čtvrtek 28. dubna 2011

ÚS k retroaktivitě zákonů měnících stavební spoření

Nález Pl. ÚS 53/10 z této středy zrušil balík zákonů měnicích úpravu stavebního spoření. Stalo se tak v prvé řadě pro zneužití institutu legislativní nouze. ÚS hlasy deseti soudců (proti čtyřem disentérům) navázal na svou předchozí judikaturu, když účinky nálezu současně odložil na konec tohoto kalendářního roku. Otázkou novou, kterou ÚS řešil, však bylo podle navrhovatelů retroaktivní zdanění státní podpory stavebního spoření za rok 2010 zvláštní sazbou daně z příjmů ve výši 50 %. Zde ÚS rovněž v poměru 10:4 dospěl k závěru o protiústavní pravé retroaktivitě zdanění, a proto tuto úpravu zrušil ke dni vyhlášení nálezu (s tím, že nepochybně tento nález bude mít v tomto bodě retroaktivní účinky – srov. bod 146 in fine).

Předně nutno uvést, že nález je sepsán velmi podrobně, na 54 stranách formátu A4 a v bezmála 190 bodech. Přesto je velmi přehledný a jeho kvalita v části týkající se retroaktivity je podle mne ukázkovým příkladem výborné právní argumentace a aplikované právní teorie (v částech zbývajících nález v podstatě vychází z již dříve vysloveného závěru o protiústavnosti zneužití legislativní nouze, k čemuž se v tomto postu nevyjadřuji). V kontrastu s nálezem i zbývajícími separátními stanovisky stojí disent soudce Balíka. Jeho roztodivné (a pro mne naprosto nepochopitelné) úvahy ale komentovat v tomto postu nebudu.

Všichni soudci ÚS (soudím tak z toho, že proti tomu žádný z disentérů neprotestoval) především dospěli k závěru o ústavní konformitě snížení státní podpory po roce 2010. Navrhovatelé argumentovali retroaktivitou ve vztahu ke „starým“ smlouvám, uzavřeným před rokem 2011 za příznivější právní úpravy. ÚS zde došel k nekontroverznímu závěru, že jde o retroaktivitu nepravou. Otázkou bylo, zda tu jsou okolnosti, které svědčí pro výjimečnou protiústavnost nepravé retroaktivity, neboť je zásadním způsobem zasaženo do legitimního očekávání účastníků stavebního spoření. Navrhovatelé přitom snesli řadu velmi pádných argumentů pro to, že tomu tak je (dlouhodobý charakter stavebního spoření, kterému časté změny klíčových parametrů nesvědčí, předchozí legislativní praxe v roce 2003, která zvolila dvojkolejné řešení pro „staré“ a „nové“ smlouvy atd.). ÚS přesto nepřesvědčili. Klíčovou úvahou zde bylo, že nárok na státní podporu je nutno posuzovat samostatně vždy ve vztahu k určitému kalendářnímu roku (bod 152). ÚS zdůraznil, že tato částka je pouhým beneficiem ze strany státu, jemuž neodpovídá žádné korespondující základní právo. Z tohoto důvodu nemohli být příjemci podpory ani v oprávněném očekávání, že stát pravidla hry nezmění (srov. bod 159). Rozhodnutí, zda zákonodárce zvolí úpravu dvojkolejnou (odlišnou pro „staré“ a „nové“ smlouvy), jak se tomu stalo v roce 2003, nebo zda podmínky sjednotí, jak se tomu stalo v roce 2010, je tedy plně na politické úvaze zákonodárcově (bod 161).

Přiznám se, že právě uvedený názor je mi velmi sympatický. Před jeho vynesením bych si však na něj nevsadil. Legitimní očekávání příjemců státní podpory, dané dlouhodobostí právního vztahu se stavební spořitelnou, obtížností vyvázání se z tohoto vztahu bez sankce, to vše se mi zdálo jako dosti pádný argument pro alespoň nějakou přechodnou dobu, během níž by si osoby účastné stavebního spoření mohli své právní postavení vyřešit. V každém případě tento právní názor je velkým vítězstvím ministerstva financí. ÚS se v tomto punktu zachoval velmi uvážlivě a nechal parlamentní politice mnohem větší prostor pro změnu úpravy stavebního spoření - mnohem větší, než asi sami někteří politici čekali.

