středa 14. dubna 2010

Jak je důležité míti přilbu

Jakkoliv se to zatím podle počasí příliš nezdá, brzy začne cyklistická sezóna. Čeští cyklisté se od zahraničních liší mj. tím, že téměř všichni jezdí v cyklistických dresech a ochranných přilbách. Zatímco v Německu nebo Holandsku jezdí na kole manažeři v obleku i studenti na přednášky, cizinci se zdá, že v Česku jezdí na kole jenom sportovci. Nedávným rozsudkem k tomuto zajímavému aspektu české cyklistiky přidal své též český Nejvyšší soud. Podle NS totiž nepoužití ochranné přilby cyklistou starším 18 let je porušením prevenční povinnosti podle § 415 OZ. Proto může v rozsahu, v němž se toto nepoužití podílelo na vzniku (zvětšení) škody utrpěné cyklistou při dopravní nehodě, zakládat jeho spoluzavinění na vzniku škody ve smyslu § 441 OZ.

Rozsudek NS ze dne 22. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2258/2008, zatím není dostupný, což souvisí s již níže diskutovaným náběhem na novou internetovou publikaci judikatury NS. Proto shrnu z rozhodnutí dostupná fakta kauzy i argumentaci NS poněkud obšírněji.

V této kauze se žalobce po žalované pojišťovně domáhal plnění náhrady škody na zdraví (ztížení společenského uplatnění), způsobené mu následkem dopravní nehody, při které dne 10. 6. 2004 řidič osobního automobilu srazil žalobce jedoucího na kole. V dané věci bylo nesporné, že nehodu zavinil řidič motorového vozidla, který při odbočování nedal přednost a srazil protijedoucího cyklistu. Jakkoliv se z rozhodnutí nedozvíme, co přesně se cyklistovi stalo, muselo jít o zranění velmi vážné, což se zrcadlí též v diskutovaných částkách. Obvodní soud pro Prahu 1 totiž výši náhrady za ztížení společenského uplatnění (ZSU) určil podle znaleckého posudku a zvýšil stanovené odškodnění podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 440/2001 Sb. na šestinásobek, tedy na 9 514 800 Kč, jako adekvátní náhradu za ZSU. Žalobce neměl na hlavě ochrannou přilbu, čímž argumentovala žalovaná pojišťovna. Soud nicméně odmítl spoluzavinění žalobce podle § 441 OZ, jelikož z jeho strany nedošlo k porušení právního předpisu (žádný právní předpis nošení přileb cyklistům starším 15 let neukládá) a počínal si tak, jak považoval za dostačující při svých zkušenostech s jízdou na kole.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 5. 3. 2008 rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobci přiznal o 10 % méně. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobce porušil svou prevenční povinnost podle § 415 OZ, jelikož musel na základě svých dlouholetých zkušeností vědět, že použitím ochranné cyklistické helmy lze předejít vážným následkům v případě dopravní nehody, tudíž ve smyslu § 441 OZ dovodil, že žalobce spoluzavinil škodu, která mu vznikla, a podle § 136 OSŘ určil míru spoluzavinění poměrem 10 %. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v otázce zvýšení odškodnění.

Žalobce v dovolání nesouhlasil se závěrem odvolacího soudu v otázce spoluzavinění. Odkazoval na ustálenou judikaturu a odbornou literaturu, podle níž aplikace § 415 OZ je možná jen tehdy, když neexistuje právní úprava konkrétního jednání. Jelikož povinnost cyklisty mít přilbu podle zákona č. 361/2000 Sb. platí pouze pro osoby mladší 18 let, žalobce se domnívá, že z jeho strany nedošlo k porušení žádné právní povinnosti. Zdůrazňuje, že v trestním řízení byl jednoznačným iniciátorem nehody řidič automobilu, který při odbočování nedal žalobci přednost a narazil do něj.

Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu v otázce spoluzavinění žalobce potvrdil (viz § 441 OZ, podle něhož byla-li škoda způsobena také zaviněním poškozeného, nese škodu poměrně; byla-li škoda způsobena výlučně jeho zaviněním, nese ji sám).

V dané věci šlo o posouzení, zda nepoužití ochranné přilby cyklistou starším 15 let je porušením prevenční povinnosti podle § 415 OZ a okolností zakládající jeho spoluzavinění na vzniku škody ve smyslu § 441 OZ.

Podle § 415 OZ je každý povinen si počínat tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí. Toto ustanovení tedy ukládá každému povinnost jednat tak, aby vzhledem ke všem okolnostem nezavdal příčinu ke vzniku škody na zdraví, na majetku a jiných hodnotách. Avšak aplikace § 415 OZ přichází v úvahu jen tehdy, neexistuje-li právní úprava vztahující se na jednání, jehož protiprávnost se posuzuje, což v daném případě znamená posouzení jízdy na kole bez ochranné přilby. (Srov. Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I, Komentář, 1. vydání, Praha: C.H.Beck, 2008, s. 1049; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2002, sp. zn. 25 Cdo 1427/2001, uveřejněné v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, sv. 17, pod C 1212).

