Akční dívky na pražské právnické fakultě ...
Zažil to asi nejeden posluchač Právnické fakulty Univerzity Karlovy, který se do budovy fakulty někdy omylem dostal v sobotu či v neděli: kamera ... klapka ... jedem! Nikoliv, že by se vstupem na fakultu stal filmovou hvězdou. Filmovou hvězdou, a to přímo stálicí, je samotná budova fakulty.
V šerém dávnověku, kdy na kolejích Hvězda na pražském Břevnově ještě nebyl zaveden internet, byl sobotní přístup do počítačové učebny na fakultě dobrým způsobem, jak předstírat práci a přitom psát emaily. Takto jednou při sobotní expedici koncem devadesátých let si vzpomínám, že mě při příchodu do budovy zaujalo intenzivní světlo v Bazénu (přezdívka pro hlavní atrium fakulty). Protože vstup do něj byl uzavřen a zatemněn, vyběhl jsem po zadním schodišti do druhého patra a nakoukl dolů. Na dvou stranách bazénu byly spuštěny vlajky se svastikou a z hlavního schodiště právě scházeli dva příslušníci SS zabráni do družného hovoru (ne, nebyli to Mitchell a Webb meditující o dobrotě těchto jednotek).
Je to zřejmě mramorová krása a dobrá vůle, která prostupuje zdi této budovy, že ji činí vhodnou pro natáčení určitého typu filmů. Tipl bych, že co do počtu asi povede právě tématika válečná. Není divu; odstraní se několik nástěnek, spustí prápory a pro dokreslení atmosféry chybí už jenom pravidelný rytmus holínek doprovázený romantickým šustěním dlouhých kabátů z teletiny. Historická dispozice je zde také (Testovací otázka: k čemu sloužila budova fakulty za Druhé světové války?).
Kdybych byl otázán, ve kterém filmu si na fakultu vzpomínám, tak jako první by mi vytanul na mysli „From Hell“ s Johny Deppem. Fakulta se ocitla v milém filmu o Jacku Rozparovači a hrála tam tuším londýnskou budovu královské společnosti chirurgů. Po paměti bych dále lovil nějaké filmy válečné či reklamy.
Nedávno jsem ale dostal odkaz na kousek, po jehož spatření jsem dnes dostal skutečný záchvat smíchu: student PF UK, který na fakultním debatním fóru vystupuje pod přezdívkou „pivko“, umístil na svůj web kousek z (předpokládám) pornofilmu, ve kterém fakulta také hraje hlavní roli. Bez obavy z ohrožování mravní výchovy našich nezletilých čtenářů si dovoluji na tento kousek odkázat ZDE. Byť rozlícená dáma v latexu se samopalem s houfem pánů se sekyrami asi nebude patřit k předskokanům Křemílka a Vochomůrky, hranici běžné televizní obscénnosti tento krátký výřez rozhodně nepřesahuje. Jak prohodil nejmenovaný spolublogger, když mi o této scénce vyprávěl: že by se rozhodli studenti konečně vzít reformu fakulty do svých rukou, byť poněkud násilnějším způsobem? Anebo se jedná o skupinku studentů, nespokojených s výkony studijního oddělení?
Možná by nebylo od věci do příštího novinářského "srovnávání" kvality právnických fakult v České republice zahrnout namísto publikační činnosti v impaktovaných časopisech kritérium "fakultní casting". Hodnoty by byly určitě vyšší ...
V šerém dávnověku, kdy na kolejích Hvězda na pražském Břevnově ještě nebyl zaveden internet, byl sobotní přístup do počítačové učebny na fakultě dobrým způsobem, jak předstírat práci a přitom psát emaily. Takto jednou při sobotní expedici koncem devadesátých let si vzpomínám, že mě při příchodu do budovy zaujalo intenzivní světlo v Bazénu (přezdívka pro hlavní atrium fakulty). Protože vstup do něj byl uzavřen a zatemněn, vyběhl jsem po zadním schodišti do druhého patra a nakoukl dolů. Na dvou stranách bazénu byly spuštěny vlajky se svastikou a z hlavního schodiště právě scházeli dva příslušníci SS zabráni do družného hovoru (ne, nebyli to Mitchell a Webb meditující o dobrotě těchto jednotek).
