Přeplněné věznice podruhé
V dubnu jsem zde psal o příčinách přeplněných věznic. Z blog postu časem vyrostla 12-stránková studie "Kde hledat příčiny přeplněných věznic", která právě vyšla pod hlavičkou think-tanku IDEA. Oproti původnímu postu se detailněji dívá dovnitř trestního procesu (nakolik se na přítoku do věznic podílely změny v objasněnosti a pravděpodobnostech, že odhalený pachatel je odsouzen a že odsouzený pachatel je potrestán nepodmíněným trestem). Vůbec nejdůležitější příčinou růstu počtu vězňů se zdá být
výrazné zvýšení pravděpodobnosti, že odhalený pachatel je odsouzen. Studie také ukazuje, že krátkodobá efektní řešení typu amnestie či masovější podmíněné propuštění z výkonu trestu jsou opravdu krátkodobá - věznice by se do cca 2 let znovu naplnily. V závěru jsou samozřejmě doporučení pro trestní politiku.
Studie (doufám!) rozhodně poodhaluje příčiny přeplněných věznic, ale k přesnému nalezení zcela konkrétních příčin by bylo velice žádoucí udělat stejný typ analýzy na úrovni jednotlivých trestných činů a nastupujících kohort vězňů. Ale časová náročnost takové analýzy je řádově jinde než zveřejněná studie dělaná primárně "pro radost".
33 komentářů:
Myslím, že není žádné tajemství (a atudie to jasně v závěru uvádí), že nemalou část odsouzených k výkonu trestu tvoří odsouzení za trestný čin zanedbání povinné výživy. Možná by se někomu mohlo rozsvítit a neplacení výživného by mělo být vymáháno jako jakýkoliv jiný nespůlácený dluh a nikoliv být trestným činem s udělovanými nepodmíněnými tresty.
Jenže na alimetench jsou závislé děti, je to trest nejen za neplacení ale i za neplnění povinností rodiče, prostě zanedbání povinné výživy. Trest vězení je proto daleko vhodnější trest.
Jana Provazniková
Nevím je vhodný nepodmíněný trest pro neplatiče alimentů. Ve věznici práce není a ani tam nikdo pracovat nebude, on nemusí, vím dobře o čem mluvím, nedávno jsem se z věznice vrátil, tak vím jak to tam vypadá.Já jsem chtěl platit na své děti, ale vydělal jsem si 200 - 400 kč za měsíc, potom jsme čuměli na baráku, aby nás firma nemusela platit a dostali jsme je 100kč kapesného stejně jako ty co do práce nechodí vůbec a válí se na baráku celý den.Je to systém tohoto státu. Jediný způsob je razatní změna zákona. Co se týká přeplnosti věznic je jediná náprava postavit věznice další a větší a né dávat amnestie, tresty které jsou v této zemi jsou ve většině případů naprosto směšné.
odsouzený
Jana Provazníková:
Já si nejsem jist, že vězení je v tomto případě dostatečný trest. Lepší by bylo pány rovnou zastřelit. To by byl adekvátní trest za to, že si kdy začali se ženou, která je schopná se jim mstít tímto způsobem. Nebo možná spíš vysvobození.
P.H.
To: Jana Provazníková
Nesouhlasím s Vámi. Domácí vězení by bylo jistě vhodnější, naví jde o to člověka vychovat, změnit, aby opět začal alimenty platit, což se po odpykání trestu odnětí svobody stane těžko, lidé po propuštění většinou v moc dobré situaci nejsou a opět neplatí - začarovaný kruh. Peněžitý trest, propadnutí věci, které by obojí připadlo oprávněnému atd. Vězení v tomto případě mi přijde velmi nerozumné. Vojtěch Faltus
Pane P. H., bohužel jsem se v praxi setkal s tím, že k oné "pomstě" nutila nebohé ženy "sociálka". Ne vždy je svět v podhradí tak jednoduchý...
Měl jsem kdysi kolegu v SRN, který jako řidič vozidla v opilosti zabil řidiče protijedoucího auta.
Byl odsouzen do vězení, ale tak, že mu cca 150 km od domova, blízko jeho věznice, bylo umožněno pokračovat v jeho profesi, ale mimo pracovní dobu byl ve vězení.
Určitě pro něj platil přísný režim i v práci, ale stát nebyl zatížen žádnými výdaji pro jeho rodinu a ona netrpěla více, než bylo třeba.
