Výběrové řízení na místo poradce/poradkyně pro evropské právo u Nejvyššího soudu

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Nejvyššího soudu hledá nového kolegu/kolegyni na pozici poradce/poradkyně

Celý příspěvek

Zkoumejme tresty za znásilnění. Ale pořádně.

Koncem minulého roku vyšla zpráva organizace ProFem, jejímž jedním z cílů bylo popsat „jakými úvahami se české soudy řídí při rozhodování v případech znásilnění“. Na základě této analýzy její autorka Veronika Ježková činí doporučení pro zpřísnění trestních sazeb. Tato zpráva i doporučení v nich obsažená ale mají několik základních nedostatků.

Celý příspěvek

Za zpackaný život nežalujte univerzitu

Tedy – ne že by to nešlo, ale jednoduché to není ani ve Velké Británii. Podle rozsudku z minulého týdne oxfordská univerzita nemusí platit odškodné ve výši milionu liber šterlinků za údajně nekvalitní výuku, kterou měla poškodit hvězdnou, avšak hypotetickou právní kariéru studenta moderní historie.

Celý příspěvek

Nabídka místa asistenta/asistentky soudkyně NSS

JUDr. Barbara Pořízková, soudkyně Nejvyššího správního soudu, hledá vhodného/vhodnou kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.
Celý příspěvek

Nařízení EU o prověřování zahraničních investic

Evropská komise připravila návrh nového mechanizmu, který bude koordinovat národní systémy prověřování přímých zahraničních investic v EU z hlediska ochrany národní bezpečnosti. Obecně je tento krok interpretován jako ochrana před agresivními investicemi čínských polostátních fondů do evropských technologických firem. Po kauzách německých společností Kuka a Aixtron je evidentní, že se jedná o reálný problém.

Celý příspěvek

Jak (ne)přeměňovat nezaplacené peněžité tresty

V posledních letech se čím dál více pozornosti soustředí na peněžité tresty. Podle sdělení Nejvyššího soudu se tlak na ukládání peněžitých trestů vyplatil: Jejich počet se takřka ztrojnásobil za poslední rok. Ale co s těmi, co nezaplatí peněžitý trest, jakým způsobem ho přeměnit v nepodmíněný trest odnětí svobody? Česká úprava byla dlouho nejasná. Trestní zákoník stanovoval, že lze uložit maximálně 730 denních sazeb a náhradní trest odnětí svobody může být až čtyři roky; nebylo ale jasné, jak nastavit převodní mechanismus mezi počtem denních sazeb a náhradním trestem. V současnosti se do ní snaží Nejvyšší státní zastupitelství a Nejvyšší soud vznést světlo, přičemž se snaží postupovat logicky. Náhradní trest může být až 1461 dní a máme 730 denních sazeb: Převodní mechanismus by tak měl být jedna nezaplacená denní sazba za dva dny odnětí svobody (zde). Problém je, že tento přístup je nesystémový a nespravedlivý. 

Celý příspěvek

Legislativec poslaneckého klubu Pirátů

Chcete se podílet na plnění priorit Pirátské strany navrhováním znění zákonů? Chcete pomoci zavádět podmínky pro elektronické spisy na soudech, teritoriality exekutorů či činit konopí dostupné léčbu vážně nemocných nebo pro rekreační užití? Pak poslanecký klub Pirátů hledá právě Vás!   

Celý příspěvek

Akviziční transakce jako veřejné zakázky? Aneb 'bad facts make bad law' ...

Na začátku tohoto roku se na stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže objevila poměrně stručná tisková zpráva, dle níž "[p]ředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zrušil na základě jednomyslného doporučení rozkladové komise prvostupňové rozhodnutí Úřadu ve věci přezkoumání postupu zadavatele směřujícího k nabytí výlučné majetkové účasti (podílu) Libereckého kraje ve společnosti zajišťující veřejnou službu v přepravě cestujících v autobusové dopravě a věc vrátil prvnímu stupni k novému projednání." To již samo o sobě muselo zarazit jak M&A právníky, tak právníky zabývající se veřejnými zakázkami. Od kdy by akvizice podílu (share deal) měla být veřejnou zakázkou?

Úvaha předsedy ÚOHS byla (odlišně od prvního stupně) založena - zjednodušeně řečeno - na následujících bodech:

1/  Česká úprava zadávání veřejných zakázek může být přísnější než unijní směrnice, které implementuje. Tedy nevadí, že dle unijní praxe se za zakázku na dodávky považují jen dodávky výrobků anebo zboží. Je možné, aby se česká úprava vztahovala na širší okruh transakcí.

