Zobrazují se příspěvky se štítkemHost: M. Brouček. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemHost: M. Brouček. Zobrazit všechny příspěvky

29 listopadu 2012

Antitrust jinak

Dnes ráno jsem si vzpomněl na tři věci z oblasti antitrustu, na které jsem nedávno narazil a které mě zaujaly i pobavily.

První je amicus curiae předložený Bobem Kohnem na téma související s případem Apple vs DOJ rozhodovaným u obvodního soudu v New Yorku. Amicus curiae je neobvyklý, neboť je zpracován jako komiks, ve kterém autor vysvětluje svůj pohled na věc a na chyby, které DOJ při šetření případu udělal.

Dokument je k dispozici na http://antitrustlair.files.wordpress.com/2012/09/104906877-kohn-amicus-2.pdf
Další věcí je krátký film The Marker z „produkce“ australského soutěžního úřadu (ACCC). Záměrem ACCC je oslovit zaměstnance, kteří vědí o uzavřených kartelových dohodách svých zaměstnavatelů, aby tyto informace sdělili ACCC a upozornit je na situace, ve kterých se mohou ocitnout a kterých by se měli vyvarovat. Určitě by bylo zajímavé analyzovat závislost mezi zveřejněním snímku a změnou počtu „markerů“. Každopádně snímek má výbornou kvalitu a opravdu působí jako skutečný film.

Film je k dispozici na http://www.accc.gov.au/content/index.phtml/itemId/1073703Na závěr kuriózní recenze knihy EU Competition Law and Economics[1] na http://www.youtube.com/watch?v=Bkw5bkLpJlw. Pobavil mě začátek recenze („kniha není moc téžká a má standardní formát,...“). Nicméně určitě se jedná o zajímavou a užitečnou knihu, jejíž autoři se dlouhodobě věnují oblasti evropského soutěžního práva a soutěžní ekonomie.

--------------------------------------------------------------------------------

[1] Detaily ke knize viz http://ukcatalogue.oup.com/product/9780199566563.do#.UGtdir_qNdg
Celý příspěvek

28 listopadu 2012

Protekcionismus vs konkurence

Soutěžní právo vychází z ekonomického názoru, že fungující hospodářská soutěž je pro společnost prospěšná. Cílem spotřebitelů je získat výrobky (služby) za co nejnižší ceny, v co nejvyšší kvalitě, a v co největším výběru. Nejvhodnějsím ekonomickým systémem pro zajištění tohoto cíle, jak ukázal i historický vývoj, je tržní ekonomika. I čtyřicetiletá zkušenost Československa ukázala neefektivnost jinéh alternativního systému, a to centrálně plánované ekonomiky.

Mezi hlavní pilíře tržní ekonomiky patří fungující hospodářská soutěž a volný obchod mezi zeměmi. Na tyto skutečnosti se mnohdy pozapomíná a státní intervence někdy mají, pod záštitou různých argumentů, tendenci potlačovat konkurenci a vytvářet bariéry vstupu na trh, což vede k neefektivitě a je v důsledku k újmě spotřebitelů.

Narazil jsem dnes na včerejší projev místopředsedy Evropské komise Siima Kallase na summitu Bruselu k dopravě, který byl pro mě milým překvapením.[1] Kallas v projevu uvádí, že sleduje jak sílí názory, že tržní ekonomika je problém, nikoliv řešení. Upozorňuje, že takové názory jsou nebezpečné a v důsledku vedou ke snížení konkurenceschopnosti a zvýšení nezaměstnanosti. Zdůrazňuje, že je naopak potřeba méně státních intervencí a odstraňovat bariéry vstupu na trh, ať již technické, administrativní nebo regulatorní, aby byl vytvořen prostor pro fungování tržních sil a realizaci inovací. Kallas je původem z Estonska a v projevu upozorňuje i na svoji neblahou zkušenost z období fungování centrálně plánované ekonomiky v Sovětském svazu.