Je to praktičtější a rozumnější, než takového člověka rovnou zastřelit, jak navrhuje kocour.
Mirek Vorlický
Mstít?!?
Většinou je to poslední možnost, jak zatlačit, aby alimenty zaplatil. Navíc než dostane odsouzení natvrdo, předchází tomu řada mírnějších kroků a když alimenty doplatí, stíhání se většinou zastavuje.
Pokud by existoval systém, již dříve pravicovou vládou odmítnutý, tedy že nevyplacené alimenty proplácí stát a sám je pak po dlužnících vymáhá, nikdo by na nikoho TO nedával. Není to úplně hloupé, jde zde o zájem dítěte (srovnej i čl. 3/1 Úmluvy o právech dítěte), nikoliv o pohledávku jako každou jinou.
To ale žádná pravicová vláda, potažmo vláda s převahou mužských, neschválí.
Jinak jde o peníze dětí, a pokud je někdo tak nezodpovědný a chová se tak nefér, že zplodí dítě, a pak za to odmítá nést odpovědnost a dítě by radši nechal hlady či v hadrech, resp. zříká se jej, musí čekat, že přijdou (naštěstí) i následky, právní - když už na tom nikomu nepřipadá nic nemorálního.
Na druhé straně je zřejmé, že odnětí svobody, pokud se ve věznicích nepracuje, je neefektivní - ven vyleze jen s dalšími dluhy.
Bože. Na alimentech jsou závislé děti. Jako kdyby na zaplacení zakázek živnostníkovi nebo vyplacení mzdy zaměstnanci jejich děti závislé nebyly - a TČ z toho neděláme. Představa, že se problém vyřeší tím, že někoho zavřeme do kriminálu, je u naprosté většiny společenských problémů absurdní.
Pokud někdo splodí dět a nestará se o ně ani tím, že platí alimenty, má jít do vězení. Tyhle řečičky o začarovaném kruhu mají jednu myšlenkovou chybu, ten kruh začal již dávno a každý si ho musí vyřešit sám.
Motivací je hrozba vězení a pokdu ta nestačí, pak zmírnění trestu bude vyhovovat jen těm, co neplatí.
Jana Provazníková
Abychom se v diskusi příliš netočili kolem zanedbání povinné výživy. Zrovna ten nárůst počtu vězňů nevysvětlí. Ke konci roku 2011 za něj "sedělo" 2063 osob. Na začátku studovaného období (2003) to ale bylo 3196! Takže došlo aspoň k poklesu, oproti celkovému trendu. Samozřejmě, 2063 vězňů je z určitého pohledu hrozné číslo a debata, zda tento čin trestat jinak nebo vůbec, je na místě.
Libor Dušek: Také je třeba brát v potaz sekundární vliv: trestat "zanedbání povinné výživy" devalvuje hodnotu vězení. Jít do něho není ostuda a chlap se jím může v hospodě i chlubit, kam až bejvalka klesla. A samozřejmě se může vrátit ke stejnému stolu. Nemluvě o tom, že jít "za výživné" je též univerzálním alibi, proč byl někdo ve vězení. (a němluvě též o tom, zda je opravdu v zájmu syna či dcery, aby takto byli soudně ocejchováni jako poškození a měli otce v kriminále). Jenže na výživném je závislých spousta advokátů, policistů, státních zástupců, soudců... je to jednoduché, jede se podle stejné šablony, tak proč to rušit, že...
Jana Provazníková:
Tak dobře, střílet je tedy nebudeme, stačí pozavírat, až zčernají. Ale měli bychom zavírat oba rodiče, nejen toho, kdo dítě zplodil a zanedbává ho, ale i toho, kdo zanedbal řádný výběr partnera, se kterým si to dítě pořídil. A už toho nechte, tohle není ani blog K213, ani zhrzených feministek.
P.H.
Nevím, kdo je P.H. ale pokud se přestane starat o dítě matka, pak se to bere div ne za vraždu, pokud to samé udělá otec, pak je to v pořádku a rovná se to nezaplacené pohledávce. Pokud chcete někoho trest za zpackaný vztah, pak klidně, ale logicky tím ničeho nedosáhnete, mohou za to oba, takže se stále jen budou lišit v tom, že otec se zbaví odpovědnosti a neplatí. Onálepkujte si mě, jak chcete, vidno, že jste v tom mistr, ale jste naprosto mimo realitu.
