12 května 2015

Úřad vlády ČR, Odbor kompatibility s právem EU, hledá zájemce na pozici právník – analytik-konzultant pro oblast práva EU

Úřad vlády ČR, Odbor kompatibility s právem EU, hledá zájemce na pozici právník – referent pro oblast práva EU.

Předpoklady:
- VŠ vzdělání na právnické fakultě – obor právo;
- dobrá znalost práva ČR a EU alespoň na úrovni výuky na VŠ;
- výborné stylistické schopnosti a analytické myšlení;
- aktivní znalost minimálně AJ, FJ nebo NJ na úrovni B1 evropského referenčního rámce pro jazyky;
- specializace na právo EU nebo legislativu výhodou.

Popis práce, pracovní náplň:
- připomínkování návrhů právních předpisů ČR z hlediska jejich slučitelnosti s právem EU;
- analýzy implementace práva EU do právního řádu ČR;
- poskytování konzultací a posudků orgánům státní správy v otázkách práva EU.

Nabízíme:
- zajímavou práci;
- možnost profesního růstu;
- platové ohodnocení dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě;
- 5 týdnů dovolené.

V případě zájmu zašlete do 15. května 2015 strukturovaný životopis a krátký motivační dopis na e-mailovou adresu samonilova.nada@vlada.cz. Celý příspěvek

06 května 2015

Weyrův den právní teorie

Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity si vás dovoluje pozvat na mezinárodní vědeckou konferenci "Weyrův den právní teorie", která se uskuteční dne 5. června 2015.

Konference je rozdělena do sekcí "Aktuální problémy právní teorie" a "Právo a důstojnost" Je důstojnost společným jmenovatelem lidských práv? Shodneme se na tom, co přesně znamená? Není to univerzální pojem, který se použije, kdykoli chybí věcný argument? K diskuzi nejen o těchto otázkách vás srdečně zvou organizátoři.

Na tuto akci je možno se přihlašovat do 24. 5. 2015. Více informací o ní (včetně přihlašovacího formuláře) můžete nalézt na internetové stránce: http://teorka.law.muni.cz/content/cs/
Celý příspěvek

O nefunkčnosti peněžitého trestu a koncepce denních pokut I.


Peněžitý trest je jedním z alternativních trestů a v současnosti i tím nejdůležitějším. Nový trestní zákoník zavedl koncepci peněžitého trestu vyměřovanou skrze tzv. denní pokuty. Ty v sobě spojují dva základní principy trestání – závažnost jednání a individualizaci trestu k osobě pachatele. Z názvu příspěvku je zřejmé, že s novou koncepcí to není tak žhavé, jak by se mohlo zdát (či na právnických fakultách vyučovat).
Celý příspěvek

04 května 2015

Tereza Nováková: Odpovědnost za škodu před vznikem smlouvy

Institut culpa in contrahendo (doslova „zavinění při vyjednávání“) se vyvinul na ochranu dobré víry obchodních subjektů při vyjednávání smlouvy, tedy v době, kdy neexistuje formální smlouva, která by jejich právní postavení upravila.

Tento institut vznikl na ochranu té strany, která se v dobré víře spoléhala na poctivé úmysly svého obchodního partnera. Nesporným faktem však je, že naráží na jinou, pro soukromé právo esenciální zásadu smluvní svobody, tedy možnost samostatně se rozhodnout, zda smlouvu uzavřeme, s kým ji uzavřeme a za jakých podmínek ji uzavřeme.


V České republice nemá institut culpa in contrahendo prakticky žádnou historii. Až do roku 2006 rozhodovací praxe českých soudů důsledně respektovala smluvní svobodu. Zákonná úprava předsmluvní odpovědnosti existuje v ČR až od 1. 1. 2014, kdy ustanovení § 1728 – 1730 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník („OZ“), obsahují základ pro obecnou úpravu tohoto institutu. Od roku 2006 až do přijetí OZ se její uplatňování v právním styku dovozovalo pouze z judikatury.

 Dobrá víra v předsmluvní fázi je dle mého názoru hodna právní ochrany a taková ochrana má ekonomické vysvětlení. Při rigidní ochraně smluvní svobody na úkor ochrany dobré víry budou totiž strany spíše odrazeny od realizace vyjednávání komplexních a nákladných transakcí, když nepoctivost jednání obchodního protějšku je nepostižitelná a veškeré ztráty utrpěné během vyjednávání jsou podnikatelským rizikem. Naopak, pokud bude stanovena obecná povinnost jednat v dobré víře i v předsmluvní fázi pod sankcí odpovědnosti za škodu a pokud soudci zajistí její flexibilní uplatňování v praxi, kdy případ od případu zohlední jejich faktická specifika, může tento institut sloužit jako incentiva pro vyjednávání obchodních transakcí a následné uzavírání smluv.


