Encyklopedie Jiného práva: Právní onanismus
I. Úvod do právního onanismu
"Každé povolání je spiknutí proti laikům. Právnické povolání je spiknutí proti všem." Shaw, G.B.
Právní onanismus je progresivní právní směr, který navazuje na závěry právního realismu a vymezuje se proti právnímu idealismu, případně minimalismu. Mezi jeho vůdčí myšlenky patří fruktifikace klientské akvizice a zvyšování dojivosti. Navenek se realizuje zejména v jevové stránce bytnění: právních klauzulí, juristického ega a legalistického myšlení (tzv. onanistická triáda).
Právní onanismus představuje antitezi k tolik kritizovanému útěku ekonomů před právníky. (Srov. Stráský, J.: Stehlík, Junek, Procházka a běhy do Prčic; viz též související útěk ekonomů před ekonomy, jakož i splátkami úvěru.) Právo ekonomy konečně doběhlo. Právní onanisté učinili závěr, že prostá, již v základu uzavřená obchodní dohoda je jednoduchá jen zdánlivě a ve skutečnosti představuje vysoce komplikovaný jev, adekvátně zachytitelný na ne méně než 150 stranách textu (viz např. dokument dohoda_jasna_ver0178_rev351[alpha3.0-prefinal].docx). Nezřídka, zpravidla tak během druhé pětiletky výroby transakční dokumentace, se ovšem zjistí, že náležité vyjádření dohody v konečném čase, s konečnými zdroji a s jen jedněmi nervy není možné vůbec, což vede ke zdárnému ukončení obchodního případu, v souladu se zásadou primátu práva nad vším. K uvedenému srov. Profesionální deal-breaking. 666 tipů. Hyena Publishing, 2009.
II. Právní onanismus v praxi
"Bohatství celospolečenské jest měřiti počtem jurisprudentů a jejich důmyslem." Engliš, K.
Význačným oborem právního onanismu – úspěšně pronikajícího též do sektoru SME (malých a středních podniků) – je, jak výše uvedeno, transakční praxe. Zde skutečný mistr hned v úvodu utvrdí důvěru mezi obchodními partnery takovou první verzí smlouvy, že ji svéprávná protistrana nemůže podepsat (viz hesla „výchozí bod pro vyjednávání“ a „past jak na mamuta“). Stejně tak dokáže přesvědčivě zdůvodnit, proč i prodej činžovního domu vhodno podložit stostránkovou smlouvou s třiceti stranami definic, s řadou důmyslných technických pravidel („pro vyloučení jakýchkoli pochybností strany výslovně uvádí, že nadpisy v této smlouvě nejsou součástí této smlouvy a slouží pouze k usnadnění jejího čtení“), s převzetím smluvních vzorů z oblasti common law a s natolik složitým předivem smluvních klauzulí, že do něj lze schovat 50 ďáblů. Právní onanista naštěstí všemu hluboce rozumí – což by Vás mělo uklidnit, protože to s Vámi myslí dobře. A pokud snad ne, vše se nepochybně vyjasní v průběhu přípravy 77. smluvní verze.
Právní onanismus se zdárně rozmáhá též v litigační praxi, kde nabývá jistých specifických rysů – konkrétně rysů podání, která přesahují 50 stran a náležitě dodržují principy totální rekapitulace spisu a dále permutace již řečeného, permutace řečeného již, již permutace řečeného, již řečeného permutace, řečeného permutace již, jakož i řečeného již permutace. Pro vyloučení jakýchkoli pochybností jsou navíc taková podání doprovázena podáními dalšími, které náležitě rozvádí, exemplifikují a explikují již řečené.
Bylo by chybou pouštět ze zřetele oblast práva veřejného. Je obecně přijímáno, že dobrým státem může být jen stát právní, tedy ten, v němž se dodržují zákony. Z toho logicky plyne potřeba neustále vydávat zákony další, aby jich občané mohli dodržovat čím dál více a činili tak stát lepším a lepším.
III. Právní onanismus jako právní a interdisciplinární jev
Nelze popřít, že právní onanismus je především jevem právním. Přesně, s univerzální platností a vysoce informativně jej vymezuje moderní poúnorová teorie práva, která postihla celé generace československých právníků: „Právní onanismus je právní směr vymezený svými subjekty, svým objektem a svým obsahem. Subjekty se rozumí právní onanovatelé, objektem právní onanování a obsahem poměry, které v souvislosti s právním onanismem vznikají.“ (Boguszak, J. Terorie práva. Osoby s hlubším zájmem o téma může zaujmout série statí, které adresují složitou teoretickou problematiku, zda mezi prvky právního onanismu zařazujeme též trvání a sílu.)
K pochopení zkoumaného jevu rovněž významně přispívá LO&E (ekonomická analýza právního onanismu), především svou neoklasickou interpretací, že míra právního onanismu narůstá až do bodu individuálního optima, v němž se mezní užitek z dodatečné hodiny právního onanování (získaný zejména transferem od klientů, ať už protistrany nebo vlastních) vyrovná nákladům, které jsou pro právně onanujícího s dodatečnou hodinou této aktivity spojeny.