Jana Provazníková
Ach ne, nedá si pokoj a nedá a bude se zlostí užírat donekonečna ...
P.H. je Pavel Hasenkopf, líný tak dlouhé jméno vypisovat stále dokola.
Vážená paní, jistě existují i případy, které popisujete. Jedna z mých kamarádek má dodnes trauma z toho, že si její otec jednoho dne, když jí byly tři roky, sbalil kufry a víckrát o ni neměl zájem, a nese to tak těžce, že se kvůli tomu dokonce nechala už v dospělosti přejmenovat. Z mého okolí však znám určitě víc pánů, kterým se vztah nějak nevydařil, nicméně o své děti se starají vzorně a zcela dobrovolně. Mimo jiné i proto, že jejich bývalé manželky nedostaly ten šílený nápad trestat je na dětech. A znám i případ, který naprosto samozřejmě vychovává cizí děti. Ale bohužel jsou i takové případy, kde žena se muži přes dítě mstí ... ale nikdy jsem neslyšel o tom, že by dítě své bývalé partnerce upíral muž ... naopak znám ženu, která si dítě nechala tzv. vyrobit, aniž by to otec tušil, už s tím, že otec se neobjeví ani v matrice ...
Před časem byl na pořadu dne zákon o střídavé péči: jeho podstata byla v tom, že soud při rozvodu primárně rozhodne o svěření dítěte do střídavé péče obou rodičů a teprve na návrh, budou-li k tomu vážné důvody, svěří dítě jen jednomu z nich. (Dnes je to přesně obráceně - rodiče se buď dohodnou a soud to schválí, a nedohodnou-li se, což je u mstivé bývalé manželky pravidlem, rozhodne soud primárně o nedělené péči (zpravidla u matky), pokud nemá opravdu hodně dobré důvody pro péči střídavou - ve výsledku tak soud rozhodne o střídavé péči jen sporadicky, z jednoho prostého důvodu - představuje to pro něj míň práce.) Takže v podstatě formální změna. Řekněte mi, čím to, že všude, kde se ten návrh objevil, ve Sněmovně, v Senátu, v prezidentské kanceláři, kam už nestihl dorazit, protože ve Sněmovně se nenašlo dost hlasů k přehlasování senátního veta, byly vesměs proti ženy (bez ohledu na politickou orientaci)? Tedy s jednou významnou výjimkou - v Senátu to pomohl své kolegyni Gajdůškové zabít současný prezidentský kandidát Dienstbier. Mohl aspoň mlčet, ale ne, on cítil potřebu vystoupit.
Jenže to se bavíme o tom, že Vy byste chtěla trestat, ta nenávist z Vás doslova kape. Já myslím, že když chcete vychovávat dítě, pak primární není potrestat neplatícího tatínka, ale dostat z něj dlužné výživné. Zavíráním dlužníků nikomu k výživnému nepomůžete, to je projev bezradnosti a pomstychtivosti, nikoli příčetného přístupu: buď nemají z čeho platit, a kde nic není, ani smrt nebere. Nebo by měli z čeho platit a neplatí, a pak je to práce pro exekutora, ne pro vězeňskou službu.
A zpět k tématu článku:
Znovu si přihřeji svou polévku a zopakuji, že za nedbalostní trestné činy by se vůbec lidi do kriminálu zavírat neměli. Opravdu nerozumím, komu se tím pomůže. Je-li někdo blbec a neumí řídit, pak je na místě sebrat mu řidičák, aby už svou blbost nemohl předvádět v praxi, popř. jinou licenci, a ne ho zavřít. Teprve pokud řídí přes zákaz, patří do kriminálu, dřív ne. Myslím si, že tak za dvě stě let, bude-li se vývoj lidského myšlení ubírat stejným směrem, jako dosud, se budeme na zavírání lidí za blbost dívat stejně, jako se dnes díváme na zostřený (= bolestivý) trest smrti.
Spočítal někdo, jakou měrou by takové opatření vyprádnilo věznice? Opravdu by mne to hodně zajímalo (bez ironie).
P.H.
J. Janát:
Pardon, přehlédl jsem Váš vstup.