Ustanovení § 1729 OZ spojuje ukončení vyjednávání o smlouvě „za pět minut 12“, aniž pro to má obchodní subjekt spravedlivý důvod, se vznikem předsmluvní odpovědnosti.

Výhodnější nabídka jako spravedlivý důvod?
Na následujícím příkladu demonstruji konflikt mezi smluvní svobodou a požadavkem na ochranu dobré víry v předsmluvní fázi a navrhnu jeho řešení.
Obchodní partneři začnou vyjednávat o uzavření kupní smlouvy na pozemky. Vyjednávání trvá v řádu měsíců, kdy předsmluvní strany zajišťují vypracování projektové dokumentace, právní poradenství k zajištění souladu celé transakce s veřejnoprávními předpisy, jakož i zajišťování veřejnoprávních povolení k výstavbě. Prodávající vynaložil náklady na úpravu pozemků dle požadavků kupujícího, k čemuž by bez vidiny uzavření smlouvy prodávající nepřistoupil.

Těsně před podpisem připravené smlouvy dostane kupující výhodnější nabídku od jiného obchodního subjektu, jež spočívá například v nižší kupní ceně za obdobné pozemky. V takovém případě dle mého názoru může dojít k aplikaci předsmluvní odpovědnosti, pokud kupující z tohoto důvodu ukončí vyjednávání v době, kdy mezi subjekty existuje materiálně vztah velmi obdobný vztahu smluvnímu.
Kdybychom totiž přistoupili na výklad, podle nějž by výhodnější nabídka v této pokročilé fázi vyjednávání znamenala legitimní důvod pro jeho ukončení, ztratila by skutková podstata institutu culpa in contrahendo uvedená v ustanovení § 1729 odst. 1 OZ smysl. Ta je totiž založena na ochraně dobré víry a poctivého jednání mezi předsmluvními stranami. A právě ukončení jednání pro výhodnější nabídku v době, kdy mezi stranami existuje důvěrný vztah, by bylo v rozporu s poctivým jednáním.
Jak je ve skutkových okolnostech naznačeno, vynaložil prodávající náklady na úpravu pozemků dle přání kupujícího. Pokud by tedy soudy judikovaly, že lepší nabídka, kterou jedna předsmluvní strana obdržela v pokročilé fázi jednání, je legitimním důvodem pro změnu obchodního partnera, došlo by k zřejmé preferenci ochrany smluvní svobody před ochranou dobré víry a tím i k možné demotivaci obchodních partnerů k takto rizikovému vyjednávání komplexních smluv. Veškeré náklady vynaložené před uzavřením smlouvy by tak byly obchodním rizikem každé předsmluvní strany.
Konfliktem ekonomického oportunismu a dobré víry se zabývají i zahraniční akademici[1], kteří se domnívají, že v případě, kdy vyjednávání o smlouvě dospěla tak daleko, že druhá strana důvodně očekává její uzavření a již došlo k vynaložení nákladů jednou stranou dle požadavku druhé předsmluvní strany, nemůže obstát výklad ve prospěch ekonomického oportunismu.

Zákonné zakotvení předsmluvní odpovědnosti do OZ je jistě správným krokem, který může pozitivně stimulovat obchodní subjekty ke vstupu do vyjednávání moderních komplexních transakcí. Její význam však nelze přeceňovat a bude úkolem judikatury, aby zajistila její flexibilní uplatňování případ od případu tak, aby nedošlo k přílišnému omezení smluvní svobody. Hlavní význam obecných principů, jakým je např. povinnost jednat poctivě, spatřuji v možnosti soudce odsoudit k plnění, pokud má za to, že odsouzená strana jednala nepoctivě, čímž vytvoří postupně prostředí, ve kterém bude eliminována obava ze zneužití mezer v právu.

PS: Tereza Nováková prezentovala tento příspěvek na workshopu Právo a ekonomie: druhý studentský workshop





[1] Např. Campbell D., Collins H.,Wightman, Implicit Dimensions of Contract, Hart Publishing, Oxford 2013, 396 s., str. 131.  Celý příspěvek

28 dubna 2015

Biologický pas: Kde leží hranice (ne)porušení antidopingových pravidel? Díl II - vina, důkazy a spravedlivý proces

Roman Kreuziger neměl nikdy pozitivní dopingový nález. Výsledky pravidelných testů jsou zaznamenávány do jeho biologického pasu, jehož bazální meze český cyklista nikdy nepřekročil. Rozhodčí komise Českého olympijského výboru (ČOV) rozhodla o jeho nevině. Mezinárodní cyklistická unie (UCI) a Mezinárodní antidopingová kancelář (WADA) jsou však názoru, že příliš časté a výrazné výkyvy krevních hodnot v rámci bazálních mezí znamenají doping. Další kapitolu sporu napíše snad již v červnu Arbitrážní soud pro sport (CAS). Ani jeho rozhodnutí však nemusí být konečné.  
Celý příspěvek

26 dubna 2015

Je diskrece úchylná?

