Jan Vučka: Předaprílové žertování na magistrátu
Tak nám zavřou primátora! Nebo možná nezavřou. Usnesení policejního orgánu o zahájení trestního stíhání totiž obsahuje jeden naprosto katastrofální blundr. AKTUALIZOVÁNO
Na Apríla jsem chtěl zveřejnit příspěvek s žertovnými citáty z trestněprávních rozhodnutí, ovšem poslední aféra na pražském magistrátu předčila cokoli, s čím jsem hodlal přijít.
Útvar pro odhalování organizovaného zločinu zahájil trestní stíhání primátora a dalších pracovníků magistrátu tímto usnesením. Celá kauza se točí kolem loňského vyhlášení výběrového řízení bez uveřejnění. Magistrát tvrdí, že nemohl postupovat jinak, a odvolává se na nevýhodně nastavenou ochranu práv z duševního vlastnictví, jak vyplývá ze smluv uzavřených bývalým vedením města.
ÚOOZ k tomu na stranách 3-4 svého usnesení uvedl: "[...] omezení, na která se zadavatel HMP odvolával, si však zadavatel s vybraným uchazečem sjednal sám v licenční smlouvě ze dne 6. 11. 2006, konkrétně v její příloze č. 2, přičemž zadavatel s omezeními výslovně souhlasil a na nepříznivé podmínky sám přistoupil. Tedy není možné se odvolávat na smluvní vztah, který HMP s vybraným uchazečem ohledně autorských práv dne 6. 11. 2006 uzavřelo. Okolnosti, které by za jiné situace mohly odůvodňovat aplikaci ustanovení § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ z důvodu ochrany výhradních práv, nemohou vycházet ze situace, kdy si zadavatel nejprve sám vytvoří dané podmínky a teprve v okamžiku, kdy je právně obtížné je změnit, dovolává se oprávněnosti postupu podle citovaného zákona [...]"
Přemýšlel jsem, k čemu by se dala úvaha policejního orgánu přirovnat. Je to něco, jako kdyby nový manažer továrny zjistil, že podlaha pod stroji je málo vyztužená a potřebuje zpevnit. Když ale zaplatil novou podlahu, přispěchal elitní policejní útvar a prohlásil, že jde o trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku. Tu vadnou konstrukci totiž způsobil předchozí manažer továrny, takže se nový manažer nesmí na to vymlouvat a nesmí z prostředků podniku platit novou podlahu!
Není to analogie dokonalá, ale zcela výjimečně mi docházejí nápady pod vlivem tak nehorázné hlouposti. Přitom z celého usnesení je poznat, že ÚOOZ se věnoval kauze s opravdovou důkladností, jež by odpovídala tak citlivému případu. Tak jim mohlo něco takového uniknout?
Jako daňový poplatník si mohu jen povzdechnout, že tohle platím ze svých daní, jako odborník nechci domýšlet, co se děje v banálních případech, které nejsou pod drobnohledem veřejnosti a kterým orgány nevěnují takovou pozornost.
AKTUALIZACE
Děkuji všem diskutérům za cenné příspěvky do diskuze. Dovolím si ovšem varovat před míchám dvou různých témat. Některé komentáře nerozlišují dost zřetelně mezi dvěma samostatnými otázkami:
1) Zda se primátor Svoboda něčeho dopustil, zda smlouva umožňovala jiný postup atd.
2) Zda dává smysl argument použitý policejním orgánem a citovaný výše v tomto článku.
Obě otázky jsou na sobě nezávislé. K první z nich se z dobrých důvodů nevyjadřuji. Neviděl jsem smlouvy, nečetl jsem spis, nebudu dávat k dobrému pouhé spekulace.
Odpověď na druhou otázku je jasná. Citovaný argument z usnesení policejního orgánu je kolosální hloupost. Snad by byla trefnější následující analogie:
Starosta města uzavře krajně nevýhodnou smlouvu na odvoz odpadků na deset let. Následující rok prohraje ve volbách a nastoupí nový starosta. Když přijde účet od firmy na odvoz, starosta jej zaplatí, protože platí smlouva uzavřená dřívějším starostou. Pak ale nového starostu obviní policie, že proplatil nevýhodný účet, protože město "nemůže vycházet ze situace, kterou nejprve samo vytvořilo".