Neznám ten zákon z hlavy, ale tuším, že to není blbost sociálky, možná je to jen klasický byrokratický alibismus, ale v každém případě je to blbost zákona, za kterou je snaha ušetřit jak vystřižená z Drábka (byť zřejmě z doby, kdy o Drábkovi ještě nikdo neslyšel): Nechť žena, žádající o sociální pomoc, nejdřív dokáže, že se snažila ty peníze dostat z otce. Dost nechutný zákon, řekl bych, ale neumím teď spatra posoudit, nakolik dává sociálním úřednicím diskreci a nakolik z nich dělá stroje. V každém případě je tady chyba.
Ujme se toho nějaký poslanec či senátor?
P.H.
Zanedbání péče v případě dětí je o tom, že někdo neplatí alimenty, to je vše. Vaše úvahy jsou spíš sociologické povahy, asi projev nějaké ukřivděnosti v minulosti.
Představa, že za nedbalostní činy se nemá jít sedět je natolik naivní a nedborná, až to bolí. Copak vůbec nechápete, že nedbalost a úmysl jsou jen právní zobecňující pojmy, které nemusí mít se s průměrným hodnotícím náhledem na čin nic společného. Právo není schopno v mnhoa případech spolehlivě ohodnotit, zda jde o úmysl anebo nedbalost, ale protože rozhodnout musí, pomáhá si, jak může. Proto se výkladově pro účely trestního řízení spokojíme s nedbalostí. Obojí je ale spojeno s JEDNÁNÍM pachatele a pokud někdo někoho přejede s úmyslem anebo nedbalostí, stále byla výsledkem jednání smrt člověka.
Jak chcete na přechodu poznat, zda tu ženu přejel úmyslně nebo z nedbalosti ? Typucké je, že si řidič ani nevšimne přechodu, červeného semaforu atp. projedete to na plnou a pak suďte. Hodnotíte jen projevy něčí vůle a ty mohou v hodnocení mýlit. A co to pomůže té ženě ?
Vy jste studoval někdy na PF ? U Jelínka byste neudělal ani klausuru.
Jana Provazníková
JP: Tak tohle opravdu nemá smysl dál komentovat. P.H.
Napadá mne, že sociálka skutečně může měřit dvojím metrem. S otcem spíše nekomunikuje a komunikuje primárně s matkou.
Je to tím, že je sociálka "feminizovaný" obor nebo zde stát skrytě či otevřeně diskriminuje protože je žena vnímána jako ta slabší?
Právo není schopno v mnhoa případech spolehlivě ohodnotit, zda jde o úmysl anebo nedbalost, ale protože rozhodnout musí, pomáhá si, jak může.
>> Tak tomu se dnes říká právní věda?
Obojí je ale spojeno s JEDNÁNÍM pachatele a pokud někdo někoho přejede s úmyslem anebo nedbalostí, stále byla výsledkem jednání smrt člověka.
>> Tak obdobně by měli být tedy zavíráni i lékaři pokud je výsledkem léčby či operace to, že člověk zemře.
Hodnotíte jen projevy něčí vůle a ty mohou v hodnocení mýlit. A co to pomůže té ženě ?
>> A když toho člověka zavřeme, tak to té ženě pomůžeme...
Vy jste studoval někdy na PF ? U Jelínka byste neudělal ani klausuru.
>> A není to třeba právě to, že ten váš pohled na věc je "deformován" tím co nazýváte "klausure u Jelínka?"
Petr Vidrman
Ad všechny alimentační komentáře:
V roce 2011 bylo k nepodmíněnému trestu nepravomocně odsouzeno 267 osob, toho 1/2 k trestu kratšímu než jeden rok. já bych na to tedy příliš nesázel, že 1/5 kapacity věznice Kuřim nám přeplní věznice.
Jako stoupenec absolutních teorií vidím jen dvě řešení - více věznic nebo méně trestných činů. A u těch alimentů by stačilo jen úmyslné vyhýbání se plnění, nebo něco ve stylu § 337/4 trestního zákoníku. Všude, kde je v Evropě téměř "objektivní" odpovědnost, mají stejný "početní" problém.
Ad zaměstnanost - možná by taky stačilo, kdyby se žádost o výpis z RT musela odůvodnit, aby jí nechtěl každý kdo zaměstnává lidi k lopatě. A v případě zaměstnávání by jí musel podat se souhlasem uchazeče sám budoucí zaměstnavatel. Pak bude více zaměstnaných a méně alimentářů...