Podle § 58 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění účinném do 31. 12. 2001, tedy v době, kdy vznikla žalobci škoda na zdraví (dále jen zákon o silničním provozu), cyklista mladší 15 let je povinen za jízdy použít ochrannou přilbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě.

Existence právního předpisu (zákona č. 361/2000 Sb.), který přímo upravuje povinnost cyklisty mladšího 15 let používat ochrannou přilbu, však nevylučuje aplikaci § 415 OZ na projednávaný případ. Na věc je totiž nutno nahlížet tak, že osobám mladším 15 let zákon ukládá použití ochranné přilby bezpodmínečně, aby byly v každé situaci chráněny, zatímco u osob starších ponechává na jejich uvážení a zodpovědnosti, kdy je potřebné přilbu použít a kdy nikoli. Ve vztahu k osobám mladším 15 let tedy konkrétní právní úprava existuje, a proto by použití § 415 obč. zák. v jejich případě nepřicházelo v úvahu, zatímco nošení ochranné přilby osobou starší 15 let výslovně upraveno není, a proto § 415 obč. zák. uplatnit lze. Je přitom nepochybné, že použití ochranné přilby cyklistou v silničním provozu je žádoucím a způsobilým prostředkem odvrácení, či alespoň zmírnění následků škody na zdraví v případě dopravní nehody, jak správně konstatoval odvolací soud.

Dovolací soud tedy uzavřel, že nepoužití ochranné přilby cyklistou starším 15 let je porušením prevenční povinnosti podle § 415 OZ a může v rozsahu, v němž se podílelo na vzniku (zvětšení) škody utrpěné cyklistou při dopravní nehodě, zakládat jeho spoluzavinění na vzniku škody ve smyslu § 441 OZ.
[…]

Komentované rozhodnutí je klasickou ukázkou složitého případu aplikace práva. Ustanovení § 415 je totiž formulováno způsobem, který ve většině reálných případů vylučuje nekontroverzní závěry o povinnostech spojených s všeobecnou prevenční povinností. Toto ustanovení vychází z toho, že vedle zákonných povinností spojených se zákazem někomu škodit lze předpokládat též řadu dalších povinností, které zakazují někomu škodit. Tyto povinnosti nemají základ v konkrétním textu právního předpisu, ale vycházejí z všeobecných předpokladů náležité opatrnosti, které lze požadovat po běžné osobě v určitém typu lidského chování. Velmi hezky toto pravidlo vystihnul obecný zákoník občanský, který hovořil o domněnce, že každý, kdo má užívání rozumu, je schopen takového stupně píle a pozornosti, jakého může býti použito při obyčejných schopnostech (§ 1297 OZO). Určování významu § 415 je kontextuální, vychází z reálného lidského života a z reálných mezilidských interakcí. V jistém smyslu je dáno normativní sílou fakticity (G. Jellinek). Jak si všímá K. Eliáš ve svém Velkém akademickém komentáři (Linde 2008, s. 777-779), poměrně široká koncepce § 415 je v rozporu se soudobými trendy. Např. Principy evropského deliktního práva rozlišují vznik povinnosti „jednat za účelem ochrany ostatních před škodou“ (1) jestliže tak stanoví zákon nebo (2) jestliže jednající vytváří nebo kontroluje nebezpečnou situaci nebo (3) když existuje zvláštní vztah mezi stranami nebo (4) pokud závažnost újmy na jedné straně a jednoduché odvrácení škody na druhé straně vybízí k takové povinnosti. Všimněme si jen, že bod (4) do jisté míry odráží slavný test, který vytvořil soudce Learned Hand, podle něhož odpovědnost má škůdce tehdy, pokud náklady na prevenci nepřesáhnou součin výše hrozící škody a pravděpodobnosti jejího vzniku. V každém případě cit. ustanovení Principů se zde neuplatní, protože směřuje k ochraně jiného. Spoluzavinění Principy neupravují v detailech vůbec.

Otázka, zda tu má být obecná povinnost nosit ochranné přilby, přitom byla předmětem poměrně detailní diskuse v Poslanecké sněmovně. Argumentováno bylo mj. tím, že pokud by se takováto povinnost vytvořila, postihlo by to nejen „městské“ cyklisty, ale i cyklisty „venkovské“. Poslanci poměrně expresivně líčili představy venkovských babiček, které jsou nuceny jezdit v ochranných přilbách („…požadavek, aby cyklisté nosili ochranné přilby, je nesmyslný. Neboť představa, že babička jedoucí na kole na mši, má přilbu, se vymyká zdravému rozumu.“ – HN 7.7.2004). To vedlo ke kompromisu, podle něhož se tato povinnost vztahuje jen na osoby mladší 18 (původně 15) let.