Každý asi chápe, že je to nesmysl. Není možné takto převádět hypotetickou trestní odpovědnost dřívějšího člena orgánu na pozdějšího člena orgánu. To by někdo mohl říci, že jste trestně odpovědní za to, co vykonali vaši rodiče před vaším narozením. Zdali byla ta smlouva opravdu nevýhodná nebo zdali skutečně neumožňovala jiný postup nového starosty, to nic nezmění na tom, že argumentace použitá policií by byla nesmyslná a v rozporu s právem.
26 komentářů:
Zvídavý čtenář si jistě položí otázku, jaký vliv má tato chyba na další řízení. Může primátor Svoboda klidně spát nebo se má již loučit s bližními na zatím neznámý počet let?
Upřímně řečeno, netroufnu si říci. Z usnesení je zřejmé, že věc je komplikována, a já jsem nečetl ani texty smluv, ani znaleckých posudků. Nebudu se tedy pouštět do žádných definitivních soudů o meritu věci, neboť by to nebylo seriózní.
JV
Usnesení je však zajímavé z mnoha ohledů, a tím nemyslím jen "a priory".
Zaujala mne například strana 16: dočteme se v ní, že "Prokazování úmyslu je v předmětné věci ovšem obzvláště složité."
V rámci obzvláště složitého dokazování úmyslu následuje citace dvou rozhodnutí ÚS v jiných věcech a klíčový odstavec "Co se týká odpovědnosti za hlasování [...]", ve kterém policejní orgán uvedl, že úmyslné zavinění prostě předpokládá. A basta. Proč nepředpokládá naopak nedbalost, můžeme jen hádat.
Je-li zbytek obvinění stejně podložený, laicky bych hádal, že tady budou mít obhájci snadnou práci.
Samozřejmě se ale mohu mýlit, neboť, jak jsem uvedl výše, vím o případu jen tolik, co jsem si přečetl v novinách. Nechejme se tedy překvapit.
JV
Další poznámky k usnesení mohou laskaví čtenáři psát do komentářů k článku. Něco mi říká, že se toho najde více.
JV
A ještě jedna poznámka: str. 11 odhalí, odkud bral policejní orgán inspiraci k onomu blundru. Autorství ÚOHS však nemění nic na tom, že tato část výroku usnesení o zahájení trestního stíhání je absolutně nesmyslná a odpovědnost padá na policejní orgán.
Mě to zas tak jako vtip nepřijde a mám více přiléhavý příklad.
Manažer přijde do továrny a zjistí, že je podlaha málo vyztužená. A také ví, že jeho otec vlastní firmu na speciální šrouby do podlahy. I co, nějakým způsobem koupí prkna do kterých pasují jen ty speciální šrouby a potom nevyhlásí výběrové řízení a přímo objedná velice předražené šrouby.
Není spíše analogie taková, že nový manažer ví o vadné podlaze pod stroji, ale nic s tím neudělá, protože se jedná o dílo bývalého vedení?
Takže dle JV nenesou zástupci obce odpovědnost, když řeknou, že špatné podmínky nastavili jejich předchůdci?
Včera se jedna z obviněných v Událostech, komentářích fakticky doznala, že posudek si nenechali zpracovat vědomě a vědomě porušili usnesení Rady.
To přirovnání s tou podlahou podle mě dost kulhá vzhledem k tomu, že podlaha (smlouva) byla postavena v roce 2006 a v roce 2010 sjednali ten dodatek, který jim umožnil si nechat udělat podlahu od někohoho jiného, ale oni řekli, že ne, že ten co dělal tu původní podlahu je docela fajn....
