29 května 2018

Co je výtržnictví? Přerušení divadelního představení ano, ale přerušení demonstrace ne?

Kauza "Slušných" lidí je hodnocena ze všech stran; vícero právníků se vyjádřilo, že dle jejich názoru je takové jednání trestné (1, 2). Opravdu ale došlo k výtržnictví (sestřih videa z akce např. zde)? Trestní zákoník zní relativně jednoduše: "Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že ... ruší ... průběh ... shromáždění." Takže asi ano. Je to ale tak jednoduché, jak to vypadá?

I z četby komentáře k trestnímu zákoníku to může vypadat jednoduše: "Pod shromáždění lze zahrnout obecenstvo ... v divadle" (komentář k tomuto ustanovení od Jany Zezulové, Wolters Kluwer). Přesto se domnívám, že takové jednání nelze tak jednoduše subsumovat pod danou skutkovou podstatu.

Začněme tím, že rušení průběhu představení by muselo představovat "hrubou neslušnost nebo výtržnost". Pojďme zpět ke komentáři: "Výtržností jsou pak jednání násilné povahy, která narušují závažným způsobem veřejný klid a pořádek a je pro ně typický zjevně neuctivý a neukázněný postoj pachatele k zásadám občanského soužití." Jednalo se o výtržnost? Pokud se nemýlím, tak k jednání násilné povahy nedošlo. Pokud by jednání bylo zřejmě výhružné, tak by se asi o výtržnost jednat mohlo. Na rozdíl od jiných akcí "Slušných" lidí (např. vůči Matěji Hollanovi či kavárně Tři Ocásci), však nejspíše k zřetelnému vyhrožování nedošlo. Považovat mlčenlivý postoj namakaných osob za násilí, by mohlo být na místě pouze ve velmi specifickém kontextu; nezdá se mi však, že by tomu tak bylo zde.

Jednalo se tedy o hrubou neslušnost? A opět komentář: "Hrubou neslušností se tu rozumí jednání, které porušuje závažným způsobem zásady občanské morálky". Porušuje krátké zastavení představení a poté odejití, jakmile k tomu byli vyzváni policií, závažné porušení zásad občanské morálky? Opět se domnívám, že nikoli. Součástí občanské morálky je, že mohu protestovat poklidně, a pokud jsem k tomu vyzván policií, tak svého protestu zanechám. Domnívám se proto, že se nejedná ani o hrubou neslušnost, byť by dle jazykového výkladu bylo možné dojít k takovému výkladu. Naopak při dodržení doslovného výkladu by mohli být trestáni i křesťané, kteří se ke konci představení nahlas modlili - vždyť i oni rušili průběh shromáždění! Myslím tedy, že tento protest nenaplňoval definici ani hrubé neslušnosti ani výtržnosti, byť by to doslovný výklad mohl naznačovat.

Pořád jsem vás nepřesvědčil? Porovnejme tedy jednání v Brně s jinými akcemi, na kterých protestující narušili na významnou dobu jiný typ shromáždění. Vytvářet řetězy, které blokují demonstrace (zejména neonacistů), se stalo běžnou praxí posledních let a výrazem občanské angažovanosti. Nejen Brno si vzpomene na akci Brno Blokuje. V čem se liší tyto dvě akce? Organizovaná skupina osob v obou případech omezí na určitou dobu výkon práva, garantovaného Listinou, přičemž tato akce může pokračovat po zásahu policie. V případě demonstrací navíc účastníci v některých případech dobrovolně neodešli - byli policií odneseni, tedy nereagovali na výzvu policistů. Jediný rozdíl mezi těmito akcemi tedy vnímám v tom, že na demonstracích řetězy blokují neonacisty, kdežto zde představení blokovali neonacisté (či od nich nepříliš vzdálené skupiny).

Je srovnatelné blokování demonstrace a blokování divadelního představení? Myslím, že ano. Obě jednání vyjadřují, že s danou akcí nesouhlasí, a do určité míry ji (dočasně) nenásilně blokují. Buďto se aktéři posadí do cesty demonstrantům nebo se postaví na okraj pódia; oba způsoby neslouží ničemu jinému, než krátkodobému zamezení realizace daného práva a vyjádření nesouhlasu. Pokud nekriminalizujeme blokování demonstrací, tak bychom neměli kriminalizovat ani blokování divadelního představení. Krátkodobé omezení svobody uměleckého projevu totiž nevnímám jako nadřazené krátkodobému omezení shromažďovacího práva. I z důvodu tohoto srovnání mi přijde vhodné využití antikonfliktního týmu než běžné hlídky - byť 20 minut od nahlášení do zásahu je opravdu příliš dlouhá.

Na rozdíl od Elišky Wagnerové se nedomnívám, že toto je příležitost pro prokázání, že demokracie se musí umět bránit; naopak by měla ukázat, že toleruje protesty z různých názorových skupin, jakkoli s nimi můžeme nesouhlasit.

Pozn.: Pokud jsou fakta jinak, než jak je zde prezentuji, tak budu rád za upřesnění (prosím se zdroji) - právě konkretizování jednání může vést k preferování jedné či druhé varianty řešení. Jako ochranu před zbytečnými poznámkami uvádím, že se snad shodneme na tom, že "Slušní" lidé moc slušní nejsou; já se to minimálně domnívám.

1 komentář:

Pavel Doubek řekl(a)...

Je srovnatelné blokování demonstrace a blokování divadelního představení? Myslím si, že ne. Nemyslím si, že je možné dávat rovnítko mezi akce jen z důvodu, že "obě jednání vyjadřují, že s danou akcí nesouhlasí a do určité míry ji (dočasně) nenásilně blokují". Právě to, že se jednou aktéři posadí do cesty demonstrantům a podruhé se postaví na okraj pódia, je podle mě zásadní rozdíl. Zásadní je, že v daném případě nejde o blokaci shromáždění (viz Brno blokuje), ale znemožňování svobody projevu, případně též čl. 34 Listiny a taky fakt, že svoboda projevu herců je určena výhradně divákům v divadle a neopustí zdi divadla, zatímco pochod neonacistů má pro svou publicitu široký dopad na veřejnost. Blokace představení se dále nedotýká jen samotných herců, ale má dopad i na diváky a uměleckou tvorbu jako takovou, což se u blokace shromáždění říct nedá.
Možná by to chtělo taky nějaké odkazy na judikaturu a nepracovat jen s komentářem a celkově trochu víc propracovanější argumentaci. Takhle mě to moc nepřesvědčilo :-(