Josef Vedral: Je možné zvolit toho, kdo zemřel?
Otázka se (někomu) může zdát zbytečná až nesmyslná, jak jsem však zjistil, volební orgány si na ni zřejmě (zatím?) odpovídají kladně. O co jde? Ve volbách do obecních zastupitelstev se (opět) přinejmenším v jednom případě stalo, že na kandidátní listině volební strany zůstalo až do voleb uvedeno jméno člověka, který (v daném případě několik týdnů) před volbami zemřel (a bylo to obecně známo), volební strana, za kterou měl kandidovat, však jeho kandidaturu neodvolala (de iure však zřejmě nemusela a možná ani nemohla) a hlasy pro něj odevzdané se tak (pravděpodobně) započítávaly do celkového počtu hlasů pro volební stranu. Mělo tomu tak ale opravdu být?
Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí obsahuje ustanovení o vzdání se a odvolání kandidatury (§ 27), podle kterého se může kandidát své kandidatury písemně vzdát do 48 hodin před zahájením voleb a ve stejné lhůtě může jeho kandidaturu odvolat volební strana, za kterou měl kandidovat. V takovém případě (jinak to po registraci kandidátní listiny a vytištění hlasovacích lístků ani nejde) zůstávají údaje o kandidátovi uvedena na kandidátní listině volební strany, při sčítání hlasů se však nepřihlíží k hlasům pro něj odevzdaným a zároveň se tím snižuje celkový počet kandidátů příslušné volební strany. To má vliv na celkový počet hlasů pro ni odevzdaných - pokud volič zaškrtne na hlasovacím lístku označena pouze volební stranu, obdrží hlas každý kandidát této volební strany - a tím i na celkové výsledky voleb. Informace o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta má být přitom zveřejněna ve všech volebních místnostech v dané obci.
Volební zákon (výslovně) neupravuje, jak by měly volební komise a další volební orgány postupovat (zejména při sčítání hlasů) v případě, kdy některý z kandidátů volební strany před volbami zemřel, tato skutečnost je přinejmenším v dané obci obecně známa, nicméně volební strana jeho kandidaturu neodvolala. Dosavadní přístup volebních orgánů je, jak se zdá, takový, že takovému kandidátovi mandát vznikne a současně hned zanikne (neboť jedním z důvodu zániku mandátu je úmrtí člena zastupitelstva) a na jeho místo okamžitě nastupuje náhradník podle pořadí určeného výsledkem voleb. Je ale něco takového možné? Lze předstírat, že může mandát, tedy určitý soubor práv a povinností zvoleného zástupce, vzniknout tomu, kdo zemřel? Tedy tomu, kdo podle obecného práva ztratil způsobilost mít práva a povinnosti?
Podle občanského zákoníku, který se při neexistenci jiné speciální úpravy použije i pro vztahy veřejnoprávní, způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti zanikne smrtí (případně prohlášením za mrtvého). Pokud zanikne způsobilost mít práva a povinnosti, zanikne i způsobilost nabýt mandát. Podle mého názoru okamžikem své smrti osoba z kandidátní listiny de iure prostě zmizí, byť je tam fakticky i nadále uvedena, kandidátem ale přece nemůže být ten, kdo už nežije. Jistě by nikoho nenapadlo takovou osobu na kandidátní listinu dát, a pokud snad ano, taková listina by sotva mohla být zaregistrována. Je potom ale absurdní, aby se v okamžiku, kdy je někdo na kandidátní listině uveden, ta je zaregistrována a ten člověk zemře, dělalo jako by se nic nestalo a jeho smrt neměla žádné právní důsledky. Pokud volební strana jeho kandidaturu neodvolá, což podle mě ani nemusí a nejspíš ani de iure nemůže, protože taková kandidatura ex lege zanikla smrtí, tzn. současně se zánikem způsobilosti mít práva a povinnosti a nelze odvolat to, co už není.
To, že kandidát zemřel, pochopitelně být známo nemusí a může to vyjít najevo až po sečtení hlasů nebo ještě později, např. až po uplynutí lhůty pro podání návrhu na soudní přezkum průběhu voleb, či vůbec. Volební orgány v takovém případě započítávaly volební straně i hlasy pro něj odevzdané. S tím se zřejmě nic nenadělá, neboť po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu už nelze průběh a výsledky voleb přezkoumávat. Otázkou bude pak asi jedině to, jak je to v takovém případě s mandátem, který zemřelá osoba de facto ani de iure vykonávat nemůže (a který jí de iure ani nemohl vzniknout). V takovém případě by se skutečně muselo vycházet z toho, že mandát získala další osoba v pořadí na kandidátní listině (ovšem aniž by předtím zanikl mandát tomu, komu nikdy nevznikl).
Pokud je ale to, že kandidát zemřel známo a není o tom žádná pochybnost, hlasy pro něj by se započítávat neměly. Podle § 40 odst. 4 zákona o volbách do zastupitelstev obcí se sčítají „hlasy pro jednotlivé volební strany a pro jednotlivé kandidáty“ – ten, kdo zemřel, však tímto okamžikem kandidátem být přestal a žádné hlasy proto de iure získat nemohl, tudíž je nelze ani sčítat a zahrnovat do celkových výsledků. Pokud by se tak přesto stalo, byl by to důvod pro soudní přezkum výsledku voleb. Tady je ovšem háček, neboť domáhat se v něm lze pouze určení neplatnosti hlasování, neplatnosti volby kandidáta nebo neplatnosti voleb jako takových. Nelze se tedy zřejmě domáhat „pouhého“ přepočítání hlasů s tím, aby při něm „pouze“ nebyly započítávány hlasy pro toho, kdo zemřel. K takové situaci došlo před 4 lety v Havířově, kdy se na základě rozhodnutí soudu tehdy musely volby opakovat s tím, že se již nezapočítávaly hlasy pro toho, kdo zemřel. Soud by tedy zřejmě musel v každém takovém případě posuzovat, jaký vliv na celkové výsledky voleb taková chyba ve sčítání hlasů měla a zda je nutné prohlásit v důsledku toho volby za neplatné.