Když už bych použil srovnání s podlahou, tak není moc logické nechat si opravovaz podlahu od někoho, kdo ji špatně a zřejmě i předraženě zhotovil, navíc za situace, kd jsem si pořádně neověřil, jestli to někdo jiný neumí lépe a levněji. A to už nemluvím o tom, že se to dá vyřešit i tím, že podlahu nechám vytrhat a udělat novou. Jiří Sýkora
Nějakou dobu už tam obvinění úřadovali. Všichni se shodovali v tom, že předchozí vedení uzavřelo nevýhodné smlouvy. S tímto vědomím, namísto aby tu dodávku zrušili a případně nahradili jinou, tak v té nevýhodné dodávce pokračovali s vědomím, že přece nemohou být stíháni za nevýhodné smlouvy uzavřené předchozím vedením. Jinými slovy předchozí vedení zahájilo nevýhodný projekt a následující vedení při vědomí jeho nevýhodnosti v něm pokračovalo. Proč by takové jednání nemohlo být kvalifikováno jako porušení povinností při správě cizího majetku?
Richard
Tu podlahu ale nemůže opravovat nikdo jiný, neboť jest autorskym dílem, do kterýho nemůže nikdo jinej zasahovat. Takže můžete buď za natírání speciální předraženou fermeží platit autorovi, nebo to celý vytrhat, koupit nový prkna a nechat to postavit znova (a mezitim rok nebo dva ty cimry neužívat, protože budou rozkopaný). Jo, dobře napsaný smlouvy jsou základ.
Podle mne mate pravdu vsichni. Dokonce i OCTR. Akorat mi z te "blunderove" formulace vyplyva, ze by se trestni stihani melo vest vuci HMP jakozto pravnicke osobe, jelikoz si za to, jak OCTR pregnantne vyslovil, muze sama :)
ad Anonym, J. Sýkora a Richard:
Když něco podle zákona vysoutěžíte, tak to přece nemůžete jen tak zrušit, nebo ve smlouvě "nepokračovat", protože se vám to "zdá nevýhodné". Odstoupení od smlouvy musíte mít přece podložené zákonem.
František Doleček
U složitých systémů, jako je OpenCard to není tak, že si pozvete firmu a ona ze dne na den udělá "novou podlahu".
To je spíš tak, že jste v situaci, kdy zjistíte, že celá budova má špatné základy.
Řešíte zda budovu strhnout jako celek, nebo to nechat být, jelikož sanovat to nelze, protože smlouvy se stavební firmou jsou takové, že od budovy nemáte žádnou použitelnou dokumentaci. Případná jiná stavební firma nemá na co navázat a tedy není jiné cesty, než úplná demolice, odvoz suti a stavba znovu od začátku. Novou budovu tak budete mít nejdříve za několik let. A teď se rozhodněte - bourat, nebo pokračovat v užívání a hledat řešení jak z toho ven ?
Honzo, dvě poznámky do diskuze:
(a) ÚOOZ zde chtěl říci, že pokud se Praha úmyslně zahnala do kouta, aby mohla později použít JŘBU, nemůže později použít JŘBU. A to, ať už v radě tehdy seděl a nyní sedí kdokoli. Subjektem povinností dle ZVZ totiž není ta či ona rada, ale Praha. Přesto: v tomto bodě s radou (intuitivně, neprávnicky a bez znalosti podrobností) spíše sympatizuju. A nejsem si jistý, že prosté porušení ZVZ je trestným činem.
(b) Ta citace, kterou uvádíš, ale pokračuje: "nebylo nutné postupovat cestou jednacího řízení bez uveřejnění dle ust. § 23 odst. 4 písm. a) ZVZ, jak vychází ze znaleckého posudku č.j. 196-1.03.50.01-2013, v oboru kybernetika, odvětví výpočetní technika, vypracovaný znaleckým ústavem Risk Analysis Consultants s.r.o., neboť znalec zde uvádí, že uvedená licenční smlouva (1613/2008, ve znění dodatků) se právem poskytování podpory (základní nebo rozšířené) k softwaru SKC vůbec nezabývá. Uvedená smlouva v dodatku 1 čl. 1.7 umožnila pouze poskytnout sublicenci k softwaru SKC třetí straně výlučně pro "správu nebo provoz" PCKS, což je odlišná činnost než činnost podpory, tedy uzavřené předmětné smlouvy nezakazují poskytování podpory třetí stranou, jestliže taková podpora nezasahuje do autorského díla."
hmm, pouze jsem to otevřel a hned na začátku mne praštilo do očí, že policejní orgán zahajuje trestní stíhání dle ust. § 160 odst. 1, tr. řádu zák. č. 140/1961....
soudruzi evidentně udělali chybu hned v první větě...