Je otázkou, zda lze právní názor ÚS aplikovat i mimo oblast poskytování beneficia typu státní podpory. Domnívám se tak, že např. jiná situace by byla u zavedení školného na VŠ, které by bylo třebas zavedeno od okamžiku své účinnosti též pro aktuálně studující. Tam podle mne oprávněné očekávání v bezplatnost VŠ vzdělání v době trvajícího řádného studia musí převážit nad potřebami státního rozpočtu (vyjma snad nějaké kalamitní situace veřejných financí, jejíž existence však není bez dalšího dána politickými proklamacemi, ale skutečnou ekonomickou realitou).

Klíčovou částí nálezu, která vedla k okamžité derogaci části zákona, byl závěr o pravé retroaktivitě zdanění státní podpory vyplácené na účet spořitelen za rok 2010. Zde se dostal do konfliktu zákaz pravé retroaktivity na straně jedné a velká volnost státu v oblasti daňové, na straně druhé (výstižně to vystihl disentující V. Kůrka – jeho disent byl podle mne ze všech tří skutečných disentů nejlepší). ÚS se přes toto dilema přenesl tak, že zdůraznil, že zdanění podpory za rok 2010 bylo materiálně v podstatě nikoliv zdaněním, ale retroaktivním snížením státní podpory (srov. zejm. body 178, 180 a 182). Právní závěr, že předmětná daň je nikoliv daní, ale změnou právního nároku, byl pak pro ÚS klíčovým pro dovození pravé retroaktivity (bod 181).

Osobně bych nicméně tolik na odlišení daně a změny nároku nelpěl. I na daňové právo se jistě uplatní zásada zákazu pravé retroaktivity (ta je součástí samotného základu právního státu, na rozdíl od problematiky nepravé retroaktivity, kde se má v prvé řadě uplatnit zákonodárcova úvaha), byť s vědomím specifik daní, větší míry zákonodárcova uvážení a pochopením smyslu zdaňovacího období. Zákonodárcovo uvážení se projevuje v tom, co danit, jak danit, kdy danit, v jaké výši danit, nikoliv v tom, zda danit zpětně. Problematické však bude v daňovém právu právě posouzení, zda skutečně jde o zpětnou působnost právní normy. Tím, že ÚS odlišil posuzovanou situaci od skutečné daně, se tak vyhnul komplikované úvaze o retroaktivitě daňového práva.

Zajímavostí je v tomto řízení účast „přítele soudu“ (amicus curie), kterým byla Asociace českých stavebních spořitelen. Část její argumentace pak převzali i samotní navrhovatelé. Účast tohoto sdružení byla zcela jistě ku prospěchu věci, a zlepšila kvalitu právní argumentace velmi dobrého nálezu ÚS.

26 komentářů:

Guy Peters řekl(a)...

Náhodou ta citace starořečtiny není špatná: „Ὦ ξεῖν’, ἀγγέλλειν Λακεδαιμονίοις ὅτι τῇδε κείμεθα, τοῖς κείνων ῥήμασι πειθόμενοι“. NALUS ji však nezvládá. Další vada toho systému.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Disent S. Balíka se mi naopak velmi líbil a jevil se mi nejpřesvědčivějším.

U nepravé retroaktivity záleží na míře, a i to se SB pokusil akcenovat (byť prostředky právníkům asi hůř přístupnými): mám-li podnikatelský projekt, o kterém vím, že nezkrachuje, jen pokud do něj budu první tři roky investovat téměř veškerý zisk, a stát mi pak zvýší daň z příjmu PO na 75 %, takže můj záměr selže, je to protiústavní porušení principu legitimního očekávání. Naopak, pokud bude sazba zvýšena o pětinu, nemám si na co stěžovat, protože s takovými fluktuacemi jsem ve svém záměru musel počítat.

Anonymní řekl(a)...

jak mohou nekteri soudci US tvrdit ze toto rozhodnuti je nezodpovedne ? http://www.novinky.cz/domaci/231849-rozhodnuti-je-nezodpovedne-tvrdi-prehlasovani-soudci-us.html?ref=zpravy-dne

To tim otevrene priznavaji, ze rozhoduji politicky resp. s ohledem na ekonomickou situaci zeme musi jit pravo stranou nebo tim priznavaji, ze z pohledu rozhodovani US jde oduvodnit vse bud tak nebo onak ? Jak maji mit pak rozhodnuti US vseobecnou zavaznosz a byt respektocvany obecnymi soudy, kdyz se z US opravdu stava 3. komora parlamentu ...

