středa 4. listopadu 2009

Lisabon II. a geneze pojmu sdílené suverenity v kontextu české ústavní diskuse

V rámci čtení nálezu Lisabon II. chci čtenáře upozornit ještě na jednu zajímavou a poměrně ironicky psanou pasáž nálezu, která prokazuje, že koncept sdílené suverenity má v české ústavní a politické debatě poměrně dlouhou, a to přinejmenším třináctiletou historii. Dále cit. text zvýraznil ÚS.

147. Připomíná, že (jak v bodu 209 nálezu Pl. ÚS 19/08 konstatoval) suverenita státu není v moderním demokratickém právním státě účelem sama o sobě, tedy izolovaně, nýbrž je prostředkem k naplňování základních hodnot, na kterých konstrukce demokratického právního státu stojí. V bodu 107 pak dovodil (s odkazem na úvahy vyslovené v bodech 98 až 107 téhož nálezu), že přenesení určitých kompetencí státu, které vyvěrá ze svobodné vůle suveréna a bude nadále vykonáváno za jeho účasti předem dohodnutým, kontrolovaným způsobem, není pojmovým oslabením svrchovanosti, ale může naopak ve svých důsledcích znamenat její posílení ve společném postupu integrovaného celku. Ústavní soud rovněž uvedl v bodu 104 citovaného nálezu, že Evropská unie pokročila zdaleka nejvíce v konceptu sdílené –„slité“ – suverenity a již dnes vytváří entitu sui generis, která těžko snese zařazení do klasických státovědných kategorií. Klíčovým projevem svrchovanosti státu je i možnost Pl. ÚS 29/09
se svou svrchovaností (její částí) dále nakládat, resp. určité kompetence dočasně či trvale postoupit.
148. Pokud prezident republiky s tímto vymezením suverenity polemizuje tvrzením, že „pojem sdílená svrchovanost se sice v poslední době poměrně často používá, ale pouze v nerigorózních debatách“, přičemž je tento pojem podle názoru prezidenta republiky „sám o sobě protimluvem“, poněvadž, jak se prezident republiky domnívá, „nejen, že náš právní řád pojem »sdílená svrchovanost« nezná, ale nezná ho ani právo Evropské unie“ (viz bod 61 tohoto nálezu), považuje Ústavní soud za vhodné v té souvislosti připomenout text memoranda připojeného k žádosti České republiky o přijetí do Evropské unie (dostupný na http://www.mzv.cz/jnp/cz/zahranicni_vztahy/neverejne/205891-memorandum.html):
„Český národ teprve nedávno opětovně nabyl plné státní svrchovanosti. Vláda České republiky však nezvratně dospěla k témuž závěru, k jakému dospěly v minulosti vlády dnešních členských států, že v moderním evropském vývoji je výměna části vlastní státní suverenity za sdílený podíl na suverenitě nadstátní a na spoluzodpovědnosti nevyhnutelná jak pro prospěch vlastní země, tak i celé Evropy“.
149. Usnesení vlády České republiky ze dne 13. prosince 1995 č. 732 k žádosti České republiky o přijetí do Evropské unie přitom pověřilo tehdejšího předsedu vlády (a dnešního prezidenta republiky) Václava Klause, aby žádost a memorandum (které bylo v souladu s usnesením vlády nedílnou součástí žádosti) předal v lednu 1996 vládě Italské republiky jako předsednickému státu Evropské unie pro 1. pololetí 1996. Je tedy nepochybné, že prezidentu republiky, ale i dalším politickým činitelům odpovědným za přijetí citovaného memoranda, musel být koncept sdílené suverenity dobře znám již v době, kdy Česká republika ještě nebyla členem Evropské unie. ...

30 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Podle mě jde o těžko připustný argument ad hominem. To by znamenalo, že nikdy nemohu změnit názor. Nehledě na to, že se ustavnimu soudu plete politické prohlášení s textem LS.

Jinak sdílená suverenita byla i ve federaci a všichni víme, že o žádnou suverenitu nešlo.