Já bych řekl, že pan primátor může mít klidné spaní. Rozborem usnesení zjistíte, že stojí a padá na dvou argumentech:
(A) Magistrát mohl jednat jinak.
(B) I kdyby nemohl jednat jinak, stejně je to nevyviňuje. [námět celého článku]
Druhý argument je zjevná hloupost, takže zbývá jen argument (A).
A tady magistrát prohlásil do médií, že postupoval v souladu s posudkem advokátní kanceláře. Jsem ochoten jim to věřit; v tak ošemetné kauze bych taky chtěl mít krytá záda. Takže se při výkladu práva řídili radou advokáta a odpadá subjektivní stránka a argument (A).
Čili ze dvou kritických pilířů celého usnesení nezbyl ani jeden a trestní stíhání je nedůvodné.
Pak je to samozřejmě ta vada s zaviněním, které policejní orgán předpokládá místo dokazování (viz jeden z komentářů nahoře), ale to už je vada jednoho konkrétního usnesení, která by se dala napravit jeho zrušením a vydáním nového.
Neexistence zavinění diskutována v tomto komentáři na začátku je trvalá vada řízení, které se nezbavíte.
Pracuji jako v IT jako odborný konzultant - expert skoro deset a mohu říci, že ZVZ prostě v této oblasti nefunguje a ani fungovat nemůže.
Představte si, že ministerstvo na začne připravovat radikálnější změnu zákona na počátku roku. V létě po kolečku na vládě je odeslán do sněmovny, v říjnu či listopadu ho po nezbytném přehlasování opozičního senátu, případně prezidenta konečně schválí s platností k 1.1. následujícího roku.Jak dlouho si myslíte, že se reálně větší změna realizuje v příslušných sw a infrastrukturních dílech? Moje zkušenost je minimálně 9 měsíců, včetně obchodníků, právníků, analýz. Běda, pokud je to ještě spojeno s nějakou reorganizací. Tam se nákup příslušného HW může vléci klidně několik let.
Jak se to tedy reálně udělá? Ministerští úředníci znalí zoufalé situace předjednají věc s (konsorciem) dodavatelů, ti začnou projekty na čestné slovo. Analytici sledují projednávání zákona a programátoři pracují už od druhé poloviny roku. A pak jde jenom o to, aby věc "vysoutěžili", nebo dostali ti praví. A pak je najednou dodavatel schopen realizovat dodávku za 14 dní. Neuvěřitelné.
Jenže, pokud politika má zůstat svobodná, neovlivněná tlaky dodavatelů ("Daně zvýšit nemůžete, protože vám na to nedodáme včas úpravu systému..."), tak se to jinak dělat nedá.
Znám řadu státních ITíků. Je pro ně nesmyslně obtížné vypsat VŘ na nákup čehokoliv, protože prvními dodávkami je většinou směr infrastruktury již dán. Pokud máte síťovou infrastrukturu od firmy C, tak nelze napsat, že i další díl musí být od C. (Ač to 80% odborníků potvrdí; bohužel mezi soudními znalci moc odborníci nebývají, zato lobbying dokonalý.) Takže požadují, aby to spolupracovalo s konfiguračním programem pro C - jenže i to ÚHOS odmítne. V možnosti nasazení prvku od D do sítě od C hraje roli řada věcí: Nárůst obtížnosti údržby, potřeba zaškolení, obecné, ale nepublikované znalosti že D s C někdy nefunguje, potřeba dvojnásobné práce na údržbu...
Pokud někdo drží licence na sw dílo, je velmi obtížné, aby dělal support, natožpak rozvoj, někdo jiný. (A původní dodavatel mu to většinou umí "osladit" ponecháním různých pastiček, nespoluprací v anaýze chyb atd.) Přitom autorsky je kryté nejen samo sw dílo, ale i dokumentace. Jenže bez té je podpora neproveditelná. Navíc podpora jsou nutně i úpravy. Čili, aniž znám detaily, s uveřejněnou citací od "znalce" (jsem zvědav jak se jeho expertíza měří) nesouhlasím.
