23 ledna 2008

Nejvyšší soud nebo Nejvyšší soud ČR?

"Proč právníci, kteří jsou jinak věcní struční a pragmatičtí, se občas vyžívají v kudrlinkách, neúčelných detailech a nadbytečných údajích?", říkal mi onehdy Hynek Baňouch. Příkladem je i úvaha našeho čtenáře a asistenta soudce na ÚS Štěpána Štastníka, kterou zde připojujeme. Preferujete psát Nejvyšší soud nebo Nejvyšší soud České republiky?

Už se tady v minulosti psalo o tom, že je hloupost psát „Nejvyšší soud v Brně“, apod. a kritizovala se tak praxe především žurnalistů. Rád bych ale šel v tomto směru do vlastních řad, protože podobně zcestné mi připadá označení „Nejvyšší soud ČR“. To se zcela běžně objevuje jak hlavičce této ctěné instituce, tak i v označeních jeho rozhodnutí, ať už judikatorního charakteru (tedy především z per právníků), tak i v podáních advokátů (ať už jsou rozhodnutí citována nebo napadána), tak konečně i v rozhodnutích Ústavního soudu (který je „nad“ ním). Za podobně zcestné považuji označení „Ústavní soud ČR“, „Nejvyšší správní soud ČR“, Parlament ČR“, a podobně.
Vycházím-li z předpisu, který je u nás nejvyšší právní síly, tedy z Ústavy České republiky, tak se dočítám o Nejvyšším soudu a Nejvyšším správním soudu (čl. 91 odst. 1), Ústavním soudu (čl. 83), Parlamentu (čl. 15), apod. Nikde není dovětek „ČR“ což mi osobně přijde samozřejmé, protože Ústava České republiky zřizuje orgány České republiky (chcete-li „ČR“) a nikoho by nemělo napadnou, že by mohla zřizovat také orgány jiného státu. Stejně tak považuji za samozřejmé, že tyto orgány nepotřebují žádné další místní rozlišení, protože jsou svého druhu jediné, ústřední a tím s úředním rozsahem na celém území státu.
Obdobně zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích hovoří o Nejvyšším soudu a Nejvyšším správním soudu (§ 8) bez dovětku „ČR“, stejně jako trestní řád (§ 265c, § 266), občanský soudní řád (§ 10a), a soudní řád správní (§ 11), kterými se tyto soudy při své činnosti řídí. Stejně tak v zákoně č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, absentuje již od jeho označení dovětek „ČR“. Podobně se lze dívat na zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (že tam nic dalšího není?), zákon č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu (taky to tam není, že?). Je možné tuto absenci dovětku „ČR“ dát do kontrastu s názvem zákona ČNR č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, či zákona ČNR č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, přičemž jen u posledně uvedeného považuji za logické důsledné odlišování Policie ČR od jakékoliv jiné policie zřízení na základě zákona ČNR č. 553/1991 Sb., o obecní policii.
Všechny tři posledně jmenované útvary mají přitom společnou dobu vzniku, v níž je podle mě třeba hledat i kořeny lpění na dovětku „ČR“ u jiných ústředních orgánů státu. Zákony, kterými byly ony poslední tři silové složky zřízeny, byly přijaty ještě za dob federace, a to zákonodárným sborem republiky. Na úrovni ústřední státních orgánů spolu tehdy stály jednak orgány republik a nad nimi orgány federace, a jejich názvy bylo tudíž namístě odlišovat dovětky označujícími útvar, k němž orgány náleží.
Souhlasím s tím, že je důležité zachovávání tradic (zejména těch ústavních), ale jen pokud jsou účelné a funkční, z čehož pak může dále vyplývat jejich význam v oblasti právní jistoty či jinde. Federaci již delší dobu nemáme. Kdo chtěl, ten si na to již dávno zvykl. Kdo nechtěl, má stále možnost přednášet názory o chybnosti tehdejšího vývoje (… i když to je tak asi vše, co proti tomu můžete dělat). Ale v každém případě by ústřední orgány zřízené Ústavou České republiky měly vzít na vědomí, že v rámci státní a jazykové suverenity nemají nikoho, vůči komu by se měly vymezovat. Tím mám samozřejmě na mysli, že by si to měli ve své každodenní činnosti především uvědomit pracovníci oněch orgánů, a pak si toho snad všimnou i ti další dělníci práva, kteří dovětek „ČR“ ve své činnosti stále ještě využívají.
V jazykovědě se moc nevyznám, a proto další úvahu berte s rezervou. Dovětek „ČR“ by snad bylo možné používat v případě souběžného označování orgánů různých států, i když ani tady nejsem příznivcem. Už jen proto, že jen tuzemské ústřední orgány mají své originální názvy v češtině a proto jsou označení ústředních orgánů jiných států jen překlady, lhostejno zda doslovnými či volnými. Na úrovni vnitrostátních písemných projevů bychom se však i v takovém případě mohli dopouštět té nadřazenosti, označovat vlastní ústřední orgány bez dovětku a dovětky přidělovat jen ústředním orgánům jiných států. Soudím, že by to nebylo nic výjimečného.
Co Vy na to?
Štěpán Šťastník

