Kokosy na vědě
Pro ranní zakuckání při kávě doporučuji tuto skvělou esej. Lze jen vyslovit radost nad tím, že alespoň k přírodovědcům již někdo přiletěl (a zároveň trochu závisti nad tím, jak autor dovede ve vtipné zkratce vystihnout myšlenky, se kterými se ti méně nadaní z nás dlouze lopotí).
13 komentářů:
Průměrný návštěvník biologických čtvrtků na Viničné už o Cargo letištích slyšel od p. Novotného (snad stále JČU ČB) snad 10x, stejně tak spory o sciometrii (doporuč. Václav Hořejší vs. Jaroslav Flegr: Publikuj, nebo zemři aneb Veřejná hádka na téma fungování současné vědy, http://bio.natur.cuni.cz/~flegr/ctvrtky/audio/horejsiflegr1.mp3)
Proto trpím jistou skepsí k těmto cool článkům. Ano jsou sice vtipné a naprvní pohled ktiticky výstižné, ale co dál : jak měřit (posuzovat) velikost myšlenky/článku/zprávy ? Stačí se podívat na autora eseje a jeho věčné spory s univerzitou anebo pražskou evo-bio komunitou, stačí znát spory chemiků vs. biochemiků, natož pak *.*chemiků vs. evo-bio. Případně stačí znát nechuť všech výše uvedených přírodovědeckých skupin brát společenský obory jako rovnoprávné k jejich.
Pokud vezmu profláklý příkladv jiném světle. Chemik Antotnín Holý za svůj život objevil stovky patentovaných/nepatentovaných preparátů, z nichž 99% bylo k ničemu. Vždy měla látka nový vzorec, syntetický postup a trochu té základní chem. a bio analýzy. A pak přijde chlápek z Leuvenu, který nikdy nic nevymyslel a probere publikace a zeptá se p.Holého a desítky jiných, jestli nemají něco s pozitivní reakcí na "něco" (slož. nechemikům vysvětlovat co je něco). A tento chlápek si pak patent po předchozích vlastních a poměrně levných testech zalicencuje a začne vydělávat miliardy z čehož necelou jednu zašle do ČR. Kdo je tady vědec ? Ten, kdo v plášti vymyslí 500 povětšinou neužitečných preparátů na náklady státu anebo ten, kdo jde záměrně za svým cílem, v kravatě a nasvé náklady ?
O co horší je to u těch, co v laborkách jen chodí od bodu A do bodu B a opakují zahraniční práce, protože to tady stačí. O humanitních opisovačkách a profi/doci blábolistech ani nemluvě.
Michal Musil
Myslím, že tady dochází k záměně pojmů věda – výzkum – technika.
Zatímco věda je více otázkou intuice a nadání než píle, neboť objev či vynález je záležitostí nemnohých, výzkumem se může zabývat každý VŠ z daného oboru. To neustálé měření čehosi a následné publikování čehosi má svůj velký význam. Problém je, že ČR silně pokulhává v "technice", tj. applikaci výzkumu. Zatímco hustota géniů na km² se nijak zvýšit nedá, applikovat náš vlastní výzkum nám nikdo nebrání, cf. známou rovnici.
Jedinou možností jak zvýšit úroveň české vědy na školách je nekomprisní výběr vyučujících. Prostě není možné, aby někdo byl decentem nebo profesorem na základě práce, která již dnes neobstojí. A co se budeme namlouvat, 95% kvalifikačních prací současných vyučujících na PF UK nemá cenu ani číst.
Každé 3-4 roky se musí konat výběrové řízenína profesory a kriterium je pouze nedávná činnost. Problém evropských univerzit pod státem je ovšem strnulost správních rad a jejich kamaradíčkování.