Anonymní řekl(a)...

Budu-li jízlivý, tak to vypadá, jako by někteří disentéři usilovně pracovali na znovujmenování. A Balík si plete disent s rádobyvtipným pamfletem stavějícím na odiv znalosti historie a latiny - Henryk Lahola na ÚS?

Anonymní řekl(a)...

Chtěl bych také plácnout do vody a sdělit svoje zklamání nad výroky disentujících soudců. S prominutím "žvásty" o "(ne)zodpovědnosti" by neměly nikdy nahradit právní argumentaci a ctění ústavních principů.

MN

Anonymní řekl(a)...

Mám pochybnosti o tom, jestli v kontextu metody poměřování má rozlišování pravé a nepravé retroaktivity ještě praktický význam.

Tradiční pojetí je toto: Nepravá retroaktivita je v zásadě přípustná, a proto existuje argumentační břemeno, že v konkrétním případě jsou zvláštní důvody, aby byla zhodnocená jako nepřípustná. A naopak pravá retroaktivita je v zásadě nepřípustná, a proto existuje argumentační břemeno, že v konkrétním případě jsou zvláštní důvody, aby byla zhodnocená jako přípustná.

V kontextu metody poměřování nejde o to, co jsou či nejsou zvláštní okolnosti, které zakládají odůvodněnou výjimku z obecného pravidla, ale o to, co je vzhledem k daným okolnostem optimálním vybalancováním legitimních očekávání na jedné straně a veřejného zájmu na straně druhé. Stejné schéma poměřování můžeme použít pro pravou i nepravou retroaktivitu. Rozdíl je "jenom" v tom, že u pravé retroaktivity obvykle uvažujeme zásah do legitimních očekávání jako silnější než u nepravé retroaktivity.

Stručněji, nejde o jiné pravidlo, ale o jiné hodnocení závažnosti zásahu.

Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

Tomas Sobek - myslel jsem, ze zakaz prave zpetne ucinnosti je bezvyjimecny ...

Anonymní řekl(a)...

"147. Zatímco pravá retroaktivita právní normy je přípustná pouze výjimečně, v případě retroaktivity nepravé lze konstatovat její obecnou přípustnost. V tomto případě připouští právní teorie naopak výjimky, kdy nepravá retroaktivita právě s ohledem na princip ochrany důvěry v právo přípustná není."

Ústavní soud používá metodologický hybrid. Tradiční vymezení pravé a nepravé retroaktivity v modelu opačných pravidel a jejich výjimek kombinuje s metodou poměřování, tedy s modelem principů, ve kterém je rozdíl pravé a nepravé retroaktivity v konečném důsledku jenom záležitostí míry zásahu do legitimních očekávání.

Tomáš Sobek

Martin řekl(a)...

Dobrá, s těmi závěr ještě chvíli počkáme. Ústavní soud totiž v nejbližší době čeká ještě jedna věc, ve které se bude muset vypořádat s otázkou pravé/nepravé retroaktivity v daňové oblasti. Mám na mysli zdanění fotovoltaiky. (Text návrhu je na stránkách ÚS k dispozici.)

Z mého pohledu je to případ značně odlišný. V Hospodářských novinách bylo vyjádření fotovoltaických investorů, kteří tento nález přivítali (z čehož usuzuji, že ho asi nečetli :-) ).

Ať tak nebo tak, Ústavní soud se tam bude muset s uvedenými otázkami vypořádat trochu hlouběji.

Anonymní řekl(a)...

Částečně asi OT, ale nemohu si odpustit:

Poměrně mě překvapil dnešní rozhovor s Eliškou Wagnerovou v LN. Řadu jejích tam vyslovených myšlenek lze tu s menšími námitkami, tu zcela bez námitek přijmout, ale po mém soudu (nejen mém, dle přístupu redaktorky...) to celé úplně shodila svými postoji k ekonomickým otázkám.