1/ Rozdíl autonehody a léčby je celkem zjevný, ale dobrá, ráda pomůžu : nehoda vzniká porušením pravidel (ne úplně vždy, protože žádná pravidla nejsou total), lékařský zákrok ovšem uzdravení nezajištuje a člověk neumírá na lékařský zákrok ale na nemoc, který zde byla objektivně již před zákrokem. Rozumíme ?
2/ otázka zavinění je otázka právní a jde jen o to, zda její textace definice sedí na praxi (viz. neschválený TČ týrání zvířat, který byl sice hezky napsán ale fakticky nejste schopen týrání prokázat). To samé se dělá i u nehod, kdy otázka, zda jela Darinka a zavinila nehodu anebo nezavinila je procesně neprokazatelná adělají se navzájem náhodné posudky plné domněnek. O vůli a tedy rozdílu mezi úmyslem a nedbalostí ani nemluvě. Ve škole vám to hraje, v praxi je to k ničemu a praxe si musí najít jiný uchopitelný výklad.
Jana Provazníková
P.S. : J. mě učil tři hodiny, pak jsem si na jeho nevhodné chování stěžovala a musel se na tři roky odporoučet z Prahy do Plzně a ještě byl rád, že nešel k soudu.
Když je to všechno tak neprokazatelné, možná bychom měli nedbalost a úmysl vůbec zrušit ... možná bychom měli vůbec právo zrušit i s dokazováním a prostě přijmout jediný zákon: "vše se rozhodne podle toho, jak se soudce vyspí". Aneb návrat před Chammurappiho ...
PRÁVO JE FIKCE, ne realita. Opsat pětsetkrát.
*
"pak jsem si na jeho nevhodné chování stěžovala" ... to jste vyjímečně dobře udělala. Některými věcmi byl pověstný už v době, kdy já končil základku. Tudíž nechápu, proč bych měl dělat klauzuru u někoho, koho jsem si nikdy nevážil ani za mák.
P.H.
"V roce 2011 bylo k nepodmíněnému trestu nepravomocně odsouzeno 267 osob, toho 1/2 k trestu kratšímu než jeden rok. já bych na to tedy příliš nesázel, že 1/5 kapacity věznice Kuřim nám přeplní věznice."
To je argument stejně tak silný, jako že dotisknutí jen jedné miliardy určité měny pro plnění závazků státu přeci nemůže položit jeho ekonomiku pohybující se v řádově vyšších částkách... Má-li jít do vězení otec, který si takto vynucoval kontakt s dítětem, tím spíše přeci jakýkoli zlodějíček. Práh je nastaven příliš nízko.
Představa, že za nedbalostní činy se nemá jít sedět je natolik naivní a nedborná, až to bolí.
Představa, že existuje odborný důvod, proč nelze uzákonit vězení jen pro úmyslné TČ, je humorná.
Jestli jste si všimnul, tak většina právních sytémů úmysl a nedbalost nerozlišuje ale koncipuje projevy vůle jako součást skutkových podstat.
Například náš trestní zákoník selhává u vražd, kde jsou dva spolupachatelé, kdy se jim daší svalovat vinu na druhého. Máte pachatele, je zjevné, že došlo ke vraždě ale konkrétní úmysl konkrétního pachatele neprokážete a užití analogie o "solidárních spoludlužnících" je zakázáno. Jak to skončí ? Dva osvobozující rozsudky.
Jana Provazníková
P.S. : J. byl jeden z mála učitelů, který měl na cvikách systém. Do jaké míry to byl jen souhrn judikátů, která nás třeťáky uhranul svou atraktivností, a do jaké míry v tom bylo nějaké teoretické shrnutí nevím, ale učil dobře a srozumitelně. To se o obchodu a občanu dalo říci jen těžko, proces s paní W. byl pak už úplný kolaps.
Ad PH a JP:
Opožděně reaguji na hlášky o tom, jak z někoho něco kape. Pokud jste, pane H., reagoval na JP tak útočně, jak jste učinil, vězte, že blog K213, před kterým jste varoval, děláte z diskuze Vy. Jakési své nezpracované předsudky a předpojatosti zde podsouváte jiným a ještě si osobujete právo kádrovat, kdo zde smí psát a kdo ne. Trochu kroťte emoce a podobné excesy praktikujte na svém ego-blogu, nikoliv zde, prosím.
