středa 27. července 2011

Tvůrčí právo pro spisovatele

K tomuto postu mě přivedl shluk otázek v jednom z diskusních příspěvků pod nedávným pokračováním seriálu Jiné právo misijní, a sice: Vystudoval Dostojevský, Hemingway nebo Balabán či Hrabal kurz tvůrčího psaní? Znamená jeho absolvování skutečně to, že někdo umí psát?
Nejprve příběh:
Sedím na scénáristické přednášce Roberta McKee, legendy mezi učiteli tvůrčího psaní. V aule londýnské univerzity se zatajeným dechem poslouchá výklad několik set současných či budoucích autorů všech žánrů. Vedle mě sedí spisovatel, typický umělec-chaosář. Jeho okousaný sešit na poznámky je polepen žlutými papírky, košile mu čouhá ze sepraných kalhot a stylové brýle pomalu sjíždějí z nosu, když si trhavým rukopisem poznamenává každé slovo. Jeho zápěstí jede po papíře jako ručička seismografu během zemětřesení. „Blázen,“ pomyslím si. „Určitě jednoho dne napíše geniální dílo.“
O přestávce se dáme do řeči.
„Na čem teď pracuješ?“ zeptám se. „Píšeš scénáře nebo něco jiného?“
„Píšu smlouvy,“ odtuší umělec-chaosář. „Fúze a akvizice,“ doplní a podá mi vizitku. Je na ní logo kanceláře Clifford Chance a upřesnění, že dotyčný v podniku působí coby associate lawyer.
„Co hledá právník na scénáristickém školení?“ zajímám se, ačkoli mě vzápětí napadne, že na takovou otázku bych třeba mohla znát odpověď sama. „Chceš napsat scénář?“
„Ne,“ odpoví umělec-právník. „Chci psát lepší smlouvy.“
„Ty jsi neměl ve škole legal writing?“ Řeknu to tak, aby bylo jasné, že fúze bankéře s básníkem je mi podezřelá, a že nadnárodní smluvní typ do sekty otrhaných dialogistů prostě nepatří. Navíc, za právníky jsem tady já, že ano, a to přísně incognito.
„A ty jsi snad měla ve škole creative law?“ zakření se spisovatel akvizic.
Na plátně v popředí běží už počtvrté scéna z filmu Casablanca a přednášející vysvětluje další nečekanou dimenzi příslušné části dialogu ze scénáře, který mám rozložený na klíně. Casablancu jsem viděla několikrát. Ale nikdy jsem v ní nezaznamenala ani čtvrtinu z toho, co během přednášky vyjde najevo – a už vůbec mě nenapadlo, že kouzlo filmu netkví ani tak ve výkonech protagonistů jako v dokonalé struktuře příběhu a v bravurních dialozích, které málokterý pozdější scénář překonal. Nezáleží na každém slovu: záleží na každé slabice. Emoce, které text vyvolává, jsou ovlivněny libozvučností, znělostí nebo neznělostí hlásek, slabičnou délkou, v širší perspektivě mírou spisovnosti nebo hovorovosti jazyka, stylem, použitím cizích slov. Pro každý žánr platí jiná pravidla. Divadelní hra spočívá v textu. Film spočívá v obraze. Román je nejtěžší, protože má k dispozici jen písmena na papíře, triviální formu, kterou autor musí kontrolovaným způsobem rozvášnit tak, aby čtenář zapomněl, že čte – aby se ocitl v příběhu.
Pokud by někoho blíže zajímal obsah kurzů tvůrčího psaní, doporučuji například BBC Writer's Room nebo odkazy na mém blogu. Nyní však zpět k povšechnějším otázkám dne, a sice – 1) Lze se tvůrčímu psaní naučit? a 2) K čemu je kurs tvůrčího psaní právníkům?
První otázka ve znění, v němž je uvedena ve shora citovaném diskusním příspěvku, je poněkud sugestivní, neboť budí zdání, že jmenovaní velikáni světové literatury žádným kurzem neprošli. Jenže prošli, a to všichni.
V carském Rusku bylo kurzů tvůrčího psaní pomálu, a kdo se účastnil jejich alternativních forem v podobě diskusních kroužků a podzemních publikací, skončil obvykle ve vyhnanství. Zato byl Puškin. Čtením a rozbory Puškinova díla strávil Dostojevskij celé dětství, a to spolu se svým bratrem Michailem, který byl též čtenářem a prvním kritikem jeho raných i pozdějších rukopisů.
Ernest Hemingway popisuje svůj kurz tvůrčího psaní v několika kapitolách knihy Pohyblivý svátek. Žil zamlada v Paříži a účastnil se snad všech tvůrčích setkání a kritických skupin, které se nabízely. Tou hlavní byl kruh spisovatelů okolo Gertrudy Steinové, kam docházel třeba i F.S. Fitzgerald. Mluvilo se o literatuře, konala se autorská čtení, rozebíraly se texty kolegů.
Jan Balabán nevystudoval kurz tvůrčího psaní, protože vystudoval rovnou bohemistiku.
A Bohumil Hrabal? Na střední škole propadal, načež ho vzali na práva, která strávil mj.  intenzivní docházkou na přednášky o literatuře a umění v nedalekém domě, jenž sluje fakulta filosofická. Celé mládí v Nymburce strávil ve společnosti přátel-umělců, Antonína Frýdla a Karla Maryska, kteří byli jeho první tvůrčí skupinou, hodnotiteli jeho raných básní a spoludiskutéry o moderní literatuře.
...
Tvůrčí psaní jako studijní obor je poměrně novodobý jev. Většina spisovatelů však odjakživa hledala náhradní možnosti studia ve svém oboru a porůznu nacházela to, co obsahem současných kurzů tvůrčího psaní obvykle je: literární rozbory, kontakt se začínajícími i zkušenými autory a jejich zpětnou vazbu, příležitosti číst veřejně vlastní texty a publikovat. Tak jako pro pokrok v každém jiném oboru, i k pokroku ve psaní je třeba určitý vzdělávací kontext (ačkoli jsou autoři, kteří žijí a tvoří v relativní izolaci, napadá mě např. Emily Dickinson nebo Amélie Nothomb). Nikdo nediskutuje o tom, že pokud chcete být virtuosem ve hře na violoncello, nebude vám stačit, že jste po dobu patnácti let den co den cvičili šest hodin a máte navíc talent. Potřebujete školu. Potřebujete dobré učitele. Potřebujete kolegy – spolužáky, kritický kruh přátel, kteří sdílejí váš osud, a tudíž vám dobře rozumí, potřebujete si pozvolna zvyknout na publikum, na to, že jdete s kůží na trh. Nikdo se nezeptá, jestli vás na konzervatoři naučí hrát na cello. Jistěže nenaučí. Nevdechnou vám hudební sluch. Noty i prstoklady dávno znáte, protože jste cvičili patnáct let šest hodin denně. Ale mohou vás naučit všechno ostatní, to, na co cvičením ani sluchem člověk sám spíš nepřijde. Stejně je to se školami tvůrčího psaní: nenaučí vás citu pro jazyk a nebudou vám vysvětlovat správné formy přechodníků minulých. To máte znát. Ale – mohou vás naučit všechno ostatní. Proto tvrdím, že většina autorů, kteří to se psaním myslí vážně, se v dobrém kurzu psaní nejen naučí psát, ale že se bez učitele a vzdělání v oboru prostě neobejdou.
Co přinese kurz tvůrčího psaní právníkovi? Když jsem listovala knihou Jiné právo literární, narazila jsem na příspěvky, které mi vyrazily dech svou literární kvalitou a dávaly tušit, že jejich autoři jsou zakuklení talentovaní spisovatelé. U některých mě napadalo – co by se stalo, kdyby tento talent byl realizován nikoliv v rámci sepisování soudních podání, ale v románové tvorbě? U většiny z nich jsem našla drobná stylistická pochybení nebo tenounké kazy ve struktuře textu, které by se neobjevily, pokud by autor absolvoval trénink v tvůrčím psaní. Narazila jsem i na příspěvky, které byly velmi dobré, přestože mohly být brilantní. A ptala jsem se: co odlišuje dobře napsaný rozsudek od rozsudku skvělého?
Nevím. Možná by to věděl můj kolega ze scénáristického školení. V každém případě: u soudního rozhodnutí máte vždycky o čem psát, a pokud je věc hloupost, zúčastnění právníci jsou z obliga, protože oni si hloupý námět přeci nevymysleli – to účastníci! To život.
Chudák autor musí kromě talentu, stylistické zručnosti a tréninku ještě umět rozpoznat, případně vymyslet, dobrý námět. Protože i ti nejškolenější a nejtalentovanější musí mít především o čem psát. 

