Za sociální turistikou po Evropské unii? Jen s vlastním kapesným.
Členské státy EU jsou dle Soudního dvora oprávněny vyloučit
z pobírání některých sociálních dávek hospodářsky neaktivní občany jiných
členských států EU, kteří nemají dostatečné vlastní prostředky a do hostitelského
členského státu míří pouze za účelem zisku sociální podpory. Důvod ke smutku
pro příznivce „sociální turistiky“ a k radosti pro Davida Camerona. Nebo
ne?
Rumunští občané paní Dano se svým synem Florinem žijí minimálně od
listopadu 2010 v Německu u své sestry, která jim zároveň zajišťuje obživu. Paní
Dano nepřišla do Německa za účelem zaměstnání ani žádnou práci nehledá. Na
svého syna pobírá přídavky na dítě a zálohu na výživné. Na žádost o dávku na
zajištění živobytí, sociální přídavek a příplatek na náklady na ubytování a
teplo však již úřad v Lipsku řekl ne. Případ putoval k soudu
v Lipsku, který neváhal a zeptal se do Lucemburku, zda je takové
rozhodnutí v souladu s právem EU.
Rovnost ano, ale v mezích
Soudní dvůr přikývl. Dle úterního rozsudku ve věci Dano (C-333/13) jsou členské státy oprávněny za splnění určitých podmínek odmítnout přiznání sociálních dávek hospodářsky nečinným státním příslušníkům jiných členských států EU. Za účelem nároku na některé sociální dávky se tito státní příslušníci sice mohou domáhat zásady rovného zacházení vůči občanům hostitelského státu, avšak pouze v rámci podmínek stanovených směrnicí 2004/38 „o právech unijních občanů“.
Soudní dvůr přikývl. Dle úterního rozsudku ve věci Dano (C-333/13) jsou členské státy oprávněny za splnění určitých podmínek odmítnout přiznání sociálních dávek hospodářsky nečinným státním příslušníkům jiných členských států EU. Za účelem nároku na některé sociální dávky se tito státní příslušníci sice mohou domáhat zásady rovného zacházení vůči občanům hostitelského státu, avšak pouze v rámci podmínek stanovených směrnicí 2004/38 „o právech unijních občanů“.
Dle této směrnice nemají občané EU právo na sociální dávky při pobytu
kratším než tři měsíce. Při pobytu v časovém rozmezí od tří měsíců do pěti
let, což je i případ paní Dano a jejího syna, směrnice podmiňuje právo pobytu a
s tím spojené právo na sociální dávky dostatečnými vlastními prostředky
hospodářsky nečinných občanů EU. Cílem je zabránit hospodářsky nečinným občanům
EU ve využívání systému sociální ochrany hostitelského státu k financování
vlastního živobytí. Při pobytu delším než pět let vzniká občanům EU naopak
právo na trvalý pobyt a tím i na sociální dávky. Soudní dvůr uvedl, že paní
Dano a její syn nemají dostatečné prostředky a nemohou se tak v Německu
domáhat práva pobytu, a tedy práva na sociální dávky.
Kdo se bude smát naposled?
Rozsudek Soudního dvora se jeví jako vítězství pro extrémně pravicové evropské strany, které proti „sociální turistice“ v EU bojují. Po úplném otevření unijního pracovního trhu pro bulharské a rumunské občany na začátku roku 2013 se především mezi německými konzervativními stranami začaly ozývat hlasy proti zneužívání sociálního systému přistěhovalci s z jiných členských států. Ve Velké Británii vyvíjí dlouhodobě velký tlak na Davida Camerona euroskeptický UKIP, který požaduje upřednostnění Britů a naopak omezení sociální podpory pro občany jiných členských států. Britský premiér dle vlastních slov rozhodnutí proti sociální turistice vítá. Má však k radosti opravdu důvod?
Rozsudek Soudního dvora se jeví jako vítězství pro extrémně pravicové evropské strany, které proti „sociální turistice“ v EU bojují. Po úplném otevření unijního pracovního trhu pro bulharské a rumunské občany na začátku roku 2013 se především mezi německými konzervativními stranami začaly ozývat hlasy proti zneužívání sociálního systému přistěhovalci s z jiných členských států. Ve Velké Británii vyvíjí dlouhodobě velký tlak na Davida Camerona euroskeptický UKIP, který požaduje upřednostnění Britů a naopak omezení sociální podpory pro občany jiných členských států. Britský premiér dle vlastních slov rozhodnutí proti sociální turistice vítá. Má však k radosti opravdu důvod?