Diskrece v rozhodování orgánů veřejné moci je často vnímána jako nevyhnutelné zlo. Je považována za nevyhnutelnou cenu, kterou platíme za naši neschopnost zregulovat všechny skutečnosti hodné pozornosti práva za pomoci obecných hmotných právních norem (o kterých dále budu pro zjednodušení mluvit jako o právních předpisech.) Nejsou však ve skutečnosti nevyhnutelným zlem právě právní předpisy?
Celý příspěvek

20 dubna 2015

David Zahumenský, Tereza Šíblová: Měl by Nejvyšší soud ČR zasílat dovolateli vyjádření k dovolání?

Cílem tohoto textu je poukázat na praxi Nejvyššího soudu ČR (NS), která spočívá v tom, že NS stále mnohdy nezasílá vyjádření Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) k podanému dovolání v trestní věci účastníkovi, který toto dovolání podal. S odkazem na již existující judikaturu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) bude argumentováno, že takový přístup nerespektuje zásadu  kontradiktornosti řízení, jež tvoří součást  práva na spravedlivý proces.
Celý příspěvek

16 dubna 2015

Nejvyšší soud v Brně přijme asistenta/asistentku pro JUDr. Pavla Simona

Nejvyšší soud v Brně přijme asistenta/asistentku pro JUDr. Pavla Simona, předsedu senátu občanskoprávního a obchodního kolegia.

Požadujeme:
- magisterské vysokoškolské vzdělání v oboru právo;
- bezúhonnost;
- nadprůměrné schopnosti stylizační a dokonalou znalost českého jazyka a jeho gramatiky;
- dobrou orientaci a znalosti v oboru občanského, trestního a správního práva;
- dobrou znalost a praktické zkušenosti s instituty občanského práva procesního;
- nekonfliktní osobnost připravenou snášet velký pracovní nápor;
- znalost nejméně jednoho cizího jazyka;
- praxe v oboru práva v trvání nejméně dvou roků.

Náplň práce a platové podmínky:
Hlavní náplň práce asistenta soudce představuje zpracovávání podkladových materiálů pro rozhodovací činnost soudce. V případě JUDr. Pavla Simona jde o agendu odpovědnosti státu za škodu a nemajetkovou újmu v režimu zák. č. 82/1998 Sb. vyřizovanou soudním oddělením 30 Nejvyššího soudu.

Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, který se řídí zákonem č. 262/2006 Sb., zák. práce. Předpokládaný začátek pracovního poměru je 1. 6. 2015.

Platové ohodnocení se řídí nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě.

Průběh výběrového řízení:
Vybraní zájemci o inzerovanou pozici budou v prvém kole výběrového řízení vyzváni ke zpracování konceptu rozhodnutí o dovolání v konkrétní věci. Navazující ústní pohovory s úspěšnými zájemci z prvého kola výběrového řízení se uskuteční dne 12. a v případě vyššího počtu vybraných uchazečů i dne 14. 5. 2015.

Kontakt:
Strukturovaný životopis s motivačním dopisem zašlete do 26. 4. 2015 na adresu: jitka.petlachova@nsoud.cz.