V projevu se zaměřil na oblast dopravy, které byl summit věnován a upozornil na překážky vstupu na trh, které v Evropě existují v sektoru železniční přepravy, silniční přepravy a lodní přepravy. V případě železniční přepravy Kallas upozornil na fenomén existence specifických šedých struktur a propojení železničních inkumbentů na politické a lobbystické struktury.

Železniční sektor je dobrým příkladem situace, kdy mají národní státy tendenci chránit „tzv. národní šampióny“. Vzpomínám si, když se v České republice poměrně nedávno řešila a diskutovala otázka uzavření dlouhodobé smlouvy mezi státem a společností České dráhy a její dopad na možnost vstupu nových přepravců na trh železniční přepravy osob. Problematika železniční přepravy jistě není jednoduchá a má mnoho specifik, ve kterých je potřeba se orientovat. Vstup nových železničních přepravců na relaci Praha-Ostrava je však učebnicovou ukázkou toho, proč je konkurence dobrá a ve prospěch spotřebitelů. Po vstupu nových přepravců na trh došlo k podstatnému snížení cen, rozšíření výběru pro cestující a zlepšení kvality přepravy.[2] Dosavadního inkumbenta na trhu přinutila po mnoha letech k podstatné změně chování až „hrozba“ konkurence. Na mnoha jiných relacích však podmínky přepravy podobné těm stávajícím na relaci Praha-Ostrava běžné nejsou. Například na relaci Praha-Zlín rychlé a komfortní vlaky s příslušnými službami (občerstvení, zásuvky, připojení na internet) dostupné nejsou.[3] Nový přepravce by na trh zřejmě vstoupil, avšak rychlíky inkumbenta jsou dotovány, což působí jako překážka vstupu na trh.

Projev Sima Kallase je mi sympatický i proto, že v současnosti zaznívají hlasy pro větší státní intervenci a regulaci. V tomto kontextu považuji za důležitou roli soutěžních institucí, které by neměly působit jen ex post, ale měli by prostřednictvím své činnosti ex ante usilovat o rozvíjení konkurenčního prostředí a upozorňovat na vytváření bariér vstupu na trh, ať již technických, administrativních či regulatorních. Součástí legislativy a státních opatření, které omezují nebo mohou omezovat konkurenční prostředí by mělo být vyhodnocení důvodů pro takové omezení, v čem spočívá efektivnost zavedeného opatření a zda nelze daný problém řešit jiným alternativním způsobem bez nutnosti omezení hospodářské soutěže na trhu. Pokud takové vyhodnocení neexistuje, měly by být soutěžní instituce první v řadě, kdo se na obranu konkurenčního prostředí hlasitě ozvou a takové vyhodnocení budou vyžadovat.

--------------------------------------------------------------------------------

[1] http://www.europolitics.info/pdf/gratuit_en/325308-en.pdf
[2] Viz např. http://ekonomika.idnes.cz/porovnani-vlaku-z-prahy-do-ostravy-du5-/ekonomika.aspx?c=A121115_200452_ekonomika_top
[3] Viz např. aktuální zpráva na http://ekonomika.idnes.cz/pendolino-regiojet-ani-leo-express-ze-zlina-nepojedou-pp0-/eko-doprava.aspx?c=A121127_1859695_zlin-zpravy_ras
Celý příspěvek

26 listopadu 2012

Hodnocení dopadu intervencí soutěžních institucí

Každý soutěžní úřad by měl při své činnosti brát v potaz „jaká je efektivnost jeho zásahu“ a „jaký je a může být vliv jeho intervence na dotčené subjekty“. V tomto blogu chci poukázat na to, v čem může mimo jiné spočívat užitečnost ekonomické analýzy při takovém vyhodnocování. Intervence soutěžního úřadu se obvykle skládá ze sekvence navazujících událostí. Typické události jsou zpravidla neohlášené místní šetření (tzv. dawn raid), otevření správního řízení, vydání rozhodnutí (a udělení pokuty) a soudní přezkum. Za účelem kvantifikace vlivu těchto událostí na hodnotu podniků je možné provést ekonometrickou analýzu. Výsledky takové analýzy mohou být pro soutěžní úřad užitečné.