30 komentářů:

Martin Bílý řekl(a)...

Možná proto, že se to ti autoři ani nedozví. Kde kdo si píše do šuplete, ale s kůží na trh nejde,jeho věci mu připadají nedodělané nebo banální. Proč by se takového kurzu účastnil někdo, kdo si myslí, že mu to stejně k ničemu nebude...

Anonymní řekl(a)...

Když byla zmínka o JUDr.Bohumilovi Hrabalovi - před pár dny jsem navštívil jeho rodný dům - je v Brně, Židenicích , na Balbínově ulici, kousek pod hřbitovem (nota bene o něm taky pár krát ve svém díle píše)...ač Brňák, poprvé jsem jej viděl až nyní v Kristových letech...asi nebudu daleko od pravdy, že většina Brňáků - včetně neo-Brňáků usidlivších se v našem hlavním městě justice jej také doposud neviděla...:D


P.Kolman

Anonymní řekl(a)...

Velice zajímavé téma článku. Ale nejen to. Všiml jsem si i poměrně dobrého stylistické -a obecně i jazykové- úpavy.Skoro se mi chce říci, že snad autorka navštívila nějaký kurz tvůrčího psaní. :-) Ano, já vím, četl jsem...

A souhlasím s tím, že takový kurz tvůrčího psaní člověku profese právnické přijde vhod. A nejen jemu.

Tomáš Marný řekl(a)...