Nejvyšší soud po šesti letech nicméně vytvořil „slabší“ povinnost nošení přilby, jejíž porušení nemá veřejnoprávní dopady (nejde o porušení zákona o silničním provozu), ale má dopady soukromoprávní – jde o porušení obecné prevenční povinnosti, kdy cyklista zraněný na hlavě závažnost svého zranění spoluzavinil. Docela by mne zajímalo, jak by se NS postavil k situaci, kdy příště motorista srazí onu „babičku jedoucí na mši“, o které hovořili poslanci.

Rozhodnutí NS je kontextuální ve vztahu k reáliím české cyklistiky. Když jsem tuto kauzu diskutoval se zahraničními studenty na PF UK, Francouzi, Nizozemci či Španělé jen nechápavě vrtěli hlavou. V tamních zemích je totiž nošení přilby záležitostí několika málo sportovců či cyklistů, kteří provozují rizikové sporty. Nikoho by tam asi nenapadlo vůbec hovořit o tom, že cyklista své zranění „spoluzavinil“. Francouzská studentka mi přímo řekla, že si takovéto rozhodnutí ve Francii naprosto neumí představit, protože by bylo v rozporu se základními zásadami francouzského práva (ordre public). V Česku, kde je jízda na bicyklu životu nebezpečná, a kde pod koly auta zahynul i předseda neziskového sdružení Auto*Mat Jan Bouchal, je však situace zjevně odlišná.

PS: podstatně horší však je, pokud je § 415 OZ dokonce základem trestní odpovědnosti. Viz např. usnesení 6 Tdo 513/2007.

32 komentářů:

Martin Bílý řekl(a)...

Velice často se účastním historických turnajů. Mít přilbu je dost zásadní, protože hrozí těžké zranění. Stejně tak nosí přilbu někteří lyžaři, ačkoliv nemusejí. Protože to, že přilba zvyšuje ochranu hlavy, je tisíciletími prověřený fakt. Všichni to vědí. Každý má těch pár stovek na cyklistickou přilbu.

Jenže.

Škoda 120 není bezpečné auto. Někdy se říká, že to je rakev na kolečkách. Podle stejného klíče je ježdění ve 120 porušením prevenční povinnosti, neboť každý přece ví, že toto auto ve střetu s moderními silnými vozy nemá možnost obstát.

A co teprve ježdění na motorce...zkrátka s bezpečností přilby se souhlasit dá, ale argument jako takový mi nepřijde dotažený - kde je tedy hranice toho, co nad rámec předpisů musí člověk udělat k odvracení hypotetické škody?

Tomáš Pecina řekl(a)...

Díky ZK za podnětný judikát!

Kombinace obecné prevence se spoluzaviněním poškozeného je vražedný mix, který ze společnosti práva dělá společnost zámků a petlic.

Je to zjevně zásada, která jde in favorem toho, kdo jedná protiprávně, a umím si představit naprosto absurdní příklady aplikace: vykradli mi byt, ale protože jsem neměl bezpečnostní dveře, nemám právo na plnou náhradu škody; čtrnáctileté dítě se zranilo při autonehodě, ale protože sedělo na přední sedačce a nikoli na zadní, dostane jen sníženou náhradu, přestože v tomto věku už smí sedět vpředu; (praktický případ, který se momentálně soudí u OS-KV) pronajímatel terorisoval nájemce s cílem vystěhovat a mj. způsobil, že jim zplesnivělo veškeré bytové zařízení, ale protože se nevystěhovali dobrovolně a trvali na tom, že mají podle rozsudku dostat náhradní byt, spoluzavinili škodu a jejich náhrada bude snížena; parašutista se zabil vinou vady padáku při seskoku, ale pozůstalí nedostanou plnou náhradu, protože tak nebezpečnou činnost přece normální lidé neprovozují, atd. atd. atd.

Rád bych věřil, že ještě zasáhne Ústavní soud a tento nebezpečný modní výstřelek obecným soudům zatrhne.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Milá paní, povinnost nosit přilbu mají ve vedlejším okrsku, tam mají nebezpečné řidiče. U nás máte povinnost nosit pepřák, tady se znásilňuje.

Anonymní řekl(a)...

Pane Sobku, nemáte nějakou přednášku v Praze. Po několika vašich komentářích a fotce začínám mít nezdolnou touhu vás spatřit osobně.


Jindřích Salivar

Anonymní řekl(a)...

ad NS"je použití ochranné přilby cyklistou v silničním provozu je žádoucím a způsobilým prostředkem odvrácení, či alespoň zmírnění následků škody na zdraví v případě dopravní nehody, jak správně konstatoval odvolací soud."

Jasně, že je to žádoucí, ale jde o to, že zákon to cyklistům nenařizuje. Proč pak nemít na kole 100 žárovek z vánočního stromečku, nebo po všech stranách polystyrenové obložení. VHOandsku se jezdí do práce také bez helmy a žádnej soud by si tam podobná doporučení nedovolil. Udělit povinnost lze pouze zákonem a toto rozhodnutí dělá z doporučení quasipovinnost, proto je zcela nezákonné.



