Bude se příští prezident ČR podílet na kreování dvou ústavních soudů?
O tom, že prezident České republiky má obrovský vliv na složení českého Ústavního soudu, není sporu. Jelikož jsme při jmenování soudců Ústavního soudu převzali americký model, bez posvěcení prezidenta se nikdo soudcem Ústavního soudu stát nemůže. Ne nadarmo se proto prvnímu ústavnímu soudu někdy říká „Havlův ústavní soud“ a druhému ústavnímu soudu „Klausův ústavní soud“.
Otázka zní, co s tím udělá přímá volba prezidenta. Pokud bude přijat návrh předložený vládou (viz zde), tak v podstatě nic. Vládní návrh totiž stávající úpravu jmenování soudců Ústavního soudu ponechává nedotčenou. V minulosti však zazněly návrhy (zejména z řad ČSSD – viz zde a zde), aby se se zavedením přímé volby prezidenta prodloužil i jeho mandát z pěti let na šest – a to s odůvodněním, že by se tím ušetřilo, neboť by se volba prezidenta mohla konat zároveň se senátními volbami. Netuším, nakolik má tento návrh stále oporu a jak je tato podpora velká, ale mám s ním problém.
V čem spočívá problém? Za předpokladu, že bude příští prezident zvolen v lednu 2012, by prodloužení mandátu prezidenta na 6 let vedl mj. k tomu, že by se příští prezident podílel na kreaci ne jednoho, ale hned dvou ústavních soudů. Připomeňme si, že Václav Klaus by měl (pokud nedojde k nějaké nepředvídané události) nominovat ještě maximálně tři nové soudce Ústavního soudu (náhradu za Elišku Wagnerovou, Františka Duchoně a Jiřího Muchu). Záměrně uvádím „maximálně“, protože u posledně jmenovaného soudce visí velký otazník, jestli to Václav Klaus vůbec stihne (Jiřímu Muchovi končí funkce v lednu 2013, tj. jen pár týdnů před tím, než Václav Klaus opustí Hrad).
To znamená, že příští prezident bude v období od března 2012 (Václavu Klausovi končí mandát 7. března 2013) do prosince 2015 (poslední přijde na řadu nástupce Vladimíra Kůrky, kterému končí mandát v prosinci 2015) moci nominovat přinejmenším 12 nových soudců Ústavního soudu. Presumujme, že příští prezident obhájí svůj mandát (což je vzhledem k vysoké popularitě prezidentského úřadu v ČR, ať už ho zastává kdokoliv, velmi pravděpodobné). Pokud zůstane prezidentský mandát pětiletý, tak příští prezident „dojmenuje“ své tři soudce mezi léty 2022 a 2023 a zkompletuje svůj „třetí“ Ústavní soud. Pokud se ale prezidentský mandát protáhne na 6 let, tak příští prezident nejen, že „dojmenuje“ tři soudce mezi léty 2022 a 2023, ale rovněž nanominuje většinu „čtvrtého“ Ústavního soudu v letech 2023 až 2025!!!
Co k tomu dodat? Jméno příštího prezidenta České republiky je velká neznámá. Ať už se jím stane kdokoliv, možnost nominovat soudce dvou ústavních soudů po sobě by byla obrovská institucionální chyba, protože by mohlo dojít k zakonzervování Ústavního soudu na dvě dekády. Jak říká Lucius Fox v Temném rytíři: „This is too much power for one person“.
Otázka zní, co s tím udělá přímá volba prezidenta. Pokud bude přijat návrh předložený vládou (viz zde), tak v podstatě nic. Vládní návrh totiž stávající úpravu jmenování soudců Ústavního soudu ponechává nedotčenou. V minulosti však zazněly návrhy (zejména z řad ČSSD – viz zde a zde), aby se se zavedením přímé volby prezidenta prodloužil i jeho mandát z pěti let na šest – a to s odůvodněním, že by se tím ušetřilo, neboť by se volba prezidenta mohla konat zároveň se senátními volbami. Netuším, nakolik má tento návrh stále oporu a jak je tato podpora velká, ale mám s ním problém.
V čem spočívá problém? Za předpokladu, že bude příští prezident zvolen v lednu 2012, by prodloužení mandátu prezidenta na 6 let vedl mj. k tomu, že by se příští prezident podílel na kreaci ne jednoho, ale hned dvou ústavních soudů. Připomeňme si, že Václav Klaus by měl (pokud nedojde k nějaké nepředvídané události) nominovat ještě maximálně tři nové soudce Ústavního soudu (náhradu za Elišku Wagnerovou, Františka Duchoně a Jiřího Muchu). Záměrně uvádím „maximálně“, protože u posledně jmenovaného soudce visí velký otazník, jestli to Václav Klaus vůbec stihne (Jiřímu Muchovi končí funkce v lednu 2013, tj. jen pár týdnů před tím, než Václav Klaus opustí Hrad).
To znamená, že příští prezident bude v období od března 2012 (Václavu Klausovi končí mandát 7. března 2013) do prosince 2015 (poslední přijde na řadu nástupce Vladimíra Kůrky, kterému končí mandát v prosinci 2015) moci nominovat přinejmenším 12 nových soudců Ústavního soudu. Presumujme, že příští prezident obhájí svůj mandát (což je vzhledem k vysoké popularitě prezidentského úřadu v ČR, ať už ho zastává kdokoliv, velmi pravděpodobné). Pokud zůstane prezidentský mandát pětiletý, tak příští prezident „dojmenuje“ své tři soudce mezi léty 2022 a 2023 a zkompletuje svůj „třetí“ Ústavní soud. Pokud se ale prezidentský mandát protáhne na 6 let, tak příští prezident nejen, že „dojmenuje“ tři soudce mezi léty 2022 a 2023, ale rovněž nanominuje většinu „čtvrtého“ Ústavního soudu v letech 2023 až 2025!!!
Co k tomu dodat? Jméno příštího prezidenta České republiky je velká neznámá. Ať už se jím stane kdokoliv, možnost nominovat soudce dvou ústavních soudů po sobě by byla obrovská institucionální chyba, protože by mohlo dojít k zakonzervování Ústavního soudu na dvě dekády. Jak říká Lucius Fox v Temném rytíři: „This is too much power for one person“.