David Kopal: Bylo jednou jedno FIDE (2014)
FIDE? Některým z Vás (zejména těm, jejichž předmětem zájmu není právo
EU) tento pojem možná nic neříká. Ti pilní z Vás, kteří si tuto zkratku již
zadali do Googlu, asi zjistili, že se jedná o mezinárodní šachovou federaci.
K jejich zklamání však nemám na mysli tuto organizaci, nýbrž mezinárodní
federaci evropského práva. Zkratka FIDE tedy v originále znamená Fédération Internationale pour
le Droit Européen a jedná se o nejvýznamnější asociaci svého
druhu zabývající se právem EU. Tato organizace vznikla před více než padesáti
lety a jejím cílem je mimo jiné přispívat k rozvoji evropského práva, a to
výzkumem zaměřeným jak na samotné právo, tak na instituce a vztahy právních
systémů v evropském prostoru. FIDE byla založen v roce
1961 v Bruselu, kde se také konal její první kongres. Předmětem zájmu této
asociace je evropské právo v širším smyslu, takže kromě práva EU stricto sensu do něj spadá například i
Rada Evropy a ESLP.
Slovo federace v názvu organizace znamená, že FIDE je zastřešující organizací, která sdružuje nestátní neziskové národní organizace, především ze států EU, jejichž předmětem zájmu je evropské právo. Každý stát může být reprezentován pouze jednou organizací. Českou republiku v tomto uskupení reprezentuje Česká společnost pro evropské a srovnávací právo. Členství v členské organizaci FIDE vám mimo jiné zajistí příjemnou slevu z účastnického poplatku na níže zmíněném kongresu.
Slovo federace v názvu organizace znamená, že FIDE je zastřešující organizací, která sdružuje nestátní neziskové národní organizace, především ze států EU, jejichž předmětem zájmu je evropské právo. Každý stát může být reprezentován pouze jednou organizací. Českou republiku v tomto uskupení reprezentuje Česká společnost pro evropské a srovnávací právo. Členství v členské organizaci FIDE vám mimo jiné zajistí příjemnou slevu z účastnického poplatku na níže zmíněném kongresu.
FIDE navíc pravděpodobně sehrála
v evropské integraci větší roli, než by se mohlo zdát. Podle Mortena Rasmussena to bylo právě vlivem FIDE, že
došlo k položení předběžné otázky holandskými soudci, která vešla do dějin
evropské integrace jako Van Gend en Loos.
Jednou z hlavních aktivit
FIDE je bienální kongres, na kterém se do hloubky rozebírají zvolená aktuální
evropská témata. Letos se tento kongres konal už pošestadvacáté, a to v hlavním
městě země Hanse Christiana Andersena. V souvislosti s tím se na
konci května do Kodaně sjeli zástupci jednotlivých členských států včetně
zástupců evropských institucí. Takže pokud jste v této době po večerech viděli
v Kodani skupinu společensky oblečených lidí a pokud se zrovna nejednalo o
účastníky „supertajné“ konference Bilderberg, která se shodou okolností
konala v Kodani ve stejnou dobu, pak to byli jistě účastníci FIDE.
FIDE kongres trvá zpravidla dva a
půl dne a jeho jádrem je rozdělení účastníků do tří pracovních skupin podle stanovených
témat (letošní témata: ekonomická a monetární unie, evropské
občanství a veřejné zakázky). Problematika probíraná v těchto skupinách
vycházela z národních zpráv, které zpracovali reportéři z jednotlivých
členských států na předem položené otázky (za ČR zprávy letos zpracovali: Pavel
Kandalec, Pavla Boučková, Jiří Kindl, Martin Ráž, Tomáš Pavelka a Pavlína
Hubková). Z národních zpráv pak general
rapporteur sestaví obecnou zprávu a všechny tyto zprávy
jsou pak před počátkem kongresu poskytnuty účastníkům. V každé pracovní
skupině jsou zpravidla dva stálí panelisté, kdy jeden reprezentuje unijní
instituce a druhý shrnuje národní zprávy. Po přednesech panelistů následuje
dlouhá diskuze, ve které mohlo být letos slyšet osobnosti, jakými byli například
předseda SDEU Vassilios Skouris nebo prezident EUI Joseph Weiler. Právě účast
právních „EU celebrit“ je pro FIDE typická. Kromě soudců SDEU a jeho ostatních
pracovníků se ho účastní i zástupci EP, Rady i Komise.
Diskuze ve skupinách (alespoň
tedy v EMU, které jsem se zúčastnil) byly vždy věcné a také často kritické
k postupu EU. Nejednalo se tedy pouze o obecné výstupy, jak to na
některých velkých konferencích bývá. Pro
mě osobně byly tyto diskuse obohacující i inspirující zároveň. FIDE tak není
pouze sjezd zaslepených podporovatelů evropské integrace (jak by mohlo někoho
napadnout), ale skutečné pole pro kritický diskurz. Kritika mířící na EU je
však, na rozdíl od kritiky odpůrců EU aktivních v evropském veřejném
prostoru, věcná, racionální a bez zbytečných emocí. Mnoho účastníků lze tak považovat
za skutečné Evropany, tedy osoby oproštěné od národních předsudků.
Kromě agendy práva EU se mohl
účastník konference dozvědět i spoustu lehce kontroverzních novinek. Asi o
největší teoretický objev se postarala Catherine Jacqueson z Kodaňské univerzity
(asistentka současné prezidentky FIDE Ully Neergaard), když v úvodu konference sdělila, že pramenem práva je kromě
materiálních i formálních pramenů i významný evropský právník Paul Craig. Tato skutečnost byla (téměř) všemi
zúčastněnými očividně akceptována (Paul Craig se jen ohradil v tom smyslu,
že ho jeho manželka a dcera považují tak maximálně za source of
obligation...) Možná tak můžeme v blízké
budoucnosti čekat revoluci v diplomových pracích o pramenech evropského
práva...
Průběh každého dne kongresu byl
plně nabyt od rána až do pozdních večerních hodin, které byly vyplněny
zajímavým kulturním programem, ať už se jednalo o návštěvu univerzity nebo
národního muzea.
FIDE 2014 bylo pro mě obohacující a hlavně motivující událostí k tomu,
že má smysl se vzdělávat v právu EU a přispívat do jeho dynamického přeshraničního
diskurzu. Bonusem byla skutečnost, že Kodaň je skutečně krásné město a koneckonců
v jakém jiném městě najdete hospodu s 61 druhy točených piv...
Na závěr bych chtěl poděkovat své alma mater (Právnické fakultě Univerzity
Palackého v Olomouci) za spolu úhradu nákladů potřebných k účasti na
kongresu.
Žádné komentáře:
Okomentovat