Jak slavit osmdesátku, když jste Guido Calabresi

Česko není pupkem světa, pokud jde právní či ekonomickou vědu. Návštěva zakladatele vědního oboru je vždy mimořádnou událostí. Pokud s ním přijede i početná parta intelektuálních následovníků, jsme už spíše ve sféře snů. Sen se stal skutečností minulý víkend: Guido Calabresi, profesor z Yale, soudce U.S. Court of Appeals for the Second Circuit, jeden z otců-zakladatelů Law and Economics

byl hlavní hvězdou pravidelné Prague Conference on Political Economy. Pojmout konferenci jako oslavu jeho 80-tých narozenin byl skvělý nápad. Mezi oslavenci defilovali např. Kip Viscusi (světová autorita č. 1 přes měření statistické hodnoty života), právní historička Laura Kalman z UC Santa Barbara, Mark Geistfeld z NYU a další. Velký dík Pepovi Šímovi, že se takový hvězdný panel mohl uskutečnit.

Koho baví tort law, tak si přišel na svoje. Guido Calabresi položil základy Law and Economics svými články z 60-tých let, ve kterých uvažoval poprvé o odpovědnosti za škody jako o mechanismu, který může (či má) minimalizovat celkové náklady z nehod, tj. jak újmy na straně poškozených tak náklady na prevenci. Za extra zmínku z konference stojí:

Calabresiho vlastní přednáška - obecná argumentace, kdy a proč vůbec používat (nebo nepoužívat) tort law, když na řešení řady situací existují alternativy (smlouva, veřejnoprávní sankce apod).

Kip Viscusi – velmi věcný průřez argumenty i empirickou evidencí o funkci ort law jako pojištění. Nikdy jsem neměl valné mínění o tom, že hlavním účelem tort law je kompenzovat újmu poškozeným, a po Viscusiho přednášce toto mínění kleslo ještě níže.

Steve Medema – rozbor intelektuální historie Coaseho teorému. Krásně vyjasnil řadu zmatení a dezinterpretací, které Coaseho teorém provázely a bohužel stále provázejí. Medemův příspěvek doporučuji každému, kdo si chce uspořádat v hlavě, co Coaseho teorém říká a co ne. Pozor, je nutné přečíst pozorně až do konce. Intelektuální historie Coaseho teorému šla zjednodušeně ve fázích (1) nová, provokující, trochu nejasná myšlenka; (2) všelék na všechny problémy všehomíra; (3) prázdná tautologie; (4) analytický koncept, který v teorii i praxi je k řadě věcí velmi užitečný a k řadě věcí ne. Pokud se zarazíte u (2) nebo (3), tak je problém.

Drobná výtka organizátorům – panelisté povětšinou „šli po krku“ mainstreamovému (či chcete-li neoklasickému, chicagskému) přístupu v Law and Economics. V panelu vyloženě chyběl člověk typu Kaplow, Shavell, či Polinsky (hlavní tvůrci formalizované teorie odpovědnosti za škody). Trochu intelektuálního jiskření by bylo pro publikum přínosné.

Ještě jednou díky organizátorům za značně nadstandardní akci. A propos příspěvky panelistů mají vyjít v samostatném čísle žurnálu Law and Contemporary Problems.