neděle 17. dubna 2011

Nová ústava Maďarska

Toto pondělí bude maďarský parlament hlasovat o nové ústavě. Její anglický překlad je k dispozici např. tady. Ústava začíná zbytnělou preambulí, které se také zejména věnují žurnalistické články. Souhlasím s kritiky, že ústava viděná preambulí je směs romantismu a konzervatismu 19. století. Zajímavější než velmi upovídaná preambule je ale samotný text ústavy. V tomto ohledu je ústava dítětem své doby. Jasně z ní jsou vidět současné problémy (narůstající deficit atd.). S ohledem na její podobu velmi pochybuji, nakolik může ústava fungovat v situaci, kdy v parlamentu budou uskupení, z nich ani jedno nebude disponovat dvoutřetinovou většinou. V tomto smyslu je to ústava psaná pro Viktora Orbána a jeho drtivou parlamentní většinu. Podívejme se nyní na text ústavy detailněji. Dále podaný text si nečiní nárok na úplnost, je to spíš sled mých náhodných poznámek po rychlém čtení ústavy. Uvítám event. korekce, případně doplnění.

Ústava zavazuje k vyrovnanému, transparentnímu a udržitelnému státnímu rozpočtu. Primární odpovědnost za něj má parlament a vláda, při výkonu svých povinností jej však musí respektovat též soudy včetně ústavního (čl. M). S tím souvisí též ustanovení jiné části ústavy, podle níž parlament nesmí přijímat zákony, které zvyšují zadlužení státu ve vztahu k maďarskému deficitu. Na druhou stranu stejné ustanovení zná nejasně formulované výjimky, byť dočasného charakteru (čl. 36). Velmi specifická povinnost je obsažena v čl. 37 odst. 2: vláda nesmí až na výjimečné situace přijímat takové závazky, v jejichž důsledku státní dluh přesáhne 50 procent hrubého domácího produktu za minulý kalendářní rok. Pokud takováto situace nastane, parlament může přijímat jen takové zákony o státním rozpočtu, které budou směřovat ke snížení dluhu. Po rychlém čtení mi ale není jasné, zda bude mít ústavní soud možnost derogovat zákon, který tyto principy poruší (spíše asi ne, protože v daňové a rozpočtové oblasti jsou jeho pravomoci velmi omezené - viz níže).

Ke změnám základního zákona nebo přijetí nového základního zákona ústava vyžaduje souhlas dvou třetin poslanců (čl. R). Základní zákona zná rovněž organické zákony, které jsou přijímány stejnou většinou jako změny základního zákona (čl. S), nesmí však být v rozporu se základním zákonem (čl. S odst. 3).

V části základní práva zaujme absolutizující princip, který chrání práva plodu od počátku jeho početí. Přinejmenším anglický překlad naznačuje, že by to mělo být skutečné základní právo, nikoliv jeho měkčí verze, kterou zná např. česká Listina v čl. 6 (viz čl. II). Tady by mne zajímal názor někoho, kdo umí maďarsky, a mrkne se do maďarské verze. V případě mého výkladu si totiž dovedu jen obtížně představit jakoukoliv interrupci jako souladnou s ústavou, vyjma interrupce v zájmu záchrany života matky, která je ospravedlnitelná v rámci koncepce nutné obrany (tak je tomu třebas v Irsku).

Ústava zná poměrně hodně sociálních práv, formulovaných nepříliš systematicky napříč její listinou. Jsou však zpravidla formulovaná „měkce“ a vyžadují konkretizaci činností zákonodárce nebo jsou formulována jen jako programové cíle (typickým příkladem je závazek státu snažit se o co nejlepší podmínky k bydlení – čl. XX). Ústava nicméně jasně formuluje princip jednotného státního důchodového pojištění na základě solidárního principu; soukromé penzijní systémy jsou na bázi dobrovolnosti (čl. XVIII).

Je zachován princip jednokomorového parlamentu, kde má zákonodárnou iniciativu mj. prezident nebo jakýkoliv poslanec. Parlament je velmi silný, až nečekaně často rozhoduje dvoutřetinovou většinou (volba předsedy nejvyššího soudu, ústavních soudů, některé opatření proti premiérovi, volba generálního prokurátora, volba ombudsmana, volba prezidenta NKÚ, přijetí jednacího řádu, rozhodování o umístění cizích vojsk v Maďarsku, nebo o využití maďarských vojsk doma či v zahraničí – s výjimkou akcí NATO nebo EU). To může vyhovovat současné drtivé většině premiéra Orbána, do budoucna to však musí nutně vyvolat velké problémy.