Tvrdit, že krize nás minula, případně že rozpočtový schodek zapříčinily jen Topolánkovy daňové škrty, to doufám nemůže myslet vážně nikdo, kdo v téhle zemi žil a přečte si sem tam noviny. Stesk na ratingové agentury je možná případný, netušil jsem ale, že Ústavní soud je schopen přeprat i kapitálový trh. Tam kde nestačí ECB či FED, nastoupí osvětlující argumenty z Joštovy? Atd. atd.

Obecně myslím, že soudce by se měl vyjadřovat ke svým kauzám, neměl byl ale šířit svůj politický světonázor, pokud už tu potřebu má, nechť aspoň nepokrucuje nezpochybnitelnou realitu. Vystoupení podobná tomu EW (na vlastní důchody nezapomenout!!!) bohužel zbytečně oslabují pozici Ústavního soudu, pokud se uplatňují taková východiska pro rozhodování, nemůže výsledky nikdo brát vážně :-(

Robert Zbíral

FORTUNA řekl(a)...

ad Robert Zbíral
30.4.2011 18:58

Souhlasím s panem Zbíralem, ale soudce je také člověk, a měl by komunikovat s veřejností jen prostřednictvím svých rozsudků. Z jeho následného vystupování, ať již formou osobního nesouhlasu, nebo pomocí zábavných/poučných programů v televizi, v novinách, atp., se pak stává jakási estráda a výsledek je, že jeho/její práci nelze brát vážně, což je zaručená cesta k chaosu.

Mirek Vorlický

kocour řekl(a)...

Částečně taky OT, sorry, ale nedaří se mi ten rozhovor s Eliškou Wagnerovou nikde najít v elektronické podobě ... (a papírové noviny už několik let používám jen na mytí oken).
Poradí mi někdo nebo to vážně nikde není?

P.H.

FORTUNA řekl(a)...

ad kocour
2.5.11 19:55

LN, sobota, 30.4.11, strana 11.

Na to co tam je a ta přesnost, s kterou podávají informace (třeba Atentát na Heydricha), se mi zdají drahé, ale na vyblýskání oken jsou pořád dobré, souhlasím....

Anonymní řekl(a)...

U EW se musí počítat se vším. Kdysi měla pořady na ČRo 2, kde využívalo neznalou redaktorku k vlastní propagaci. Některé obecně právní názory má jistě v pořádku a jsou součástí plus/minus mainstraemu, ale jakmile se trochu odchýlila jinam (sociologie, ekonomie) byla to naprostá katastrofa. Nevadí mi, že neví, ale že neví, že neví. To je ještě horší. A bohužel není jediná. Znám několik soudců na obecných soudech, kteří při vyprávění o fungování společnosti a o morálce mi připomínání tu nejhorší lidskou žumpu. Bohužel v 90.letech byl prioritou při výběru diplom a no-name psychotest a to stačilo. Na soudce by se měli brát lidí po 15 letech praxe v "normální" společnosti a ne tyhle artificiální ve své podstatě úřednické kousky. Teď už je ale pozdě s tím něco dělat.

Pro útěchu uvedu příklad primáře, neuropataloga MUDr. Koukolíka, který na stejném rádiu ČRo6 má páteční hodinové momologové pořady o vědě, které jsou mezi lidem velice populární ala Cílek. Biologové a chemici z něm mají legraci už dávno, ale když jsem já, absolven jenom základních kurzů ekonomie a statistiky/pravděpodobnosti, od něj před nedávnem slyšel absolutně mylnou interpretaci věznova dilematu, ze které pak vyvodil některé evoluční kroky a morální soudy, pochopil jsem, že boj s blbostí je věčná marnost.

Jan Michna

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad J.Michna:
Je-li řeč o E.Wagnerové, myslím, že dotyčné chybí určité "sebeomezení" - každý úředník ví, že když "přestřelí" nebo je příliš "originální", nadřízený mu to proškrtá, a ne-li on, tak vyšší instance. Podobné je to myslím u soudců, ve vztahu k odvolačce. Pokud však někdo velmi vyhraněný usedne rovnou na nejvyšší post, kde už nad sebou nemá žádnou korekční autoritu ani dobrého rádce ani určitou naučenou zdrženlivost, a dostane neomezený prostor k "rozletu" a prosazování originálních osobních názorů, bude mezi jeho rozhodnutími nutně i řada úletů, zejména tam, kde je na začátku rozhodování jen pocit, a k tomu se až dodatečně hledají argumenty.