Ludvík Toman

Peter Brezina řekl(a)...

nene, jednak to sotva snese oznaceni "argument ad hominem" (rad bych Vam to vyvratil, ale uplne nevim, z ceho na to usuzujete...), jednak zde preci nejde o zmenu nazoru, ale o popreni existence toho predchoziho. Jinymi slovy, prezident rika "ten pojem se sice pouziva, ale nikdo presne nevi, co znamena", na co ustavni soud odpovida "pane prezidente, Vami vedena vlada sama ten pojem pouzila, a to zpusobem, ktery nebudi pochybnosti o jeho vyznamu". Navic samozrejme o text LS vubec nejde, pojmu "sdilena suverenita" se pouziva v doktrine (z tohoto pohledu je spis absurdni ta prezidentova vytka).

Jinak vytahovat v teto souvislosti (CS) federaci je taky dosti na hrane - ten stat jako celek byl suverenni tak 2 roky, ktere vyplnil krome jineho prave (neuspesnou) snahou sdilenou suverenitu svych clenu vyjasnit.

Anonymní řekl(a)...

Argument ad hominem v tomto případě znamená, že soud argumentuje vůčí Klausovi jako občanovi a ne jako vůči prezidentovi. Jako prezidentovi mu není možné přičítat výroky, které pronesla a sepsala vláda, jejimž byl premiér. V podobné logice by u vás na soudě mohli vytáhnout, že jste zde napsal něco o TČ znásilnění a toto vaše pojetí výkladu použít na vás v postavení obžalovaného (schválně to přeháním).

ČR zůstává suverenní do té doby, dokud je schopna mít obyvatele, vnitřní moc a moc navenek. Pokud tedy je možné z EU vystoupit jen na základě odstoupení bez souhlasu ostatních členů EU, pak je to v pořádku. Už ale určite nejsme dávno suverenní, co do možnosti obrany, takže se nám jednoho hezkého dne může stát, že s občankou evropana budeme dělat okupantovi otroka.
Co do úžšího pojmu suverenity jako souhrnu pravomocí, přestala být ČR suverenní v ČSFR a podobné to je v EU, kde pozbývá kompetence, a které bohužel přecházejí na úřad bez možnost veřejné kontroly (to jak co do minimálních pavomocí EU parlamentu, tak samozřejmě i co do míry zastoupení - jako občan suverenní ČR jsem jedna desetimilionitna jako občan suverenní EU jsem jedna pětsetmiliontina :-).

Ludvík Toman

Anonymní řekl(a)...

Spíš jde o to, že suverenní ČR je celek, to samé při právu veta v EU. Při většinové hlasování jsme 1/27. Z hlediska občana je to ale jedno.

Pavel Kmoc

Štěpán Šťastník řekl(a)...

ad Ludvík Toman

Omlouvám se, ale Vašemu výkladu nepřípustnosti argumentu ad hominem nerozumím. Mohl byste mi to blíže objasnit. Mám tomu rozumět tak, že když určitá žena podá na určitého muže trestní oznámení pro znásilnění tak v případě že se tatáž žena stane soudkyní a ten muž jako účastník řízení, které ta žena vede, namítne její podjatost, na níž ta žena reaguje sdělením, že uvedeného muže vůbec nezná, tak jí nelze omlátit o hlavu to její trestní oznámení?

Anonymní řekl(a)...

Omlouvám se, že budu trošku off topic, ale napadla mě jedna věc, na kterou doposud nikdo nepoukázal. (Což je mimochodem často důvod k obavám, že jde o totální hloupost.)

Podle čl. 87 odst. 2 ÚČR "do rozhodnutí ÚS nemůže být smlouva ratifikována". Podle § 57 odst. 1 písm. d) zákona o ÚS ve spojení s § 58 odst. 3 zákona o ÚS je nález, jímž se rozhoduje o souladu mezinárodní smlouvy s ústavním pořádkem, vykonatelný (tj. způsobilý vyvolat jakékoli právní účinky) teprve až doručením písemného vyhotovení účastníkům.

Moje pochybnost se týká toho, mohl-li prezident republiky ratifikovat danou mezinárodní smlouvu včera v 15.00, když ÚS počal vyhlašovat svůj nález včera v 9.00. Bylo už v mezidobí skutečně písemné vyhotovení nálezu řádně doručeno všem účastníkům včetně prezidenta republiky? A pokud ne, byla tzv. Lisabonská smlouva skutečně ratifikována?

Jsem jen hloupý student, tak mě prosím nekamenujte :-)

Václav Novák

Jan Komárek řekl(a)...

Nález byl doručen účastníkům přímo na jednání. Za prezidenta republiky jej převzal jeho právní zástupce.