31 komentářů:

Michal Bobek řekl(a)...

Souhlasím s Vámi. Praktický problém mám pouze v okamžiku, kdy píši jakýkoliv srovnávací text a tam používám označením vícero orgánů stejného typu kupř. v různých členských státech EU.

Možnosti: 1/ buď bych psal pouze ten český NS či NSS s velkým písmenem na začátku a kupříkladu slovenský nejvyšší soud s malým "n". To mi ale přijde trochu přezíravé. Na druhou stranu je ale pravda, že ten slovenský NS se tak v originálu nejmenuje, takže jeho vlastní název zní jinak.
2/ Anebo psát názvy cizích soudů v originále. To ale zase moc nepomáhá srozumitelnosti a plynulosti textu. Možný kompromis to je psát po "evropsku", tedy origální název plus zatím v závorce překlad v daném jazyce (či naopak), ale pak ten text zase strasně bobtná.

Nu, ne že bych tedy chtěl obhajovat NS ČR nebo NS SR, ale co tedy s těmi texty, kde mi těch NS běhá víc?

Zdeněk Kühn řekl(a)...

K Michalovi: Prostě zkracovat zkracovat zkracovat. Takže budu psát o NS, NS SR, NS Polska atd.

Mimochodem, v textech našich judikátů mi vadí i to, že se neustále dokola vypisuje Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud atp., zatímco by plně stačilo NS, NSS. O označování právních předpisů typu "zákon č. 513/1191 Sb., obchodní zákoník, v platném znění (dále jen obch.zák.)" nemluvě. Bude text nesrozumitelný, pokud začnu psát rovnou obch. zák.? V normální zemi mají vyvinutý systém zkracování, což následně šetří čas čtenáře i autora textu na věci podstatné.

Anonymní řekl(a)...

Myslím, že si to klidně můžeš dovolit, Tvůj text je vědecké pojednání, ne úřední dokument. Pokud napíšeš Nejvyšší soud ČR, český NS, NS v Brně - na obsahu Tvého sdělení to nic nezmění (ani se nedposustíš nepřístojného označení). Bude to prostě technický ústupek, který každý pochopí.

Michal Bobek řekl(a)...

Ad Zdenek a zkratky: naprosto originální zpracování měl s ohledem na zkratku NSS "Bohouš", tedy "Bohuslavova sbírka", která používa namísto Nejvyšší správní soud "nss" (vše malými písmeny) a navíc tu zkratku v textu sklonovali.

Takže v rozhodnutí třeba bylo "nss rozhodl", ".... řízení před nss-em", "legitimace pro stížnost k nss-u" atd.

Anonymní řekl(a)...