Anonymní řekl(a)...

Jan Michna, nikoliv ad rem: Vskutku drtivá kritika. Zdá se, že ČRo 2 a 6 potřebují urgentně někoho, kdo absolvoval základní kurs ekonomie a statistiky a uvede na pravou míru bludy šířené MUDr. Koukolíkem a E. Wagnerovou, z nichž mají absolventi uvedených a obdobných kursů legraci.

Pavel Caban

Anonymní řekl(a)...

ad Michna : Přiznám se, že nevím kam postojově paní Wagnerovou zařadit, snad hekticky aktivistická, poněkud nekritická ke svým znalostem, ale přitom jako člověk velice sympatická a narozdíl od šéfa soudu nemá komunistickou minulost.

U Koukoulíka jde o naprostý lidský úlet a Cílek se snaží od jeho způsobu prezentace vědy distancovat už delší dobu, takže je nefér je řadit k sobě. Na přírodovědě se mu říká doktor Všeználek, Markoš o něm před lety napsal hezkou esej a na VŠCHT vyhrál před 3 roky jednu studentskou sarkastickou anketu. ČRo bych z toho ani nevinil, ti lidé jsou populární a to rozhoduje.

Petr Kláda

Anonymní řekl(a)...

Pane Cabane,

jestli jste si nevšiml, já z konkrétního (absolutní nepochopení klasického věznova dilematu, na které mi opravdu stačí jeden kurz) odvozoval obecné (že je to víc mystic než vědec). Ano, můžete si myslet, že jsem pitomec já, ale pak by to chtělo aspoň nějaké zdůvodnění. ČRo jsem nic nevyčítal, chápu, že by běžného vědce nikdo neposlouchal ani v Radiu Leonardo.


Jan Michna

Anonymní řekl(a)...

Pane Michno, reagoval jsem na Vaše apodiktické a podle mě absurdní a především dehonestující ("boj s blbostí") hodnocení jednoho z našich nejvýznamnějších popularizátorů vědy. Jinými slovy, myslím, že síla Vašeho vyjádření neodpovídá tomu, co dokázal Dr. Koukolík a co jste v dané oblasti dokázal Vy (s prominutím). Označit F. Koukolíka za mystika pak považuji za obdobně bizarní jako, dejme tomu, nazvat filosofa Zdeňka Neubauera scientistou.

P. Caban

Anonymní řekl(a)...

To jsem pochopil, jenže jste nebyl schopen váš názor zargumentovat. Zrovna p. Neubauer narozdíl od Koukolík byl v době svého mládí špičkový světový vědec s citacemi a to, že je dnes filosofem na tom nic nezmění.
Popularizátorem astronomie je Grygar, biologie ve světlých okamžicích třeba Flégr, medicíny Cyril Hoschl ale čeho je Koukolík propagátorem ví asi jenom on sám. Zplácat všechno do sebe a to podávat s nemístním patosem je už trochu moc. Zkuste někdy zajít mezi biology ....

Slyšel jste vůbec to "vyprávění" o věznovi od Koukolíka ? Síla argumentu se ve vědě neodvíjí od "významnosti" mluvčího ale od míry souladu tvrzení s výsledkem experimentem.

Jan Michna

Anonymní řekl(a)...

J. Michna: Tato naše debata patří někam jinam. V zájmu spravedlnosti pouze doplním, že F. Koukolík je špičkový vědec i nyní - tedy alespoň se zdá, že tento názor zastávají příslušné vědecké komunity, jelikož F. Koukolík obdržel mj.:

Cenu firmy Janssen za knihu: Lidský mozek. Funkční systémy. Norma a poruchy (2001), cenu Vojty Náprstka České Akademie věd za popularizaci věd o mozku (2006), Vondráčkovu cenu České psychiatrické společnosti (2004) za knihu napsanou společně s R. Jirákem Demence (Neurobiologie, klinický obraz a terapie) a tutéž Vondráčkovu cenu České psychiatrické společnosti (2006)za knihu, napsanou společně s L. Motlovou, Citový mozek.

Každopádně mě zaujalo, jak F. Koukolíka vnímají jisté (biologické?) kruhy, já jsem naopak měl za to, že je něco jako vědecký guru (třeba na rozdíl od uváděného Z. Neubauera, S. Komárka, A. Markoše a dalších údajných "postmodernistů", na jejichž adresu jsme z pera "echt-vědců" četl nezřídka názory dosti nelichotivé.