Problém s rozpuštěním parlamentu, typický pro českou situaci, která vedla ke kauze Melčák, v Maďarsku nastat nemůže. Ústava totiž jasně dává parlamentu možnost se rozpustit. Prezident rozpustí parlament jen pokud (1) zanikne mandát vlády (typicky v důsledku rezignace premiéra nebo proto, že vláda nepřežila hlasování o důvěře premiérem vyvolané), a kandidát na premiéra nominovaný prezidentem neuspěje do 40 dnů od jeho nominace, nebo (2) parlament neschválí rozpočet do konce března daného roku.

Ústava zná referendum, byť početná skupina otázek je mimo jeho působnost (mj. změny základního zákona, daně, státní rozpočet, mezinárodní závazky atd.). Parlament musí vyhlásit referendum na základě petice alespoň 200 tis. občanů; v případě polovičního počtu petentů, nebo pokud návrh dá prezident nebo vláda parlament referendum vyhlásit může. Výsledek platného referenda je pro parlament závazný (čl. 8).

Ústava zachovává poměrně slabého, parlamentem voleného prezidenta v systému parlamentního zřízení. Zajímavé je, jakým způsobem ústava upravuje kontrasignované prezidentské pravomoci. Prezident totiž nemusí jmenovat velvyslance, ministry, univerzitní profesory, generály atd., pokud pro to nejsou dány zákonné podmínky nebo by jeho jmenování způsobilo velkou škodu demokratickému fungování státu. Na rozdíl od českého kolegy nebude mít maďarský prezident absolutní výluku z trestní odpovědnosti, ale trestní stíhání proti němu bude lze zahájit jen poté, co mu skončí mandát. Rozumnější než v české ústavě jsou též podmínky impeachmentu – je jím buď porušení základního zákona, porušení povinností vyplývajících z jeho funkce nebo spáchání úmyslného trestného činu (čl. 13). Impeachment bude formálně právně zahájen jen za podmínky, že k tomu vysloví souhlas dvě třetiny poslanců. Řízení proběhne před Ústavním soudem.

Silné postavení má premiér. Vyslovit mu lze nedůvěru jen současným zvolením premiéra nového (čl. 20). Ocenit je nutno výslovné upravení pravomocí dosluhující vlády (vlády v demisi) – čl. 22. Zajímavé je, že premiér vybírá guvernéra státní banky (čl. 41).

Totální proměnou prošel Ústavní soud (čl. 24). Nově získává pravomoc rozhodovat o ústavních stížnostech proti rozhodnutím obecných soudů. Naopak z jeho pravomocí mizí právo kohokoliv napadat ústavnost zákonů bez ohledu na to, zda se ho zákon nějak dotýká (actio popularis). V návaznosti na nedávnou novelu staré maďarské ústavy je i nadále omezena jeho pravomoc rozhodovat o daňových zákonech jen v návaznosti na porušení základních práv na život a lidskou důstojnost, ochranu osobních dat, svobody myšlení, svědomí a náboženství, nebo ve spojení s právy týkajícími se maďarského státního občanství. Upřímně řečeno na tomto omezení nevidím nic skandálního – vyjadřuje to podle mne premisu, že zejména v oblasti daňové musí být ústavní tribunál velmi zdrženlivý. Soudci budou i nadále voleni poslanci parlamentu, a to dvoutřetinovou většinou.

Co se týče justice, ústava požaduje účast laických přísedících na rozhodování, ovšem detaily případů, kde tomu má být, nechává na běžný zákon. Článek 28 zakotvuje jako ústavní princip přednost teleologického výkladu zákonů se zřetelem na ústavu. Zajímavé je, že detaily správy justice nechává ústava na organický zákon (čl. 25 odst. 7; čl. 25 odst. 5 sice předpokládá orgány soudcovské samosprávy, nehovoří však již o jejich kompetencích). Uvidíme tedy, jaký bude další osud maďarské nejvyšší rady soudnictví.

13 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

směs romantismu a konzervatismu 19. století ? Jaký je rozdíl mezi touto směsí a směsí romantismu a konzervatismu 21.století ?
Panebože, to že se někdo inspiruje v minulosti přeci neznamená, že je hloupý, ale že tu minulost přinejmenším zná a nehraje si na "moderního progresivistu", viz. Werichova úvaha o středověku.

