03 února 2009

Německý ústavní soud si chce důkladně "posvítit" na Lisabonskou smlouvu

Server euobserver.com nedávno přinesl zprávu, že příští úterý a středu (tj. 10. – 11. února) se u německého spolkového ústavního soudu uskuteční ústní jednání ve věci Lisabonské smlouvy. Smlouvu pro její údajný rozpor s Ústavou napadl poslanec Peter Gauweiler. Pozorovatelé se shodují, že je velice neobvyklé, aby soud ústnímu jednání vyhradil tak velký prostor. Je evidentní, že se němečtí soudci chystají věnovat případu enormní pozornost.

Že bude skutečně co projednávat, o tom svědčí i dnes vydaná tisková zpráva, která obsahuje předběžný nástin jednání. Mezi tématy je např. i klauzule flexibility či zjednodušená procedura změn primárního práva, tedy problematika, kterou se na podzim zabýval i náš Ústavní soud. Na rozdíl od něj se však nedá od německého ústavního soudu rozhodně očekávat, že by své rozhodnutí vynesl hned den následující po ústním jednání. Tak malý význam naštěstí této fázi řízení Němci nepřikládají, jak je ostatně zřejmé i z výše uvedených informací.

Německý ústavní soud již v minulosti několikrát významně promluvil do podoby evropské integrace a bez nadsázky jej lze označit za nejvýraznějšího partnera v dialogu s ESD mezi soudy všech členských států. Rozhodnutí jako Solange I, Solange II, Maastricht či z nedávné doby nález o protiústavnosti německého zákona implementujícího tzv. „eurozatykač“ patří mezi judikáty sledované, komentované a následované i v jiných členských státech. I na ESD pozorně sledují, jak se „Bundesverfassungsgericht“ k evropským tématům staví.
Nedopátral jsem se s jistotou toho, zda bude ústní jednání dostupné online, ale vypadá to, že nikoliv. V každém případě bude zajímavé počkat si na to, zda se v Karlsruhe chystá další významný zářez do učebnic evropského práva...

16 komentářů:

Dan Dvoracek řekl(a)...

Tak snad to proběhne důstojněji než u nás, kde je každý, kdo se staví kriticky k Lisabonu, pokládán za exota a kde není otázkou jak soud rozhodne, ale jak předem jasné rozhodnutí odůvodní.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad DD

Nevidím v principu nic špatného na tom, že nějaké soudní rozhodnutí je předvídatelné.

Jako trapné ale vnímám politické handly typu: "LS za radar."

Dan Dvoracek řekl(a)...

TS: Ano, to je jistě v obecné rovině pravda. Narážel jsem nicméně v tomto konkrétním případě na své hluboké přesvědčení, že i kdyby čl. 1 Lisabonu zněl "Zrušuje se Česká republika.", najde ÚS cestu, jak říct, že to je vlastně skvělé.

Tomáš Pecina řekl(a)...

A není? Nezapomínejte, že existují i eurofederalisté…

Dan Dvoracek řekl(a)...

Neříkám ani tak ani tak, ale říkám, že by to bylo ve zjevném rozporu s Ústavou a že by ÚS zajisté vynašel způsob, jak moudře popsat, že není.

Jan Petrov řekl(a)...

Proc musi byt politicke handly trapne?

Modri (a jejich volici) chteji radar: radi by za nej zaplatili az 100 Kc. Modri (a jejich volici) naopak nechteji LS: souhlasili by s nim, jen pokud by jim nekdo zaplatil 50 Kc.

Oranzovi (a jejich volici) chteji LS: radi by za ni zaplatili az 100 Kc. Oranzovi (a jejich volici) naopak nechteji radar: souhlasili by s nim, jen pokud by jim nekdo zaplatil 50 Kc.

Pokud se modri a oranzovi dohodnou, ze spolecne odhlasuji radar i LS, pak na tom budou jak modri (a jejich volici), tak oranzovi (a jejich volici) lepe, nez kdyby se neodhlasoval ani radar, ani LS.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Honza

Uvažme jiný scénář.