Obecně je problém v tom, že sw pro státní správu často vypadá tak, jako když dodavatel A vysoutěží dodávku 15 náklaďáků, s dodávkou dodá moderní diagnostické a údržbové pracoviště pro ty náklaďáky. Pak se dodá ještě každý rok narychlo 5 dalších bez VŘ (nestíhá se a navíc zaměstnanci neumí nic jiného a mají nástroje a tu diagnostiku) a je to tak malé, že se to nevyplatí. Ale pak přijde změna a někdo vymyslí VŘ na nové korby. Ale v původní smlouvě se najde, že v ten okamžik padá záruka, podpora, zápůjčka diagnostiky atd. A je to rozumně odůvodněné, že nelze nést riziko kombinace dodávky s neznačkovými díly. A úřad zjistí, že korby nakoupit v podstatě nemůže a už vůbec ne včas.
Bohužel, IT zdaleka není tak multiplatformní a standardizované, jak se zdá. Každý další prvek dodavatele A brání prvku dodavatele B, protože reálně nikdo nechce být plně kompatibilní. Takže udělá šrouby sice metrické, ale třena místo M8 udělá vše M8,05. M8 tam jde zašroubovat, ale těžce a brzy se zničí. Pokud máte systém od A a koupíte navazující systém od B, tak jenom integrace vás obvykle v nákladech přijde na víc než systém B sám.
Ad František Doleček
Máte pravdu, že odstoupení od smlouvy mohlo být nemožné, či příliš "nákladné" a v takovém případě by si mohli svůj postup obhájit. Neznám konkrétní znění smluv apod. Pokud nás má ovšem plnění smlouvy stát další např. miliardy a v případě ukončení smluv hrozí náhrada škod řádově nižší, pak je na místě úvaha o porušení povinností při správě cizího majetku. Ale možná jsem jen nepřiměřeně přísný :-). Možná to tak má být, že politici uzavřou nevypověditelnou nevýhodnou smlouvu a daňoví poplatníci nemají možnost tomu čelit.
Richard
István Léko v České pozici: "Nikdo z bývalých pražských politických lídrů a jejich výběrčích nebyl zatčen, nikdo ze solárních podvodníků nebyl odhalen ani obviněn.
Zato policie, dokonce její strach nahánějící složka bojující proti organizovanému zločinu a elitní protikorupční útvar, začínají tvrdě stíhat lidi, kteří se ze všech sil snaží odhalovat a napravovat ohromné škody napáchané předchozím vedením magistrátu či ERÚ.
Aniž bychom mohli předjímat, zda udělali, či neudělali chybu, zda jednali, nebo nejednali v rozporu se zákonem, jeden fakt bije do očí: šlo by o řádově nepatrné prohřešky ve srovnání s jádrem starších kauz, jako jsou Opencard či fotovoltaika."
Pane Vážný, nejsem žádný IT expert jako Vy, proto možná teď napíšu hloupost. Jestli je tomu tak, prosím vysvětlete mi, proč je to hloupost.
Na světě existuje IT infrastruktura, která už přes 20 let velmi spolehlivě funguje, přestože se skládá z miliard různých dílů od statisíců nezávislých dodavatelů. A přitom žádná autorita nekontroluje, jestli nějaké routery nebo koncové prvky jsou vzájemně kompatibilní, nebo ne.
Mluvím samozřejmě o internetu. Jak to, že v něm věci fungují, že v jeho případě dodavatel části B nepoužívá závit M8,05, když dodavatel části A používá závit M8?
Důvodem jistě je to, že jednotlivé díly celé soustavy spolu komunikují podle jednoznačně daných a vcelku jednoduchých protokolů, které jsou veřejně přístupné v různých RFC.
Dodavatel, který by "reálně nechtěl být plně kompatibilní", jak píšete, tj. který by používal "maličko jiný" protokol, by nepochybně hned zkrachoval a ještě by musel platit značné škody svým zákazníkům, kteří u něj v dobré víře nakoupili.
