Forza HUDOC!
„Štrasburský NALUS“ se – jak se zdá – chystá učinit další krok na cestě k vlastní dokonalosti. V textu jednoho ze včerejší várky šestnácti čerstvých voňavých rozsudků se totiž objevily odkazy na jiné judikáty ESLP vybavené hypertextem.
Pokud se nepletu, stalo se tak vůbec poprvé; pokud se pletu, tak jsem si toho alespoň poprvé všiml. Dosud ESLP používal hypertextové odkazy myslím pouze u vysvětlivek, které ale v textu rozhodnutí nebyl takový problém najít (ačkoli v případě několika připojených odchylných stanovisek nemusí být vždy hned zřejmé, která z těch sedmi vysvětlivek označených číslem 1 je ta pravá). Sem tam hypertextem ESLP odkazuje i na nějaké internetové stránky, například na wikipedii (sic!).
Pravda, zatím se privilegia hypertextového odkazu z mně neznámého důvodu dostalo pouze čtyřem rozhodnutím z těch, na něž je v onom průkopnickém rozsudku odkazováno, ale začátky – jak známo – nebývají lehké.
Věřím však, že nejde o práci šotka či důsledek dlouhé chvíle nějakého informatika, ale o jakýsi pokusný balonek a že alespoň všechna nová rozhodnutí v HUDOCu publikovaná budou napříště vybavena touto vymožeností (netuším, nakolik neskromné by bylo přání vybavit hypertextovými odkazy také všechny již publikované judikáty). Tajně jsem po něčem takovém toužil zejména ve chvílích, kdy jsem se snažil dopátrat se „konce vlákna“ určitého principu tradovaného judikaturou ESLP, což je poněkud zdlouhavé, musí-li člověk otvírat stále další a další okna a znovu a znovu vyhledávat namísto pouhého kliknutí na hypertextový odkaz.
Bylo by nicméně dobré, pokud by se odkaz otevřel v nové záložce či v novém okně. Nyní se to otevírá jako jakési podokno nebo co ... no raději se na to podívejte sami: oním pionýrem je rozsudek Janusz Białas proti Polsku (§ 43).
Pokud se nepletu, stalo se tak vůbec poprvé; pokud se pletu, tak jsem si toho alespoň poprvé všiml. Dosud ESLP používal hypertextové odkazy myslím pouze u vysvětlivek, které ale v textu rozhodnutí nebyl takový problém najít (ačkoli v případě několika připojených odchylných stanovisek nemusí být vždy hned zřejmé, která z těch sedmi vysvětlivek označených číslem 1 je ta pravá). Sem tam hypertextem ESLP odkazuje i na nějaké internetové stránky, například na wikipedii (sic!).
Pravda, zatím se privilegia hypertextového odkazu z mně neznámého důvodu dostalo pouze čtyřem rozhodnutím z těch, na něž je v onom průkopnickém rozsudku odkazováno, ale začátky – jak známo – nebývají lehké.
Věřím však, že nejde o práci šotka či důsledek dlouhé chvíle nějakého informatika, ale o jakýsi pokusný balonek a že alespoň všechna nová rozhodnutí v HUDOCu publikovaná budou napříště vybavena touto vymožeností (netuším, nakolik neskromné by bylo přání vybavit hypertextovými odkazy také všechny již publikované judikáty). Tajně jsem po něčem takovém toužil zejména ve chvílích, kdy jsem se snažil dopátrat se „konce vlákna“ určitého principu tradovaného judikaturou ESLP, což je poněkud zdlouhavé, musí-li člověk otvírat stále další a další okna a znovu a znovu vyhledávat namísto pouhého kliknutí na hypertextový odkaz.
Bylo by nicméně dobré, pokud by se odkaz otevřel v nové záložce či v novém okně. Nyní se to otevírá jako jakési podokno nebo co ... no raději se na to podívejte sami: oním pionýrem je rozsudek Janusz Białas proti Polsku (§ 43).