čtvrtek 31. října 2013

Jan Vučka: Čeští poslanci jsou nepodplatitelní

Z tohoto zjištění samozřejmě nelze, než mít radost. Otázkou však je, zdali jsou nepodplatitelní doopravdy, nebo pouze formálně v podání Nejvyššího soudu.
Kauza exposlanců Tluchoře, Šnajdra a Fuksy byla již na stránkách Jiného práva obšírně diskutovaná. Již tehdy jsem upozorňoval, že Nejvyšší soud rozhodl o vynětí z pravomoci pro celý stíhaný skutek včetně údajného uplácení. Není tedy možné údajné uplácení vyčlenit a pokoušet se zahájit pro ně trestní stíhání znovu.
Dnes bylo zveřejněno, že Nejvyšší soud u trojlístku exposlanců opět rozhodl o vynětí z pravomoci orgánů činných v trestním řízení. V tuto chvíli je dostupné pouze zjednodušené odůvodnění a několik citací tiskového mluvčího NS:
"Nelze rozdělovat jednání, kterého se všichni tři politici dopustili do 7. listopadu 2012, dokud měli platný poslanecký mandát a dokud byli chráněni imunitou," řekl iDNES.cz mluvčí soudu Knötig.
(http://zpravy.idnes.cz/exposlanci-ods-nebudou-stihani-rozhodl-nejvyssi-soud-pp0-/domaci.aspx?c=A131031_104240_domaci_nat)
Zjednodušeně řečeno, pokud státní zástupce uvádí, že došlo k nezákonnému jednání, jehož vrcholem bylo vzdání se mandátu, pak je třeba toto jednání brát všechny jeho části jako celek a pak tedy vzdání se mandátu je chráněno imunitou.
(http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy~Rozhodnuti_ve_veci_vyneti_poslancu_z_pravomoc_organu_cinnych_v_tretsnim_rizeni~?open&lng=CZ)
Není to nikterak překvapivé; Nejvyšší soud tím jen potvrdil, že výrok svého původního rozhodnutí myslel přesně tak, jak zněl a jak si jej mohl každý včetně státního zástupce Bajgera přečíst.
Zajímavější jsou však obecné důsledky argumentace použité Nejvyšším soudem. Za zmínku tento úsek:
Projev poslanců spočívající ve vzdání se mandátu totiž není možno posuzovat izolovaně, a to tím spíše, že měl být podmíněn určitými okolnostmi a příčinami, které podle státního zástupce zasahovaly do oblasti trestního práva (do roviny trestněprávní odpovědnosti). Vzdání se mandátu bylo výsledkem děje, který proběhl na určité časové ose a skončil dne 7. 11. 2012.
Zjednodušeně řečeno, pokud státní zástupce uvádí, že došlo k nezákonnému jednání, jehož vrcholem bylo vzdání se mandátu, pak je třeba toto jednání brát všechny jeho části jako celek a pak tedy vzdání se mandátu je chráněno imunitou. V současné době však nic nebrání tyto osoby stíhat za skutky, které by jim byly prokázány po 7. 11. 2012, kdy jim skočil mandát poslance.

(http://www.nsoud.cz/JudikaturaNS_new/ns_web.nsf/web/Proverejnostamedia~Tiskovezpravy~Rozhodnuti_ve_veci_vyneti_poslancu_z_pravomoc_organu_cinnych_v_tretsnim_rizeni~?open&lng=CZ)
Text je poněkud matoucí a klíčová pasáž „toto jednání brát všechny jeho části jako celek“ je dosti kostrbatá. Nejvyšší soud zde uzavírá, že „pak tedy vzdání se mandátu je chráněno imunitou“, ovšem stíhaným skutkem mělo být údajné sjednání úplatku, které se mělo odehrát před vzdáním se mandátu.
Co chtěl tedy Nejvyšší soud říci? Úvaha Nejvyššího soudu se dá chápat tak, že to, co předcházelo aktu krytému imunitou jako součást jednoho komplexního děje, je také kryté imunitou. Tato interpretace souhlasí s výrokem o vynětí z pravomoci i pro údajné uplácení.
Pak to ale znamená, že pokud by poslanec přijal peníze jako úplatek za hlasování, je to součást jednoho děje krytého exempcí. Mám-li parafrázovat slova NS, vrcholem přijetí úplatku bylo hlasování, ergo přijetí úplatku podléhá též exempci.
Přiznám se, že tato doktrína nepodplatitelnosti, resp. exempce přijetí úplatku, ve mně vzbuzuje rozpaky, a pevně doufám, že jde jen o nevhodně vyznívající formulaci, která bude ve finální verzi rozhodnutí napravena. Jinak bych musel Nejvyššímu soudu připomenout jeho vlastní slova:
Při rozhodování podle § 10 odst. 2 tr. ř. je ovšem nutno s interpretací tohoto pojmu zacházet v rozumné míře.
(tamtéž)







7 komentářů:

Občasný blogger řekl(a)...