David Schmidt řekl(a)...

Dobrá byla poznámka prezidenta při projevu 28. října o erozi státu. Čím dál tím více věcí už nerozhoduje někdo s reálnou odpovědností, ale pod hlavičkou Evropské unie velký kolos bez vlastní odpovědnosti. Zda největší vinu za konkrétní opatření EU nese dánský premiér, německý, francouzský nebo irský nemá smysl zjišťovat, doma je to bráno jako výsledek vyjednávání a povinnost implementovat. A když se něco nepovede? Za důsledky zase odpovídá maximálně jen Evropská unie, tedy nikdo. Sdílená suverenita? Spíše její eroze.

Evropská unie ukazuje v několikanásobně sčítaném množství problém, kterým trpí koaliční vlády: "Rádi bychom prosadili program, ale koaliční partneři nám to neumožnili". To samé, v 27 členech. A kvalifikované hlasování vetší změnu nepřinese, nanejvýše posílí velké státy. Což asi s sebou nese výhodu, že alespoň někam má teď smysl jet ovlivňovat tamější volby. V budoucnu bude pro nás pravicový německý kancléř důležitější než náš.

Anonymní řekl(a)...

David Schmidt:

Přesně. Sdílená suverenita = žádná suverenita. Národní státy už suverénní nejsou a Unie ještě není. Nejhorší možná kombinace z hlediska národních států i Evropy jako celku.

A k věci: Kolik znáte politiků, kteří vědí, pro co vlastně hlasují? Doporučená "literatura": Jistě, pane ministře / premiére. Jen nechápu, proč tolik lidí ten seriál vnímá jako parodii :-)

P.H.

Peter Brezina řekl(a)...

"Čím dál tím více věcí už nerozhoduje někdo s reálnou odpovědností"

Zcela souhlasim. Jenom netusim, co to ma s EU. Jedine snad to, ze nasi "specificti" (abych zase nebyl obvinen z expresivnosti) urednici maji o zasterku vic. Ale problem samozrejme neni v te zasterce, nybrz v te "specificnosti".

Anonymní řekl(a)...

Mám dojem, že na ÚS pracují tak schopní právníci, že by s trochou snahy dokázali argumentačně obhájit i názor opačný. A pravděpodobně by je to stálo méně úsilí.
Ústavní soudci jsou stoupenci integrace, tak ji přece nebudou bránit.

P. Dvořák

Anonymní řekl(a)...

Sdílená suverenita je v daném kontextu skutečně paskvil a prezident má pravdu.

V přihlášce do EU šlo o vzdaní se části naší státní suverenity výměnou za podíl na suverenitě nadstátního celku, do kterého ale patříme.

V případě LS jde o sdílení suverenity České republiky s entitami, které nejsou součástí ČR.
První případ je něco jako když máte dům ve společném vlastnictví nájemníků, ale váš byt je stále jenom váš.

V druhém případě je navíc spoluvlastníkem vašeho bytu externí entita (v tomto případě vaši sousedi).

Myslím, že v prvním případě lze mluvit o tom, že ve svém bytě zůstáváte (s drobnými omezeními) suverením vlastníkem a sdílíte suverenitu domu s ostatnmi nájemníky.

V druhém případě sice stále sdílíte suverentivu s ostatními nájemníky co se týče celého domu, ale u vás v bytě již zdaleka svrchovaným pánem nejste. A to je dost podstatný rozdíl.

Sdílená suverenita je pojem, který mi dává smysl pouze v prvním případě.


Ve druhém případě nejde o sdílěnou suverenitu, ale o to, že jsme si v domě všichni rukojmími navzájem. navíc platí, že velcí sousedé mají pro prosazování svých práv v držení brokovnice zatímco malí mají pouze flusbrok. Ale všechno je "fér", protože všichni mají stejné možnosti - brokovnice i flusbrok (vzduchová pistole) střílí "broky".

Petr Fiedler

Peter Brezina řekl(a)...

ad PF:

muzete mi prosim vysvetlit, jak bude CR sdilet svou suverenitu treba s Nemeckem aniz by soucasne sdilela tu nemeckou? Nebo jsem to mozna v teto pozdni hodine nepochopil, a vy tvrdite, ze sice tu nemeckou sdili, nicmene "ti skopcaci sem porad polezou". (Dosadte si kterykoli evropsky narod dle libosti.)