Je to zřejmě mramorová krása a dobrá vůle, která prostupuje zdi této budovy, že ji činí vhodnou pro natáčení určitého typu filmů. Tipl bych, že co do počtu asi povede právě tématika válečná. Není divu; odstraní se několik nástěnek, spustí prápory a pro dokreslení atmosféry chybí už jenom pravidelný rytmus holínek doprovázený romantickým šustěním dlouhých kabátů z teletiny. Historická dispozice je zde také (Testovací otázka: k čemu sloužila budova fakulty za Druhé světové války?).
Kdybych byl otázán, ve kterém filmu si na fakultu vzpomínám, tak jako první by mi vytanul na mysli „From Hell“ s Johny Deppem. Fakulta se ocitla v milém filmu o Jacku Rozparovači a hrála tam tuším londýnskou budovu královské společnosti chirurgů. Po paměti bych dále lovil nějaké filmy válečné či reklamy.
Nedávno jsem ale dostal odkaz na kousek, po jehož spatření jsem dnes dostal skutečný záchvat smíchu: student PF UK, který na fakultním debatním fóru vystupuje pod přezdívkou „pivko“, umístil na svůj web kousek z (předpokládám) pornofilmu, ve kterém fakulta také hraje hlavní roli. Bez obavy z ohrožování mravní výchovy našich nezletilých čtenářů si dovoluji na tento kousek odkázat ZDE. Byť rozlícená dáma v latexu se samopalem s houfem pánů se sekyrami asi nebude patřit k předskokanům Křemílka a Vochomůrky, hranici běžné televizní obscénnosti tento krátký výřez rozhodně nepřesahuje. Jak prohodil nejmenovaný spolublogger, když mi o této scénce vyprávěl: že by se rozhodli studenti konečně vzít reformu fakulty do svých rukou, byť poněkud násilnějším způsobem? Anebo se jedná o skupinku studentů, nespokojených s výkony studijního oddělení?
Možná by nebylo od věci do příštího novinářského "srovnávání" kvality právnických fakult v České republice zahrnout namísto publikační činnosti v impaktovaných časopisech kritérium "fakultní casting". Hodnoty by byly určitě vyšší ...
32 komentářů:
Chtěl jsem podotknout, že nejen mramorová krása a dobrá vůle činí PrF UK vhodnou k natáčení určitého druhu filmů, a ejhle - testovací otázka to činí za mě...
Nicméně doufám, že díky stejným dispozicím se na PrF MU dočkáme spíše svastik a dupání bagančat (neb Ordnung muss sein) spíše než soft-porn vizionáře(???) Scottyho JX, "who is combining every man's loves of naked women and action movies into one irresistible package"... I když je pravdou, že ona nevinná ukázka je opravdu vtipná :)
no meli celkem stesti, ze na prvni pokus trefili odemcene dvere ;-)
přesně tak :) nicméně tempo filmu by ještě výrazněji zpomalila nutnost vyhledat zvonek...
Fajn video. Nevystupují tam i někteří členové pedagogického sboru?.)Tím by se vysvětlily i ty otevřené dveře.:)
Priatelia, čo autorské právo? Platí zákonná licencia podľa § 33 AZ aj na interiér budovy? Povedal by som, že nie, aj keď v Rakúsku si myslia opak.
(Dodávam, že spoluautorom budovy zrejme /keď ju teda "dokončoval"/ bude aj Ladislav Machoň, ktorého majetkové práva autorské ešte nezanikli...)
Vojtěch J. Cepl:
Považovat vyobrazení budovy za zásah do autorských práv architekta je naprostý extrém, se kterým jsem se ještě nesetkal. Ale ježto jste to vyslovil, je asi jen otázka času, kdy s takovým nápadem někdo k soudu přijde.
Ale to ste si ten príspevok nečítali veru pozorne! Otázka znela, či je vyobrazenie interiéru stavby (architektonického diela) neoprávneným zásahom do autorského práva... Komentár Kříž e.a. je mimochodom rovnakého názoru, že totiž z "umiestnenia na verejnom priestranstve" nemožno dovodzovať zákonnú licenciu k interiéru, tj. k výtvarnému dielu (architektonickému či inému) vyjadrenému v interiéri stavby. Musím s tým súhlasiť.
Mimochodom, s tým nápadom už ktosi prišiel. V ostatnom čase napr. v Nemecku.
Vojtěch J. Cepl:
mezi interiérem a exteriérem budovy nevidím vůbec žádný rozdíl (zejména veřejné, jako PFUK).