Petr Karavan

Michal Ryška řekl(a)...

Obecná prevenční povinnost není zase tak všemocná - nastupuje pouze tehdy, nelze-li konkrétní povinnost dovodit ze speciálního ustanovení. Zde povinnost podle lex specialis v právním řádu jednoznačně existuje a týká se pouze osob mladších 15 let. Rozšíření adresátů této speciální povinnosti pomocí povinnosti obecné je podle mého v rozporu s čl. 2 odst. 3 Listiny. Souhlasím proto s prvostupňovým rozsudkem.

Michal Ryška řekl(a)...

Zajímavá může být i otázka prokázání kauzality mezi absencí helmy a vzniklou škodou, tj. zda by škodě na zdraví šlo (alespo%n v určité části) helmou na hlavě cyklisty skutečně jednoznačně předejít. Viz třeba 25 Cdo 371/2007 ze 17.6.2009:

"(Spolu)odpovědnost poškozeného podle ustanovení § 441 obč. zák. je dána, jestliže jeho jednání bylo v příčinné souvislosti se vznikem škody, tj. vznikla-li škoda též následkem úkonu poškozeného. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na vzniku škody, o jejíž odškodnění jde."

Anonymní řekl(a)...

Z ustanovení § 441 OZ mi vyplývá možnost aplikace pouze v případě, kdy zavinění poškozeného bylo samotnou příčinou vzniku škody. Nicméně přilba neslouží k tomu, že zamezí pádu na hlavu, leč pouze zmírní následky pádu (ve zmiňovaném případě by k pádu na hlavu stejně došlo, avšak následky mohly být menší, např. povrchové poranění apod.). To už se ale nebavíme o vzniku škody, leč o rozsahu škody. A o rozsahu škody ustanovení 441 OZ nepojednává.

Ondřej Lichnovský

Anonymní řekl(a)...

Je to nesmmyslné rozhodnutí. Zde nešlo o nějaké opomenutí, protože zákonná povinnost nosit helmu zde není. Analogie mladšími ročníky je zcela zcestná. Děti prostě jezdí na koleje jinak (zbrkle) než dospělí a proto mají helmy nebo musí mít doprovod. Jejich lebka je tenčí a pravděpodobnost nehody vyšší.

Druhá věc je absence základní právní logiky. Spoluvina při škodě v opomenutí nošeení helmy by mohla přiházet v úvahu jednom, kdyby nehodu způsobilo to, že řidič helmu čekal.:-)

Třetí věci je absolutní nepředvídatelnost práva v případě této kauzy a definování - jak už někdo uvedl - další a mimozákonné povinosti.

Je to zcela nepřípustný výklad a měl by být navržen na "debilitu roku", protože narozdíl od jiných kauz tato spadá na hodně lidí.

Michal Datel

Tomáš Pecina řekl(a)...

Zprávu o postu dala do zpravodajství i ČTK.

Jen mi připadá úplně irelevantní spojovat toto rozhodnutí s judikátem o spoluzavinění toho, kdo usedne do auta s opilým řidičem (za což zřejmě nemůže ČTK, ale mluvčí NS Knötig). To je míchání nikoli jablek s hruškami, ale přímo borůvek s melouny.

Anonymní řekl(a)...

Souhlas s Ondřejem Lichnovským. Bohužel u mnoha kolegů nelze se schopností rozlišit pojem vznik a rozsah škody počítat. Jde o tak základní výkladou chybu, že až člověka zamrazí.

Jiří Kubík

Petr Peřina řekl(a)...

Nejsi cyklista, ale jen chodec? Nevadí. Chystáš-li se vkročit na vozovku, pořiď si přilbu (raději celé brnění)!

Anonymní řekl(a)...

Uvedený názor Nejvyššího soudu ve sporu s judikaturou uznávanou Evropským soudem pro lidská práva. Kde jako čítankový příklad - v Británii pán nazve sousedovu manželku kurvou, manžel udeří protistranu do ramene, je však udeřen do oka. Snížení manželovy materiální škody (byť na konfliktu nesporně vědomě účasten) vyloučeno. Viz. A savage blow,Ius Commune Casbooks - Tort Law, pp. 352/17.

Michal Ryška řekl(a)...

Souhlasím s Tomášem Pecinou, že je nešťastné spojovat toto rozhodnutí s rozhodnutím o odpovědnosti spolujezdce opilého řidiče. Mediálně vytvářený "podobný duch" zde není ani náhodou - 25 Cdo 2451/2007 ze dne 30. 9. 2009:

Riziko dopravní nehody při řízení vozu podnapilou osobou při zhoršené sjízdnosti je natolik vysoké, že přístup usmrceného spolujezdce, který se rozhodl za takových podmínek jízdu absolvovat, nelze hodnotit jinak než jako krajně riskantní. I když samozřejmě bez hrubého porušení právních povinností řidičem by ke škodnému následku nedošlo, zásadní podcenění nebezpečnosti situace poškozeným se zde rovněž přímo a významnou měrou podílelo na tom, že vedle havárie vozu samotného došlo i k poranění spolujezdce a ke ztrátě jeho života. Poškozený tím, že vědomě podstoupil jízdu vozidlem, které řídila osoba, o níž věděl, že její řidičské schopnosti jsou ovlivněny požitím alkoholu, podstatně přispěl ke vzniku škodlivého následku. Je tedy zřejmé, že podíl poškozeného právě na této újmě je vyšší než jen 20% a limitně se může blížit až jedné polovině.

