Každý soutěžní úřad by měl při své činnosti brát v potaz „jaká je efektivnost jeho zásahu“ a „jaký je a může být vliv jeho intervence na dotčené subjekty“. V tomto blogu chci poukázat na to, v čem může mimo jiné spočívat užitečnost ekonomické analýzy při takovém vyhodnocování. Intervence soutěžního úřadu se obvykle skládá ze sekvence navazujících událostí. Typické události jsou zpravidla neohlášené místní šetření (tzv. dawn raid), otevření správního řízení, vydání rozhodnutí (a udělení pokuty) a soudní přezkum. Za účelem kvantifikace vlivu těchto událostí na hodnotu podniků je možné provést ekonometrickou analýzu. Výsledky takové analýzy mohou být pro soutěžní úřad užitečné.
Právě takové empirické analýze se nedávno ve své práci věnovali ekonomové Gregor Langus, Massimo Motta a Luca Aguzzoni.[1] Podstatou jejich práce je vytvoření modelu, který zkoumá vztah mezi konkrétní intervencí ze strany soutěžního úřadu (v tomto případě Komise) a jejím vlivem na hodnotu podniků a následný odhad jednotlivých parametrů. Jako vstupní data byly použity především údaje z rozhodnutí Komise[2], rozsudků evropských soudů a ceny akcií z burzovních trhů za období 1969 až 2005.
Empirická analýza přináší několik zajímavých výsledků. Realizace neohlášeného místního šetření (tzv. dawn raid), jehož provedení je pro trhy obvykle prvním informací o tom, že je podnik vyšetřován pro porušení soutěžního práva, má dle výsledků analýzy statisticky významný vliv na snížení hodnoty akcií. V den uskutečnění dawn raidu činí tento vliv -1 %, celkový kumulativní vliv se pak dle výsledků modelu pohybuje v intervalu -1,9 % až -4,8 %[3], tzn. na uskutečnění dawn raidu reagují trhy v průměru snížením hodnoty akcií podniku o 1,9-4,8 %. Vydání rozhodnutí Komise o tom, že podnik porušil soutěžní pravidla má vliv na snížení ceny akcií o 3,6 %[4]. Podnik, který je objektem soutěžního vyšetřování ze strany Komise, jehož součástí je provedení dawn raidu a vydání rozhodnutí o porušení soutěžních pravidel tak v důsledku těchto událostí čelí snížení hodnoty akcií o 5,5-8,4 %.[5] Z analýzy dále vyplývá, že udělení pokuty a její výše nemá na hodnotu akcií statisticky významný vliv.
Hlavní události, které dle závěrů analýzy ovlivňují snížení hodnoty akcií podniku v důsledku vyšetřování pro porušení soutěžních pravidel ze strany Komise jsou tedy uskutečnění dawn raidu a vydání rozhodnutí o porušení soutěžních pravidel. Celkový odhadnutý kumulativní efekt těchto událostí na hodnotu akcií není nevýznamný (5,5-8,4 %). Zvlášť, když vezmeme v potaz, že některé z podniků byly vyšetřovány za chování na na relevantních trzích, které tvořily jen část jejich celkových obchodních aktivit.
Autoři studie uvádí, že ke snížení cen akcií ve většině analyzovaných případů pravděpodobně došlo z důvodu očekávání trhu (investorů) o snížení ziskovosti aktivit podniků na trhu po odhalení kartelové dohody, tzn. v důsledku očekávání trhů, že odhalené podniky nebudou schopny dále udržovat vysoké ceny a monopolní zisky jako v minulosti. Takový závěr by byl důkazem o účinnosti intervence soutěžním úřadem (Komisí) a o tom, že tato intervence má vliv na ceny na trhu.
[1] G. Langus, M. Motta, L. Aguzzoni, The effect of EU antitrust investigations and fines on a firm´s valuation, 2009.
[2] Jednalo se především o kartelové případy.
[3] V závislosti na nastavení modelu.
[4] Tento vliv byl rovněž statisticky významný.
[5] Metodologií, která byly v práci zvolena zřejmě dochází k podhodnocení skutečného efektu, jak připouští i sami autoři studie, neboť v průběhu vyšetřování může docházet k dalším událostem mimo datumy analyzovaných událostí, na které trhy rovněž reagují snížením hodnoty akcií.
Celý příspěvek