K právnímu onanismu mají dále co říci sociologie, makroekonomie a demografie. Ty jsou ve svém výzkumu teprve na počátku, avšak již nyní dospěly k podstatným výsledkům, reprezentovaným soustavou rovnic lejstr(t) = a×e^(byrok(t))/(N(byrok(t/2),σ)) a byrok(t)=∫_(p=0..t)〖b^cp f(lejstr(t))dp〗, kde hledaná funkce byrok značí počet právníků v čase a funkce lejstr objem právních dokumentů. Po kalibraci lze z těchto rovnic dovodit následující dynamiku: narůstající počet právníků vede k růstu výroby právních dokumentů, ten zase odůvodňuje vyšší počet právníků a ti pak vyrobí ještě více právních memorand, analýz, předpisů a jiných svěžích prací. Studie vědců tak prokázaly, že v roce 2050 by 17020 právníků mělo vyprodukovat 1080 stran právních dokumentů. Je hodné pozornosti, že první z uvedených čísel odpovídá předpokládanému počtu černých děr, druhé pak počtu atomů ve vesmíru.
IV. Místo závěru: Právní onanismus včera, dnes a zítra
„Právní onanismus přestavuje populistický, ideově nezakořeněný, programově vyprázdněný a konjunkturálně motivovaný internacionalistický nástroj nepolitické politiky, havlistického elitářství, přechodu na pozice antistranické utopie, která má pouze zakrýt nevolenou vládu mocných zájmových skupin, zvláště iluminátů. Právní onanismus se za svůj právní onanismus stydí, a proto se k němu nehlásí.“ Klaus, V.: Sebrané fráze.
Co uvést závěrem? Přinejmenším tolik, že právní onanismus představuje čím dál populárnější právní disciplínu, jež nepřestává fascinovat sociology, politology, ekonomy a numismatiky. Navíc, právní onanismus neustrnul v historickém vývoji, nýbrž dialekticky překonal citovaný klasikův výrok. Právní onanismus se tak již za svůj právní onanismus nestydí; naopak, hrdě se k němu hlásí. Ba co více: v boji za juridizaci všehomíra otevřeně třímá prapor, na němž nese svůj znak [legal-onanism.jpg]. Právní onanismus vítězí!
9 komentářů:
Honzo díky! My teoretici si takovou parodii zasloužíme nejen na apríla. :)
TS: Jo to byl apríl?
P.H.
něco pro "nerdy":)
http://lsolum.typepad.com/legaltheory/2013/04/sunstein-on-intellectual-progress-and-institutional-design.html
Krásný článek :-). Nicméně přístup některých klientů k právnímu onanismu přímo vybízí. Když klient přinese "podklady" ke smlouvě na 10 stran a já z toho vyrobím právní úkon na 3 strany, pak na něm vidím nespokojenost (a otázku v očích - za toto mám platit ?). Kdežto je-li tomu naopak, je naprosto spokojen. Takže si zejména u některých říkám, že si za ty peníze trochu té právnické hantýrky zaslouží :-)
Výtečné:-)
Stejně jako kolega u smluv, tak jsem nucen tvořit právní onanii u odvolaček u správních orgánů, u věcí, kde běží promlčecí lhůta v náš prospěch, protože tam stále platí, že čím více textu jim pošleme, tím spíše se tomu nebudou věnovat:-)
A je též pravda, že žaloby ke správním soudům jsou mnohonásobně kratší.
V této souvislosti bych asi provedl redukci Murphyho principu byrokracie - Nad byrokracií může zvítězit zase jedině byrokracie.
Komentář by mohl znít i tak, že - Nad byrokracií zvítězí zejména byrokratická právní onanie :-)
Patrik Šebesta
Trefné, doporučuji rozvinout.
Spolehlivý způsob jak mě lze spolehlivě podebrat, je předložit mi mnohastránkový elaborát plný citací a vícenásobného opakování téhož, abych po pracném studiu zjistil, že podstata věci se vejde na několik řádků. Lahůdkou jsou i články v právnických publikacích, soudní rozhodnutí a rozličné vrchnostenské písemnosti. Zvlášť z vyšších instancí "erudice" přímo prší.
Napsal jsem kdysi v jedné AK coby koncipientské ucho smlouvu. Jednoduchou. Vyloženě jsem se snažil, aby se v tom každý vyznal a pochopil. Zavolal si mne druhý den šéf a povídá: "Hele, takhle to nemůžeš psát, trochu to natáhni, trochu to rozviň, opiš tam pár věcí ze zákona, oni by jinak klienti měli pocit, že za jejich těžké prachy pro ně nic neděláme." ...
P.
Hluboká pravda, škoda jen, že vyřčená pouze na apríla.
"We lawyers cannot write plain English. We use eight words to say what could be said in two. We use old, arcane phrases to express commonplace ideas. Seeking to be precise, we become redundant. Seeking to be cautious, we become verbose. Our sentences twist on, phrase within clause within clause, glazing the eyes and numbing the minds of our readers. The result is a writing style that has, according to one critic, four outstanding characteristics. It is: "(1) wordy, (2) unclear, (3) pompous, and (4) dull."'
- Richard C. Wydick
K.K.
Okomentovat