Tomáš Pavelka: Kone proti ÖBB, další munice pro soukromý boj s kartely
Evropský soudní
dvůr včera dodal novou pobídku
pro soukromé uplatňovatele soutěžního práva, když rozhodl, že je možné požadovat
na účastnících kartelové dohody náhradu škody, jež vznikla zákazníkům jiných soutěžitelů,
kteří v důsledku existence kartelové dohody na trhu zvedli ceny. Vedle ustálené judikatury, že náhrady škody
se mohou domáhat všichni zákazníci v dodavatelském řetězci směrem nahoru
či dolů a návrhu směrnice o soukromých žalobách jde o další impuls k oživení soukromého uplatňování
antitrustu v evropských končinách.
Připomeňme, že
směrnice v navrhovaném
znění, která již čeká jen na schválení v Radě, výrazně snižuje
administrativní náročnost soukromých žalob zavedením jednak vyvratitelné
domněnky vzniklé škody z protisoutěžního jednání, a dále také možnosti pro
národní soudy nařídit zpřístupnění důkazů bez ohledu na to, zda jsou ve spisech
antimonopolních úřadů anebo v držení žalované osoby či třetích osob.
Rozsudek Kone proti ÖBB by v kombinaci s novou
směrnicí umožňoval praktikům zaměřit se na trhy, na nichž antimonopolní úřad kteréhokoliv
členského státu a Komise shledaly porušení soutěžních pravidel, popustit uzdu
své fantazii při hledání škody vzniklé z pohybu cen napříč
dodavatelským spektrem a za klienta si vzít kohokoliv na jakékoliv úrovni
dodavatelského řetězce. Nemyslím si, že
by z hlediska účastníků hospodářské soutěže šlo o smrtící koktejl a
pozvánku pro spekulanty. Munice v rukou soukromých žalobců je stále relativně
konvenční, nic ve srovnání s trojitou náhradou škody a extrémní discovery procedurou
ve Spojených státech. Přesto bude v EU ještě nějakou dobu trvat, než se
nová úprava zabydlí a než se vyrovnají možnosti soukromého uplatnění antitrustu
mezi členskými státy, zejména mezi Velkou Británií, Holandskem a Německem na
jedné straně a zbytkem Evropy na straně druhé.
Rozvoj soukromého
uplatňování ale také nabízí možnost právníkům věnovat se víc jistě tak
fascinující oblasti jako je evropské soutěžní právo i na miniaturních právních
trzích typu Praha/ČR.
2 komentáře:
Zásadní otázka však zůstává, a sice jak bude soud určovat, zda a případně v jaké výši byla navýšená cena přenesena na nepřímého dodavatele.
Martin Matějec
- vzhledem k tomu, že vyšší cena znamená, že určití zákazníci se nákupu zdrží, mohou ti zákazníci, kteří z důvodu vyšší ceny "nekoupili" také požadovat náhradu škody?
- je-li na kupující straně firma (nikoliv konečný spotřebitel) prodávající na v zásadě konkurenčním trhu, pak taková firma vzhledem ke konkurenci bude mít tendenci dosahovat "nulového ekonomického zisku" bez ohledu na cenu vstupů. Jaká je tedy škoda? Pokud ten trh naopak moc konkurenční není, nedostáváme se do situace, že jeden kartel žaluje jiný kartel o podíl na zisku?
- z předpokladů vyplývá, že konkurenční firmy, které nejsou součástí kartelové dohody, mohou následně zvýšit ceny - tedy dosahovat (neopodstatněného?) zisku. Neměla by část náhrady škody být vymáhána i po těchto firmách? Konec konců, pokud nešlo vyloženě o výrobní omezení (za nižší cenu by nestíhaly uspokojovat poptávku), nejednalo se de-fakto o tacitní koluzi?
Okomentovat