Nechci se mýlit, ale u nás se zřejmě tento nápad ještě nevyskytl. Důsledky by byly absurdní; neumím si třeba představit, co by se dělo s nesčetnými fotografiemi v interiérech mallů (např. Carefour nebo Myslbek).
Ja sa trochu obávam, že vnímate ten § 33 priširoko. Podľa takého výkladu by to de facto znamenalo odstránenie majetkových práv architekta. Každá licencie má svoje medze (asi by sme sa tam napokon dostali aj cez trojstupňový test).
Vojtěch J. Cepl
Už mám pocit, že plevelím, a že to asi málokoho bude bavit, ale vidím to právě obráceně, než vy.
Přirozeným stavem vesmíru je zcela volné užívání čehokoli, a tento stav je omezen právy autora z moci autorského zákona.
Protože jinak by IMHO za chvíli život na této planetě pro jednotlivá křížící se práva autorů nebyl možný; nemohl byste učinit vůbec nic, aniž by vám to schválil nějaký autor a zaplatil jste mu honorář.
Například by se nikdy nemělo dít, že by práva Architekta jakožto Autora převážila nad Vlastníkem Domu (k čemuž by mohl váš výklad dospět velmi snadno - smí například majitel domu bez souhlasu architekta fotit vnitřek svého domu?)
Takže mám úvahu nastavenu právě obráceně; neptám se, o co je opřena něčí licence (coby výjimka), ale o co je opřen konkrétní bod autorského práva.
Domnívám se, že právo na schvalování fotografií rozmnoženiny svého díla (neb stavba je rozmnoženinou, že) architekt prostě nemá.
Má právo schvalovat vytváření dalších podobných rozmnoženin čili staveb; a v tom je jádro jeho práva; a i s tím je v konkrétních případech kupa starostí.
Asi sa nezhodneme, teda z mojej strany len záverom, že pokiaľ sme "stav vesmíru" pred 100-200 rokmi vychýlili tak, že autor má právo k svojmu dielu, asi by sme to mali rešpektovať. Koniec-koncov aj vo svete, ktorý je celý celkom neprirodzene rozparcelovaný vlastníckym právom sa dá celkom dobre existovať a nikomu sa nezdá čudné, že na cudzom poli nebudem žať, ak sa s vlastníkom nedohodnem. Mimochodom, týka sa to len autorských diel, samozrejme že nie každý interiér autorským dielom bude (Carrefour...). Nerozumiem tomu, prečo by sa mal niekto obohacovať na úkor autora napr. odplatným šírením fotografií autorského diela...
to Vojtěch J. Cepl:
asi budu zcela mimo (pouze se zakladni znalosti z kurzu IP rights), ale presto mi studentska zvedavost neda se nezeptat. Nebylo by mozne uvazovat o zasahu do osobnostnich prav autora tim, ze interier/exterier budovy byl uzit zpusobem dehonestujicim dilo? (nechavam stranou, ze pohled na podobne "vizionarske" filmy je naprosto subjektivni)
Vojtěch J. Cepl to Jan Klesla:
To asi bohužel nepůjde; osobností práva jsou spojena s lidskou podstatou (jsou to vlastně lidská práva, ale to se kdovíproč pořádně nevysvětlí).
Autorské dílo patří mezi práva druhotně nabytá (vytvořením díla).
Věc by ovšem byla komplikovanější, kdyby autorské dílo bylo současně vaší osobností, např. při bodypaintingu. Pomalovaná autorka by se pak zřejmě podobného neoprávněného zásahu domáhat mohla.
Vpodstatě všechny šílené možnosti obvykle nastanou dříve či později.
Nedávno mi bylo třeba řešit otázku autorských práv modela spodního prádla coby výkonného umělce.
Odhliadnuc od toho, že autorské právo je nepochybne výronom osobnosti ("prejav osobnej povahy" ak chcete), takže ochrana osobnostných práv autorských je nepochybne súčasťou širšieho celku osobnostných práv, špeciálna úprava osobnostných práv autorských podľa autorského zákona jednoznačne nestojí na "spojení" autorského diela s autorom, ale práve naopak. Dokonca aj po smrti autora sa kolektívny správca môže domáhať, aby sa škodca zdržal užívania diela (hoci aj voľného diela) spôsobom znižujúcim jeho hodnotu.