Ústava samozřejmě nikoho nezachrání před změnou poměrů, takže není třeba její dopad přeceňovat. Daleko zajímavější je vědět, proč maďaři tuto vládu volili, protože něco podobného čeká i nás.

Roman Štyrch

Martin Pánek řekl(a)...

Proboha, proč jsme si nezasloužili odstavce? Tohle přelouskat mi dalo fakt zabrat.

Pochopil jsem správně, že Maďarům je zakázáno referendem vystoupit z EU a též jim je zakázáno tento zákaz referendem zrušit?

Tak už asi známe posledního člena rozpadající se EU... :)

Martin Pánek řekl(a)...

Aha, tak odstavce byly doplněny. Díky. :)

Kubo Mačák řekl(a)...

Mám pripomienku k otázke interrupcií, no asi bude vhodné uviesť k ďalšiemu i text ústav, na ktoré sa odvolávam.

Súčasná maďarská ústava, čl. 54 ods. 1:
In the Republic of Hungary every human being has the innate right to life and the dignity of man, and no one may be arbitrarily deprived of these rights.

Návrh maďarskej ústavy, čl. II:
Human dignity shall be inviolable. Everyone shall have the right to life and human dignity; the life of the foetus shall be protected from the moment of conception.

Írska ústava, čl. 40 ods. 3 podods. 3 al. 1:
The State acknowledges the right to life of the unborn and, with due regard to the equal right to life of the mother, guarantees in its laws to respect, and, as far as practicable, by its laws to defend and vindicate that right.

Nemecká ústava, čl. 2 ods. 2:
Every person shall have the right to life and physical integrity. Freedom of the person shall be inviolable. These rights may be interfered with only pursuant to a law.

Z anglického prekladu podľa mňa automaticky nevyplýva, že by sa ochrana plodu od momentu jeho počatia mala stať základným právom, ako tvrdíš. Je pravda, že oproti súčasnej verzii návrh novej ústavy výslovne hovorí o ochrane života plodu. No návrh hovorí iba o práve „každého“ na život; v ďalšej časti ustanovenia, kde spomína ochranu plodu, nehovorí o tom, že by sa mal plod stať subjektom práv, ako je tomu výslovne napríklad v írskej ústave. Rozhodnutie maďarského ústavného súdu (48/1998) ohľadom subjektivity plodu tak podľa mňa nestratí svoju výpovednú hodnotu ani po prijatí novej ústavy:

[T]he Constitution [does not] contain any provision concerning the legal subjectivity or the right to life of the foetus; it cannot be undoubtedly determined whether the terms “all men” or “everyone”, as the subjects of the right to life, include the foetus in addition to men born. (str. 8)

(Súd ďalej uviedol, že rozhodnutie o subjektivite plodu je v doméne zákonodarcu; ak sa ten k tejto otázke nevyjadrí ani vo vykonávacích predpisoch, nedá sa subjektivita automaticky odvodiť z textu ústavy.)

Prirodzene, tento výklad je iba jedným z možných: hoci text nemeckej ústavy o ochrane života pred narodením vôbec nehovoril, nemecký ústavný súd rozhodol o subjektivite plodu a prisúdil mu právo na život na základe argumentácie, že toto právo z definície musí patriť každému, „kto žije“, a teda aj živému plodu (BVerfGE 39, 1).

No i v situácii, že by sa plod považoval za subjekt práva na život, zostáva možnosť, že toto právo v prípade konfliktu s inými ústavne chránenými záujmami, bude musieť ustúpiť. Ako možné prostriedky pri tomto vyvažovaní môžu poslúžiť klasické právo na súkromie (napr. americká interpretácia), ľudská dôstojnosť (z pohľadu matky, chápaná ako záujem na ochrane autonómie matky, čiže napr. nemecká interpretácia), a samozrejme ochrana života matky (prakticky všade) – ako sa zdá, všetky z nich sú v návrhu maďarskej ústavy zakotvené.

O tom, či prevládne „absolutizujúce“ poňatie práva na život, tak podľa mňa i v podmienkach novej ústavy bude musieť rozhodnúť ústavný súd, ktorému ústavodarca „len“ spresnil mantinely takéhoto rozhodovania.

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Moc díky Kubo, asi to lze opravdu vyložit i jinak, souhlas.