Dlužno dodat, že nezastávám ani jedno, ani druhé stanovisko a chyby vidím na obou stranách. VSZ v Olomouci se nejprve rozhodlo, že žádná exempce nebude a hodlalo stíhat i vzdání se mandátu, načež NS se (zřejmě) usnesl, že imunita platí i pro přijetí peněz v igelitce, pokud byly přijaty za účelem ovlivnění výkonu mandátu. Odezdi-kezdizmus místo zaujetí nějakého rozumného stanoviska a hlavně jeho poctivého vyargumentování.
Jsem zvědavý, zdali VSZ nedojde nadšení do třetice a zda přijdou s úvahou, že nástup na dohodnutou pozici po vzdání se mandátu byl faktickým převzetím úplatku, a proto lze stíhat tuto část jednání. Zveřejněný text NS by to zdánlivě umožňoval ("V současné době však nic nebrání tyto osoby stíhat za skutky, které by jim byly prokázány po 7. 11. 2012, kdy jim skočil mandát poslance.").
Ovšem když už NS jednou přišel s doktrínou "vše, co souvisí s aktem pokrytým imunitou", pak není jasné, proč by se taková úvaha měla omezovat jen na jednání předcházející. Vždyť i po aktu krytém imunitou se přece mohou odehrávat dílčí jednání, která tvoří s daným aktem logický celek.
Já sám mám značné pochybnosti o tom, že daný skutek byl trestným činem, ale podrobné vysvětlení by si vyžádalo samostatný příspěvek, takže možná později.
Jan Vučka

kocour řekl(a)...

A co když k dokonání "skutku" nedojde, protože OČTŘ začnou konat ještě před tím, než dojde k onomu závěrečnému projevu ve Sněmovně, který zakládá imunitu i pro skutky předchozí?

Jinými slovy, poslanec se už vždy bude moci hájit při jakémkoli trestném činu tím, že to byla jen taková předehra k projevu ve Sněmovně ...

P.H.

okolojdouci řekl(a)...

S tímto judikátem bude radost pracovat. Zajímavé pojetí jednoty skutku, že?
A opravdu pěkná redukce od kocoura! Akorát si nejsem jist, zda bude v našem právním prostředí závěr, že vzdání se mandátu poslance za úplatu je kryto imunitou, skutečně považován za absurdní...

Jan Vucka řekl(a)...

Lze vymyslet i jine varianty: napr. kandidat prijme penize pred volbami, aby v pripade zvoleni hlasoval v souladu s pokyny. Protoze hlasovani ma byt vrcholem prijeti uplatku, pak je i prijeti uplatku pred vznikem mandatu kryte exempci.

Jan Vučka řekl(a)...

Rozhodnutí 3 Tcu 85/2013 už je v plném znění dostupné na webu NS.

Jan Vučka řekl(a)...

Pár poznámek po prvním rychlém přečtení:
1) NS skutečně formuloval doktrínu, již jsme zde nazvali "vše, co souvisí s aktem krytým imunutou".
2) Solidní zdůvodnění této doktríny pohříchu postrádáme. NS sice opakuje, že případné přijetí úplatku s výkonem mandátu souvisí (to bezpochyby), ale proč by se měla exempce vztahovat i na tento druh souvisejícího jednání, to už NS vynechal.
3) NS krizoval státní zastupitelství za pokus účelově obejít rozhodnutí NS pomocí "zpřesňování" obvinění (já tomu říkám "vybereme si z výroku, co se nám hodí, a o zbytku budeme předstírat, že neexistuje"). V tomto nelze s NS než souhlasit.
4) NS výslovně neřešil, zda doktrína "vše, co souvisí s aktem krytým imunutou" dopadá i na jednání po vzdání se mandátu (v tomto kontextu jednání po 7.11.2012, kdy byl údajný úplatek "předán").
Zde opět musím zkritizovat NS za to, že vydal překvapivé rozhodnutí opřené o několik izolovaných vět místo solidního rozvedení a zdůvodnění.
Kdyby tak učinil, bylo by zřejmé, jakými úvahami se řídil a jak také posoudit jiné jednání, zejména část děje po vzdání se mandátu. Kdyby NS jasně napsal už první rozhodnutí, pak bychom také mohli být ušetřeni druhého kola se "zpřesňováním" skutku.
V tuto chvíli se domnívám, že máme-li brát vážně onu doktrínu, pak je třeba uplatňovat ji konzistentně. Pokud určité dílčí jednání tvoří s výkonem mandátu logický celek, pak bude kryté indemnitou, ať už se odehrálo v libovolnou dobu.

Občasný blogger řekl(a)...

Sliboval jsem již dříve vysvětlení, proč mám pochybnosti o hmotněprávním posouzení věci.
Dovoluji si odkázat na svůj článek v dnešních Lidových novinách: Ištvan v druhé třetině, strana 14.
Jde samozřejmě o text pro běžný denní tisk určený laikům, takže problém je vysvětlen odlehčenou formou (nevěřili byste, k čemu je dobré mít trvale zapnutý hudební kanál v kantýně - inspiruje to k netušeným právním úvahám).
Nejsem si však jistý, zda redakce trochu nekřivdí Ivo Ištvanovi popiskem k fotografii. Pokud jsem sledoval zpravodajství správně, není I.I. tím, kdo šikanózně hrozil Petru Nečasovi pokutou.
JV