Užitie Beethovenovej symfónie napr. v pornofilme by isto takým "nespojeným" užitím bolo. Aspoň verím, že by sa to tak na KS v Prahe rozhodlo:)
to Vojtech J. Cepl
ja si prave matne pamatuji na jakysi pripad reklamy na toaletni papir, kde byla pouzita (tusim) Vltava jako hudebni motiv. Proto se ptam zda by se zde nemohlo jednat o analogicky pripad uziti dila nevhodnym zpusobem.
Jinak jednomu stani "modela" jsem mel to poteseni prihlizet v ramci predmetu Pravo a pravni praxe. Muzu se zeptat jak to nakonec dopadlo a zda je tedy model vykonny umelec, nebo jakou jinou autorskopravni ochranu ma?
Tiež by ma to zaujímalo. Sú snáď u vás modeli výkonný umelci? A pokiaľ áno, aké dielo vykonávajú?
těší mě, že věhlas toho magického místa, jímž budova PF UK bezpochyby je, na poli filmovém dosáhl i tohoto slovutného blogu. zejména poslední odstavec příspěvku michala bobka mi přijde mimořádně přiléhavý. :o)
zdraví
pivko
Vojtěch J. Cepl
V tomto případě model nevyhrál. Byly tam ovšem i jiné důvody; nevylučuji, že v případě jiného modelingu rozhodne jiný soudce jinak.
V.J.Cepl
ještě add to Rudo Leška - pakliže by šlo o jiné dílo, nikoli volné (jako Devátá a delší dobu mrtvý Beethoven), a byl byste autor, pak byste se zajisté měl značné šance na výhru, ovšem nikoli skrze ochranu osobnosti, nýbrž skrze autorský zákon a nárok, který jsem slyšel trefně lidově označovat jako "zprasné."
to V.J. Cepl:
ad ochrana
Prominte, mozna to spatne interpretuji (vychazim ze zakona, neznam judikaturu, nemam pristup ke komentari), ale podle § 11(5) AZ po smrti autora smi byt dilo uzito jen zpusobem nesnizujicim jeho hodnotu, pricemz opravneni nezanika ani uplynutim majetkovych prav (je tohle "zprasne"?). Myslim, ze tohle je ochrana na kterou jsme s kolegou Leškem naposledy odkazovali. A pokud se ochrana vztahuje i na architektonicke dilo (dle § 2), neslo by (pri veru extenzivnim vykladu) uvazovat o poruseni prave natacenim pornofilmu v interieru zname historicke budovy?
ad model
Myslite tedy, ze by slo modelovi/ce priznat status vykonneho umelce jako jine osobe, ktera předvádí nebo jinak provádí umělecké dílo? (samozrejme vas ciste osobni nazor)
Pro zajimavost jsem zjistoval jak by se podobny pripad resil v ramci UK IP rights a byl jsem ujisten, ze modelove (a modelky samozrejme) copyrightem chraneni nejsou, jednoduse proto, ze CDPA 1988 vykonne umelce taxativne (a jasne, na rozdil od § 67 AZ) vypocitava a na podobne "performers" se nedostalo. Nicmene by se slo domahat napriklad zdrzeni se publikace dila prostrednictvim osobnostni ochrany (publication rights).
Jasné, ale § 11 AZ je lex specialis k § 11 OZ, tiež ide o osobnostnoprávne ustanovenie svojho druhu. Inak ochrana osobnosti u modela prichádza úvahy, len by model ťažko dokazoval, že súhlas s užitím svojich osobnostných atribútov neposkytol, keď pre niekoho fotil alebo vystúpil.
Vojtěch J. Cepl to Jan Klesla:
ptáte se docela zajímavě - jen nevím, jaké jsou tu zvyklosti ohledně off topiců a zda někomu nevadíme (...?)
- spory podobného druhu se moc nevyskytují z toho prostého důvodu, že není žalobce. Takže ne Beethoven, ale třeba pornovýtvor na téma Ladových obrázků (reálný případ, snad MS PRaha?)
- "zprasné" od slova "zprasiti" dílo, tedy užití nevhodným, urážlivým, proti smyslu díla jdoucím... atd... způsobem. To je problém mnoha parodií, například. Je to jemná hra; v některých případech je autor rád, že mu dělají reklamu, jindy se naštve. Lze za to požadovat zadostiučinění v penězích.