Souhlasím se Štěpánem - ostatně když se podíváš do "našich" záhlaví, "ČR" jsme v nich vypustili (alespoň v to doufám,že to někdo po mně zpátky nepřepisuje...)
Ad Zdeněk: proč NS SR, ale NS Polska? Nemělo by být NS PR (nebo RP?), nebo naopak NS Slovenska (dovolím si zaprovokovat NS Česka:-)?
Řekl bych, že klíčové je, aby bylo srozumitelné, o který orgán se jedná...což lze dovodit i z kontextu - to jistě platí i pro srovnávací texty. Ostatně ty "přílepky" ČR mají podle mě původ a nesmyslně přetrvaly z doby federace, kdy odlišování federálních soudů (orgánů) a republikových mělo nesporně svůj význam...

David Kosař řekl(a)...

Souhlasím s krácením na ÚS, NS a NSS. Rovněž u ESD, ESLP, SPS, MSD a jiných unikátních těles problém nebude.

Při komparatistice jsem ale na vážkách. V angličtině mi přijde přirozené používat USSC, CCC (Czech Const. Court), CSC (Canadian Supreme Court), GFCC (German Federal Con. Court), ISC (Israeli Supreme Court), HCA (High Court of Australia atd. Česky mi ale NSSSA (Nejvyšší soud Spojených států amerických), KÚS, NSÚS, INS či VSA(?) zní prostě divně.

Zkratky typu NS Polska, NS USA, NS Kanady, SÚS Německa, NS Izraele, VS Austrálie apod. mi taky nějak nejdou přes pysky.

Alternativou je přejmout zkratky v originálním jazyce i do českého textu (USSC, CSC, BVerfG, BVerwG, HCA), jak uvádí Michal.

Nejlépším řešením se mi ale jeví psát po "evropsku", tedy český překlad plus zatím originální název v závorce a při prvním použití zavést smysluplnou zkratku - např. německý Spolkový ústavní soud (Bundesverfassungsgericht; dále jen "BVerfG").

Guy Peters řekl(a)...

Rozhodně NS ČR. Zkratka "NS" byla historicky vyhrazena Národnímu shromáždění a není vyloučeno, že se k němu vrátíme.

Naproti tomu Parlament ČR je nesmysl, protože jiný parlament nemáme. Ústava hovoří jasně jen o "Parlamentu", jak správně uvádíte v článku.

ad Bohuslav. Za první republiky se skloňovaly všechny zkratky, např. "s drem Kramářem".

Jinak bych kritisovat Zdeňka Kühna za to, že zavádí české zkratky. Zatímco u NS USA nikdo neví, co to je, u SCOTUS to ví každý, jak na to správně poukazuje David Kosar.

Jan Komárek řekl(a)...

Já bych řešil problém s návratem Národního shromáždění ČR až ten okamžik nastane, do té doby myslím, že k záměně může dojít jen těžko.

Jinak, nevím, zda jsem sám, komu je zkratka NS USA naprosto jasná, zatímco co je "SCOTUS" jsem se dozvěděl před cca dvěma roky, když jsem začal sledovat debatu na amerických blozích (a ani tam se nepoužívá nijak hojně).

Guy Peters řekl(a)...

Máte pravdu, že je to spíše má historisující předpojatost. Je to subjektivní záležitost, že když vidím "NS" vybavím si Národní shromáždění.

Tak u NS USA by se asi každý dovtípil, ale u SÚS jsem si dlouho lámal hlavu, co to je.

ad SCOTUS. Jestli to není tím, že Američané raději vypisují než zkracují.

Jinak u zkratek mi ještě vadí, že místo tradičního "ObZ" používá C. H. Beck "ObchZ". Cf. též Zkratka.

David Kosař řekl(a)...

SCOTUS jsem nenavrhoval. Spadám totiž do stejné kategorie neználků jako honza neb jsem se o této zkratce rovněž dozvěděl cca 2 roky zpět.

Jan Petrov řekl(a)...

Souhlasím se Zdeňkovým zkracovat, zkracovat, zkracovat.


A. Co to?

Nepřipadají Vám zbytečně dlouhé citace typu: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2006, sp. zn. 22 Cdo 1234/2005, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2006, svazek 8, číslo 44?

Nestačilo by: rozs. NS z 11. 2. 2006, 22 Cdo 1234/2005, R 44/2006?