Anonymní řekl(a)...

V diskusi bych odlišil dvě roviny :
a) politcká :
aa) prezident mohl kdykoli sjednání lisabonské smlovy stáhnout z vlády na sebe, i těsně před podpisem Topolánka - neudělal to
ab) parlament, přestože si o něm myslíme cokoliv, tuto smlouvu mohl neschválit - neudělal to
závěr : smlouva vyjadřuje vůli lidu

b) právní
ba) je možné se vzdát části své suverenity, pokud to chce lid ? (tečka!, protože co za to dostaneme včetně najého podílu na EU moci, je právně neuchopitelné) Ano.Závěr opačný by vedl ke konci demokracie, resp. k degradaci vůle lidu.
bb) je LS nějaký kvalitativní pokrok oproti současnému společenství. Není Mění se pouze rozsah oblastí ale principy z LS platili v jiných oblatech již před Lisanom.
bc) je ÚS ve věcí výkladu ústavnosti suvereném. Ano
bd) pokud v LS není posun v principech, proč by měla LS najednou vadit ústavě ? To by vadili i předchozí smlouvy o přistoupení atp.

EU nepovažuji "za svou" a ani se necítím institucionálním evropanem ale ve srovnání s fungováním českých úřadů a české justice vliv vyspělých zemích (a jejich někdy i druhořadých nebo odložených úředníků v institucích EU) dovedl EU k daleko lepšímu fungování než naše 20 letá cesta trním. Ještě k tomu si nejsem jistý posledních cca 5 let zda se někam spíše nevracíme.

O Klausově opakovaném extempore s vyhnanci se nemá smysl vyjadřovat, zařazuje se tím někam k Žirinovskému (ale i ten dnes má víc rozumu než Klaus).

Ivan Klokočný

Dan Dvoracek řekl(a)...

Bez nároku na nějakou hlubší analýzu bych si dovolil tvrdit, že dostatečně významný posun v rozsahu (kvantitě) zakládá též změnu kvality.
Myslím si proto, že je legitimní otázka, zda kvantitativní změny zaváděné LS neznamenají svou intenzitou i změnu kvality celého systému.
(Příklad odjinud - tak dlouho budete zmenšovat rozsah volebních obvodů v poměrném volebním systému, až jednoho dne se na to někdo podívá a řekne - hle! většinový systém. Pokud mne paměť neklame zrovna tuhle úvahu provedl právě náš ÚS.)

Peter Brezina řekl(a)...

ad IK:

hezka analyza, v zasade souhlasim, ovsem s temito vyhradami:

a) jak zminil D.Dvoracek, otazka rozliseni kvantitativniho a kvalitativniho posunu je otazkou pomerne jemneho rozliseni a rozhodne bych ji takto kategoricky nestavel. I kdyz si nejsem jist, ze je to ta spravna otazka jakozto jadro sporu.

b) US ve veci interpretace ustavy samozrejme neni suverenem (suverenem je mozna brunejsky sultan, ale urcite ne jakakoli entita, kterou lze nalezt v demokratickem pravnim state - leda ve smyslu "Leos Mares je suveren", jak to nekdo rekl v novinovem komentari tento tyden) ale stejne samozrejme a nepochybne je nejvyssi autoritou - a to v tom smyslu a rozsahu, v jakem neco jako "nejvyssi autorita" v justici 21. stoleti muze existovat (US obcas sklopi usi pred ESLP, a z Rady Evropy nikdo vystupovat nechce).

c) (to uz neni vyhrada) zcela souhlasim s komentarem k bruselskym urednikum (akorat ze ja EU za "svou" spise povazuji, ovsem s adekvatne rezervovanym odstupem), jenom dodavam, ze me neprestava fascinovat vira v "politickou odpovednost" a "verejnou kontrolovatelnost" mistnich uredniku, zivena vydatne urednikem nejvyssim. Smutne je jenom to, ze ani ten Brusel nebude k naprave stacit...

Jiří Petřík řekl(a)...

Jen bych připomenul, že dle průzkumů bylo zhruba 70 % obyvatel proti Lisabonu - v argumentaci "vůlí lidu" bych tedy byl velmi opatrný.
Rovněž před volbami žádná politická strana neměla Lisabon v programu...

Jan Kasal řekl(a)...