Rozsudek Soudního dvora by paradoxně mohl Cameronovi zkomplikovat život
při vyjednávání o zamýšlených legislativních změnách, díky nimž by Velká Británie
měla získat více pravomocí zamezit přistěhovalcům z jiných členských států ve
využívání britského sociálního systému. Ostatní evropští lídři mohou totiž
namítnout, že díky směrnici 2004/38 a Soudnímu dvoru mají Britové tuto možnost již nyní a
žádná změna tedy není třeba.
15 komentářů:
Tento rozsudek ale prinasi i problemy v ceske kotline. MPSV zastava nazor, ze Cech/Ceska studujici v zahranici ma bydliste ve state studia. Z toho konkretne plyne, ze pokud student jde studovat do zahranici a s nim tam jde cesky manzel/manzelka, ktery/a se tam stara celodenne o dite, ten manzel/ta manzelka nema pravo na davku rodicovskeho prispevku v CR. A podle tohoto rozsudky SDEU nema narok na davky ani v zemi studia. A kde je potom pravo na podporu v rodicovstvi z Listiny, kdyz nedostane tu davku nikde? A nezasahuje to do prava na vzdelani? [tbc]
Mohu dosvědčit z vlastní zkušenosti:
Úřad práce požaduje při ukončení vyplácení rodičovské osobní návštěvu na ÚP (proč, když je ukončení automatické?). Přítelkyně, tehdy mě doprovázející v USA (Fulbright), poslala omluvu z důvodu pobytu v zahraničí a ÚP okamžitě zahájil z vlastní iniciativy řízení o zpětném odebrání rodičovské. Museli jsme potupně dokazovat, že opravdu máme vztah k ČR a vrátíme se (Fulbright smlouva, pracovní smlouvy na dobu neurčitou v ČR, vlastnictví bytu, trenýrky v národních barvách atd.) a ani tak to nestačilo (sic!), pomohlo pouze, když jsem po X emailech s dalšími důkazy pracovnici ÚP oznámil, ať vydají rozhodnutí o odebrání a my že se radostí svěříme do rukou správního soudnictví.
Myslím, že pokud má dítě trvalé bydliště v ČR, měly by rodiče na něj rodičovskou dostávat, ať už se nacházejí kdekoli.
Myslím si, že v takovém případě jsou příslušné české orgány povinny rodičovský příspěvek poskytnout. V opačném případě by došlo k porušení práva na pomoc od státu dle čl. 32(5) LZPS. Soudní dvůr sám v rozsudku Dano stanovil, že "při stanovování podmínek pro poskytování zvláštních nepříspěvkových peněžitých dávek a rozsahu, v jakém mají být poskytovány, [...] členské státy neuplatňují právo Unie." V důsledku toho se neuplatní ani Listina základních práv EU, která dle čl. 51(1) zavazuje členské státy, jen pokud uplatňují unijní právo. V takovém případě je nutné spolehnout se na vnitrostátní právní ochranu. Souhlasím s tím, co již zmínil Robert Zbíral. Rodiče by měli mít nárok na rodičovský příspěvek v ČR, pokud jej jinde nepobírají a pokud zde má jejich dítě trvalé bydliště. Myslím si, že soudy by k této otázce přistupovaly spíše z pohledu práva na pomoc od státu při rodičovské výchově než z pohledu práva na vzdělání.
Blahopreji. Ja to uz mam ve spravnim soudnictvi, teda v prvni fazi to ministryne zrusila, ale MPSV vydalo prakticky stejne rozhodnuti. Tento tyden jsem posilal repliku, takze si pockame tak rok na rozhodnuti. A vzhledem k vyjadreni ministerstva, ani jedna strana se neda, takze o tom stejne bude rozhodovat Nejvyssi spravni soud.