Celý příspěvek

14 dubna 2015

Jan Vučka: Doktor Barták a znalecké posudky po x-té

Nekritickému přijímání zjevně vadných znaleckých posudků jsme se věnovali již opakovaně (zde a zde). Protože jde o poměrně rozšířený druh procesní vady, neuškodí tuto neblahou praxi zkritizovat znovu.
Hezkou ukázkou budiž rozsudek v kauze doktora Bartáka a údajného plánování vražd. Známý doktor Jaroslav Barták byl nepravomocně odsouzen k osmnácti letům odnětí svobody pro údajné plánování vražd svých domnělých protivníků zpoza vězeňských mříží.
Součástí jeho obhajoby bylo, že byl při údajném plánování vražd ovlivněn kombinací alkoholu a léků. V rámci procesu byl vypracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie a klinická psychologie.
Shrnutí jeho obsahu je uvedeno na str. 19-20 rozsudku. Nás bude zajímat samotný závěr pasáže:
„Ke kombinaci [léků] s alkoholem se [znalci] nevyjadřovali, jelikož považovali za nemožné, že by ve výkonu trestu mohl být obžalovaný opilý.
Soud zamítl návrh obžalovaného na doplnění a to revizním posudkem o vyšetření jeho duševního stavu, jelikož předmětný znalecký posudek, založený ve spise, je vypracován znaleckým ústavem a soud nezjistil žádné okolnosti, které by jeho kvalitu snižovaly.“
Každý student připravující se na státnice samozřejmě ví, že znalec z oboru medicíny se nemá co vyjadřovat k tomu, zda se ve věznici dá sehnat alkohol či nikoli. Nahlédnutím do základní učebnice lze přitom snadno ověřit, že znalec nemá činit hodnocení důkazů nad rámec zodpovězení zadané otázky:
„[Znalec] Nemůže tedy zaujmout stanovisko, že považuje za správný údaj jedné ze skupin a jen o tento údaj posudek opřít Jestliže například spis obviněného obsahuje jak doznání obviněného, tak jeho popírání spáchání činu, musí znalec vyjádřit své stanovisko k oběma či více alternativám, ovšem pouze stanovisko znalecké, tedy neobsahující závěr o věrohodnosti té či oné informace. […] Zjistí-li orgán činný v trestním řízení, že znalec se v posudku zabýval tím, co mu nepřísluší (hodnocením důkazů, výkladem právních předpisů, právním posouzením věci), nelze k těmto částem posudku přihlížet.“
(str. 382-383 Jelínkovy učebnice, vydání z roku 2007; všechna zvýraznění autorem článku)
Pokud soud neviděl žádný problém s kvalitou posudku, očividně se někde stala velká chyba.
Na okraj dodejme, že prostým googlováním lze snadno opatřit indicie svědčící pro možný výskyt alkoholu i jiných intoxikujících látek ve věznicích (Dozorce vězňům zajišťoval přísun alkoholu a drog, Bývalí pracovníci věznice nosili vězňům drogy a alkohol, Policejní razie na Mírově: Dozorci vytvořili kartel s vězni, pašovali steroidy, Dozorce nosil vězňům alkohol a drogy, Telefon do věznice pronese bachař. Pohlídá vám ho „kůň“).
Jak už jsme uváděli v článku Telefon Romana Janouška a jeden zvláštní důkaz, zákon o svobodném přístupu k informacím je zajímavý nástroj ke zjišťování skutečných kvalit české justice. Vezmeme-li si, jaké hrubé chyby obsahují rozsudky v mediálně sledovaných kauzách, kde se dala očekávat velká pečlivost při vedení procesu, raději si nedomýšlejme zbytek.
Dodejme, že včera bylo oznámeno zrušení prvostupňového rozsudku nadřízeným soudem, ovšem důvody zrušení nebyly dosud publikovány, takže se můžeme jen dohadovat, zda se týkaly posudku nebo něčeho odlišného.
Jinak proces s doktorem Bartákem byl zajímavý ještě z pohledu záhadně opatřených důkazů, jejichž legitimita byla sporná, ovšem tomuto tématu jsme se věnovali již na jiném blogu (Pachuť procesu se zlým doktorem Bartákem).