Když jsem já studoval před x lety v Praze, žádné kurzy právního psaní nebyly, teď je to (snad?) lepší. Ale "umělecké" psaní je taky zajímavé téma, díky autorce za zmínku!
Jenže - kdo z nás má čas hledat týden v různých zdrojích co má cenu číst? Já mám svých papírů rozhodně dost. Když autorka něco tak hezky nadhodila, prosím ji, aby byla konkrétnější. Nechť řekne, které knížky stojí za to přečíst na začátek, já si je na Amazonu objednám a pak si třeba už budu schopen najít kvalitní zdroje sám.
Sorry, pokud vypadám líný, ale člověk nemůže být odborník úplně na cokoli a všechni si zjišťovat od prvopočátku sám z deseti různých oborů. Nuže, co mám koupit? ;-)

Blanka Čechová řekl(a)...

AD Tomáš Marný: doporučuji odkazy na BBC Writer's Room (link je uveden v postu) nebo knihu Story od Roberta McKee - hodí se spíš pro scenáristy, ale obsahuje spoustu užitečného materiálu pro psaní v kterémkoli žánru.

Tomáš Marný řekl(a)...

Ad Blanka Čechová: a jsme u toho zase. Jedna věc jsou potřeby právníků, druhá věc pět blogů a sitů věnovaných psaní pro rádio, psaní sitkomů, psaní filmových scénářů atd.
Je nějaký konkrétní titul typu "Creative Writing In A Nutshell", který by bylo možno doporučit pro nebohého časově vytížené právníky jako začátek? Ď.

Alena Novotná řekl(a)...

Blanko, napsalas to výstižně a současně hezky. Tvůj příspěvek spolu s týdenním seminářem právnické angličtiny s Martou Chromou (a kdo se o ten jazyk postará, když ne my? opakovaně Marta prohlásila k fóru právníků a tlumočníků) mě inspiruje k "vracení se ke kořenům" - k jazykovému a literárnímu cítění. Třetí rok se učím psát rozsudky: časová tíseň a žargon - balast - klišé a další nešvary, negativně působí; ovšem jsou tu i zářivé vzory (většinou z NSS). Ani se nesnažím ti napsat o nějakou chytrou knihu, jsem ráda, když si občas stihnu přečíst beletrii. Závěr? děkuji za inspiraci, kurz (tvůrčího) právnického psaní bych určitě potřebovala a budu přemýšlet, co s tím.

Jan Petrov řekl(a)...

Ten příběh o právníkovi, co se na kurzu creative writing učí psát lepší smlouvy, je hezký, ale dost možná smyšlený: Bystré výměny (ty jsi měla legal writing? a ty creative law?) se dějí často v literatuře, málokdy v životě. Navíc: bylo-li Blančino právnické já na kurzu "přísně incognito", jak se mohl ten kreativní jurista sympaťák zeptat: "a ty jsi měla creative LAW"?

Ale: není to jedno? Literatura máloco dokazuje, ani to ne, že by kurzy kreativního psaní byly nějak užitečné pro transakční právníky. Pokud by se Blance zachtělo, napsala by, jistě zručně a přesvědčivě, historku zcela opačnou.

Tak obecně, bez vztahu k minipovídce v Blančině postu:

Myslím, že kurzy kreativního psaní budou dost přínosné pro soudce (rád souhlasím s Alenou Novotnou, že některá soudní rozhodnutí jsou stylistické peklo), resp. pro litigační právníky obecně: rozhodnutí je tak trochu povídka. Zato složité smlouvy více připomínají počítačový program: vcelku formalizovaný text upravující právní vztahy pro jednotlivé možné budoucí stavy světa. Špatnou smlouvu vytvoří ani ne tak ten, kdo nezvládá napsat vybroušené dialogy, jako spíše ten, kdo opomene adresovat určitou situaci nebo nezohlední relevantní judikát či zákon.

Ne, nejsem tak hloupý, abych si myslel, že transakční právník se nemá na kurzech tvůrčího psaní co naučit. Nepochybně lépe sedět na nich než na gauči před televizí. Ale: nepochytil by transakční právník své řemeslo efektivněji na kurzech psaní smluv (pokud takové kurzy existují)?

Připadá mi, že na creative writing je zajímavý ne ani tak obsah, ale především metoda. To, o čem Blanka psala ve svém postup především: účast na diskuzním kroužku, kolegiální konfrontace.

Vlastně mi připadá škoda, že jsem něco takového neabsoloval na střední: Jeden se tam dozvěděl, že hlavní je připravit si osnovu (úvod, stať a závěr), ale jak dobře psát, to naučil jen trochu. A přitom taková gymnaziální třída asi není špatná skupina pro různé kreativní vylomeniny.

Martina Karhanová řekl(a)...

To Jan Petrov: Chystáte v rámci Justiční akademie seminář či e-learninogvý kurs zaměřený na podobné téma? Jistě by o něj byl, přinejmenším ze strany justičních elévů a snad i začínajících soudců, zájem. Závěrečné školení pro čekatele je jistě přínosné, ale v tomto směru je dramaticky nedostačující, v čemž se shodneme jistě i s Alenou... Konec konců, rozhodnutí píšeme pro lidi a měla by nějak vypadat, což se, bohužel mnohdy nestává. Děkuji za odpověď.
Martina Karhanová

Saxána řekl(a)...