Modří jsou jako celek v otázce LS neutrální. Je to u nich půl na půl. Všichni modří ale hodně touží po radaru. Společně chtějí donutit oranžové k přijetí radaru, a proto podmíní přijetí LS přijetím radaru. Oranžoví to ale odmítnou, protože radar by nepřijali za žádnou cenu. Takže LS není přijata, a to přesto, že pro LS byli všichni oranžoví a polovina modrých.

Jan Petrov řekl(a)...

Rikas, ze oranzovi by neprijali radar ani za nic. Zanedbejme asymetrii informace (ony se asi strany, odsouzene k souziti v terariu PS, navzajem znaji velmi dobre): modri vedi, ze oranzovi by neprijali radar ani za nic. Pak musi byt modri na hlavu padli, pokud podminuji LS prijetim radaru. Jinymi slovy tim totiz rikaji: zadna LS.

Misto toho modri mohou zobchodovat LS za neco jineho nez radar: treba za barveni syrecku na modro (tj. barveni, ktere voni modrym, ale nevoni oranzovym).

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Honza

Modří doufají, že oranžoví ustoupí a přijmou nabídku, odhadují to řekněme na 80%, vsadí na to, ale nevyjde jim to. (Je to snad nerealistický scénář?)

Větu "Oranžoví to ale odmítnou, protože radar by nepřijali za žádnou cenu." si nahraď větou "Oranžoví to ale odmítnou. Ukáže se totiž, že radar nepřijmou ani za tuto cenu."

Jan Petrov řekl(a)...

Ad Tom:

Napsal bych: Pak mohou modri prijit s jinou nabidkou.

A Ty bys odpovedel: Ale to uz muze byt pozde -- mezitim uz radar nebo LS spadly pod stul. Anebo sice jeste ne, ale CR stejne jiz utrpela ujmu, kdyz se s prijetim toho nebo onoho zpozdila.

A tak napisu: Pripustime-li, aby strany vyjednavaly -- misto aby se neohlizely napravo, nalevo a hlasovaly podle sveho nejlepsiho "vedomi a svedomi" --, muze to zvysit i snizit spolecensky prospech. Snizit vzhledem k frikcim ve vyjednavani, napr. tem, ktere popisujes.

Dodal bych: Ale strany se prece jen znaji dlouho a hraji opakovanou hru: vyjednavaly spolu o ruznych otazkach radu let minulych a vedi, ze totez je ceka radu let budoucich. To by melo problemy vyjednavani podstatne snizit.

A Ty bys asi odepsal: LS a radar se svym vyznamem natolik vymykaji ostatnim navrhum hlasovanym v PS, ze v jejich pripade je hlasovani "one-shot game".

Juraj Petrovič řekl(a)...

Detaily o priebehu ústneho pojednávania zverejnil BVG na svojej stránke: http://www.bundesverfassungsgericht.de/pressemitteilungen/bvg09-009a.html

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Honza

Nebo bych napsal, že veřejné vyhlášení (tedy politický závazek) modrých, že přijmou LS jen za podmínky přijetí radaru, další vyjednávání prakticky vylučuje. Nakonec i ti modří, kteří jsou pro LS, budou hlasovat proti LS, aby onen závazek dodrželi.

kjorel řekl(a)...

kdy se očekává, že soud vynese rozhodnutí?
Karel Ulík

Jan Petrov řekl(a)...

Tom:
Kritizuješ tedy ne samotné vyjednávání, ale to:
(1) že strany mohou donutit své poslance, aby hlasovali určitým způsobem; resp.
(2) že strany možnosti ad (1) (v dané věci) využily
?

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Honza

Strategie stranických sekretariátů typu "My uděláme A jenom tehdy, když vy uděláte B." mívají protivětšinové efekty. Prostě je to nedemokratické.

Anonymní řekl(a)...

Modří nejprve odmítají Evropskou ústavu a pak LS nechají projít.

Oranžoví zahájí jednání o radaru, ale když zjistí, že ho lidí nechtějí a oni jsou v opozici, zásadně ho odmítají.

Jan Petrov:
pak na tom budou jak modri (a jejich volici), tak oranzovi (a jejich volici) lepe, nez kdyby se neodhlasoval ani radar, ani LS.

U některých politiků a voličů, spíše oranžových, mám dojem, že by zvítězila radost nad poražením protivníka, než prosazením něčeho, co je jim vlastně osobně jedno.