DOPLNĚNÍ:
Proč byl prvostupňový rozsudek zrušen, není v tuto chvíli známo. Dlužno dodat, že rozsudek má celou řadu slabých míst týkajících se tajně pořízené nahrávky jako hlavního důkazu.
Například nedává smysl úvaha o údajném vyvrácení obhajoby obviněného (str. 21 rozsudku): „Obhajoba obviněného, že je všechno komplot a že byl odposloucháván i jiným zařízením a že to všechno na něj bylo nastrčené, je dál vyvráceno i svědeckými výpověďmi pracovníků věznice, kteří potvrdili, že chování obviněného nebylo standardní, nicméně kontrolami nebylo zjištěno žádné protiprávní chování zaměstnanců.“
Abych si to shrnuli: obviněný byl odposloucháván tajným nahrávacím zařízením propašovaným do věznice, o kterém zaměstnanci věznice nevěděli (nebo alespoň prohlašují, že o něm nevěděli). Přesto je tvrzení zaměstanců věznice bráno jako důkaz, že nedocházelo k protiprávnímu chování a že další odposlouchávací zařízení je vyloučeno! Logika zde dostává mocně zabrat.
Ingerenci policie do opatřování tajné nahrávky pokládám za značně pravděpodobnou, leda bychom samozřejmě přijali verzi o tajemných neztotožněných osobách, jež samy od sebe propašují do vězení i ven kameru a pak ji po vzoru Batmana a jiných maskovaných strážců pořádku předají policejnímu oddělení vražd. Podobně jistě bude pouhou náhodou častý výskyt práskačů jako spolubydlících vazebně stíhaných osob obviněných ze závažné násilné kriminality.
Pokud policie svou roli popírá, pak je třeba se o to více ptát, kde přesně ta role končila. Verze o policejní provokaci sice nemá přímý důkaz ve svůj prospěch, ale utajování, jak policie vlastně nahrávku získala, vnáší do věci nepříjemnou nejistotu. Přitom sám rozsudek potvrzuje, že minimálně část výroků doktora Bartáka byla skutečně vyprovokována osobou, u níž lze předpokládat možnou spolupráci s policií (str. 7): „Jelikož bylo svědkovi jasné, že potřebuje z obžalovaného získat nějaké peníze, tak mu vnukl myšlenku, že potřebuje padělaný pas s fotkou na cizí jméno, že mu to zařídí a domluva byla taková, že až mu pas ukáže, tak vyinkasuje 60.000 Kč a polovinu z dolarů, těch 50.000 USD. […] Svědek potvrdil, že nikoho ohledně pasu nekontaktoval, byla to z jeho strany tzv. obložka. Obžalovaný nebyl znalý prostředí a tak bylo jednoduché to na něj zkusit.“
Více k nejistotě o získání nahrávky a souvislostech s oscarovými dramaty na již zmiňovaném jiném blogu.
Ač jsme začali článek kritikou nekritického přijímání posudků jako svatého grálu, paradoxně dalším slabým místem rozsudku bylo neprovedení znaleckého zkoumání z jiného oboru. Obhajoba zpochybňovala autenticitu nahrávky, s čímž se soud vypořádal s následujícím odůvodněním (str. 20-21): „K námitkám obžalovaného, že zvukový a obrazový záznam, tak jak byl pořízen, prostřednictvím těch hodinek, není autentický a není možné z něj vycházet, krajský soud konstatuje, že nebyly zjištěny žádné skutečnosti, které by toto potvrzovaly. Naopak i elitní policista Mareš potvrdil, že záznam dal k uschování a kopírování tak, aby nebyl zaměněn a specialisté z toho oboru nezjistili falšování.“
Nechme stranou rozsudky s elitními policisty a soustřeďme se na jedinou část, které představuje skutečné odůvodnění. Blíže neurčení specialisté nezjistili falšování - v rozsudku se blíže neurčené osoby už nějak začínají kumulovat, navíc se objevují záhadně uprostřed děje, neboť do tohoto stručného odkazu v rozsudku není ani slovo o tom, že by záznam byl nějak zkoumán specialisty z „toho“ oboru.
Nejbližší zmínka je „navštívil pracoviště OKTE, které to bez jakéhokoli zásadu přehrálo na DVD“ (str. 12, výslech svědka plk. Mareše), v ní se však o žádném zkoumání nic nehovoří. Pak je ještě zmínka o tom, že nahrávka byla přehrána svědkovi/spoluvězňovi, „ten uvedl, že se na nich poznává, hovoří tam on a obžalovaný [...] není to sestříhané, takto to bylo“ (str. 13). Tak buď se spoluvězeň pokládá za specialistu z toho oboru, nebo už vážně nevím, jak soud na své tvrzení přišel.
Samozřejmě je politováníhodné, že obě pochybení soudu ohledně znaleckých posudků (nedoplnění lékařského posudku o možný vliv kombinace léčiv a alkoholu + neprozkoumání nahrávky pro ověření autenticity) připravila obhajobu o možný argument ve prospěch obviněného.

autor je advokát v Praze Celý příspěvek

10 dubna 2015

Knihy o investičních arbitrážích za rok 2014

John Louth z OUP sestavil pěkný přehled knih o mezinárodním právu psaných v angličtině, němčině nebo francouzštině, které byly vydány mezi dubnem 2014 a březnem 2015. Výsledkem je seznam 401 knih (zařazeny nebyly prosté úvody a ročenky).

Přehled je rozdělen podle jazyka, vydavatelství a oblasti mezinárodního práva, které se kniha věnuje. Nejvíce knih se zabývalo lidskými právy, následují témata užití síly, mezinárodní organizace a mezinárodní trestní právo (viz graf níže). Přehled zahrnuje i překrývající se kategorie o právu mezinárodních investic a ohledně řešení sporů. V případě řešení sporů bylo podle přehledu vydáno 16 knih a v případě mezinárodního práva ochrany investic to bylo 24 knih (některé tituly jsou v obou kategoriích - seznam viz dále).



Celý příspěvek