Pamatuji si, jaký v AV vyvolal vztek šef ústavu (VŠCHT) Biochemie z (mimochodem nástupce A.Holého) z Dejvic, když po svém nástupu vyházel všechny "evobio výzkumníky" a nechal si nabízené výzkumy (za peníze z výzkumu A.Holého) posoudit v Německu a v Anglii u jiných špičkových chemiků. Dnes se tam svítí i přes noc a výzkumu vedou lidé ze zahraničí. Porovnejte s PF UK, kde v pátek není nikdo nebo s ÚSP AV, kde není snad nikdy nikdo - možná naštěstí. Výsledky výzkumu pak už není vůbec potřebné srovnávat, bohužel.
Roman Sedlo
V první řádě by bylo vhodné si ujasnit, zda je právo věda a zda vědecké tituly a celá cesta k nim v našem oboru není něco docela jiného. Předpodkládám, že prokazatelná ale přitom vyvratitelná tvrzení možné v právu jsou ale pouze v úzkém okruhu témat oboru, a proto právo nemůže být kompaktní vědecký obor.To je úplně základní premisa. Pak ale nemá žádný smysl dávat tituly PhD a podobné.
Je ale jasné, že PhD./LLM byznys se už dávno rozjel (a to dávno před tím i mimo hranice ČR) a že nikdo v této věci neustoupí a že dál školy budousutdenty přesvědčovat o potřebnosti podobných studií a ti, co jim naletí a nejsou sami k sobě ani jiným upřímní, si je budou psát na vizitky, do rozhodnutí atp.
Pak se ale nemůžeme divit, že na školách učí špatní učitelé, protože jejich ddidaktickou schopnost nikdo nehlídá, nekontroluje, nehodnotí a nevyvozujte z toho ukončení pracovní poměru pro naprostou neschopnost něco naučit. Místo to učí lidé, kteří předstírají "vědeckost" svého bádání, protože podle počtu žvanivých nezajímavých blábolů jsou hodnoceni.
Schválně jsem si projel "vědečtější" školy (PřF/MFF UK, VŠCHT, ČVUT) a dám jen jeden příklad, jak v tom trochu pomoci. Bývalí studenti návštívili několikrát svoji alma mater a přednášky a napsali na přenášky recenzi :
http://jinachemie.blogspot.com/2010/04/jak-se-dnes-prednasi-anorgana-na-vscht.html
Co kdybycom někteří z nás zavítali na PF UK a udělali to samé ?
Petr Strnad
P.S. : stojí za to si i poslechnout kritiku "dívčího elementu" v komapraci ze 70. roky min. století :-)
Petr Strand: Četba Vašeho příspěvku ve mně vyvolala otázku: "Čo si, Kefalín, predstavujete pod takým slovom 'veda'?" Řekl bych, že situace je poněkud rozrůzněnější a že dosavadní dějiny lidského myšlení prokazují, že smysluplně bádat lze i v oblastech, které nezahrnují pouze "prokazatelná, ale přitom vyvratitelná tvrzení" (?).
Jiná věc je samozřejmě kvalita výuky, vyučujících, PGS apod.
Pavel Caban
Smysluplně bádat lze opravdu v lesčem: ve vaření, v teologii nebo v právu. S vědou to ale nemá nic společného.
Pokud chcete odpověď : vědu nelze definovat "po právnicku".
Petr Strand
Právo jako věda ? Skoro bych řekl, že právo je především řemeslo. Každé řemeslo má dobré a špatné řemeslníky a pak dobré a špatné teoretiky, kteří zobecní nabyté zkušenosti a udělají z toho "obor". I každé řemeslo se nějak vyvíjí.
Právo jako obor zcela jistě není exaktní věda, není ani experimentální věda (až na nepatrné vyjimky), není nijak kvantifikovatelná a dokonce není ani metodologicky původní - prakticky veškerou metodiku má z jiných oborů a kdyby i neprávníci byli lépe placeni, pak by neměla skoro nic.
Osobně mám právní teorii (povětšinou) rád a přečtu si s chutí nějakou tu publikaci, nicméně přiznejme si, že právo je obyčejné řemeslo ve vulgárně dualistické koncepci proces (postup) vs. hmota - (obsah). Jako u každého řemesla lze komparovat,zobecňovat, vylepšovat, bádat ale to nestačí k oznaření práva jako vědy.