A co: Krčmář, Z. in Bureš, J., Drápal, L., Krčmář Z. Občanský soudní řád. Komentář. 2 díl. 6 vydání. Beck : Praha, 2006, str. 117?

A není poněkud zbytečné při citaci rozhodnutí NSS uvádět, že zdrojem je webová stránka www.nssoud.cz, když se to -- není-li uveden jiný zdroj -- rozumí samo sebou?


B. Proč to

Může se zdát, že se jedná o formalistickou ptákovinu, o kterou se nemá smysl hádat. Ale nemyslím si to: Věřím tomu, že můžete-li citovat stručně, budete citovat více. Naopak, je-li každá citace na dva řádky, rozmyslíte si, zda uprostřed věty citovat tři judikáty, protože byste ji tím spolehlivě "rozbili". Předpokládám, že BGH i BVerfG velmi často citují i proto, že mohou citovat krátce. Např. tři judikáty ze sbírky BGH takto: BGHZ 12, 135; 40, 20; 56, 111. (první číslo: svazek, druhé číslo: počáteční strana judikátu)

Jinými slovy, citace pod čarou může být dlouhá, jak chcete; naproti tomu, uvádějí-li se citace přímo v textu judikátu, měly by být myslím co nejkratší.


C. Jednotní v nejednotnosti

Je to utopie, že by se NS, ÚS a NSS dohodly a uveřejnily společný "bluebook"?

Mimochodem, jednotný způsob citování tu není k ukojení ordnung-muss-seinářů. Nebylo by totiž od věci -- již kvůli snadnému vyhledávání -- citovat např. § 11 občanského zákoníku jednotně a ne všemi následujícími způsoby:
§ 11 OZ
§ 11 o. z.
§ 11 obč. zák.
§ 11 občanského zákoníku
§ 11 zákona č. 40/1964 Sb.


(Mimochodem, v mých oblíbených LexDatech lze pokrýt dotazem:

"§ 11" sentence ("OZ" or "o. z." or "obč. zák." or "občansk* zákon*" or "40/1964")

-- a pokud si chcete být opravdu jistí, nahraďte slovo sentence slovem and)

Anonymní řekl(a)...

Co kdyby tedy iniciativa vzešla z akademické sféry? Proč by nemohl existovat oficiální citační a zkratkový systém Právické fakulty UK?
Vzory by se našly a při troše dobré vůle by se mohl ujmout i v praxi na konkurenčních školách - nu a nebo by si tyto vypracovaly vlastní - aspoň by si studenti nemohli vzájemně půjčovat seminární práce bez "alespoň přečtení".

http://denning.law.ox.ac.uk/published/oscola.shtml

frantisek řekl(a)...

V některých rozhodnutích se vypisuje zákon ve znění všech jeho novel, jindy se zase argumentuje např. "rozhodnutím ÚS č.j. II/ÚS...", případně advokát odkazuje v podání na "zásadní rozhodnutí dovolacího soudu 21 Cdo 150/...". Pravdou je, že by používání zkratek vyžadovalo sjednocení, včetně komentářů a litaratury "ObčZ" - "obč. zák." - "oZ" - "o.z." atd.

Guy Peters řekl(a)...

Zdá se mi, že to radikálně vzal do ruky ústavní soud, např. "N 13/36 SbNU 139, 90/2005 Sb.; část IV. odůvodnění"

K tomu mé výhrady: Dokud se rozhodnutí nebudou pojmenovávat podle stran, je to o ničem.

Je třeba rozhodnout, zda se začne číslem jednacím a datem, nebo vice versa.

Citace hlavně musí být úplná. V případě soudního rozhodnutí tedy citovat číslo jednací, nikoliv pouhou spisovou značku. Proto odkaz "www.nssoud.cz" je nesmysl, je vždy potřeba citovat hluboký link, tj. např. http://www.nsoud.cz/rozhod.php?action=read&id=28132.

Citace musí být jednoznačná. V případě officiálních judikátů je třeba uvést, zda se jedná o civilní nebo trestní řadu, tedy zřejmě po vzoru ASPI: Rc nebo Rt.