Pro Martinu Karhanovou a další slušné právníky jakkoliv profesně činné
Soudní rozhodnutí by měla skutečně nějak vypadat, však my, účastníci řízení jistě promineme nedokonalost v tvůrčím psaní, promineme i písařské překlepy, však lpíme na rozhodnutí s p r a v e d l i v é m …(jen tak rádi přispějeme z našich daní na vysoké platy soudců). Můj podnět směřuje zejména k této úvaze: Není již proces povýšen nad hmotu? Není již nasnadě zjednodušit a upravit zejména dle Čl. 1 LZPS soudní řády všeho druhu? Děkuji všem za případnou spoluúčast k návrhům nové legislativy, nejlépe asi jménem komor či unií přímo na místo samé – Parlament. Zdraví Miloslava Chalupová www.cestnastrana.blog.cz

Jan Vučka řekl(a)...

Ad Martina Karhanová: výborná připomínka! J. Petrovovi jsem něco podobného radil již před časem sám. ;-) Rozhodně by to bylo lepší než kurzy typu "Praktická relaxace" a podobně.
Ad Saxána: nemohu souhlasit, tady se nebavíme o matematice. Akceptace spravedlivého rozhodutí závisí i na prezentaci. Teoreticky správné, leč zmateně napsané rozhodnutí je skoro jako rozhodnutí nesprávné. Strana odchází zmatena a neví, proč vlatně vy-/prohrála.
Krom toho je spousta hraničních případů, kdy jediná objektivně správná odpověď neexistuje. Pak je nutno sporné rozhodnutí co nejlépe vyargumentovat a prezentovat tak, aby působilo přesvědčivě, dal se solidní návod ostatním a strana věděla, že třeba je to nejisté, ale soud si s tím dal práci, promyslel si to a snažil se přiblížit ke spravedlnosti tak, jak to jen šlo.

Jan Petrov řekl(a)...

To Marie Karhanová:

Ano, připravujeme více dovednostních kurzů (3 jsme již vypsali) vyučovaných po malých skupinách a nabízených přednostně začínajícím soudcům a státním zástupcům (praxe do 3 let). Jak psát rozhodnutí bude pravděpodobně jedním z nich.

Budu velmi rád, pokud projekt dobře odstartuje: Od mladých soudců máme pozitivní zpětnou vazbu, avšak s výhradou, že účast na školení jim ztěžuje to, že mají práce až nad hlavu. Ta výhrada nás však neodradí aspoň to zkusit.

Martin Bílý řekl(a)...

To já bych se Saxánou v tomto i souhlasil. Samozřejmě, setkávám se s rozhodnutími, která mají rozdílnou stylistickou úroveň, od brilantních úvah po nesrozumitelná čtení. Jenže. Mnohem víc mi dělá vrásky, když rozhodnutí chybí nějakou z těch zásadnějších vad, třeba je nepřezkoumatelné. Co je mi platné, že se rozsudek dobře čte, když je zcela k ničemu, protože se soudce nevyjádřil k tomu, proč neprovedl nějaký důkaz, když smíchal skutkové a právní úvahy do jednoho klubka a podobně. A to se stává. Samozřejmě ne vždy, to netvrdím, ale přijde mi to podstatnější...

FORTUNA řekl(a)...

Soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům (čl.90), tedy, aby spravedlnosti bylo činěno zadost. Jeden z nejdůležitějších úkolů, které společnost může vyžadovat. Je tedy nutné souhlasit se Saxanou.

Soudcem by se měl stát až člověk, který UMÍ psát, UMÍ se vyjadřovat, UMÍ myslet a následně UMÍ psát rozsudky. Stane-li se soudcem člověk, který toto neumí, je problém, ale žádný kurz tvořivého psaní mu již nemůže pomoci.

Představa, že soudce sedí v lavici ve škole a učí se psát, je legrační. Budou se soudci muset přezouvat a mazat tabuli? Kouřit na záchodě?

Pak by mne ještě zajímalo, zcela vážně, zda budou mít k ruce slovník spisovné češtiny pro školy a veřejnost, nebo zda se budou řídit pro právníky nedokončeným slovníkem, který zde prosazuje jeden ústavní expert. Možná pan Petrov, který výuku chystá, by mohl podat vysvětlení.

Mirek Vorlický

Martina Karhanová řekl(a)...

To Saxana & Martin Bílý: Samozřejmě předpokládám, že obsah rozhodnutí a jeho stylistická úroveň jsou dvě strany jedné mince. Smysl má však pracovat na obou stránkách.
To Jan Vučka:
Díky :-)
To Jan Petrov:
Dovoluji si navrhnout, aby tyto kursy byly primárně určeny jak pro začínající soudce, tak i pro ty, kteří na funkci soudce kandidují, byť by z kapacitních důvodů bylo zřejmě nutné omezení počtu přihlášených - např. stejným způsobem jako je tomu u semináře Zátěžové situce v trestním řízení (nevím zpaměti název, ale jistě víte, o který seminář se jedná) - účastníky jsou začínající soudci do tří let praxe a lidé, kteří, krom jiných podmínek, již mají složenou odbornou justiční zkoušku. Myslím si, že adept na soudcovskou funkci, o němž je v příslušných kruzích uvažováno jako o budoucím soudci, by měl mít možnost připravit se co nejlépe ještě před samotným jmenováním, a to v duchu známého hesla "těžko na cvičišti, lehko na bojišti".

Jan Vučka řekl(a)...