P. Caban

Anonymní řekl(a)...

Pro mě celkem zajímavá diskuse. Pocházím z rodiny, kde je pár biologů a doktorů. Jak jsem zatím pochopil tvrdé jádro (fyzici, chemici a biochemici) nepovažují medicínu, natož psychiatrii a část biologie (hl. evoluční) za vědu vůbec. Něco jiného je medicínský výzkum, to ale dělají hlavně fyzici, chemici a biochemici anebo "dovzdělaní" doktoři.

Koukolíka většina biologů a chemiků považuje za mluvku, co spojí všechno se vším. Bohužel takto se "věda" propaguje běžně.

Jinak z citovaných je postmoderní jenom Komárek, a to tak před 10 lety. Markoš je klasický evolucionista plus teorie Gia, Flégr, klasický evolucionista ,Neubaer postRádlovský křesťanský bioetik.

Jan Bareš

Anonymní řekl(a)...

Souhlas. Pro prvotní zájem o vědu je Koukolík fajn, pak to ale začne nudit a je lepší přešaltrovat na p. Jaroslava Petra anbo Cyrila Höschla.

Ve vědckém výzkumu pracuje ze zmiňovaných fakticky jenom p.Petr. Špičkoví vědci nemají samozřejmě na propagaci vědy čas, na ČRo6 byl rozhovor s materiálovým inženýrem z USA, který prohlašoval o své skupině (30-50 let), že pro nedostatk času nemohou mít rodiny a také je nemají.

Spolužačka z gymplu dělala diplomku na jednom nejmenovaném ústavu AV tím, že se účastnila většího grantového projektu z oblasti biologie, musela tam být 10-12 hodin denně, 6 dní v týdnu včetne sobot anebo nedělí. Takto otročila celý rok včetně prázdnin, vánoc atp., měla tři týdny "dovolenou na zkoušky" a za ten celý rok dostala 15.000,- Kč (slovy patnácttisíc) a ještě dělali, jaké výdobytky pro ní vymohly. Kdyby si stěžovali, případně se soudili, což sem jí navrhoval, okamžitě by jí nahradili někým jiným.

Výpočet mzdy : odměna 15.000,- napracováno 2940 hod. Průměrná hodinová mzda : 5 kč.


Michal Musil

Anonymní řekl(a)...

Dovolím si vrátit se v diskuzi k popisovanému nálezu ÚS a k názoru Tomáše Sobka (pravá a nepravá retroaktivita).
Domnívám se, že rozlišování pravé a nepravé retroaktivity má smysl i v případě provedení poměřování (neboli testu proporcionality). Důvodem je právě míra zásahu do nabytých práv adresátů právních norem. Pravá retroaktivita bude muset projít přísnějším testem proporcionality než nepravá podobně, jako třeba "zvlášť podezřelá kritéria rozlišování" v případě určení, zda je rozlišování na základě rasy (zvlášť podezřelé kritérium) diskriminační nebo ne).

Petr Bouda

Anonymní řekl(a)...

Ad Petr Bouda

Rozdíl mezi pravou a nepravou retroaktivitou je v intenzitě zásahu do legitimních očekávání, takže pravou retroaktivitu bychom podle proporcionality museli vyvážit silnějším (naléhavějším) zájmem na druhé straně misek než nepravou retroaktivitu, ale schéma poměřování je stejné.

Jenom poměřujeme intenzitu zásahu do důvěry v právo na jedné straně a míru veřejného zájmu na vyrovnaném rozpočtu na straně druhé. Opačná pravidla, že pravá retroaktivita je v zásadě nepřípustná, zatímco nepravá je v zásadě přípustná, v tomto schématu poměřování nenachází žádné uplatnění.

TS

Anonymní řekl(a)...

Ještě k doplnění.

Normativní věta "Pravá retroaktivita je v zásadě nepřípustná, zatímco nepravá retroaktivita je v zásadě přípustná.", která má původ v modelu právních pravidel, znamená v modelu právních principů něco jiného: "Pravá retroaktivita je intenzivnějším zásahem do důvěry v právo než nepravá retroaktivita, a proto má menší naději být vyvážena veřejným zájmem na tomto legislativním řešení."

TS