Jak říkám, nejsem žádný IT odborník, ale připadá mi, že stejný princip by se měl používat i v informačních systémech státní správy.
Především si nechat navrhnout (a důkladně zrecenzovat mnoha nezávislými programátory) jednoduchý protokol, kterým budou jednotlivé části komunikovat. Licenci k tomuto protokolu musí vlastnit stát, tj. musí být veřejná, a veškerá dokumentace musí být taky veřejná.
Tak to funguje na internetu a zkušenost ukazuje, že to je nejlepší řešení. Kdyby internet budoval Microsoft jako proprietární systém s tajnými zdrojáky, mohli bychom si o jeho dnešním rozkvětu nechat leda zdát.
A pak tento veřejný protokol stanovit jako součást zadávací dokumentace ke každému dalšímu objednávanému subsystému. Můžeme dělat výběrová řízení otevřená pro každého dodavatele. A když jeden díl potřebujeme modernizovat, tak prostě vyhlásíme soutěž na nový a lepší, ovšem se stále stejnými výstupními protokoly.
Martin Macháček
Možná je problém v tom, že potřebujete nejen komunikovat, ale předevšim zpracovávat data a uchovávat je v nějakých databázích. Zkuste se podívat, jak "otevřený" formát je obyčejnej mikrosoftí DOC pro Word (nemluvě o tom, že se vyskytuje už asi v desíti verzích) .. jistě, i aplikace typu OpenCard bude používat nějaká standardizovaná rozhraní a protokoly, protože obsahuje nějaké scannery, tiskárny, čtečky karet a databáze budopu nejspíš pod ODBC či SQL standardem, ale ta "propojovací logika" je hodně složitá a je samotnou podstatou díla. Akorát s běžnou znalostí technologií a obdobných systémů se dá říct, že by měla stát zhruba desetinu toho, než nás péčí minulého magistrátu přišla.
Současnej zásah proti nástupcům, jak na MHMP tak v ERÚ vnímám mj. jako důrazný varování těch v pozadí před "odstřiženim" od rozjetých kšeftů či "kriminalizací poctivýho podnikání".
HNUSNÁ SEBEPROPAGACE: Lidové noviny dnes na straně 11 uvádějí článek "Obvinění primátora pod lupou".
Dílčí argumenty už z části zazněly zde i jinde, ode mne i jiných diskutérů, nicméně nikde zatím nebyl publikován ucelenější odborný komentář k celé kauze.
Nechejme se překvapit, jak věc dopadne. Každopádně můžeme mít radost: žijeme v zajímavých časech!
Jan Vučka
To Jonáš: Zde jsou dobře rozebrané důvody, proč je .doc tak složitý. Nevím, proč by z této složitosti mělo vyplývat, co naznačujete. Co .rtf či .docx (xml)?
Věc má zajímavý vývoj:
http://aktualne.centrum.cz/domaci/regiony/praha/fotogalerie/2013/04/11/opisoval-vysetrovatel-kauzy-opencard-posudte-sami/
Ač si nemyslím, že jde o trestný čin (dnes už se podávají trestní oznámení i tehdy, když sousedovo jablko spadne ze stromu na pozemek oznamovatele), pravděpodobně to způsobí vyšetřovatelovu podjatost (ukradený text od syna obviněného, porušení autorských práv a případné nároky vůči policejnímu komisaři) a neúčinnost jím provedených úkonů, což je opravdový gól (já bych se z pochopitelných důvodů přikláněl k neúčinnosti již od okamžiku ukradení textu, nikoli od okamžiku odhalení a podání trestního oznámení; což znamená neúčinnost samotného zahájení trestního stíhání). Samozřejmě problém této kauzy je hlubší, viz můj komentář v Lidových novinách.
Zcela na okraj uvádím, že ona ukradená pasáž na str. 16 policejního usnesení zjevně do zbytku textu nezapadá. Původně jsem se ovšem domníval, že jde prostě o nekvalitní práci policie při koncipování usnesení, nikoli o použití pasáže z jiného dokumentu. Skutečn pasáž o subjektivní stránce z pera policejního komisaře je na str. 13, 4. odstavec shora.
Okomentovat