Abychom tu českou ústavní diskusi nevnímali přiliš ploše:

>>Je třeba vědět, že Svatopluk, vládce Moravy, byl statečným a obávaným mužem pro národy, které s ním sousedily. Tento Svatopluk měl tři syny. Když umíral, rozdělil svou zemi na tři díly a třem svým synům zanechal po jedné části. Prvního ustanovil velkým (hlavním) vladařem, ostatní dva podřídil svrchovanosti prvního syna. Napomínal je pak, aby jeden proti druhému nečinili rozbroje, a ukázal jim takový příklad: Vzal a svázal tři pruty a podal je prvnímu synovi, aby je zlomil. Když tomu nestačily síly, dal je opět druhému a podobně i třetímu. Potom rozdělil ty tři pruty a dal je třem po jednom. Oni je vzali a na příkaz, aby je zlomili, ihned je přelomili.
A tímto příkladem je napomenul a pravil: „Zůstanete-li svorni a v lásce, nerozlučitelní, nepřátelé vás nebudou moci porazit a podřídit. Povstane-li mezi vámi svár a řevnivost a rozdělíte-li se ve tři vlády, nepodléhajíce prvému bratrovi, zahubíte se navzájem a sousedními nepřáteli budete zcela zničeni!“ Když pak po Svatoplukově smrti setrvali v míru jeden rok, vznikl mezi nimi svár a roztržka a jeden proti druhému pozvedli vnitřní válku ...<<
(Konstantin VII. Porfyrogennetos: O spravování říše, kap. 41.)

Čili posun bych viděl v tom, že tehdy tomu ještě říkali pravým jménem (zvýrazněná pasáž) a kontinuitu v tom, že i tehdy to bylo potřeba zdůvodnit pohádkou.

Anonymní řekl(a)...

ad Jiri Petrik:
Co si vzit z toho, ze bylo "70 % obyvatel proti Lisabonu"? Předpokladam, ze nikdo z techto lidi ve skutecnosti Lisabon necetl a svoje nazory si formovali za pomoci medii...Proti cemu tedy vlastne byli? A propos: proti cemu vlastne byl prezident, kdyz vymohl pro CR vyjimku z casti IV. Listiny, ktera se tyka predevsim prav socialnich a zamestnaneckych, na coz ceska media prisla az 2 dny pred podepsanim?

T. Smejkalova

Peter Brezina řekl(a)...

ad JK:

Konstantin VII samozrejme nemluvi o suverenite (jak by se to asi reklo ve stare rectine, ze??), ale o vrcholne moci ("kataleipsas archonta", Jenkins preklada jako "great prince"). Konstantin VII rovnez nebyl ceskym vladarem a tuto pohadku nevypravi ceskym "stavum", nybrz v zasade svemu synovi (rika tam rovnez, ze Moravu rozvratili Turci, coz ma zrejme stejnou historickou relevanci jako onen pribeh).

Jan Kasal řekl(a)...

to PB:

Řecký originál by byl důležitý jedině tehdy, pokud by se česká ústavní diskuse vedla ve staré řečtině, což se nevede. Komu to Konstantin VII adresoval je vedlejší vedle toho, že se z této pohádky stala součást české národní mytologie.

Nicměně souhlasím, že relevantní zdroje by bylo vhodné hledat jinde:

Na tebe, národe český a moravský, vlasti milá, zapomenouti také nemohu při svém již dokonalém s tebou se loučení; nýbrž k tobě nejpředněji se obracejíc, tebe pokladů svých, kteréž mi byl svěřil Pán, nápadníkem a dědicem nejpřednějším činím, příkladem některých bohatých měšťanů římských i králů jejich pomezních, kteříž umírajíce dědicem věcí svých obec římskou, vládu okršlku zemského ujímající, kšafty svými nařizovali. Věřím i já Bohu, že po přejití víchříc hněvu (hříchy našimi na hlavy naše uvedeného) vláda věcí tvých k tobě se zase navrátí, ó líde český! A pro tu naději tebe dědicem činím všeho toho, co jsem koli po předcích svých byla zdědila a přes těžké a nesnadné časy přechovala, nýbrž i v čemkoli dobrém skrze práci synů mých a požehnání boží rozhojnění jsem přijala. To všecko zcela tobě odkazuji a oddávám, zejména:
Napřed, milost k pravdě boží čisté, kterouž nám před jinými národy prvé službou mistra Husa našeho ukazovati začal Pán a kteřouž on s pomocníkem svým i jinými mnohými věrnými Čechy krví svou zpečetil a od níž Antikrist na onen čas chytrostmi svými na sněmu bazilejském, teď pak mocí válečnou ukrutnou tebe byl odvedl, já pak s syny svými, kteří za světlem jíti chtěli, posavád se přidržeti hleděla. Tvéť to jest dědictví, tobě před jinými národy dané, ó vlasti milá, ujmiž se zase práva svého, jako svého, když tobě milosrdenství prokáže a pravdě své průchod navrátí Pán, slitovník tvůj!

