Proč se akademici z různých oborů nečtou?
Na Jiném právu v posledních měsících bylo častým tématem Law and Economics. Byť to vypadá, že jde o Law and Economics, nejde někdy spíše o právo z pohledu ekonomie a ekonomii z pohledu práva? Někdy čtu články, ze kterých čiší, že autoři příliš nečtou publikace z ostatních oborů. Proč tomu tak je? Není lepší možnosti se na toto zeptat, než když je hostem Pepa Montag!
Napadlo mne to, když jsem četl text k heslu „Deterrent Effect of Imprisonment“ v „Encyclopedia of Criminology and Criminal Justice“, který napsali dva ekonomové. Rozebírají na sedmi stránkách výzkum, který se uskutečnil a výzvy pro budoucí výzkum. Situaci ale rozebírají pouze z hlediska výzkumů publikovaných v ekonomických časopisech. Z patnácti citovaných článků v časopise je jich dvanáct v ekonomických časopisech. Napříč textem nejsou zmíněny desítky empirických článků, které byly publikované v kriminologických časopisech, a dokonce ani dva základní souhrny stávajícího poznání, které opět vypracovali kriminologové.
Nemám dojem, že je toto jedinečná situace. Ekonomické a kriminologické pojetí se často liší a argumenty plně neplatí, jako např. v dvou úvodních článcích v čísle věnovaném otázce inkapacitace v Journal of Quantitative Criminology (2007). Před půl rokem jsem byl na semináři v Cambridge, kde ekonom vykládal, že dle ekonomů generální deterence formou zvyšování hrozby trestů vede k odrazení pachatelů, i když si kriminologové myslí, že mají dokázáno, že ne (zda to tak je či ne, nechme na jinou diskuzi).
Přemýšlím proč se tomu tak děje. Nepřijde mi pravděpodobné, že by si ekonomové mysleli, že společenskovědní neekonomický výzkum je nekvalitní. Je tím důvodem převládající paradigma v ekonomii, že určité principy fungují ve vícero oblastech, jsou racionálně odůvodněné, a proto budou fungovat i v jiných? Tento přístup by ale nevysvětloval situaci se zmiňovaným heslem v encyklopedii. Nebo zkrátka jen čtou články v určitých časopisech a vyhledávají studie publikované v nich? Takový přístup ale snad není přijatelný v současnosti. Nebo je za tím nedostatek času a tedy orientování se podle toho, co člověk zná? Nebo hledají v jiných databázích, které upřednostňují některé výsledky? Co vy na to? A co na to Jan Tleskač?
Výtka, která je směřována vůči ekonomům, samozřejmě může jít i opačným směrem – vůči neekonomům. Možná jí můžeme vznést i vůči diskuzi v Evropě a ve Spojených státech, která často jede v odlišných kolejích. Byla by ale škoda nevyužít hostování Pepy Montaga a nezačít tuto diskuzi.
(Titulek lehce přehání a zvolené příklady jsou subjektivní zkušeností. Virtuální kamení házejte vy, kdož jste se něčeho podobného nikdy neodpustili.)
(Titulek lehce přehání a zvolené příklady jsou subjektivní zkušeností. Virtuální kamení házejte vy, kdož jste se něčeho podobného nikdy neodpustili.)
7 komentářů:
Ja bych k diskusi rad prispel, ale kolaborator by me sprdnul, ze ctu kdovico a nepisu.
Vzpomínám, jak jsem Pepovi na hotelovém pokoji vzal lampičku, protože on je ekonom, takže číst po večerech nepotřebuje.
Ale ze vzapeti EU zakazala zarovky, je jen nahoda.
EU zakázala jen svítící žárovky. A to už není náhoda.
Ale ted uz vazne. Nejvic me desi moznost, ze Tom oslepne, a ja uplne ztratim prehled o aktualni literature.
Jo, ten je výbornej. Schválně jsem si prošel první dvě stránky bibliografie tohoto článku a poměr byl 15 kriminologických : 17 ekonomických článků. (nepočítal jsem jiné či knihy...)
Proč si myslíte, že tu oborovou bariéru překročil?
Otázka "Proč se akademici různých oborů vzájemně nečtou?" zavání tautologií. Říkáme, že to jsou různé obory právě proto, že se vzájemně nečtou.
Okomentovat