Ad Martin Bílý: já jsem netvrdil, že jazykové dovednosti mají mít přednost před právnickými! Ale právo není zedničina, je to práce s jazykem, tak ji soudce musí mít dobře zvládnutou.
Ad FORTUNA:
Představa, že soudce sedí v lavici ve škole a učí se psát, je legrační. Budou se soudci muset přezouvat a mazat tabuli? Kouřit na záchodě?
A co takhle zrušit všechno vzdělávání soudců, aby nemuseli nikdy mazat tabuli? To by nebyl dobrý nápad?
Ad Jan Petrov: už nějakou dobu si promýšlím něco podobného pro policejní orgány. Mám pomalu hrubou kostru něčeho, co by mohla být skripta "Jak psát usnesení". Ale zdali to bude na Policejní akademii zájem, nejsem schopen předvídat.

Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Petrov řekl(a)...

Ad Marie Karhanová:

V tom máte myslím pravdu, jen tu proti sobě stojí dva parametry:

(1) Nabízet dovednostní kurzy těm, kteří jsou nebo se s vysokou pravděpodobností stanou soudci či státními zástupci; a

(2) Nabízet dovednostní kurzy (budoucím) soudcům a stáním zástupcům v co nejranější fázi jejich kariéry.

Tedy podle bodu (2) bychom měli tyto kurzy nabízet především čekatelům, avšak takový přístup by byl problematický dle bodu (1): Není vůbec zřejmé, že stávající čekatelé se stanou soudci, resp. vůbec zůstanou v justici. To proto, že MSp připravuje nový model ustanovování soudců, a to na základě výběrového řízení, jehož by se mohly účastnit všechny právnické profese a v němž by stávající čekatelé nebyli nijak zvýhodněni. Lze přitom předpokládat, že uspět v takovém výběrovém řízení bude mimořádný výkon: Celkový počet soudců nemá dobudoucna narůstat; jsme ve fázi přirozené obměny; nově bude jmenováno tak 60 soudců do roka; lze předpokládat, že na jedno soudcovské místo se budou hlásit desítky uchazečů.

Tu záležitost projednáme s Radou, ale myslel bych si, že co se týká dovednostních kurzů, mají být: (i) mladí soudci a SZ preferováni před soudci a SZ obecně; a (ii) soudci a SZ obecně preferováni před čekateli.

Jakmile bude postaveno na jisto:

(i) že se zachová nynější stav, a tedy že nynější čekatelé se stanou soudci; anebo

(ii) že se soudci budou vybírat konkurzy, přičemž před jmenováním vykonají rok kolečka na soudě,

pak předpokládáme, že model vzdělávání upravíme a budeme dovednostní kurzy nabízet především čekatelům nebo vítězům v konkurzech. To by vedle Vámi zmíněné výhody "těžko na cvicišti" přineslo ještě dvě další: (a) vyšší účast, neboť po jmenování mají začínající soudci a SZ práce až nad hlavu a mnoho z nich tak nechce/nemůže jezdit na jakákoli školení; a (b) tyto kurzy by bylo možné sestavit do jednotně a povinně absolvovaného přípravného programu.

Ad Jan Vučka

Myslím, že rozhodnutí soudů (všech stupňů) se v průměru čtou dobře (jakkoli stále myslím přetrvává nedostatek dlouhá narace, krátké skutečné odůvodněni). Příliš policejních usnesení jsem neviděl, nerad bych jim křivdil, ale myslel bych si, že čas od času to bude něco. Věta červené auto jelo na západ se prý správně řekne: červeně zabarvený automobil vykonával pohyb západním směrem. Nebo mi to tak aspoň připadalo, kdykoli jsem ve zprávách viděl policejní mluvčí.

Ad Fortuna

Zbytečná obava: účastníci kurzů gramatiku umí, tabuli nemažou a normálně kouří venku, kdy se jim zachce. Jinak: co je na té tabuli tak degradujícího? Dobrému přednášejícímu ji smažu rád.

Guy Peters řekl(a)...

Věta červené auto jelo na západ se prý správně řekne: červeně zabarvený automobil vykonával pohyb západním směrem.
Ne, policejně je to správně takto: "Automobil červené barvy prováděl výkon pohybu směr západ."

Martina Karhanová řekl(a)...

To Jan Petrov:
Díky za odpověď. Při otázce jsem vycházela z Vaší poznámky, že již v současné době takové kursy nabízíte a připravujete též další... Chápu, že v době, kdy dochází k přípravě změny koncepce, musí být sestavování plánu vzdělávacích akcí v tomto ohledu poměrně náročné, leč s ohledem na skutečnost, že v některých krajích se již upouští od funkce justičních čekatelů, dovoluji si navrhnout, abyste bral v potaz též asistenty soudců a vyšší soudní úředníky samozřejmě zejména v situaci, kdy zatím nedošlo ke změně koncepce při výběru nových soudců).

FORTUNA řekl(a)...

ad předešlé

SNAŽÍM se být ve svých komentářích spoň trochu vtipný. To proto, abych upoutal čtenářovu pozornost a on se pak věnoval meritu věci. (V roce 1973-1975 jsem v Leedsu, v Anglii, studoval na večerní škole. Prosím, nepíši to teď proto, abych se vytahoval-není třeba mne tedy napadat. Všiml jsem si ale hned rozdílu v přístupu profesorů ke studentům.) Zde přece nejde o to, zda soudce utře tabuli, nebo zda ví, kde psát i nebo y.