Jiří Cihlo
Petr Strnad:
Pak ovšem i taková medicína, biologie nebo chemie na tom může být podobně jako právo: "There is only one science, physics: everything else is social work." James D. Watson
PC
No tak medicína není věda odjakživa, to je řemeslo,které stojí na kazualistice. Vědi z toho dělá jen přítomnost chemie a biologie člověka.
Chemie je věda o atomovém orbitalu, takže vykrývá zbytek k fyzice (jádro), přičemž někteří fyzici si nárokují "celý atom" :-) a tedy berou chemii jako podobor, zatímco chemici označují fyziku za nedoložitelné a nefunkční žvásty. Zmatek navíc rozšiřuje obor jaderná chemie. Vzhledem ale k tomu, že žádný fyzik se nebyl s to doučit organiku, nikdy se ty obory nepropojily.
Biologie je pak pouhá odnož fyziky a chemie, kt. se zabývá živým, o tom není sporu.
V podstatě má chlap pravdu.
Jiří Cihlo
Škoda, že autor vo svojom inak pútavom článku nezmienil, že ho inšpirovala slávna prednáška-esej fyzika Richarda Feynmana. Bola by to slušnosť.
Nevím, jak to je u právníků s vědou,ale u evobio má česká věda poněkud parodické rysy.
Zmíněná evo-bio komunita, do které autor citoavné úvahy spadá, kope kolem sebe již 10 let a kopání vždy přestane, jakmile někdo z nich dosáhne postavení např. v AV. V podstatě jde totiž generační výměnu, kdy se dnes generace 50.letých daří držet si pozice v AV a na UKa ,ůadým jde o to udržet si granty na roční exotické výjezdy, přestože co se týče hodnocení publikací a citací, pak je česká biologie asi tak 50 míst ve světovém žebříčku za českou chemií nebo biochemií.
K dalším činostem evobio komunity patří pomlouvání zahraničních nadací působících v exot. zemích, kdy se staví sami do role ochránců před škodlivostí ostatních. Někdy se ale autor prořekne a je zjevné, že ho mrzí, že ho do nich nevzali nebo ho vyhodili.
Jen připomínám,že tito lidí v 90.letech prosazovali masové zalesnění ČR a udržování horských pastvin. Když se (nejen) na jejich nátlak takto udělaly dotaci, zjistilo se, že zmizeli z ČR remízy a neudržované louky, takže za posledních 20 let zmizelo z ČR 50% druhů motýlů. Nyní na to tento výzkumberou další granty a chtějí přenastavit dotace ("za řízené neudržovaní" atp.).
Nechci nikoho osobně hanět, ale každý z nich by si měl přečíst své 10-15 let staré články a pak teprve mluvit o odpovědnosti za vědu. Ono do lysenkovců se dnes kope snadno, když jsou mrtví anebo v důchodu, ale poznat v sobě analoga stejných dogamtických omylů už je věc složitější.
Michal Stojan
Zajímavé. Jakýsi chemik, pod různými pseudonymy (Proč?), má nutkavou potřebu se na právnickém blogu vykecávat o tom, co je nebo není věda.
Karel Bělovský
A co je na tom špatného ? Když se pletou do práva ekonomové a právnicí se hrajou na ekonomy, je to ještě horší obrázek. Pokud si má vzít české právo z nějaké vědy příklad, pak to je skutečně jen česká chemie (Holý,Zahradník, Wichterle). Nakonec obě nobelovky máme právě z chemie (Heyrovský, Prelog).
Nemůžeme ani vyloučit případ, že je nějaký právník současně i chemik, i když to vzhledem ke schopnostem většiny spolužáků v matematice a fyzice dost pochybuji :-).
Jinak řečeno pro mě je daleko zajímavější názor v otázkách obecně vědních od doktoranda na VŠCHT než od profesora na PF UK.
Roman Ščurek
Okomentovat