Tereza Papoušková: Statistiky o činnosti jednotlivých advokátů u českých vrcholných soudů

V roce 2015 byla zahájena řízení o zhruba 14 tis. dovoláních, kasačních stížnostech a ústavních stížnostech. Jen asi ve 25 % z těchto řízení se ale soudy zabývaly obsahem případu, ve zbytku vydaly konečná rozhodnutí nemeritorní či rozhodnutí o zastavení řízení. To může být vzhledem k nutnosti právního zastoupení navrhovatele v těchto řízeních poněkud překvapivé.

Web cestiadvokati.cz nyní umožňuje zjistit, kteří advokáti se na zatížení tří vrcholných soudů “zbytečnými” případy nejvíce podílejí. Na základě údajů získaných pravidelným stahováním relevantních konečných rozhodnutí ze stránek nsoud.cz, nssoud.cz a nalus.usoud.cz a díky údajům získaným na základě žádostí o informace pravidelně zasílaných Nejvyššímu soudu, Nejvyššímu správnímu soudu a Ústavnímu soudu totiž u každého, kdo kdy byl zapsán v seznamu advokátů vedeném ČAK, zobrazuje počet řízení, v nichž dotyčný zastupoval osobu podávající kasační stížnost, dovolání nebo ústavní stížnost a která skončila vydáním meritorního rozhodnutí, počet těchto řízení ukončených nemeritorním rozhodnutím a počet řízení zastavených. Cílem webu není tyto statistiky dále interpretovat, tedy české advokáty na jejich základě hodnotit. Nelze totiž říci, proč advokáti dovolání, kasační stížnost nebo ústavní stížnost podávají, když se jimi soudy nakonec věcně vůbec nezabývají. Důvody mohou být různé. Od nepoctivého přístupu k práci a společenské roli advokáta, přes snahu co nejvíce vyhovět přání klientů, až po oprávněnou zmatenost způsobenou nejednotnou rozhodovací praxí těchto soudů. Způsob využití zveřejňovaných statistik je tedy zcela v rukou návštěvníků webu.


Projekt cestiadvokati.cz realizuje zapsaný spolek DATOS - data o spravedlnosti (05003997) a podrobnější popis jeho cílů a prostředků použitých k jejich dosažení naleznete zde. V krátkosti lze shrnout, že si jeho realizátoři coby cíl dlouhodobý kladou zdůraznění odpovědnosti advokátů nejen vůči klientům, ale i (především) vůči společnosti jako celku a dále zpřístupnění takových objektivních informací o činnosti advokátů, které mohou posloužit jako podklad pro volbu advokáta klientem (ten dnes může spoléhat v podstatě jen na doporučení). K tomuto dlouhodobému cíli se pak nyní snaží směřovat zpřístupněním z převážné části již veřejných dat (judikatura vrcholných soudů je kompletně dostupná online a jméno advokáta je zpravidla uvedeno v návětí rozhodnutí).

Současná verze webu cestiadvokati.cz je tak jakýmsi prototypem, ukázkou, že data o činnosti advokátů, kteří jsou veřejně činnými a tudíž veřejnosti odpovědnými osobami, již nyní existují, a to minimálně v rozsahu počet určitých konečných rozhodnutí o kasační stížnosti, dovolání či ústavní stížnosti přiřaditelných jednotlivým advokátům. Naneštěstí však nejsou kompletní, a to především proto, že v databázích Nejvyššího a Nejvyššího správního soudu nefiguruje údaj, na jehož základě by bylo možno zástupce navrhovatele jednoznačně identifikovat (tj. odlišit advokáty stejného jména a příjmení či například rozpoznat, že šlo o advokátku, která se následně vdala). Tento problém lze za stávající situace naneštěstí vyřešit jen ve spolupráci s jím dotčenými advokáty, kteří mají (stejně jako ostatně jakýkoliv jiný návštěvník webu) možnost realizátorům projektu cestiadvokati.cz nahlásit, že jim bylo konečné rozhodnutí přiřazeno mylně či naopak vůbec. Lidé, kteří web cestiadvokati.cz administrují, následně buď na základě návětí konečného rozhodnutí (v němž mohou být IČ nebo jiné unikátní znaky advokáta uvedeny) a/nebo informací poskytnutých “nahlašovatelem” chybné přiřazení konečného rozhodnutí obratem opraví.

Další úskalí, které je však na rozdíl od předchozího jednoduše překonatelné (a již se na něm pracuje), představuje skutečnost, že zatímco NSS po zrušení rozhodnutí o kasační stížnosti Ústavním soudem další řízení vede pod sp. zn. zrušeného rozhodnutí (a například původně nemeritorní rozhodnutí je tak “přemazáno” meritorním), NS a ÚS tuto praxi nesdílí (advokátu je tedy přiřazeno jak nemeritorní, tak meritorní rozhodnutí). Konečně patrně největším nedostatkem dat je jejich nesnadná interpretace v situaci, kdy například Ústavní soud nemeritorní konečná rozhodnutí vydává, zdá se, i v případě, kdy ve věci, která jinak obsahuje ústavněprávní rozměr, nehodlá vyhovět (srov. malé množství zamítavých nálezů). Interpretaci dat se web nicméně snaží ponechat v rukou uživatelů a k případné kritice rozhodovací praxe soudů pošťouchnout ty, pro něž (a pro jejichž klienty) je klíčová.

Závěrem lze ještě krátce přiblížit celkový záměr spolku, který přesahuje projekt cestiadvokati.cz. Tím je zveřejňovat co možná nejvíce dat souvisejících s oblastí justice, a to vhodnou formou, tedy tak, aby byla pro veřejnost snadno dostupná a pochopitelná a případně i dále zpracovatelná. Částečnou inspirací v tomto směru může být například web otvorenesudy.sk.