úterý 29. března 2016

Nová kniha Tomáše Sobka

V nakladatelství Aleš Čeněk vychází nová kniha Právní rozum a morální cit: Hodnotové základy právního myšlení, ve které Tomáš Sobek dále rozvíjí svou analýzu vztahu práva a hodnot (více v anotaci níže).  S radostí Vám ji doporučuji.

Hlavním proudem současného právního myšlení je tzv. hodnotová jurisprudence. Ale co jsou to vlastně hodnoty? Jak je poznáváme? Lze různé druhy hodnot vzájemně poměřovat? Jak hodnoty zapadají do světa přírodních faktů? A jaký je logický vztah mezi fakty a hodnotami? Mají hodnoty subjektivní nebo objektivní povahu? Můžeme hodnotovým soudům přiřazovat pravdivostní hodnoty, nebo jen vyjadřují osobní emoce? Lze o hodnotách racionálně argumentovat, nebo je hodnotové zdůvodňování pouze zástěrkou emoční manipulace? Tato kniha se zaměřuje na tzv. právní welfarismus. To je směr právního myšlení, podle kterého jedinou výchozí hodnotou je dobrý život. Tzv. hodnoty práva (např. svoboda, spravedlnost, rovnost, právní jistota) lze pak chápat jako osvědčené nástroje dobrého života ve společnosti. Liberální stát, na rozdíl od státu totalitního, nediktuje lidem, jak mají žít, ale uznává pluralitu různých koncepcí dobrého života. Jenomže ani liberální právní myšlení se nakonec neobejde bez tematizování toho, co je hodnotný lidský život, resp. jaký život je pro člověka důstojný.

6 komentářů:

Tomáš Sobek řekl(a)...

O mně asi také, protože si také myslím, že nic takového neexistuje. Dějiny evropské civilizace zahrnují otrokářství, nevolnictví, upalování heretiků, náboženské války, podřízené postavení žen, kriminalizaci homosexuality, totalitní režimy, rasismus, plynové komory, ..., takže těžko říct, co jsou ony údajné hodnoty evropské civilizace.

Petr L- řekl(a)...

Čím je potom motivováno lidské jednání směrem k pokroku když ne hodnotami jako hnacímí motivy lidského jednání? Uvedený výčet jevů nepopírá existenci hodnot. Kdyžtak je výčtem jejich protikladů. Bez vyznavačů a prosazovatelů konkrétních hodnot bychom se dle mého názoru nedopracovali k výdobytkům moderní doby jako spravedlnost, rovnost (jakkoli pochybná), blahobyt (ještě pochybnější), respekt k důstojnosti bližného svého, vědecké objevy a jejich aplikace, atd.

Michal Havran řekl(a)...

Rád bych se Tomáše Sobka zeptal, jestli právní rozum a morální cit mohou být v opozici natrvalo...

Tomáš Sobek řekl(a)...

Rozumová a citová složka se v lidském myšlení vzájemně doplňují. Měli bychom se ale ptát, proč současná jurisprudence, která se prezentuje jako hodnotová, neříká téměř nic o samotné povaze hodnot. Diskuze na hodnotová témata totiž ukazují, že za povrchovou shodou, kterou ztělesňuje nějaký seznam "samozřejmých" hodnot, se skrývají hluboké neshody v konkrétních hodnotových názorech. btw. Když jsem se zeptal svých studentů, co jsou ony údajné hodnoty evropské civilizace, na které se dnes kdekdo odvolává, ti dospěli k názoru, že nic takového neexistuje.

Petr L- řekl(a)...

To vypovídá více o Vašich studentech než o hodnotách evropské civilizace.

Filip řekl(a)...

Myslím, že žádné "fixované" hodnoty evropské civilizace neexistují (možná ani nemohou), ale možná existuje "dynamická" hodnota trvalého hledání a definování lidskosti. Velká část jevů zmíněných v předchozí poznámce byla ve své době považována za správné a spravedlivé, ale dnes je považujeme za neslučitelné s lidskou důstojností. Hloubka a šíře tohoto trvalého hledání je pravděpodobně, přes všechna selhání a nedokonalosti, pro evropskou civilizaci charakteristická.