I Ty můžeš zachránit ESLP!
Jak to s Evropským soudem pro lidská práva v současné době vypadá, to jsem se snažil popsat již v tomto postu, v němž jsem zároveň zmínil přípravu konference na vysoké politické úrovni, jejímž tématem by měla být záchrana štrasburského Titanicu.
Švýcarsko, které jako momentálně předsednická země ve Výboru ministrů Rady Evropy konferenci na únor 2010 svolalo, představilo na počátku tohoto týdne návrh deklarace, která by měla být na konferenci přijata, a požádalo zároveň, aby na národních úrovních proběhla pokud možno co nejširší debata k danému problému.
Švýcarsko, které jako momentálně předsednická země ve Výboru ministrů Rady Evropy konferenci na únor 2010 svolalo, představilo na počátku tohoto týdne návrh deklarace, která by měla být na konferenci přijata, a požádalo zároveň, aby na národních úrovních proběhla pokud možno co nejširší debata k danému problému.
Text návrhu deklarace je k dispozici v angličtině a francouzštině, pro úplnost odkazuji také na memorandum předsedy ESLP z července 2009 (EN, FR) a stanovisko Řídícího výboru pro lidská práva Rady Evropy z prosince 2009 (EN, FR). Zde je potom materiál (v angličtině) zpracovaný kanceláří českého vládního zmocněnce, který byl počátkem prosince dán k dispozici švýcarskému vládnímu zmocněnci k případnému využití při přípravě návrhu deklarace (ne český vládní zmocněnec, jen ten materiál ;-).
Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP uvítá veškeré podněty k předloženému návrhu deklarace, jakož i jiné postřehy a náměty týkající se současného fungování kontrolního mechanismu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jeho zamýšlené reformy (kvz@msp.justice.cz).
P.S. Klání o historicky druhého českého soudce u ESLP vstoupilo do další fáze, neboť komise pod vedením ministryně spravedlnosti dnes z celkem třinácti přihlášených uchazečů sestavila tříčlennou kandidátku, která by měla být předložena ke schválení vládě. Oněmi vyvolenými jsou Iva Brožová, předsedkyně Nejvyššího soudu, Robert Fremr, soudce Nejvyššího soudu, a Mahulena Hofmannová, profesorka mezinárodního práva (viz tisková zpráva).
3 komentáře:
Nejak sa to celé točí okolo dvoch konceptov, ktorých sa evidentne kontinentálni právnici boja ako čert cesnaku...
Neviem, aký je problém s certiorari, je to aspoň úprimné, pretože aj tak to tak v skutočnosti funguje. Takže som plne za, aj u NS a ÚS. Samozrejme, zároveň s tým, že súdy začnú byť transparentnejšie, takže napríklad budete v webu vedieť presne zistiť, nielen ktorý sudcovia majú pridelenú ktorú kauzu a v akom je štádiu, ale aj ktorí asistenti na nej pracujú apod.
Ďalšie opatrenie, ktorým by si ESLP dosť pomohol, by bolo zavedenie class actions, tj. skupinových žalôb. Pravidlá, ako súd prijme takú žalobu, sa dajú dosť dobre nastaviť, aby nedošlo k zneužívaniu, viz. tu. Čo je podstatné, skupinové žaloby sa v USA používajú veľmi úspešne nielen na vymáhanie stámiliónových odškodnení, ale aj na inštitucionálne reformy, napr. systému sociálnej starostlivosti v Alabame. Nie som za bezhlavé preberanie konceptov z USA, určite by to na kontinente chcelo modifikácie, ale uľahčilo by to práve opakované sťažnosti. Zaviesť by sa dali na úrovni ESLP ale aj na úrovni členských štátov (buď legislatívne alebo rozsudkom podľa článku 6 - radikálne situácie vyžadujú radikálne riešenia).
České nevládní organizace reagovaly na výzvu ministerstva a daly k reformě dohromady tento seznam doporučení.
@Juraj Alexander: v dávných dobách, kdy jsem se ještě právu věnoval, jsem docela studoval možnosti class-actions v Česku. Moc se mi ta idea líbila (a líbí), ale po dlouhém zkoumání jsem došel k názoru, že by její transplantace do českého práva byla neproveditelná.
V situaci, kdy český proces je na jednu stranu mnohem neformálnější (jako příklad, protože nemáme porotu a posuzování případu dělá profesionál jsou pravidla dokazování zcela triviální ve srovnání s americký Federal Rules of Civil Procedure) a na druhou stranu účastníci sporu mají mnohem větší svobodu v nákládání se sporem, mi připadne class action nekomatibilní.
V evropském právu (a předem zdůrazňuji, že obecně proti přebírání cizích institutů nic nemám, jsem syn svého otce) jsme prostě mnohem více nastavili, že obecnou ochranu provádí stát a úřady pomocí správního řízení. Můžeme se bavit jestli je to dobře nebo ne, ale každopádně jakákoli změna k americkému systému soukromého public law (nebo jak nazvat správu veřejného práva pomocí class actions) by vyžadovala kompletní přepracování celého systému.
Okomentovat