července 1998 v Římě (z čehož se odvozuje obecně vžitý název Římský statut) a v platnost vstoupil po dosažení potřebných šedesáti ratifikací dne 1. července 2002. Mezinárodní trestní soud tedy letos v červnu „oslaví“ své 18. narozeniny. V lidském životě se jistě jedná o významný mezník, je tomu tak však i u Mezinárodního trestního soudu?

Celý příspěvek

Jak Ústavní soud vynalezl kouř bez ohně: nesouvislé poznámky k usnesení Pl. ÚS 15/11

Autorský tým JP byl v minulých dnech označen (kromě svazáků či komunistů) za oporu současného režimu, tudíž si snad mohu bez zhoršení kádrového profilu dovolit "disidentsky" vyjádřit k jednomu z posledních výstupů v Joštově usazeného pilíře establishmentu. Včera bylo zveřejněno usnesení Pl. ÚS 11/15, kterým se odmítá návrh Krajského soudu v Ostravě na zrušení § 160 odst. 2 z.č. 182/2006 Sb. (insolvenční zákon). Toto ustanovení dovoluje předsedovi soudu přikázat incidenční spor v rámci insolvence jinému soudci, pokud by ponechání sporu v hlavním řízení mohlo vést k průtahům. Plénum návrh odmítlo nejtěsnějším rozdílem 8:7 z důvodu chybějící aktivní legitimace navrhovatele. Přiznám se, že po přečtení nálezu se mi z nesouhlasného kroucení motá hlava ještě nyní. Podle znění disentů asi týmž problémem trpí i přehlasovaná menšina. Není se co divit.
Celý příspěvek

Vyloučení advokátů židovského původu 15. a 16. března 1939

V(yloučen), E(migroval), Ž(id) - Archiv ČAK

Před 77 lety Advokátní komora pro Čechy reagovala na obsazení země německými vojsky zákazem výkonu advokacie pro advokáty židovského původu. O této otázce se debatovalo již od 4. října 1938 přičemž důvody byly primárně ekonomické – snaha zbavit se obchodních konkurentů. Jak 15. a 16. března 1939 proběhlo vyloučení advokátů židovského původu?

Celý příspěvek

Právnický debatní turnaj: Měla by se uzákonit eutanázie?

Měla by se uzákonit eutanázie? Pět právnických fakult v České a Slovenské republice vyhlašuje debatní soutěž pro studenty práv.

Celý příspěvek

Mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních na horizontální úrovni

Děkuji Pavlíně za milé přivítání. V souvislosti s mým dlouholetým zájmem o mezinárodní trestní právo, který začal ve druhém ročníku právnické fakulty platonickým zamilováním se do Mezinárodního trestního soudu, a následným získáním práce, dá se říct, v daném oboru mi kdysi řekla, že „to, co ty děláš, v Čechách dělá tak maximálně šest lidí a ti ostatní čekají, až jeden z nich umře“. Není to tak daleko od pravdy. Během mého hostování na Jiném právu se pokusím s vámi o tuto specifickou oblast práva, která je jinak při výuce na českých právnických fakultách poměrně značně opomíjena, podělit.

Celý příspěvek

Konference ČSESP a MZV: Dopad práva EU na českou legislativu

Dopad práva EU na českou legislativu:

vítaný původce prospěčných nápadů či narušitel domácí harmonie?

I letos bychom čtenáře Jiného práva rádi pozvali na konferenci, kterou pravidelně organizuje Česká společnost pro evropské a srovnávací právo ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. 

Konference se uskuteční v pátek 13. května 2016 od 9:30 ve Velkém sále MZV v Černínském paláci a věnovat se budeme dopadům práva EU na českou legislativu a hledáním odpovědi na otázku, zda je evropské právo vítaným původcem prospěšných nápadů nebo spíše narušitelem domácí harmonie.

Na konferenci vystoupí:

Úvodní slovo: Martin Smolek.

Panelisté: Robert Zbíral, Jan Kysela, Richard Král, Jan Malíř, Markéta Whelanová, František Korbel (TBC), Jan Grinc, Zuzana Malůšková, Marek Antoš, Jiří Vláčil, Libor Dvořák, Petra Humlíčková, Nataša Chmelíčková, Jakub Camrda, Karel Šimka, Jiří Zemánek, Zdeněk Kühn (TBC), Ivo Šlosarčík, Kateřina Šimáčková a Dušan Uher.

Moderují: David Kosař, Hubert Smekal, Robert Zbíral a Pavel Molek.

Závěrečné slovo: Michal Bobek.

Pro účast na konferenci je nutné se registrovat vyplněním formuláře na webových stránkách ČSESP, kde také naleznete bližší informace. Připomínáme, že členové ČSESP mají při výběru účasníků přednost před odbornou veřejností.

Těšíme se na vaši účast!

Celý příspěvek