Anonymní řekl(a)...

Nevím, nakolik mohli mít Španělé nějaké poznatky o cyklistice. Při svém ročním pobytu na Iberském poloostrově jsem mnoho cyklistů - mimo sportovní - neviděl a pokud ano, tak to byli většinou cizinci. V Beneluxu mě zase docela překvapilo, že i páni v oblecích jeli na kole s přilbou (ale tam jsem tak dlouho nepobýval. Mám za to, že u nás je kolo celkem běžným dopravním prostředkem (mým rodným městem se po třetí hodině odpolední pro hustotu cyklistů jedoucích z okolních továren nedá ani projet).

Nicméně, domnívám se, že rozhodnutí Nejvyššího soudu zde není zcela zcestné. Jde přeci o to, aby v konrétním, individálním případě bylo posouzeno, zda nepoužití přilby při jízdě na kole nebylo zanedbáním obecně předpokládané opatrnosti. Mediální kampaně o užitečnosti používání cyklistickcýh přileb jsou běžné a velmi výrazné (narozdíl od potřeby užívání brnění či neježdění automobilem Škoda 120).

Je tu navíc otázka, zda spoluzavinění, a tedy i spoluúčast na škodě vyžaduje porušení povinnosti (viz Švestka, J., Spáčil, J., Škárová, M., Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník I. 2. vydání, str. 1277).

Znovu ale podotýkám, že je třeba postupovat případ od případu, kazuisticky.


Jan Kolba

Michal Ryška řekl(a)...

Ad Jan Kolba:

1) Rozhodnutí je ale přece na PORUŠENÍ POVINNOSTI poškozeného založeno. Obecná prevenční povinnost je jistě dobrá a nezbytná věc, bez které by vše muselo být upraveno zcela kazuisticky. Zde ale speciální úprava existuje a explicitně zakotvuje povinnost (v posuzovaném cyklistům do 15 let, de lege lata do 18 let). V rozporu s vymezením adresátů speciální povinnosti však dochází (s využitím obecné povinnosti) k jejímu rozšíření na ty, kteří ji podle lex specialis nemají. V takové konstrukci spočívá nejen popření vztahu obecného a zvláštního, ale především možné porušení čl. 2 odst. 3 Listiny.

2) S nutností individuálního posouzení je třeba souhlasit. Množství úrazů na kole s absencí helmy vůbec nemůže souviset, půjde v zásadě jen o úrazy v oblasti hlavy a i tam by kauzalita zranění s absencí helmy měla být vždy prokázána.

Anonymní řekl(a)...

Díky za zajímavý komentář.
S ohledem na skutečnost, že judikát zatím není dostupný, pokusím se obrátit se svými otázkami přímo na autora článku, nevím, zda je možné na ně odpovědět, ale zkusím to.
1. Zajímalo by mě, z jakých studií NS vycházel při úvaze, že nošení cyklistické helmy může zásadním způsobem snížit riziko vzniku škody na zdraví cyklisty či zmírnit její rozsah. Vím, že v souvislosti se zavedením zákonné povinnosti nošení helmy se vedly vášnivé diskuse, do jaké míry je s ohledem na typická "cyklistická zranění" hlavy nošení helmy skutečně přínosné a plní preventivní účel.
2. Zajímalo by mě také, jakým způsobem soud hodnotil, jak se v daném případě absence helmy na hlavě cyklisty podílela na vzniklé škodě na zdraví. Předpokládám, že se jednalo o nějaký posudek, který řekl, újma na zdraví je taková a pokud by cyklista byl býval měl helmu byla by taková méně něco. S tímto konkrétním posuzování míry mi příliš nerezonuje paušální 10% snížení. Na druhou stranu si nedovedu představit, že by se soud konkrétním podílem nepřítomnosti helmy na rozsahu škody nezabýval.
3. Do třetice by mě zajímalo, zda se dá z argumentace soudu dovodit, že bychom se v brzké době mohli podobných judikátů dočkat také například vůči řidičům motorových vozidel (konkrétně automobilů), neboť i v jejich případě existují ochranné prostředky hlavy (viz řidiči při závodech ralye či formule 1), které mohou zásadním způsobem zmírnit škody na zdraví řidičů v případě automobilových nehod.

Děkuji za odpověď, bude-li.