Ja si take myslim, ze dochazi k poruseni cl. 32 odst. 5 LZPS, ale MPSV ma jiny nazor a vehementne si za nim stoji. Ve vyjadreni k zalobe na prvni strance je podtrzeno a tucne napsano, ze "pravni oddeleni MPSV si nechalo celou vec posoudit oddelenim, ktere se specializuje na koordinaci socialniho zabezpeceni a oblast socialnich davek s mezinarodnim prvkem. Vysledkem tohoto prezkumu byl zaver, ze spravni organy prvniho i druheho stupne postupovaly v dane veci v souladu s pravnim radem Ceske republiky i postupy Evropske unie..." Ktere oddeleni to je, se ve vyjadreni nedozvime, ani teda samotne posouzeni a duvody. Nechme se tedy prekvapit, muj tip tak za rok bude rozhodnuto v prvnim kole a potom vyssi soudy.
Take si myslim, ze nejake kriterium jako jinde zadne podobne davky nepobiraji a maji trvaly pobyt v CR mimo ohlasovnu nebo neco podobneho by bylo lepsi nez soucasny system, protoze je mnohem setrnejsi k ustavnim pravum.
Poznamka: rodicovsky prispevek neni jina davka, ale rodicovska davka z narizeni EP a Rady (ES) c. 883/2004 o koordinaci systemu socialniho zabezpeceni. Proto si myslim, ze Listina zakladnich prav EU by se taky mela pouzit, ale to bude zalezet na konkretni samosoudkyni, ktera je urcite nadsena, ze ma tento pripad.
Tak to naopak upřímnou soustrast. Přiznám se, že jsem považoval tuto "kauzu" za natolik absurdní, že jsem vůči úředníci byl na konci již velmi asertivní a de facto ji napřímo psal, zda nemá na práci něco užitečnějšího, než chtít např. notářsky ověřenou kupní smlouvu na byt, když by snad postačilo podívat se na internetu do katastru.
Příště si raději připomenu, že možné je u nás všechno a podobný risk s odkazem na soudy by mohl někdo vzít vážně...
Nejvyšší správní soud je místem, kde vám kasační stížnost klidně "přepíší", pokud se soudružce zpravodajce nebude hodit do odůvodnění. Takže raději snad na tuto "soudní" instanci nespoléhat.
Je velmi velká pravděpodobnost, že správním soudům bude stačit, "že by pak každý" rodič mohl odjet do zahraničí pracovat a současně pobírat rodičovskou a ÚP nemá páku, jak na to přijít. Bez ohledu, jaké jsou zákony. Minimálně podají předběžnou otázku a schovají se za ESD. Vzpomeňme si, co navzdory jasné judikatury ÚS předváděl NSS, aby ochránil úřad před jednotlivcem.
Jak to chapu je, ze cl. 32(5) Listiny je realizovan tak, ze clovek dostane rodicovskou nebo statni skolku. V soucasnosti to tak funguje, clovek klidne muze pracovat, ale musi mit nekoho, kdo se celodenne stara o dite a neni ve statni skolce. Tedy v teto logice je jedno, jestli rodic odjede do zahranici nebo ne, protoze statni skolku nema. Jsou zde jeste dalsi duvody, proc by to nemelo vadit. Asi se shodneme, ze davat rodicovskou "kazdemu rodici, ktery pracuje v zahranici" neni uplne idealni, ale asi se taky shodneme, ze "nedavat nikomu" taky neni optimalni. Nicmene dekuji za upozorneni, sice jsem tuto vec v zalobe resil, ale budu ji muset vice ozrejmit.
Ja na NSS nespoleham, jen konstatuji, ze krajsky soud neni tak dulezity, protoze to probubla k NSS. Btw, tyto problemy resi "socialni" samosoudkyne, o kterych koluji zvesti, povetsinou pravdive z institucionalnich duvodu. Nicmene MPSV se vyhrazuje k mym odvolacim duvodum az ve vyjadreni, tak doufam, ze krajsky soud zrusi pro neprezkoumatelnost, protoze se mu to nebude chtit resit.
Správní soud by se měl vypořádat s námitkou, že je nutno ve smyslu čl. 95 odst. 2 Ústavy přerušit řízení. Jinak je vázán zákonem, který podmínku bydliště obsahuje, přičemž se mohlo buď žádat o prominutí, nebo argumentovat oním vztahem k ČR nenarušeným dočasným pobytem v zahraničí.
Vzhledem k tomu, ze si to prectete v rozhodnuti NSS (DS rika, ze si to mozna prepisou), tak to muzu rovnou napsat.
