Jan Vučka: Čeští poslanci jsou nepodplatitelní

Z tohoto zjištění samozřejmě nelze, než mít radost. Otázkou však je, zdali jsou nepodplatitelní doopravdy, nebo pouze formálně v podání Nejvyššího soudu.
Kauza exposlanců Tluchoře, Šnajdra a Fuksy byla již na stránkách Jiného práva obšírně diskutovaná. Již tehdy jsem upozorňoval, že Nejvyšší soud rozhodl o vynětí z pravomoci pro celý stíhaný skutek včetně údajného uplácení. Není tedy možné údajné uplácení vyčlenit a pokoušet se zahájit pro ně trestní stíhání znovu.
Dnes bylo zveřejněno, že Nejvyšší soud u trojlístku exposlanců opět rozhodl o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. V tuto chvíli je dostupné pouze zjednodušené odůvodnění a několik citací tiskového mluvčího NS:
"Nelze rozdělovat jednání, kterého se všichni tři politici dopustili do 7. listopadu 2012, dokud měli platný poslanecký mandát a dokud byli chráněni imunitou," řekl iDNES.cz mluvčí soudu Knötig.
(http://zpravy.idnes.cz/exposlanci-ods-nebudou-stihani-rozhodl-nejvyssi-soud-pp0-/domaci.aspx?c=A131031_104240_domaci_nat)
Zjednodušeně řečeno, pokud státní zástupce uvádí, že došlo k nezákonnému jednání, jehož vrcholem bylo vzdání se mandátu, pak je třeba toto jednání brát všechny jeho části jako celek a pak tedy vzdání se mandátu je chráněno imunitou.
(http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy~Rozhodnuti_ve_veci_vyneti_poslancu_z_pravomoc_organu_cinnych_v_tretsnim_rizeni~?open&lng=CZ)
Není to nikterak překvapivé; Nejvyšší soud tím jen potvrdil, že výrok svého původního rozhodnutí myslel přesně tak, jak zněl a jak si jej mohl každý včetně státního zástupce Bajgera přečíst.
Zajímavější jsou však obecné důsledky argumentace použité Nejvyšším soudem. Za zmínku tento úsek:
Projev poslanců spočívající ve vzdání se mandátu totiž není možno posuzovat izolovaně, a to tím spíše, že měl být podmíněn určitými okolnostmi a příčinami, které podle státního zástupce zasahovaly do oblasti trestního práva (do roviny trestněprávní odpovědnosti). Vzdání se mandátu bylo výsledkem děje, který proběhl na určité časové ose a skončil dne 7. 11. 2012.
Zjednodušeně řečeno, pokud státní zástupce uvádí, že došlo k nezákonnému jednání, jehož vrcholem bylo vzdání se mandátu, pak je třeba toto jednání brát všechny jeho části jako celek a pak tedy vzdání se mandátu je chráněno imunitou. V současné době však nic nebrání tyto osoby stíhat za skutky, které by jim byly prokázány po 7. 11. 2012, kdy jim skočil mandát poslance.
(http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy~Rozhodnuti_ve_veci_vyneti_poslancu_z_pravomoc_organu_cinnych_v_tretsnim_rizeni~?open&lng=CZ)
Text je poněkud matoucí a klíčová pasáž „toto jednání brát všechny jeho části jako celek“ je dosti kostrbatá. Nejvyšší soud zde uzavírá, že „pak tedy vzdání se mandátu je chráněno imunitou“, ovšem stíhaným skutkem mělo být údajné sjednání úplatku, které se mělo odehrát před vzdáním se mandátu.
Co chtěl tedy Nejvyšší soud říci? Úvaha Nejvyššího soudu se dá chápat tak, že to, co předcházelo aktu krytému imunitou jako součást jednoho komplexního děje, je také kryté imunitou. Tato interpretace souhlasí s výrokem o vynětí z pravomoci i pro údajné uplácení.
Pak to ale znamená, že pokud by poslanec přijal peníze jako úplatek za hlasování, je to součást jednoho děje krytého exempcí. Mám-li parafrázovat slova NS, vrcholem přijetí úplatku bylo hlasování, ergo přijetí úplatku podléhá též exempci.
Přiznám se, že tato doktrína nepodplatitelnosti, resp. exempce přijetí úplatku, ve mně vzbuzuje rozpaky, a pevně doufám, že jde jen o nevhodně vyznívající formulaci, která bude ve finální verzi rozhodnutí napravena. Jinak bych musel Nejvyššímu soudu připomenout jeho vlastní slova:
Při rozhodování podle § 10 odst. 2 tr. ř. je ovšem nutno s interpretací tohoto pojmu zacházet v rozumné míře.
(tamtéž)