Ano, soudce by se měl vzdělávat, ale v kruhu svých rovných, ano, soudce by měl být pořádný, ale nikdo ho nesmí vidět vytírat podlahu, ano soudce by měl znát gramatiku, ale hlavně musí své zvažování věci zdůvodnit věcným a srozumitelným zápisem, rozsudkem. To, že musí mít smysl pro spravedlnost, snad není vůbec třeba zmiňovat. To vidím jako merit věci. Býti schopen sepsat správný rozsudek, je přece až poslední úkon z celé řady, kterou soudce musí vykonat! Je to výsledek celé jeho práce na případu. Tady se zapřahá kára před koně a nikdo to neví!

Podrží pan Petrov dobrému přednášejícímu i tašku? Já jsem vždy myslel, že projev úcty vůči někomu, kdo mne učí, spočívá v tom, že umím, ne že mu utírám tabuli!
Měl-li bych si myslet, že přednášející oceňuje, když mu nosím přezuvky, začal bych si hledat jinou školu.

Otázka je, jak se mohli lidé stát soudci s tím, že bude možná nutno, aby chodili do školy se učit psát rozsudky a co teď s nimi (se soudci)?

Mirek Vorlický

Jan Petrov řekl(a)...

Marie Karhanová

Teď večer si dovolím jen stručnou odpověď: VSÚ vzděláváme podstatně. Asistenti mohou (pokud jim jejich soudce dovolí) absolvovat (s několika málo výjimkami) kterýkoli kurz dostupný soudcům. Nemyslím, že by VSÚ a asistentům měly být podstatně zpřístupněny dovednostní kurzy určené budoucím/začínajícím soudcům a státním zástupcům: VSÚ a asistenti nebudou sedět v jednačce. Jejich prací je vykonávat dílčí úkony podle soudcových pokynů a pod jeho řízením.

Mirek Vorlický

Ano, soudce by se měl vzdělávat, ale v kruhu svých rovných, ano, soudce by měl být pořádný, ale nikdo ho nesmí vidět vytírat podlahu, ano soudce by měl znát gramatiku, ale hlavně musí své zvažování věci zdůvodnit věcným a srozumitelným zápisem, rozsudkem.

To jsme za jedno. Myslím, že právě kurzy tvůrčího psaní nevybočují z těchto parametrů.

Nechme, prosím, utírání tabule studenty být: nic takového se stejně od VŠ výše nikde nekoná. Jen mě zaujalo, jak nám základní a střední škola zprofanovala to, co by jeden občas (ne neustále coby Hujer) udělal ze slušnosti.

Saxána řekl(a)...

Soudní rozhodnutí obsahují často odkazy na dřívější rozhodnutí jiných soudů v podobné věci. Občan však text jako přílohu rozhodnutí neobdrží a dost složitě se této argumentace dohledává. Navrhovala bych, aby soudy od tohoto upustily a svůj výrok odůvodnily zcela č i s t ě v konkrétní věci v daném čase a místě včetně všech souvislostí. Stane se, že účastník řízení si soudní argumenty v podobě judikatury opatří a po dlouhém a pozorném čtení zjistí, že v jeho věci je toto nepoužitelné. Chyby soudu (zvláště odvolacích) mohou zapříčinit značnou újmu v životě účastníků. A zvláště, když se jedná o rozhodnutí senátu, považuji tento soudní verdikt za jakou-si garanci práva a spravedlnosti. A tak si na tomto druhém stupni obecného soudnictví představuji vyzrálé odborníky. Pokud by Nejvyšší soud shledal právní pochybení soudu odvolacího, navrhuj, aby chybující soudci přešli na první stupeň či do jiné praxe (advokátní …). Domnívám se, že tímto opatřením by kvalita soudů doslova vylétla.
Má konkrétní zkušenost je právně velmi /nejen studijně/ zajímavá, jedná se o projednání a rozhodnutí ve věci, kdy soud neměl vůbec oprávnění k 5 bodům petitu, ve 2 bodech jsem neměla aktivní legitimní právo (však jeden z těchto mi soud sám nabídl při návrhu na doplnění mé původní žaloby). Cena za tento můj kousek byla velmi vysoká (žalovaný byl zastoupen advokátem) a pikantní je, že argumentaci tohoto advokáta nyní „opisuji“ v žalobě pro zmatečnost. Málo logické mi připadá, že jsem byla po celé řízení osvobozena od soudních poplatků a byla mi přiznána náhrada advokátního zastupování žalovaného. To jsem jen trochu odůvodnila svou nespokojenost Český jazyk je velmi důležitý, tedy snad doškolovací kursy (spotřebovávající z našich daní) budou přínosem směřujícím k schopnosti soudců napsat čistě v l a s t n í a b e z v a d n é odůvodnění výroku. S úctou k právu M.Ch.

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Petrov, 15.8.11, 0:23

No, mně vůbec výraz "creative writing" připadá podezřelý. Asi si ho vymyslel někdo, kdo to chtěl učit, ale nic pořádného nenapsal. Co by na to George Orwell? Tvořivé, tvůrčí psaní je neméně podezřelé. Tvořivý je lidská schopnost dělat/udělat něco hezkého, zajímavého, pro člověka užitečného. Tvůrčí je snad jen člověk, sám, nebo jako skupina. Tvůrčí, tvořivé psaní, to je vlastně co? Není to spíše o tom, když neumím lyžovat, aspoň se jako šampion obléknu?