2/  Jelikož text zákona o zadávání veřejných zakázek hovoří o dodávce "věcí", je třeba se zabývat výkladem pojmu věc, a to dle nového občanského zákoníku. Tam je daný pojem definován velmi široce zahrnující mj. i akcie, obchodní závod či i pohledávky.

3/  Proto i prodej, resp. z pohledu "zadavatele" nákup akcií, obchodního závodu či pohledávek bude zakázkou na dodávky a musí se řídit zákonem.

Ač se daný výklad takto jeví jako formálně správný, odporuje dle mého názoru - měl-li být pojímán v takto obecné rovině - smyslu a účelu předmětné právní úpravy, zdravému rozumu a lze jej považovat za nesprávný. Přijde mi, že předseda ÚOHS se v daném případě neměl spokojit v podstatě jen s gramatickým výkladem (a odkazem na nic neříkající pasáž v důvodové zprávě), ale měl se zabývat i teleologickým výkladem a např. se měl ptát: je zde opravdu nějaký důležitý relevantní důvod, proč by se česká úprava (implementující unijní směrnice) měla tak dramaticky od daných směrnic lišit? Například v jiném kontextu - definice soutěžitele v § 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže je gramaticky také odlišná od toho, jak se vymezují znaky pojmu podnik v unijním soutěžním právu, ale přesto ÚOHS (i soudy) pojímá daný pojem eurokonformně ...

Stejně tak se měl předseda ÚOHS zamyslet nad tím, jak by si v praktické rovině představoval důsledky svého názoru, měly-li by být zobecněny. Dovedete si vůbec představit, jak by měl potenciální kupující (který je zadavatelem - veřejným či sektorým) vyhotovit zadávácí dokumentaci, když bude chtít koupit nějakou cílovou společnost, či lépe řečeno se bude chtít účastnit tendru na nákup nějaké cílové společnosti (a je jedno jestli půjde o equity/share deal anebo asset deal)?  Upřímně řečeno, si to dost dobře nedovedu (a asi ani nechci) představit ...

Výše uvedeným se nechci vyjadřovat k onomu konkrétnímu případu, poněvadž jeho fakta jsou dosti specifická. Zejména tam danému kraji nešlo o koupi nějaké konkrétní společnosti, ale spíše o koupi společnosti určitého typu, a navíc rozhodnutí předsedy ÚOHS naznačuje, že mohlo docházet k určité snaze obcházet zákon. Ale - pokud by měly být úvahy v odůvodnění daného rozhodnutí, které je v plném znění dostupné zde, zobecněny a aplikovány mimo specifické okolnosti daného případu, tak by se jednalo o klasickou ukázku pořekadla "bad facts make bad law" ... Současně by to mohlo kandidovat na jednu z největších "revolucí" v přístupu k definici veřejných zakázek od doby, kdy je nějaká úprava veřejných zakázek součástí našeho právního řádu.

Nezbývá než doufat, že ve vztahu k výše uvedenému dojde k určitému vyjasnění a zohlednění "zdravého rozumu". Osobně mi přijde jako jediné rozumné vycházet v tomto ohledu z unijní praxe a případné akviziční transakce kontrolovat optikou veřejných zakázek jen v situacích, kdy je zjevné, že forma transakce byla zvolena za zjevným účelem k obejití zákona (jako to lze i v rámci unijních norem). Názor vyjádřený v uvedeném rozhodnutí by tak měl být omezen na specifická fakta daného případu (anebo případně zrušen v rámci soudního přezkumu, dojde-li k němu) a neměl by se zobecňovat. V opačném případě se M&A právníci připravte na čtení předpisů v oblasti veřejných zakázek ... :-)

Celý příspěvek

Máte rádi výzvy? Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování státu před ESLP hledá talenty do svého týmu.

Kancelář vládního zmocněnce již nezastupuje Českou republiku jen před Evropským soudem pro lidská práva, ale v zásadě před všemi mezinárodními orgány v oblasti lidských práv, které umožňují podávání individuálních či kolektivních stížností nebo oznámení (např. Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen, Výbor OSN pro práva dítěte či Evropský výbor pro sociální práva). Rozšiřuje proto svůj tým – příjemný kolektiv mladých a pro věc zapálených lidí, a hledá schopného právníka/právničku se zájmem o oblast lidských práv, odhodláním učit se novým věcem a chutí vyzkoušet si, jak probíhá sporné řízení na mezinárodní úrovni v anglickém či francouzském jazyce. 

Celý příspěvek

Jan Vučka: Nejkontroverznější rozhodnutí Ústavního soudu v roce 2017 (i výroková logika má své hranice)

Některá soudní rozhodnutí jsou zajímavá, jiná jsou zajímavější. A přelom roku je samozřejmě skvělá příležitost k bilancování.
Celý příspěvek