(Jan Amos Komenský: Kšaft umírající matky jednoty bratrské)

Marie řekl(a)...

Česká výjimka k Lisabonu začne platit 1. prosince 2009 ?
Jak to bude s uplatňování Charty základních práv EU - pro občany ČR, v případě že bude skutečně "platit výjímka k Lisabonské smlouvě"? Která nebyla schválena Parlamentem ČR - ale byl to de facto jen vzkaz prezidenta ČR do Bruselu, po předsedovi vlády ČR,že on prezident by si to takto přál)tedy cosi zcela neformálního, ale co by přesto mělo vyloučit občany ČR z domáhání se Charty základních práv EU!

David Schmidt řekl(a)...

"Jak to bude s uplatňování Charty základních práv EU - pro občany ČR, v případě že bude skutečně "platit výjímka k Lisabonské smlouvě"? "

Naši občané se budou moci domáhat Charty stejně jako jiní občané EU proti orgánům EU a členským státům při aplikaci evropského práva. Nejde o výjimku z platnosti (to je novinářský termín), jde o výkladový protokol, který jen výstižnějšími slovy stvrzuje základní zásadu Charty: že je svázána pouze s evropským právem, nerozšiřuje kompetence Společenství.

Jinak Klausův protokol by se měl stát součástí smluv až v budoucnu, pak bude muset získat souhlas Parlamentu.

Marie řekl(a)...

"Jinak Klausův protokol by se měl stát součástí smluv až v budoucnu, pak bude muset získat souhlas Parlamentu"
Klaus se "domáhal" výjímky
z Evropské listiny základních práv, proto, aby údajně "ochránil" Čechy před majetkovými nároky sudetských Němců, a jejíž přijetí si Klaus stanovil jako podmínku ratifikace.Text výjímky nebyl zveřejněn, s největší pravděpodobností si ji prezident sám napsal, odsouhlasil i podepsal a tedy obešel Parlament..
Píšete, že by se "Klausův protokol měl v budoucnu stát součástí smluv a pak bude muset získat souhlas Parlamentu"?. A co se stane s onou výjímkou, když Klaus nezíská souhlas Parlamentu?

Anonymní řekl(a)...

Marie, přečtěte si prosím nejprve pořádně Videnskou umluvu o smluvním právu.

Petr Knobl

marie dubanova řekl(a)...

Míníte tím říci, pane Knoble, že ve Vídeňské úmluvě z roku 1969 se píše, že v roce 2009 bude mít budoucí prezident Klaus - pravomoc přesahující veškeré pravomoce Parlamentu ČR, a to - aniž by k tomu byl Ústavou ČR zmocněn"?

Anonymní řekl(a)...

Dnešní stav je, že strany se dohodly. Pokud by ze strany naší pak opětovně vznikl požadavek na zrušení nebo další modifikaci této dohody, naleznete bez ohledu na interní důvod našeho požadavku řešení na úrovni mezistátní negociace dohody v danné úmluvě. Méně lenosti a více číst prameny. Už je to jasnější ?

Petr Knobl

Anonymní řekl(a)...

Marie Dubanová:

http://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/ec/110889.pdf

Vizte odstavec 2 na straně 2 a přílohu 1 začínající na str. 14 - politickou cenu to má nedozírnou, protože běžný občan, ba i politik o tom ví ve skutečnosti kulový, právní cena onoho dodatku se limitně blíží nule.

