Zpět do školních škamen – tentokrát ve Spojených státech

Ve srovnání se studentem práv v Anglii, jehož kariéra právníka začíná pouhé čtyři roky po zakončení střední školy a jen po třech letech studia práv na jedné z mnoha anglických univerzit, je příprava na kariéru právníka ve Spojených státech mnohem delší a komplikovanější. Studenti ve Spojených státech musí totiž vystudovat dvě školy vyššího vzdělání – nejdřív „college,“ což je vysoká škola s obecným zaměřením, a teprve poté „law school.“ To znamená, že musí dvakrát psát přijímací zkoušky, vyplňovat přihlášky a platit školné. Není divu, že studenti ve Spojených státech neberou rozhodnutí stát se právníkem na lehkou váhu a že se mnohdy na tento krok připravuji od raného věku. Kromě studia na střední škole se aktivně věnují mimoškolním aktivitám a někdy se již od čtrnácti let připravují na přijímací zkoušky na vysokou školu.

První krok k tomu, dostat se ve Spojených státech na práva, je s dobrými výsledky vystudovat uznávanou college. Zajímavostí je, že se na college nestuduje jen jeden obor. College je, velmi zjednodušeně, čtyřleté prodloužení střední školy, v průběhu kterého si studenti prohlubují své základní znalosti. Kromě toho si každý student vybere dvě hlavní zaměření – „major“ a „minor.“ Mezi velké množství těchto zaměření patří například sociální vědy, politické vědy a matematika, ale i užší okruhy jako žurnalistika nebo nukleární fyzika. Koncept major a minor spočívá v tom, že největší množství předmětů, které se student učí, je právě v okruhu zvoleného zaměření.

Většina univerzit přijímá studenty na základě několika esejí, přihlášky a standardizovaného testu SAT (Scholastic Assessment Test). Ačkoli jsou tedy přijímací zkoušky jednotné, každá univerzita má možnost zadat vlastní témata esejí. Jedno z nejpopulárnějších podnětů jsou výše zmíněné mimoškolní aktivity. Američtí studenti v průběhu střední školy (a také v průběhu college) chodí do různých kroužků, hrají v kapelách, jsou součástí sportovních týmů, angažují se v charitativních organizacích, píší pro školní noviny a podobně. O zkušenostech, které při těchto aktivitách nasbírali, pak píší v přihláškách za účelem dokázat členům výběrové komise, že jsou ctižádostiví a snaživí.

Další odlišností amerického systému je to, že po vystudování college nastoupí mnoho studentů dočasně do práce. Není neobvyklé, aby na soukromé college studenti platili $35,000 za rok, a tudíž si jen málokdo může ihned dovolit školné na law school. Druhým důvodem odkladu bývá to, že si studenti nejsou jisti, zda se opravdu chtějí stát právníky. Navíc je čeká další psaní esejí, vyplňování přihlášek a příprava na standardizovaný test, tentokrát Law School Admission Test neboli LSAT.

Výběr univerzity, na kterou poslat přihlášku, není vůbec jednoduchý. Příčinou je to, že se právnické fakulty ve Spojených státech od sebe často liší předměty a způsobem výuky. Předměty na Columbia Law School nebo na New York University School of Law bývají velmi prakticky zaměřené. Mezi vyučující patří nejen uznávaní akademikové, ale i přední právníci, kteří zároveň pracují v advokátních kancelářích. Školy jako Yale Law School, University of Pennsylvania a UCLA School of Law jsou zaměřené o něco více filozoficky a akademicky. Mezi povinné předměty v prvním ročníku na většině právnických fakult nicméně patří trestní právo, majetkové právo, smluvní právo, ústavní právo a občanské právo procesní. Ve druhém a třetím ročníku již mají studenti volnost výběru a mohou se soustředit na ty okruhy práva, kterými se chtějí zabývat v praxi.

Bezprostředně po promoci čeká studenty práv ve Spojených státech intenzivní příprava na Bar Exam, tedy na písemné advokátní zkoušky. Pokud se nerozhodnou počkat na druhý zkouškový termín, který je v únoru, tak jsou osudovými dny dva dny na konci července. Stejně jako v Anglii se studenti ve Spojených státech spoléhají na služby několika institucí. Mezi nejznámější patří BarBri. BarBri studentům poskytne veškeré podklady ke studiu a připraví je na Bar Exam prostřednictvím přednášek, domácích úloh a testů. Je nutné podotknout, že Bar Exam je jiný v každém státě, ale ve většině států je rozdělený do dvou dnů. První den se píše test zaměřený na zákony toho daného státu a druhý den se píše Multistate Bar Exam (MBE). Účel MBE je vyzkoušet studenty ze zákonů a právních pojmů, které jsou stejné ve většině ze států anebo které jsou naopak diametrálně odlišné.

Zaplatit $3,100 za kurz organizovaný BarBri poté, co výdaje za školné na law school činily ročně kolem $35,000, je nepříjemná výloha. Většina studentů je jí ale ušetřena. Díky vysokým studijním nákladům je jednou z nejatraktivnějších možností, jak zahájit kariéru, nastoupit do advokátní kanceláře. Studenti si usnadňují hledání práce tím, že již po prvním roce na law school absolvují pohovory, aby na konci druhém roku mohli strávit dvanáct týdnu v advokátní kanceláři na pozici Summer Associate. Podobně jako v Anglii je obvyklé, že studenti na základě této brigády obdrží pracovní nabídku. Budoucí zaměstnavatel zaplatí náklady spojené s Bar Exam a, i když výsledky zkoušek jsou zveřejněny až v listopadu, vítá studenty ve svých řadách měsíc nebo dva po tom, co složí Bar Exam. Otázka je, co studenty čeká potom!