19 srpna 2014
K odmítání ekonomické analýzy práva
dochází často proto, že ekonomická analýza je obvykle vnímána jako přístup
k právu, jehož náplní je (pouze) prosazování ekonomických cílů do práva.
Lze se kupříkladu setkat s názorem, že ekonomický přístup k právu je
nevhodný, protože absolutizuje ekonomické cíle a opomíjí cíle neekonomické. Automatické
spojování ekonomické analýzy práva s ekonomickými cíli však není správné. Ekonomická
analýza toho totiž nabízí mnohem více, a není tedy jen o prosazování
ekonomických cílů do práva!
Normativní a pozitivní ekonomie
Jak jsme si řekli v prvním dílu, ekonomie
je věda zabývající se racionální volbou ve světě, ve kterém jsou zdroje ve srovnání
s lidskými potřebami omezené. V rámci této definice ekonomie se tradičně
odlišují její dvě větve, a to sice větev normativní
a větev pozitivní. Obě větve spolu souvisejí
a vycházejí ze stejných metodologických základů. Jejich náplň je ovšem výrazně
odlišná. Normativní ekonomie se zabývá společenskými cíli (typicky ekonomická
efektivnost) a jejich dosahováním. Normativní ekonomie „sleduje využití zdrojů,
jejich organizaci ve výrobě a rozdělování z nich plynoucích přínosů mezi
lidi“[1] a ptá se, jestli některá uspořádání využití zdrojů jsou
z hlediska navrženého cíle lepší
než jiná, popřípadě které využití je nejlepší.
Zároveň se snaží zodpovědět otázku, jak společnost může takového využití zdrojů
docílit. Normativní ekonomie se tedy zabývá tím, jak by věci měly být (sollen). Druhou větví ekonomie
je pozitivní ekonomie, která nemusí mít s efektivností nic společného.
Pozitivní ekonomie se nezabývá tím, jak by věci měly být, ale tím, jak věci jsou (sein). Pozitivní ekonomie
popisuje, vysvětluje a predikuje lidské jednání či jiné jevy.
Normativní a pozitivní analýza práva
Dichotomie normativní a pozitivní ekonomické
vědy má svou paralelu také v oblasti ekonomické analýzy práva. Normativní ekonomická analýza práva do
práva přivádí ekonomické cíle.
Pozitivní
ekonomickou analýzu práva je možné členit na dvě její
podoby.[2] První podobou je pozitivní ekonomická analýza práva snažící se
vysvětlit strukturu právního systému. Pozitivní analýza v této podobě se
ptá „proč máme takové právo, jaké máme“, a snaží se zjistit, zda lze existující
právní normy chápat jako nástroje směřující k dosažení ekonomických cílů.
Zřejmě nejznámější aplikací tohoto směru je Posnerova teorie efektivnosti
common law, podle které je „common law nejlépe (ne dokonale) vysvětleno jako
systém maximalizující bohatství společnosti“.[3]
Pozitivní ekonomická analýza ve své druhé
podobě se zaměřuje na predikci toho, jak lidé budou reagovat na právní normy.
Předmětem zájmu je to, jak právní normy ovlivní rozhodování lidí o tom, jakým
způsobem budou jednat. Jako příklad lze uvést analýzu právní úpravy odpovědnosti
za škodu, ve které se snažíme za pomoci ekonomické teorie a ekonomických
nástrojů zjistit, jakým způsobem se změní chování potenciálních škůdců při
zpřísnění (či změkčení) standardu odpovědnosti. Podobně se je možné ptát, jakým
způsobem budou řidiči reagovat na zavedení bodového systému. Takováto analýza
se ekonomickými cíli zjevně nezabývá.
Příčina omylu
Existenci mylné představy, že ekonomická
analýza práva vždy souvisí s ekonomickými cíli v právu, lze paradoxně
připsat na vrub osobnostem, které ekonomickou analýzu nejvíce zpopularizovaly.
Známé práce Garyho Backera a především Richarda Posnera se totiž téměř výlučně
zaměřují na témata, která s efektivností souvisí.[4] Zřejmě z tohoto
důvodu se proto právníkům obeznámeným s ekonomickou analýzou práva pouze
letmo při jejím zmínění jako první související pojem vybaví „efektivnost“.
Závěrem
Pokud je někdo přesvědčen, že ekonomické cíle
do práva (nebo do jeho určité oblasti) nepatří, a zároveň se domnívá, že
ekonomická analýza práva je pouze o ekonomických cílech (efektivnosti),
přirozeně se bude aplikaci ekonomické analýzy bránit. Protože však ekonomická
analýza nabízí také mnoho jiných užitečných informací, bude vaničku vylévat i
s dítětem.
Poznámky:
[1] GREENWALD, D. (ed.). The McGraw-Hill Encyclopedia of Economics. 2nd edition. McGraw-Hill, 1994, s. 744.
[2] POSNER, R.A. Some Uses and Abuses of Economics in Law. The University of Chicago Law Review, 1979, Vol. 46, s. 288.
[3] POSNER, R.A. Economic Analysis of Law. Aspen Publishers, 2003, s. 25.
[4] „Snad kvůli kontroverzním a dobře známým názorům soudce Richarda Posnera, byla velká pozornost v rámci odvětví law and economics věnována ekonomické efektivnosti […], zatímco [jiné druhy] ekonomické analýzy byly přehlíženy.“ MAGAT, W.A. Howard Latin’s Analysis of the Legal and Economic Considerations in the Decisions of Judge Breyer. Law and Contemporary Problems, 1987, Vol. 50, s. 88, poznámky pod čarou vypuštěny.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nejčtenější příspěvky všech dob
- Zadržení zloděje v samoobsluze podle nového občanského zákoníku
- (Auto)regulace a kartelizace: návrh na prodloužení koncipování ze 3 na 5 let
- Pavel Molek: Rudé a hnědí aneb o dvou právních podáních
- Nejnespravedlivější rozsudky
- Znalecký posudek - dobrý sluha, ale zlý pán
- Kubo Mačák: Banánový judikát?
- Právo davu
- Obrana feminismu
- Tomáš Sobek: Disciplinární řízení v Plzni
- Občanský zákoník zdrcený novelou novel? Část I.