Právě takové empirické analýze se nedávno ve své práci věnovali ekonomové Gregor Langus, Massimo Motta a Luca Aguzzoni.[1] Podstatou jejich práce je vytvoření modelu, který zkoumá vztah mezi konkrétní intervencí ze strany soutěžního úřadu (v tomto případě Komise) a jejím vlivem na hodnotu podniků a následný odhad jednotlivých parametrů. Jako vstupní data byly použity především údaje z rozhodnutí Komise[2], rozsudků evropských soudů a ceny akcií z burzovních trhů za období 1969 až 2005.
Empirická analýza přináší několik zajímavých výsledků. Realizace neohlášeného místního šetření (tzv. dawn raid), jehož provedení je pro trhy obvykle prvním informací o tom, že je podnik vyšetřován pro porušení soutěžního práva, má dle výsledků analýzy statisticky významný vliv na snížení hodnoty akcií. V den uskutečnění dawn raidu činí tento vliv -1 %, celkový kumulativní vliv se pak dle výsledků modelu pohybuje v intervalu -1,9 % až -4,8 %[3], tzn. na uskutečnění dawn raidu reagují trhy v průměru snížením hodnoty akcií podniku o 1,9-4,8 %. Vydání rozhodnutí Komise o tom, že podnik porušil soutěžní pravidla má vliv na snížení ceny akcií o 3,6 %[4]. Podnik, který je objektem soutěžního vyšetřování ze strany Komise, jehož součástí je provedení dawn raidu a vydání rozhodnutí o porušení soutěžních pravidel tak v důsledku těchto událostí čelí snížení hodnoty akcií o 5,5-8,4 %.[5] Z analýzy dále vyplývá, že udělení pokuty a její výše nemá na hodnotu akcií statisticky významný vliv.
Hlavní události, které dle závěrů analýzy ovlivňují snížení hodnoty akcií podniku v důsledku vyšetřování pro porušení soutěžních pravidel ze strany Komise jsou tedy uskutečnění dawn raidu a vydání rozhodnutí o porušení soutěžních pravidel. Celkový odhadnutý kumulativní efekt těchto událostí na hodnotu akcií není nevýznamný (5,5-8,4 %). Zvlášť, když vezmeme v potaz, že některé z podniků byly vyšetřovány za chování na na relevantních trzích, které tvořily jen část jejich celkových obchodních aktivit.
Autoři studie uvádí, že ke snížení cen akcií ve většině analyzovaných případů pravděpodobně došlo z důvodu očekávání trhu (investorů) o snížení ziskovosti aktivit podniků na trhu po odhalení kartelové dohody, tzn. v důsledku očekávání trhů, že odhalené podniky nebudou schopny dále udržovat vysoké ceny a monopolní zisky jako v minulosti. Takový závěr by byl důkazem o účinnosti intervence soutěžním úřadem (Komisí) a o tom, že tato intervence má vliv na ceny na trhu.

[1] G. Langus, M. Motta, L. Aguzzoni, The effect of EU antitrust investigations and fines on a firm´s valuation, 2009.
[2] Jednalo se především o kartelové případy.
[3] V závislosti na nastavení modelu.
[4] Tento vliv byl rovněž statisticky významný.
[5] Metodologií, která byly v práci zvolena zřejmě dochází k podhodnocení skutečného efektu, jak připouští i sami autoři studie, neboť v průběhu vyšetřování může docházet k dalším událostem mimo datumy analyzovaných událostí, na které trhy rovněž reagují snížením hodnoty akcií.
Celý příspěvek