Mirek Vorlický

Jan Petrov řekl(a)...

Ad Fortuna:

Můžete mít pravdu, že název Lekce tvůrčího psaní vzbuzuje ty představy, které uvádíte, a že by mohlo být vhodné najít název odlišný.

Souhlasím, že seminář o psaní soudních a jiných rozhodnutí by se creative writing skutečně jmenovat neměl.

Přece jen mi ale připadá, že označení je méně důležité než označované, tedy že jde především o skutečný obsah kurzu, méně o jeho název. What's in a name...

FORTUNA řekl(a)...

ad Jan Petrov

15.8.2011, 15:15

Jistě. Sedím-li v naprosté tmě, mohl bych se domnívat, že jsem oslepl. Přitom stačí rozsvítit.

Zatím jsem byl u soudu v ČR pouze jako nedobrovolný účastník, někdy jen tak ze zájmu. Problém nespočívá v nedostatku tvořivých schopností soudců, ale v tom, že to, co se děje u soudů, nelze rozumně ani tvořivě shrnout, byť není důsledek bez příčiny.

Nemohu se zmiňovat o konkrétních případech, dělají to tady ale za mne jiní, byl bych však rád, kdyby se situace začala opravdu řešit. Alas, vlak se stále sune po slepé koleji.... jo, ještě ten slovník?

Mirek Vorlický

Anonymní řekl(a)...

No právě, jak to správně napsat, protože i to vykonávání pohybu zápaním směrem na západ lze jaksi docílit i pohybem z tohoto pohledu opačným (i Cimrmanovci to na Severu zjistili) a není v něm s dostatečnou přesností, také jak pro koho i nepřesnost může být nutná, zohledněno zda je to pohyb více k jihu či více k severu a ten je také jinde na mapách než ve skutečnosti. Každý nemůže západní cestou do Indie objevovat indiány v Americe. Takový pohyb auta na lodním trajektu může být velmi relativní když se uvolní oba dva subjekty.

To že byl automobil červený či červeně zabarvený lze použít jen na základě nějakého předem zjištěného a potvrzeného faktu neboť soudce může kromě slepoty a hlupoty být i barvoslepý jako svědek, policajt či zastupující advokáti a tak barva kterou ten přebarvený mobil na displeji, foto nebo i v papírech má může být z každého pohledu jiná.

Advokát to alespoň může psát podle sebe jak nejlépe uzná za vhodné aby přesvědčil soudce, naopak soudce by měl být limitován nutností to překroutit do paragrafů momentálně v době skutku platného práva tak aby přesvědčil oba advokáty, jinak ho s tím znovu mohou přes odvolací soud otravovat a razítko o nabytí právní moci si nenarazítkuje. Státní zastupitelé ve výkonné moci jsou extra sorta, ti si můžou dělat a psát co se jim zlíbí.

Tonoucí se i slovíček chytá dokud mu jeho advokát neřekne kolik ho to odvolání se na spravedlnost bude stát, pak se obyčejně pustí. Soudci by taky někdy měli dostat k náhradě účast na nákladech řízení např. měla-li neúspěšná strana na odvolání a to je úspěšné.

Pokud jde o tu Spravedlnost tak plácnutej komár ji vidí jinde, tedy pokud přežije, než ten kdo ho plác, nebo majitel který si koupí nejen střechu nad Vaší hlavou je přímo spravedlnost sama a ten ji prostě z přesvědčení chápe jinak(někteří komáři se chovaj jak hovada), a proto se u soudů, pokud se úspěšně projde doručovacím chlebem soudců, nesoudí spravedlnost podle jednoho komára nebo druhého komára (tam ať se jedna z nich klidně staví na hlavu), ale právo, což je také zřejmě hodně relativní pojem, že? Tedy alespoň můj názor na věc.

Jestli teda ale bude soudců pořád stejně, tak nejvíce toho zase odsoudí ten co chodí s kosou a u kterého nejni žádné odvolání ani dovolání ba ani s pomocí Ex offo když na to někdo nemá a svědci ubejvaj a ubejvaj až není co rozhodovat. Stále to bude matení spotřebitelů kteří si myslí že žijeme v právním státě a v právní unii (určitě se někteří najdou).

To Saxána:

- to Vám málo logické je normální a vlastně logické. Soud uzná že nemáte na zaplacení svých soudních nákladů (tedy i Vaše zastupování) když to předem prokážete a je pak ochoten povolat spravedlnost aby soudila, ale pokud své právo prohrajete, tak platíte tomu kdo nad Vámi vyhrál a toho to zajímat nemusí a rozhodně nebude a soud tak dle práva přizná jeho uznatelné náklady Vám a ten Vám pak zatopí (díky Vám zná Vaše prozrazené majetkové poměry), že pokud alespoň něco máte tak o to přijdete. Pokud vyhrajete měla by platit všechno druhá strana pokud Vás nebude chtít nechat vykrvácet na odvolání. Někdo na to má a jeho náklady mu jsou šuma fuk a nakonec to můžete vzdát dřív než se domůžete spravedlnosti a s tím se také počítá.

Jiří

Saxána řekl(a)...