Josef Vedral
7 komentářů:
Logicky jsou hlasy pro mrtvého nesmyslné, ale s platností volby bych to nespojoval. Někdy je lepší mrtvý kandidát než živý zastupitel. Je to i hezká ukázka probíraného nicotného právního aktu (hození hlasu pro deadmana), kterého po Lazarovsku zhojila kontinuální existence politické strany.
Proč nezavést dědění pol. funkcí, na některých soudech mám dojem, že už dědění funkcí zavedly dávno :-)
A v takovém Japonsku by mohli o mrtvých voličích, co berou i 25 let po smrti důchodové dávky, vyprávět. A já blbec myslel, že pravidelnou konzumací sushi si prodloužím život.
Marek Pokorný
No, já bych vycházel z toho, že v obecních volbách máme poměrný systém. Pokud tedy někdo panašuje mrtvého kandidáta jiné kandidátky, nebylo by spravedlivé, kdyby tato jiná kandidátka tento hlas nedostala. Po přidělení počtu mandátů kandidátkám již samozřejmě tento mrtvý kandidát do rozdělování mandátů konkrétním lidem nevstupuje.
Před čtyřmi roky pořádal NSS seminář, kde se řešil mj, i ten havířovský případ. Hlavním nositelem opačného závěru, tedy že hlasy pro mrtvého kandidáta je nutné započítávat, byl dr. Henych, "volební guru" ministerstva vnitra. Musím přiznat, že jsem s ním tehdy nesouhlasil a myslel si v podstatě totéž jako autor tohoto spotu, ale s odstupem času mu spíš dávám za pravdu. Podle mne jsou pro to dva základní argumenty:
1. Přestože se volební systém na "uživatelské" straně tváří, že volič dává své hlasy primárně jednotlivým kandidátům, skutečnost upravená zákonem je zcela odlišná. Jak správně píše Guy Peters, všechny hlasy se na prvním místě započítávají stranám a slouží především k rozhodnutí o tom, kolik mandátů připadne jednotlivým kandidátním listinám. Teprve zcela sekundární je vliv na pořadí jednotlivých kandidátů a jejich případný posun vzhůru. Podstata systému je tedy v podstatě totožná s tím, který známe z voleb do Poslanecké sněmovny, krajů a Evropského parlamentu, což myslím ukazuje, že "trestat" nějakou stranu úbytkem mandátů za to, že někdo z jejích kandidátů po registraci listin zemřel, nedává smysl. Přesně k tomu by ale došlo, pokud by se mrtvému hlasy nezapočítávaly.
2. Autor správně upozorňuje, že na okolnost úmrtí kandidáta se nemusí vždy (včas) příjít. To je podle mne druhý důležitý argument. Když vyjdeme z toho, že vyškrtnutím kandidáta, resp. nepřihlížením k němu trpí na prvním místě výsledek celé strany, nezdá se mi přijatelné, aby tak zásadní zásah do výsledků voleb závisel na zcela nahodilé skutečnosti, zda se o úmrtí (ta či ona) okrsková volební komise dozví nebo ne. A protože zjevně nelze zajistit, že se to opravdu stane (kandidát může zemřít i v průběhu hlasování...), vede to podle mne k nutnosti tuto skutečnost ignorovat vždy.
Na okraj: zákon skutečně neřeší možnost "přepočítání" výsledků a nabízí pouze možnost vyslovení neplatnosti hlasování s důsledkem, že se musí celé opakovat. Soudní praxe ale našla řešení, které je sice výrazně prater legem, ale na druhou stranu jde cestou minimálního zásahu, což je rozhodně legitimní. Pokud se nemýlím, jako první s tím přišel KS v Hradci Králové, který na zjevnou chybu v počítání hlasů zareagoval tím, že prostě "sám" změnil rozdělení mandátů a uložil registračnímu úřadu vydat osvědčení o zvolení tomu kandidátovi, který skutečně zvolen být měl. Nepřímo pak tenhle postup při projednávání úplně jiné kauzy aproboval i NSS (Vol-5/2006-37).
Souhlasím s GP i MA.
Platné právo jednoznačně stanoví, že mrtvola pozbývá právní subjektivity. Jestliže je určitý mechanismus upraven (nebo v konkrétním případě prakticky proveden) tak, že toto pravidlo neimplementuje, je nutno zvolit takový výklad, který nebude na újmu zájmům, které daná úprava chrání, tzn. narušit fairovou politickou soutěž co nejméně.
Osobně v tom vidím ještě jeden problém - nikoliv de jure, ale de facto je podle mne zásadní rozdíl, jestli volič volil celou stranu nebo jen konkrétního kandidáta. V druhém případě mi příjde nesmyslné a proti dobrým mravům připočítávat hlas straně, když volič projevil vůli ji nevolit. Zároveňto ze chpat až jako manipulaci voleb a podvádění, v případě, kdy volič o smrti kandidáta neví.
Jan Horáček
ad Jan Horáček. Jenže to je rozdíl mezi laickým a odborným pohledem. Laik se domnívá, že panašuje Josefa Vopičku, který je na 7. místě strany A. Odborník ví, že panašuje jeden hlas pro stranu A, který, když to dobře dopadne, dostane Josef Vopička.
A proč bychom měli právě laický pohled považovat za souladný s dobrými mravy? Ano, těžko laikům vyčítat, že systém obecních voleb nechápou, nicméně přihlížet k tomu?
Okomentovat