Pane Potměšile,
já Vám opravdu nerozumím. Nejdřív se do mne navážíte na jednom jiném blogu, pak se mi za to omlouváte, když Vám soukromě napíšu, nereagujete, a te´d už se do mne navážíte zas. Já vím, že Vás seru a vím proč a odkdy. Ale nemíním sem tahat dávné hádky.
A pokud jde o JP, každý si jistě udělá názor sám. Můj názor je, že je to typický příklad člověka, který chce především trestat, skutek > odplata, presumpce neviny - fuj, to by ještě toho hajzla mohli osvobodit, a že je to hajzl, to vidí přece každý - tak já vidím JP. A Vás vidím jako lidskoprávníka fanatika, další extrém. A vy si o mně myslete, co chcete, já to přežiju.
A pokud jde o kádrování - zkuste zrcadlo.
P.H.
Vězení jsou přeplněná od kdy se výkon trestu pro část odsouzených stal méně nepříjemným než pracovat. Sch.
Přečtěte si po sobě, co jste JP psal. Co se omlouvání týče, tak to neznamená, že se už nikdy nesmím pozastavit nad tím, jak se chováte v jiné diskuzi. Jinak irituje mě, právě jak se chováte a projevujete, není to "od nějaké doby". Pokud jde o mail, tak na yahoo jste mi pokud vím nepsal, to bych určitě odpověděl - na mvcr už od dubna nejsem. A co se lidskoprávnictví týče, tak nevím, zda třeba mé byrokratské texty či oponentura k E. Wagnerové je lidskoprávním fanatismem. Jen mi není blízká "antilidskoprávní" póza.
Pokud ten mail ale pořád ještě někde máte, zkuste mi ho poslat znovu na yahoo - cokoliv k přestupkům mě eminentně zajímá.
Jan P.:
Co kdybyste mi přestal říkat, co mám či nemám dělat? Tuším jsem se Vás o radu neprosil.
Fanatický lidskoprávník je ten, kdo se domnívá, že díky spoustě komis a subkomis a dílčích zpráv nám bude lépe ... LP mají být samozřejmost a ne něco extra, na co potřebujeme komise a výbory.
Zakazování je Váš byznys, ne můj. Hlásejte si, co chcete, ale nečekejte, že se z toho posadím na zadek.
A pokud se týče pí JP, trochu váhám, zda své názory myslí vážně nebo chodí provokovat. Proti ní i Fortuna je špičkový právník.
A vůbec, mne tyhle války o h...o fakt nebaví.
Přišel jsem si sem říct, co mám za důležité: Za nedbalost by se vůbec nemělo zavírat, protože se tím nikomu nepomůže (tedy pokud stále ještě platí, že úkolem trestu je především prevence a náprava a až pak pomsta).
Paní JP je proti, zavřela by zejména neplatiče výživného, beru na vědomí. Nicméně díky takovým, jako je ona, mám občas pro neplatiče i jisté sympatie.
A to je vše.
Ad 7.47 - psal jsem via facebook. Nic, co by Vás eminentně zajímalo.
Úryvek z Anatomie státu od M.N.Rothbarda. "Můžeme testovat hypotézu, že Stát je vysoce zainteresován na chránění sama sebe místo svých obyvatel, tak, že si položíme otázku: Kterou kategorii zločinů Stát stíhá a trestá intenzivněji – ty proti soukromým osobám nebo ty proti Státu samému? Nejzávažnější zločiny ve Státním lexikonu jsou téměř výhradně nikoliv útoky na svobodu osob nebo na majetek, ale zločiny, které ohrožují jeho vlastní spokojenost – například: zrada, dezerce, nedostavení se k odvodu, rozvracení a spiknutí k rozvratu, atentáty na vládce a takové ekonomické zločiny proti Státu jako padělání jeho peněz nebo vyhýbání se placení daně z příjmu. Nebo porovnejte stupeň úsilí při hledání pachatele, který zaútočí na policistu s pozorností Státu, kterou věnuje útoku na obyčejného člověka. Přesto, kupodivu, Státní otevřeně stanovené priority vlastní obrany před veřejností připadají jen nemnoho lidem nekonzistentní s jejich předpokládaným raison d’etre."
Okomentovat