Stať J. Přibáně o militantní demokracii v dnešním Právu
Žádejme proto od našich soudů, aby důsledně rozlišovaly mezi individuálními a politickými projevy a neustále hlídaly hranice, kde končí pouhý verbální extremismus a začíná politická agitace ke zničení demokracie a potlačování ústavních svobod ostatních občanů. Buďme tak libertariány a chraňme svobodu projevu pro každého bez rozdílu, ale organizované projevy protidemokratických politických stran a hnutí a jejich vůdců posuzujme s bojovností demokratů, kteří kvůli univerzálním principům nenechají sebe sama zničit silnějším a agresivnějším protivníkem. Takto končí svou vynikající úvahu J. Přibáň v dnešním Právu, příloha Salon. Všem zájemcům o problematiku "demokracie schopné bránit sebe sama" (v anglofonním diskursu "militantní demokracie") jeho detailní stať velmi doporučuji.
10 komentářů:
rád bych upozornil, že text bude do týdne k přečtení na této adrese online: http://www.novinky.cz/kultura/salon/
trochu se nám to tady zvrhává do angažovanosti :-)
Na úvahu se těším, ale trochu se bojím, že pojem verbální extremismus (zvlášť v britském pojetí) naštěstí nepochopím.
Ing. Horymír Pečínka
Skončila doba klidu a pozitivního práva. Jedna generace po revoluci zestárla do středního věku, odchází i politická garnitura poč. 90.let a nastupuje na školy generace narozená po roce 1989, i když poměrně početně slabá, a tím přichází i podstatně snížená úroveň vysokých škol. Sám spíše odhaduji tendence k boji proti starým (pod záminkou bitvy proti všemu starému:-).
Narozdíl od UK političtí korektníci v ČR prakticky neuspěli v ničem, maximálně v proměně neutrálního slova Rom v nadávku. ČT totiž nikdy nedosáhla úrovně BBC a noviny jsou bulvár, takže je nikdo za vzor vyjadřování nepovažuje. Nevím, jestli půjde v případě Británie o správné analogie. V Británii dnes vládne baby-boom poválečná generace s ex addicted 70.-80.let a Británie podle toho vypadá (myšleno v dobrým i ve zlým). Osobně bych preferoval vliv Číny, Španelska ale i Německa a podobných poměrně (v případě Šp minimálně do nedávna:-) myšlenkové akcelerujících zemích. Británie, Nizozemí i Belgie v nultých letech čelí spíše vnitřním problémům, které u nás nehrozí (koloniální dědictví, mezináboženské konflikty, špatný komunitní vzdělávací systém u B/UK).
k verb. extremismu :
Například u nás lze ve společnosti říci, že Bible nebo Korán jsou sra..ky. Zkuste to říci někde v Británii. Tam se to považuje za nebezpečné pro minority bez ohledu na pravdivostní hodnotu vašeho tvrzení, u nás se to naštěstí považuje za celospolečenský konsensus.
Jen pro zajímavost: do doby českých rozsudků k trestu odnětí svobody za zpochybnování zplynování čechů s židovskou příslušností (fundamentálně nábožensky a podle mě účelové nazvaný holocaust, která náleží záměrně obětí ) ve společnosti nikdo moc nezpochybňoval. Dnes bych byl na podobný výzkum veřejného mínění zvědavý. Akce-reakce.
Ivan Cmíral
To není nic nového. Svoboda posledních 150 let v Evropě se vybojovávala tvrdě a nejde o žádné nezměnitelné kontinuum. Je ale otázkou, zda dnešní človíčkové jsou pro svobodu ochotni něco riskovat a také něco ztratit. Navíc zmizel patos : svoboda dosáhla svého maxima a jde jen o její udržení.
Radim Zvrat
Kommentář Bohumila Doležala: "Jiří Přibáň cituje v příloze Práva Salon Karla Loewenasteina, podle něhož prý demokracie nemůže v podmínkách moderní masové společnosti přežít, nebude-li schopna sebeobrany. Demokracie ve skutečnosti nemůže přežít bez demokratů. Tam, kde se nedostává demokratů, nejsou pendreky k ničemu. A sám píše: „i dnešní evropská pravice se často cynicky domnívá, že extremisty může ignorovat a případně oslabit tím, že jim v nejhorším případě nabídne podíl na vládnutí.“ Já mám spíš zkušenosti s levicí, která se cynicky domnívá, že komunisty může oslabit tím, že jim v nejhorším případě nabídne podíl na vládnutí. Několik podobných stupidních úvah jsme měli příležitost číst i v komentářích Práva."
Dovoluji si upozornit na rozsáhlý rozhovor s Pavlem Rychetským v posledním Respektu (http://respekt.ihned.cz/c1-42813490-chaos-nenastane).
http://www.novinky.cz/kultura/salon/198295-jiri-priban-o-militantni-demokracii-a-svobode-projevu.html
už je to venku
http://www.ipravnik.cz/cz/clanky/art_6595/hranice-svobody-projevu-nejen-ve-svetle-judikatury-spolkoveho-ustavniho-soudu.aspx
Děkuji za upozorní , úvaha pana Přibáně je excelentní a moc se mi líbila, "Přibáňova Skylla a Charybda svobody projevu" je přesná.
Polemika s panem Přibáněm,Petersem, spíše však s panem Doležalem k tématu koalice s extremisty.
Osobně si myslím, že tomuto pokušení jsou vystaveny jak pravicové, tak levicové strany. Získat parlamentní většinu je velmi silné pokušení, zejména tam, kde " instinkty svobody" jsou velmi omezené /svět bývalé RVHP/ /
V současnosti lze vidět levicové a pravicové slepence- příkladem Itálii /na pravici nacionalistická Forza Italia a na levici komunisté/
,které umožňují podíl extremistů na moci.
Já jsem Doležala citoval čistě proto, že si myslím, že tento Kühnův post má převážně heuristický význam.
Osobně s Přibáněm nesouhlasím naprosto zásadně a s Doležalem ve větší míře.
Okomentovat