Literaturu je možno citovat přírodovědným způsobem, tj. "Z. Krčmář in J. Bureš et al.: Občanský soudní řád II. C. H. Beck: Praha 2006: 117".

ad citace tří judikátů. Podle mne má význam citovat pouze precedent. Ostatní pozdější rozhodnutí v typově stejné věci má cenu citovat toliko jako poznámku pod čarou.

Jinak OZ není příliš problém. Horší je ObZ.

Guy Peters řekl(a)...

Omlouvám se za špatný odkaz na ústavní soud, zde je správný.

Peter Brezina řekl(a)...

ad zkratky zakonu:

osobne se tak nejak intuitivne snazim (hezky protimluv ;) pouzivat zkratky od Becka, zrejme s vyjimkou OZ, TZ a TR (tedy pokud pecina nelze...). ObZ jako zkratka pro obchodni zakonik mi prijde nesmyslna, nakolik je nerozlisujici, a navic jsem se s ni zde setkal poprve... A uz vubec nerozumim tomu, proc ma byt oznaceni "ObZ" oznacenim tradicnim, kdyz i ten zakon samotny je v zasade "netradicni" :)

Peter Brezina řekl(a)...

a jeste k citacim v rozsudcich:

ac sam ve svych textech pouzivam v zasade prirodovedne citace (tudiz Krcmar in Bures et al, zadna krestni jmena, neni-li to nutne ;) , u rozsudku bych se daleko vic primlouval za priklon k nekteremu zahranicnimu (nejlepe asi anglofonnimu, ale to je otevreno diskusi) citacnimu standardu, treba k jiz zminovane OSCOLe. Mozna to nejsou standardy nejprehlednejsi a idealni, ale je to jeden ze zpusobu , jak alespon z casti preklenout propast mezi nami a Zapadem.

Anonymní řekl(a)...

Hynek Baňuch
Dovolím si napsat pár poznámek k Petru Urbanovi:

Dobrý den.
Moc Vám nerozumim.
mevim proc musi byt link hluboky, resp. proc je nehluboky link "nesmysl". Budete se divit, ale pro spoustu pravnicke i nepravnicke verejnosti je stale utajena existence www stranek jako zdroje kompletni relevantni judikatury. Vytuka-li zajemce zakladni adresu, judikatu se jiz snadno dopatra. A najde i dalsi informace. Smyslem uvedeni adresy podle me neni poskytnout kompletni funkcni link, ale obecnou adresu zdroje informaci.

Dale nevim proc je citace "dostupne z: http://nalus.usoud.cz" spatne.

A take citovani cislem strany mi v case internetu prijde nesikovne.

Myslim, ze velmi prakticke je cislovani odstavcu, tak jak je tomu napr. u plenarnich nalezu US a cele rady nalezu senatnich. Myslim, ze US brzy cislovani odstavcu zavede jako standard.

U rozhodnuti US nelze veci jednoduse delit na C T a Ca.

Guy Peters řekl(a)...

Nejprve k obyčejnému a hlubokému odkazu. Účelem citace není poučovat. To, že někdo nezná webovské stránky NS ČR nebo NSS, citace nedožene. O tom se má dozvědět na škole, případně samostudiem. Účelem citace je jednoduše najít daný text. Proto citace s obyčejným odkazem má úplně stejnou vypovídací schopnost jako citace bez něj. Je to stejně nadbytečná informace jako třeba název vydavatele sbírky judikátů. Kompletní funkční link je proto nutný, protože díky němu se přímo dostaneme k textu. Opak si můžete snadno představit tak, že by někdo napsal R 1976 s tím, ať si to každý najde v rejstříku sám.

Co se týká NALUSu, jsem k němu velice kritický a chystám se, že své poznámky napíši jeho správci.

Číslovat číslem strany je německý zvyk. V Rakousku se čísluje pomocí označení dokumentu. Má svůj význam, pokud texty budou čísla stran uvádět: Vše, co zlepšuje orientaci, je užitečné.

Číslování odstavců je angloamerický zvyk a také mi přijde nejlepší.

Guy Peters řekl(a)...