I přesto, že neznám přesné znění rozsudku, musím říci, že na mě rozhodnutí působí silně proticyklisticky, resp. diskriminačně vůči určité skupině osob. Cyklista stejně jako jakýkoli jiný účastník silničního provozu má právo předpokládat, že se ostatní účastníci se budou chovat v souladu s obecně závaznými předpisy. Pokud tak tito ostatní účastníci nečiní (a, v tomto případě, cyklista se na porušení povinnosti nijak nepodílí, ani vzniku škody nemohl předejít, např. tím, že by dokázal zabrzdit dřív než do něj auto narazí, jiným způsem by se vyhnul atd.) měli by následky nést oni, nikoli postižený (v tomto případě cyklista). Ostatně i chodci by mohli nosit helmu v případě, že vědí, že půjdou přes přechod, a tedy budou vystaveni zvýšenému riziku srážky s automobilem.

Marek Souček

Zdeněk Kühn řekl(a)...

Ad M. Souček: Obávám se, že více než co jsem přetiskl do postu, k této otázce v odůvodnění nenajdete. Takže redukci počtu zranění na hlavě díky přilbě asi bere NS jako notorietu, dokazování ohledně konkrétního podílu na zranění v tomto případě asi proběhlo u nižšího stupně (zde připomínám, že NS jen potvrdil názor odvolacího soudu). Musím říci, že na takto zásadní judikát je to hodně slabé.

Ad Jan Kolba: Vaše úvaha jde mimo judikát. Aby bylo možno uvažovat o tom, že bude NS rozhodovat ad hoc (podle okolností), muselo by tam být podstatně více ke konkrétům oné kauzy. Takto vůbec netušíme, na jaké silnici se ta nehoda stala, kdy, za jakéoho počasí, v jaké hustotě provozu, jak starý byl cyklista, atd. NS zcela jasně formuluje svou právní myšlenku obecně, nezávisle na konkrétech případu, která v judikátu vůbec nejsou (klidně je možné, že žalobcem mohl být důchodce jedoucí z nákupu pět set metrů od jeho domu stejně jako závodní cyklista objíždějící republiku). Úvahy o tom, že tento judikát nikoho neváže, a že se bude rozhodovat dle okolností, proto neobstojí, protože v judikátu žádné okolnosti nejsou. Jinými slovy, příštím zákonným soudcem k přehodnocení závěru, že bez přilby si zranění způsobené řidičem automobilu spoluzaviníme sami, bude velký senát NS (malý senát už opačně rozhodnout nemůže, protože se nemůže vymezit proti okolnostem kauzy, které tam chybí).

Anonymní řekl(a)...

Ad Michal Ryška a Zdeněk Kühn:

Souhlasím se vším, co bylo napsáno. Chtěl jsem jen přidat tento prvek do diskuse s tím, že s odůvodněním rozhodnutí ani s jeho obecností se nezotožňuji. Každopádně jde o velmi zajímavou problematiku, která by stála za větší rozvedení.

Hezký večer. Jan Kolba

Martin Švárny řekl(a)...

Zobenění: Nosit či nenosit (přilbu) ?

Bohužel nikdo z nás nezná konkrétní informace případu, nicméně právě na nich (ač se to nezdá) zde velmi záleží.

Až na extrémech je totiž evidentní, kdo má povinnost dle §415 a kdo ne.

Babička šlapající na mši, která již 50 let z kola nespadla, naplňuje §415 i bez přilby - ona si totiž opravdu počíná tak, aby v žádném případě ke škodě nedošlo.
Naproti tomu sportovec na horském kole jedoucí průměrně 5 x rychleji než babička se s rizikem a nebezpečím setká každou druhou jízdu.
Pohybuje-li se tedy po komunikaci 40km/hod nekončí jeho povinnosti dané §415 "jen" dodžením předpisů, ale i přiměřených dalších opatření (zvýšená pozornost a soustředění, ochranné pomůcky).

To do jaké míry je ovšem výše uvedený závěr platný a hlavně do jaké míry se vztahuje na následnou spoluodpovědnost za škodu soud vyjádřil sám - 10%. Není to tedy až tak horké...

Martin Bílý řekl(a)...

To je ale navíc jiný případ - nejde ani tak o to, že z toho kola spadne sám, ale že ho sundá řidič auta, co se chová protiprávně. Je to jako říct, že tím, že jsem si nechal notebook v autě, porušil jsem povinnost předcházet škodě, protože mi ho někdo ukradl. A všichni přece ví, že se věci v autě nemají nechávat. Jenže to, že jsem byl neopatrný, nesnižuje odpovědnnost zloděje za protiprávní jednání (a např. za bezdůvodko).

Jan Vučka řekl(a)...

K rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 6 Tdo 513/2007: to je fakt síla!
Co když do vozovky vběhne moje dítě? Také jsem z nedbalosti zavinil zranění motoristy?

Jan Vučka řekl(a)...

K rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 6 Tdo 513/2007 podruhé:
Zde je zajímavý problém tresněprávní praxe, ke kterému bych se někdy rád vyjádřil obšírněji, ale bohužel nemám dostatek materiálu. Jak je to s odpovědností za zranění způsobené (domácím) zvířetem?
Odvážím se tvrzení, že držet psa celý život na vodítku a s náhubkem je jiná forma týrání. Tedy kdo si pořídí psa, MUSÍ jej občas nechat volně proběhnout. Minimálně někde v domě, na dvorku a podobně. Do jaké míry je majitel odpovědný za útok takového zvířete puštěného na volno?
Tradiční názor je jednoduchý: jeho pes někoho pokousal, tak z nedbalosti ublížil na zdraví. Ale problém je složitější. Jak jsem uvedl výše, občas musíte dát zvířeti volnost, není to stroj. A zvířeti do hlavy nevidíte, takže pes, který nikdy na nikoho nezaútočil, může někdy napadnout i člena rodiny, kterého zná (ostatně lidé jsou taky někdy napruzení a pohádají se). Jak může majitel odpovídat za něco, co nešlo rozumně předvídat?

Jan Vučka řekl(a)...

K rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 6 Tdo 513/2007 podruhé(pokračování):
Zvláštní mi přijde, že u zvířat chovaných na venkově tento problém není. Pokud se správně pamatuji, v novinách proběhl případ krmiče smrtelně napadeného v oboře jelenem a nikdo o trestním stíhání nehovořil!
Mám silné podezření, že je zde jistá dvoukolejnost v uvažování OČTŘ: zvířata chovaná na venkově se pokládají za nebezpečná a la vis maior a majitel za napadení neodpovídá, zatímco pes chovaný ve městě má být bezpečný a pokud někoho napadne, tak za to určitě může majitel, protože něco zanedbal. To je ovšem hloupost!

Jan Vučka řekl(a)...

K rozhodnutí NS ČR ve věci sp. zn. 6 Tdo 513/2007 podruhé(pokračování):
Některým pracovníkům OČTŘ by dle mého názoru prospělo trochu pokory. Svět je prostě nebezpečné a do jisté míry nepředvídatelné místo, větru ani dešti neporučíte a občas prostě do člověka udeří blesk nebo se mu stane něco jiného, aniž by za to někdo mohl.
Pokud byl pes zvyklý běhat venku na volno a pět let nikoho nekousl, tak IMHO majitel nemohl rozumně předvídat, že se jednoho dne zblázní a těžce pokousá dítě. Za to může hra osudu a nikoli majitel, že měl povinnost mít psa 24 hodin denně na vodítku a s košíkem.

Jan Vučka řekl(a)...

Ad zranění od zvířat: tento problém by stálo za to někde rozebrat podrobně a shromáždit co nejvíce případů z republiky, aby se ověřilo, zda tato dvoukolejnost je či není. Zatím jde jen o mé tušení, nic víc.

Anonymní řekl(a)...

Mohu tedy, laicky, tenhle judikát chápat tak, že když mi ukradnou auto tak mi pojišťovna může zkrátit výplatu, protože jsem neměl nainstalovaný zámek řadící páky, který, jak známo, snižuje možnost krádeže?

JBurian

Anonymní řekl(a)...

Co se týče odpovědnosti za chování zvířete, tak pokud vím, NS uplatňuje přístup v podstatě objektivní odpovědnosti za cokoliv, co zvíře učiní. V jednom judikátu NS - pokud si dobře vzpomínám - určil majitele psa odpovědným za škodu na autě, pod něž vběhnul pes (pes se podhrabal po plotem, vyrazil na výlet a vběhnul pod auto).
Někdy ale snahu určit vždy odpovědnou osobu za jakékoliv neštěstí považuji za přehnanou - NS pokud vím v případě uklouznutí jedné dámy na účelové komunikaci (cestička v parku, tedy nikoliv místní komunikace) určil obec, které pozemek patřil, za odpovědnou k náhradě škody zhruba z důvodu, že paní měla očekávání, že cestička bude uklizená, a město mělo předvídat, že na cestičce lze uklouznout a mělo ji uklidit. To už mi přijde přehnané - pokud v lese zakopnu o kořen, bude mi někdo platit náhradu na léčení zlomené nohy proto, že tam kořen neměl být nebo měl být uklizen?
Podobně je tomu s chodníky - zákonodárce se původně obával toho, aby rovnou do zákona napsal, že má někdo chodník uklízet, tak na to šel oklikou, resp. cestou stanovení odpovědnosti za škodu způsobenou v důsledku neschůdnosti chodníku (na druhé straně i z té přímé povinnosti uklízet by zas šla naopak dovodit odpovědnost za škody vzniklé v důsledku nesplnění této povinnosti) - ovšem když uklouznu o kousek vedle, odpovědný nikdo není. Někteří pak upadnou cestou z hospody a tvrdí, že uklouzli před radnicí apod. Myslím, že řešit odpovědnost za to, že někdo uklouzne, vůbec není na místě. Vzpomínám si na jeden případ, kdy paní šla po čerstvé ledovce namrzající na kostky chodníku, upadla jednou, šla dál po ledovce, upadla podruhé, šla dál, potřetí, šla dál, až po čtvrtém pádu změnila taktiku (místo aby šla rovnou o 30 cm vedle po sněhu - zkrátka "měla právo" jít po chodníku bez upadnutí, tak šla, i kdyby se měla zabít - pak žádala odškodné po městě...).
U chodníků je navíc zajímavé, že dlouho nebylo jisté, a min. na úrovni NS tato jistota chybí nadále, kdo je vlastníkem chodníku - zda ex lege určený vlastník pozemní komunikace dle zákona č. 13/1997 Sb., nebo zda vlastník pozemku, na němž chodník leží s tím, že chodník není ve smyslu OZ samostatnou věcí nebo dokonce zda není odpovědný zhotovitel chodníku (podrobněji k tomu problému viz článek Davida Slováčka z kanc. VOP zde: http://moderniobec.ihned.cz/c1-33857640-je-pozemni-komunikace-soucasti-pozemku, stanovisko SMO ČR zde: http://www.smocr.cz/cinnost/doprava/kdo-je-vlastnikem-chodniku-a-jak-dal-po-chodnikove-novele.aspx a konečně opět článek p. Slováčka k celkem nedávnému judikátu NSS zde: http://moderniobec.ihned.cz/c1-39297320-komunikace-jako-soucast-pozemku-konecne-jasna-odpoved).
Jinak souhlasím s názorem, že život není bezpečný a nerad bych se dočkal rozmachu "slip-and-fall" kauz či odškodňování za horké kafe nebo za absenci návodu k mikrovlnce, v němž by bylo zakázáno sušit kočku v mikrovlnce.
Jan Potměšil