Jiřímu (v dobrém)
Snad brzy přijde čas, kdy se budeme na soud obracet osobně bez advokátní „pomoci“. Soud zná právo. Účastníci znají skutečnosti. S e n á t rozhodne.
Každý advokát potřebuje zajistit živobytí sobě i své rodině, klienta potřebuje (co nejdéle). Jako-by advokáti tu spravedlnost kazili. Hrají s klienty nějakou zvláštní míčovou hru. Nelze jistě házet všechny do jednoho pytle. A navíc je to zákonem takto nastaveno (asi jako u odborných lékařů, kteří také potřebují ty b o d y ) a proto snad není ten eminentní zájem uzdravit, ale dlouhodobě léčit.
K mé osobní zkušenosti: Žádala jsem o prominutí soudních poplatků, nežádala jsem o bezplatné advokátní zastoupení. Bylo mi vyhověno. Tak v dobré víře jsem pokračovala sama ve spolupráci se soudem s tím, že mi žádnou platbou soud povinovat nebude. Soud musí posoudit nejen majetkové poměry, ale i případné bezúspěšné uplatňování práva současně. Přeskočím na konec, kdy soud nemusí přiznat náklady nikomu z účastníků. Každý, kdo uplatňuje právo na soudní ochranu by měl p ř e d e m znát cenu této služby. Kolik zaplatíte za podání žaloby se dozvíte poučením soudu, kolik bude případně žádat za svou službu advokát protistrany zůstane utajeno. Osobně jsem nepředpokládala cokoliv hradit, tím méně to, že sedm žalobních bodů bude posuzováno jednotlivě pro ocenění. Jediné, co odvolací soud uznal v můj prospěch, bylo snížení kilometrovného asi o 1/3.
Naučila jsem se však díky této trnité cestě možnosti žaloby v posouzení možností soudu. Není to někdy snadné, však můj petit obsahoval text jednoznačný pro odmítnutí žaloby bez mrknutí oka do předpisů : např. o z n a č e n í pána jako č l o v ě k a n e č e s t n é h o . Protože pán je zastupitel a žaloba je v tom duchu, může nás napadnout, že každý zastupitel na první ustavující schůzi slibuje „na svou čest“ (když slib nedodržuje, čest nemá – nebo ji měl a ztratil). Však podstatné je, že naše právo může člověka označit jako rozvedeného, zemřelého, rodičem konkrétního dítěte apod., však v žádném případě nečestného (mohla by to být snad i urážka na cti).
m.ch.

kathrine řekl(a)...

Byl jsem zničený, že můj přítel se rozhodl opustit vztah, získat kouzlo milence. Dr. Musa Do týdne magie "jen mluvit." Po několika dobrých rozhovorů a vzít, zeptal jsem se ho znovu vidět.
Cítil jsem, že se začal otáčet. Rozhodl jsem se ho vidět šanci, dát. Jsme šťastně ženatý, a on je blázen, děkuji Dr. Musa pro můj ex zpět, pokud budete potřebovat jejich pomoc, můžete se s ním kontaktovat prostřednictvím e-mailu: drmusaspelltemple@gmail.com
Je to jako skála magie se specializuje na všechny typy:
Před Gettings zpět svého milence nebo manžela
2. duchovní svět
3. Školení
4. Peníze Spell
5 Durable Kouzelná
6 Spell Prosperity
7. sezóna
8. dostat kouzlo práci
9. Jste okouzleni ředitel
10. Získat obrovský úvěr bez zákazu kompenzace
11. Jak vidíte své peníze podvod
Kouzelná 12. Děti
Spell 13. Těhotenství
Spell 14. Svoboda
15. Láska Kouzla
16 Mizející Spell
Spell 17 Neviditelní lidé
18. Úspěch nebo kouzlo identity
19 Manželství Ban
20. Spell Avenging
21 Popularita Kouzla
Kouzelná 22. Death
Spell 23. rakovině
24. Natural Power Spell
25. Madness Kouzelná
26 bezúročná půjčka
27. Výroba filmů a plechů
28. HIV / AIDS Spell
29. Tuberkulóza magic
30 Demontáž a tělo magie
Hazardní hry kouzel, a další

anna řekl(a)...

Dobrý den, jmenuji se Anna Anderson, Velká Británie, jsem nikdy, dokud jsem volal doktor Musa Láska chrámu kouzelný zážitek, a pro lásku kouzlo pro mě, můj bývalý manžel, já a naše dvě děti chodily na tři roky, já Omlouvám se za bolest, kterou mi dal, a dnes žijeme ve šťastné rodině, když přijedete na dobré řešení vašeho problému nemusí kombinované DR Musa je tou pravou volbou. Je to skvělý člověk, kouzlo má dlouholeté zkušenosti a jeho magie je velmi škodlivé zdarma. formulovány pro různé účely, jako jsou:

(1) Pokud se chcete dostat své ex zpět.
(2), pokud máte stále noční můry.
(3), které budou podporovány v jeho kanceláři.
(4), které chcete ženy / muži po konverzi.
(5) Pro dítě.
(6) [být bohatý.
(7), že jeho / její manžel, bind vás navždy.
(8) Pokud budete potřebovat finanční pomoc.
(9) Bylinné péče

Kontakt s ním dnes: drmusaspelltemple@gmail.com

s pozdravem,
Anna Anderson.