Já zkratky od Becka nesnáším. Jsou jednak upovídané a jednak nepoužívané. Nejsme v Německu a například zákon o státní kontrole nemá žádnou vžitou zkratku.

ObZ obchodní zákoník rozlišuje snadno: OZ je občan, ObZ je obchod. Používal ji Codex od počátku 90. let. Ale nyní vše válcuje C. H. Beck, bohužel. V ASPI najdete 35 článků s "ObZ".

Jinak zkratky jsou v každém šedém kommentáři na začátku.

Guy Peters řekl(a)...

Jinak ještě k nedorozuměním: stranou jsem myslel účastníka.

U pana Kosaře jsem myslel, že textem: "Alternativou je přejmout zkratky v originálním jazyce i do českého textu," míní i SCOTUS. Zkratku USSC nepoužívá asi nikdo.

Peter Brezina řekl(a)...

s tim historismem se to nekdy ale opravdu prehani... v mem pripade a pripade me generace se pokud vim vzila zkratka ObchZ, a pokud nekde narazim na ObZ, budu se nad tim tlemit uplne stejne jako nad slovy "socialism" a pod. Pokud ty Beckovske zkratky u nekoho vzbuzuji az zivocisny odpor, uprimne ho/ji lituji, nebot Beck zrejme co nevidet nezkrachuje a ten ObchZ bude porad tupe zirat z police. Tak leda postavit tu bychli celem, pak ale zabira vic mista :)

Cislovani odstavcu neni, pokud je mi znamo, zvyk anglofonni, nybrz francouzsky, a jakkoli mi nekdy prijde rovnez komicky, "v ere internetu" je to zrejme ta nejrozumnejsi varianta.

Hluboke odkazy, az na strukturne rozumne vyjimky, nemaji v beznem tistenem textu co pohledavat (chci videt nekoho, co bude do pocitace datlovat link "http://links.jstor.org/sici?sici=003I-8108%28I951O4%296tJ%3A2%3CI98%3AALVr%3E20C0%3B24", coz je stabilni link na jeden clanek H.L.A. Harta z roku 1951 - tedy mozna ani neni, oni i tu titulni stranku s linkem delaji hloupe jako obrazek, navic je lehce sejdrem, takze to muselo pres OCR a to se tvarilo kysele...). Jina vec je hypertext, tam maji byt odkazy pokud mozno primo hypertextove. U prosteho textu elektronickeho je to slozitejsi, ale stejne si myslim, ze jakykoli dlouhy link v textu (=nikoli pod carou) brani plynulemu cteni.

O tom, co je ucelem citace, se tady myslim vedla obsahla debata, byt mam pocit, ze zrovna rozsudky a jine autoritativni (nekdo by rekl performativni) texty se tam prilis neprobirali...

Guy Peters řekl(a)...

Jako historik budu k historicismu vždy tíhnout, s tím se nedá nic dělat.

"ObchZ" mne naprosto irrituje pro svou zdlouhavost. Co vlastně zkracuje? To už raději vypíši "obchodní zákoník".

C. H. Beck sice nezkrachuje, ale pokud bude celospolečenský konsensus na zkratkách, bude se mu muset přizpůsobit. ASPI je také velký hráč a tam zkratka "ObZ" funguje.

Cislovani odstavcu neni, pokud je mi znamo, zvyk anglofonni, nybrz francouzsky
O tom se nechci hádat.

Hluboký odkaz má být rozumný. "003I-8108%28I951O4%296tJ%3A2%3CI98%3AALVr%3E20C" svědčí o špatné práci IT oddělení. Navíc spousta textů je na Internetu: Nemusíte nic přepisovat, stačí kliknout. U obyčejných odkazů musíte pracně hledat a velice mne přitom irrituje NSS, který spisovou značku školometsky rozdělil. Obvykle pak zadám spisovou značku do Google a doufám, že rozhodnutí najde.

Jinak si myslím, že veškeré odkazy mají jít pod čáru; v textu má být to, co budete vnímat jako člověk / vědec.

Anonymní řekl(a)...