Zdeněk Kühn řekl(a)...

K aplikaci § 415 OZ podle mne patří uvážlivost. Podle logiky NS když šlápnu do psího lejna, tak jakkoliv majitel psa porušil PRÁVNÍ povinnost uklidit lejno po psovi, já jsem vše "spoluzavinil", protože jsem se nedíval na zem. Pak by mne zajímalo, jaká je procentuálně míra mého spoluzavinění (z judikátu, o kterém jsem mluvil, vůbec nevyplývá, jak k oněm deseti procentům dospěli).

S J. Vučkou zcela souhlasím, rozhodnutí "pudl vs. motorka" na seminářích už dlouho uvádím jako odstrašující příklad použití § 415 v trestním právu.

Jarous řekl(a)...

Je snadné kriticky rozebrat rozhodnutí, u kterého neznáme veškeré detaily. Dokáži si představit spolu s M. Bílým, že přilbu by měl mít cyklista při závodech na silničce, nebo při sjezdu na horském kole, ale paní ve městě cestou do práce? Pokud závodník přilbu nebude mít a něco se mu stane - byť převážně cizím zaviněním, nechť je "trestán" s odkazem na § 441 a § 415 o.z. Obecně s názorem odvolacího a dovolacího soudu v této věci těžko souhlasit. Rád bych věřil, že se takový závěr nedostane v jakékoli podobě do zobecňující právní věty.
Ono právě jak již bylo v první reakci na post uvedeno, se stejnou argumentací by měl řidič oné Škody 120 či Favorita asi dokoupit airbag, nebo rovnou přesednout do něčeho dražšího. Jinak pokud při jím nezaviněné nehodě dojde k poranění jeho hlavy nedostane se mu plné náhrady škody ... měl mít přece airbag, jak mohou mít ostatní řidiči aut.

Jiří Štěpán řekl(a)...

Děkuji za velmi dobrou analýzu. Dovolím si poznámku k oné kauzalitě. Neb i ona je sporná.

Zajisté platí, že v případě pádu platí. Absence přilby => vyšší pravděpodobnost úrazu hlavy.

Nicméně pokud se na problematiku podíváme plošně zjistíme, že kauzalita je podstatně širší. Minimálně: chyba řízení kola => pád => zranění.

Setkal jsem se se studiemi, které zpochybňovali, že používání přilby snižuje míru zranění a úmrtnosti. Vždu to ale bylo na relativně malé populaci a studie nebyla revidována odbornou veřejností. Takže bych to nezobecňoval. I tak tyto úvahy stojí za zmínku a zajímalo by mne jak se s nimi NS vypořádal.

Konkrétně:
- přilba je až poslední vrstva bezpečnosti. Před ní musí nastoupit ovládání kola, znalost předpisů, schopnost předvídat provoz atd. Tedy obecně dovednosti vedoucí k prevenci pádu. Zjednodušovat bezpečnost na přilbu je stejné jako redukovat hokejové mužstvo na brankáře.

- samotný fakt, že mám přilbu může vést k dojmu vlastní nesmrtelnosti a zvýšeného rizikového chování

Lada Vyhnánek řekl(a)...

Jen pro informaci: zmiňované usnesení NS (i rozsudky nižších soudů) ve ve věci pudl bylo zrušeno nálezem sp. zn. III. ÚS 2278/07.