Záležet to na mně, tak nechci dodatek k LS, ale podmíním ratifikaci LS schválením právně závazné a ratifikaci podléhající "deklarace" v rámci Evropské rady, která by konstatovala, že výsledky 2. světové války - s výjimkou německého sjednocení - zůstávají nedotknutelné a pro všechny orgány EU jsou závazné. Takovou česko-německou deklaraci v evropském hávu. Ratifikace by mi stačila od hlav států (viz http://www.worldcourts.com/pcij/eng/decisions/1933.04.05_greenland/), nicméně teprve poté bych přistoupil k ratifikaci LS. Formálně by šlo o dvě na sobě nezávislé smlouvy a evropské státy by se jistě přetrhly - tedy až na jeden - s ratifikací tak, aby se LS stihla.

A tu VÚSP si opravdu nastudujte, zjevně víte o mezinárodním právu zhruba tolik, co já o elektřině - zrovna před týdnem jsem způsobil kamarádovi záchvat smíchu, když jsem se ho překvapeně zeptal, proč na ty dráty chce mazat čokoládu ... P.H.

Martin Bílý řekl(a)...

Peter Brezina:
1) mytologické spojení prutů, vyjadřující nezlomnost v jednotě, je starý a ne ojedinělý prvek. Viz např. římské fasces.
2) Klidně mohl říkat, že moravu rozvrátli Turci. Ten pojem je totiž moderní překlad. Ve skutečnosti jse o to, že moravu rozvrátily turkické kmeny - a jeden z nich se později nazýval Turci. Ale původně, zvláště v řečtině, se mohl odkazovat na původ, ne na Turky, kteří do Evropy teprve vlítnou. Je to jako když ze slova Nordmann (i Normann) ve smyslu seveřan vzniklo později slovo Norman - jako obyvatel oblasti na severu Francie. Nebo jako když v 11. století označovali arabové všechny Evropany za Franky - tradiční označení pro skupinu.

marie dubanova řekl(a)...

Když hodnotíte právní náležitosti dodatků, výjímek i mezinárodních smluv, tak bych si dovolila zdvořile se zeptat, protože nerozumím mezinárodním smlouvám a to ani "za mák", jak se to má s platností této, již před 50 lety uzavřené(?)dohody či smlouvy? : "Rusové, kteří v Česku nikdy nepracovali, dostávají český důchod.
I když v Česku neodpracovali ani den, dostanou Rusové s trvalým pobytem český důchod. A mnohdy je taková penze dokonce vyšší než průměrný český důchod, který se počítá podle aktuální výše platů a činí asi deset tisíc korun. Podle ministerstva práce je takových cizinců na našem území několik stovek.(podle ČSÚ cca 149 000)

Jediným omezením pro všechny žadatele o důchod je trvalý pobyt v Česku. A jeho zařízení se stává v ruských kruzích výhodným byznysem. To připouští i Xenie Dobuševa z občanského sdružení Ruská tradice: "Jsou takoví lidé, kteří se vyloženě zabývají tím, že vám zařídí trvalý pobyt. Když si otevřete ruské noviny, můžete tam najít inzeráty."

Pravidla, kvůli kterým český stát vyplácí důchod Rusům s trvalým pobytem, jsou skoro 50 let stará. Smlouva se Sovětským svazem platí oboustranně. Důchod v Rusku tedy mohou pobírat i Češi. Výhodné je to ale především pro Rusy. O tom je přesvědčená i Xenie Dobuševa: "Je to pro cizince atraktivní, protože je tady vyšší životní úroveň."
To potvrzují i statistiky, počet Rusů v Česku roste. Za poslední čtyři roky se jejich počet téměř zdvojnásobil..a roste i počet žádostí o české důchody. Před třemi lety jich bylo zhruba sto(?), letos už čtyřikrát víc. Česká strana se už několikrát pokusila smlouvu změnit. Ale zájem je pouze na její straně.

Novou smlouvu už dokonce schválila česká vláda, jednali o ní i prezidenti Klaus a Putin. Rusko ale stále mlčí. Česko teď chce stávající úmluvu vypovědět. Návrh mají v nejbližších týdnech projednávat ministři. "Gestorem dohody je ministerstvo práce a sociálních věcí, my jsme museli čekat na jejich impuls k vypovězení dohody," říká tisková mluvčí ministerstva zahraničních věcí Zuzana Opletalová.

Podle zástupců ministerstva by tento krok měl přimět ruskou stranu k jednání o nové podobě smlouvy. Do té doby zachraňuje český sociální systém před větší zátěží jenom fakt, že Rusové o této možnosti moc nevědí.

Veronika Švihelová"