Petrovi Urbanovi:
Přečetl jsem si Vaše argumenty a obávám se, že mne nepřesvědčily. (Souhlasím spíše s většinou poznámek Petera Breziny.)

Bude ale velmi záslužné, pokud své výhrady k informačním systémům zformulujete písemně a zašlete příslušným oddělením vrcholných soudů.

Obecně k citačním standardům:

není podle mě problémem neexistence standardů, ale právě pluralita standardů, tj.neexistence jednoho jediného standardu, který by byli ochotni všichni aktéři dodržovat. (Ze svých VŠ studií vím, že co fakulta, resp. co katedra, to jiný "obecně závazný" standard.) Ostatně i "citační ČSN" fakt plurality respektuje.

Standardy se patrně prosadí evoluční cestou, jež je výborným filtrem tříbícím hodnotové, pragmatické estetické (a já nevím jaké) individuální soudy. Výsledkem většinou bývá něco jako "lidová" písnička: intuitivnost, sdělnost, a přitom ani jedno slovo zbytečné...


Btw. co soudíte o systému HUDOC? A jak je to s jeho linky?

A další otázka: Pochopil jsem to správně, že kritériem kvality soudní databáze je pro Vás schopnost google-u či yahoo či seznamu v ní přímo vyhledávat podle spisové značky?

Matěj Šuster řekl(a)...

Jsem zvyklý psát zkratku "ObchZ", proto dotaz na Petra Urbana:

Co je probůh na této zkratce "zdlouhavého"? Vždyť má v porovnání se zkratkou "ObZ" navíc jedno jediné, opakuji JEDINÉ písmeno, totiž "ch"?

Ledaže by to bylo "zdlouhavé" číst. Asi jste zvyklý na těsnopis. ;o)

Guy Peters řekl(a)...

Ano, musím si najít čas a pak učiním. O výsledky se pak s Vámi rád podělím, jen nevím jak.

HUDOC je ještě horší než všechny české systémy. Tam odkazovat na konkrétní rozsudek nelze prakticky vůbec. Navíc značná část rozhodnutí je pouze francouzsky. Příklad je rozhodnutí o stížnosti č. 25326/03.

Pochopil jsem to správně, že kritériem kvality soudní databáze je pro Vás schopnost google-u či yahoo či seznamu v ní přímo vyhledávat podle spisové značky?
Nikoliv. To je pro mne pouze známkou kvality místního vyhledávače.

Známkou kvality soudní database je pro mne:

1. Možnost hlubokého linku.
2. Čistý text, prostý zbytečností, zejména z JavaScriptu.

Guy Peters řekl(a)...

ad ObchZ. To je záležitost vkusu. To jediné písmeno má dva znaky a je zcela zbytečné. Zkratka má zkracovat a nikoliv být jakýmsi druhem těsnopisu. Zkrátka a dobře, jsem zvyklý na "ObZ".

Guy Peters řekl(a)...

A dodatek. Kdyby Google fungoval jako všechny české právnické vyhledávače, od ASPI počínaje, po NALUS konče, tak by se nejen proti Yahoo či Altavistě nikdy neprosadil, ale navíc by už dávno zkrachoval.

Anonymní řekl(a)...

Petru Urbanovi:
Děkuji Vám za vysvětlení podstaty Vašich námitek.

Teď jim konečně rozumím, ale nejsem si jist, kolik uživatelů je s Vámi sdílí.

((Osobně si dovolím poznamenat, že jsem například s HUDOCEM spojojen, stejně tak jako jsem spokojen s Googlem a s desktopovým Copernicem, ale proti gustu disputovat nechci))

Uvidíme, co ukáže čas. Mějte se pěkně.

Guy Peters řekl(a)...

To by bylo na rozsáhlou filosofickou debatu, nakolik jsou lidé spokojeni s tím, co mají, protože ani netuší, že by mohli chtít něco lepšího. Valná většina právníků příliš IT nerozumí, o čemž svědčí i to, že tady málokdo umí vyrobit funkční odkaz.

Jan Klesla řekl(a)...

btw (trochu OT) nenarazil nekdo nahodou na OSCOLA bibliography style pro Word 2007 ???