K R. Štyrchovi: směs romantismu a konzervatismu 19. století v pojetí Maďarů může mít pro některé sousedy dost nepříjemnou pachuť. V tom je ta datace dost podstatná.

Anonymní řekl(a)...

k absolutizujúcemu princupu ochrany práva plodu - maďarský preklad.
text ústavy - parlamentná tlač T/2627 (http://www.orszaghaz.com/t2627-magyarorszag-alaptorvenye/), str. 6, čl. II, druhá veta:
"...a magzat életét a fogantatástol kezdve védelem illeti meg" - doslovný preklad: "...životu plodu od počatia ochrana prináleží"


Tibor Bacsó

Lada Vyhnánek řekl(a)...

Ten poslední překlad (komentář 9:21) se potácí někde napůl cesty mezi českým řešením, chránícím plod jako objektivní hodnotu a řešením irským. Už z toho "potácení se" však lze podle mě usuzovat, že ústavodárce explicitně plod subjektivním právem na život vybavit nechtěl.

Jinak ke Kubovi - je sice pravda, že ani přiznání subjektivního práva na život plodu nemusí mít za následek úplný zákaz interrupcí (Irsko, Německo).

Avšak výchozí pozice takového práva při balancování bude výrazně výhodnější, než by tomu bylo u "objektivní hodnoty", což konzistentně dodržují v Irsku (vyvážit toto právo tak lze jedině při ohrožení života matky - ačkoliv i to je podle irské judikatury vykládat různě).

Trošku mi mou domněnku kazí německý přístup Ten sice plodu na jedné straně přiznává právo na život i důstojnost, ale na straně druhé dovoluje toto právo vyvážit celou škálou "vážných důvodů", což mi přijde dost nekonzistentní (asi bych potřeboval znát pozadí německých rozhodnutí).

Anonymní řekl(a)...

mimochodom, este aj dnes sa na poslednu chvilu navrhovali pozmenovacie navrhy, ktovie ako to nakoniec dopadne ...
marius

Anonymní řekl(a)...

Nechápu, co má co sousedům vadit připomínky R-U. Byl to jeden z nejcivilizovanějších a moderních státních systémů v Evropě, který naopak proti romantismu některých "národů" pragmaticky bojoval.
A i kdyby, jde o ústavu Maďarska a ne Slovenska anebo Rumusnka

Štyrch

Jan Š. řekl(a)...

Verfassungsblog: Hungary's New Constitution - Why We Worry

Martin řekl(a)...

Dotaz na Z.K.:
Upřímně řečeno na tomto omezení nevidím nic skandálního – vyjadřuje to podle mne premisu, že zejména v oblasti daňové musí být ústavní tribunál velmi zdrženlivý.

Proč to? Tím myslíte, že v otázkách daní by měla mít vláda a parlament mnohem větší volnost, a to i na úkor Ústavy? Já jsem spíše opačného názoru.

Rudo Leška řekl(a)...

Mňa znepokojuje konštitucionálizácia vlastnej agendy Fidészu, napr. zmienka o forinte ako národnej mene, nepriamy zákaz manželských zväzkov homosexuálov a pod. O dráždení susedov ani nemá zmysel hovoriť, ale každopádne by som si Uhorsko nepredstavoval ako "najvicilizovanejší moderný štátny systém". Treba asi pripomenúť, že od Vyrovnania sa v Uhorsku stupňovala systematická maďarizácia, a to veru nie civilizovanou cestou. Od zákazu Matice slovenskej a zatvorenia slovenských gymnázií, k Apponyiho zákonom (1907, eliminácia slovenčiny aj zo základných škôl na čisto slovenských územiach), k systematickej perzekúcii a väzneniu slovenských politikov, násilnému presídľovaniu a pod. Nedá sa to ani trochu porovnať so situáciou v Predlitavsku.

Späť k ústave - myslím, že je treba pozerať sa dopredu a "Národné vyznanie viery" je skutočne anachronické. Ak to má byť ešte aj záväzné výkladové pravidlo, tým horšie. Netreba samozrejme zakrývať, že preambula slovenskej ústavy tiež nie je žiarivý príklad "pozerania sa vpred". Mám k nej v podstate podobné výhrady.

Jan řekl(a)...

Jedno technické doplnění k organickým zákonům. Neschvalují se jako novelizace Ústavy (2/3 všech poslanců), ale 2/3 přítomných. (Viz čl. S odst. 4 Ústavy.)

Zdraví,

J. Kudrna