Cesky zakonodarce napsal v duvodove zprave (predkladatel MPSV), ze 'bydliste' je institut komunitarni legislativy. Evropsky soudni dvur opakovane judikuje, ze studiem se 'bydliste' do zeme studia neprenasi. MPSV argumentuje, ze 'bydliste' v ceskem zakone neni to stejne jako 'bydliste' v evropskem pravu a muze si ho (vicemene) vykladat jak chce, protoze je to ciste vnitrostatni otazka. ESD judikuje, ze pokud se pouziva komunitarni legislativa (i implementace nejake smernice), pak z principu jednotnosti (komunitarniho) pravniho radu a pod... se ma pouzit vyklad ESD i v pripade ciste vnitrostatni situace.
Ja tvrdim, ze preruseni rizeni podle cl. 95(2) Ustavy kvuli sporu s cl.32(5) Listiny neni nutne, protoze se tento spor da resit vykladem a to takovym, ze cesky zakonodarce bude pouzivat na vyklad komunitarni legislativy vyklad komunitarniho soudu.
Asi by záleželo na formě studia, ale hlavně opatrující rodič nestuduje, ale může být právě i ekonomicky aktivní i tam, kde by to v ČR nešlo (před školkou) pak je zde možnost dvojího pokrytí sociálním zákonodárstvím a konečně otázka majetkových poměrů (financování studia v zahraničí), která je obecně rozumným a objektivním důvodem pro odlišení v sociálním zákonodárství... pokud by to celé bylo na úřadu práce odvyprávěno z pohledu uděleného stipendia, neštěpení rodiny a možná "potupného", ale v rámci pomoci "bližnímu" (a nikoli emigrujícímu :) možná rozumného zdůraznění návratu, tak A) věc by se pravděpodobně nikdy nedostala do justiční loterie zvané "správní soudnictví" B) úřad práce by musel odůvodnit správní uvážení a nedopustit se přitom diskriminace či porušení základních práv (ochrana rodiny).
Pane DS, takto jsem to Uradu prace vysvetloval, pricemz jsem hodne zduraznoval navrat do CR, zdravotni pojisteni v CR, ze nema narok na jine davky a pod. Prvne prerusili rizeni na mesic z neznameho duvodu, a pak vydali rozhodnuti typu "a basta (pobyva v zahranici, tedy tam je bydliste)." MPSV se prvne nevyporadalo s odvolacimi body, proste rozhodnuti typu "a basta (odvolaci organ nenasel duvod pro zmenu prijateho zaveru," ktery pak okopiroval). Prvni zaloba, po jejimz obdrzenim to ministryne zrusila v prezkumnem rizeni pro neprezkoumatelnost. Druhe rozhodnuti, prakticky stejne, zase nevyporadani se s odvolacimi body. Druha zaloba a prvni nejake vyporadani se s odvolacimi duvody je ve vyjadreni ke druhe zalobe ("co nam nejakej ESD, my si bydliste vykladame po svym a na ostatni zalobni/odvolaci body neodpovime"). Tedy ani A ani B, si myslim, neplati. Mozna by se Vam to podarilo, me ne. Mozna to byla mizerna prace z me strany, ale doted nevim, jak bych to udelal lip (vyjma si Vas najmout). Podle me maji rozkaz nepriznavat, at se deje, co se deje a me ted zbyva jen to napadat moc abstraktne.
Poznamka, i v CR muze rodic pracovat pred skolkou! Prace jiz asi 10 let neni duvodem nepriznani rodicovskeho prispevku. Rodic muze pracovat a pobirat rodicovsky prispevek, jen musi zajistit celodenni peci o dite (babicka, chuva a pod.)
Uvídíme, co nakonec NSS napíše, nepomůže-li nepřezkoumatelnost, třeba to bylo uplně jinak... :) § 31 odst. 3 písm. e) zákona o s.s.p. není formulován zrovna precisně, ale asi máte pravdu, že stačí babička i u věku dítěte do 2 let, třeba je taková praxe (jinak by měli smůlu studenti), ale argument pořád platí: v ČR, když zjistí zaměstnání, vyžádají si doklad o zajištění péče jinou zletilou osobou, mimo kontrolu ÚP již vzniká prostor pro nekontrolovatelné porušení zákona.
Okomentovat