- stavby nezprasíte bydlením nebo filmováním (neb, jak tvrdím, tak daleko rozsah díla autora nesahá a sahat nemůže) ale typicky necitlivým přestavěním. To bývá opět složitý problém; do jaké míry smí vlastník architektonické dílo měnit? V optimálním případě se očekává jistá benevolence a rozumný přístup na straně autora i vlastníka; jinak to nemůže fungovat.
- ad model - naděte si někde tady debatu o "odhalených ňadrech" - tam se řešilo několik základních principů judikatury; pokud v jednom konkrétním případě model není výkonným umělcem, neznamená to absolutně, že nikdy žádný model výkonným umělcem není. Lze si například představit reklamu na šaty (tedy modelování) s tanečním či hereckým výkonem modela (tedy uměleckým).
V případě, který jsem posuzoval, nešlo o film, ale fotky, a model pózoval výlučně podle pokynů fotografa. Jeho případný umělecký počin byl proto prakticky nulový a bylo to dost jasné.
ad Rudo Leška:
Vaše pojetí autorského práva se mi jeví být extrémní, jak už jsem pravil; ochrana osobnosti, čili § 11 o.z., čili lidská práva (zakotvená v listinách práv a podobných dokumentech), získaná narozením, která nemožno nijak pozbýt, než smrtí, jsou něco naprosto odlišného a nijak nesouvisejícího s autorským právem dle a.z., která nabýváte vytvořením díla a můžete k nim poskytovat licence atd.
Ani tzv. "osobní" složka autorského práva (právo na jméno autora) nemá s ochranou osobnosti naprosto nic společného.
V případě střetu práv na ochranu osobnosti a autorských práv dám samozřejmě přednost právům na ochranu osobnosti. Například neumožním omezování osobní svobody z důvodu uměleckého požadavku autora stavby.
Ještě se můžete pohádat, jestli se v tomto případě jedna o veřejné prostranství nebo o místo veřejnosti přístupné.
Nicméně se domnívám, že v §33 odpověď na svou otázku nenajdete, ta leží v §38c:"Do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku."
Je hlavním výsledkem zachycení interiéru auly? Asi těžko. Architektonické zpracování auly (a ostatně i grafické zpracování říšské standarty) je bezpochyby autorským dílem, které ve filmu hrají roli pouze doplňkovou, spolu se spoustou dalších prvků, které se tam krátkodobě objeví. Tím hlavním je zachycení uměleckého výkonu herců na film. A náhodnost bych nevykládal tak úzce, že se věc prostě neočekávaně připlete do záběru, ale že se v záběrech objeví nijak zvlášť detailně, že plní pouze vedlejší roli jako kulisa, není jí věnována pozornost a klidně by to bylo možno natočit i v jiném vyhovujícím prostoru.
Ten Lada je třeba zde
http://www.blisty.cz/art/9834.html
Jenom k tomu "zprasení" - nádherný termín, lámal jsem si hlavu, jak přeložit "derogatory treatment" :) - architektonického díla malý pohled odjinud...
Britské právo omezuje osobnostní práva architekta stavby na ochranu proti "prasení" na odstranění identifikace architekta na budově... Což mi přijde značně rozumné - když si něco postavím, přijde mi přehnané umožnit architektovi bránit v přestavbách.
Zajímavé z tohoto pohledu je nedávné, pokud vím prvoinstanční německé rozhodnutí, kdy bylo Deutche Bahn přikázáno strhnout střechu nového berlínského Hauptbahnhof a postavit tu, kterou původně navrhl architekt (a kterou se rozhodli nahradit levnější variantou) - odhadované náklady asi 40 milionů eur...
http://www.guardian.co.uk/international/story/0,,1960135,00.html
Doufam, ze nevadime :-)
Jakube, prave, ze tak jasne to neni (zkus jeste Bainbridge, nejen Llewelyna ;-). Proto jsem se ostatne ptal nejpovolanejsich praktiku na nazor jak to vypada u nas. Uz jsem se v tom nechtel dale vrtat, kdyz se jinde rozvirila jiste akademictejsi diskuse.
to Vojtech J. Cepl
Ladu si pamatuji. Treba bychom byli prekvapeni a kolektivni spravce by se i Ludwiga zastal. (ad absurdum by mohli zalovat Kubricka za Mechanicky pomeranc)
Chapu, ze zpraseni architektonickeho diladila nedava valny smysl, ale prave zminovany § 33(1) fakticky smeruje na jeho uziti. Pokud jej lze uzit, lze jej logicky uzit i zpusobem dehonestujicim, nebo ne?
ad model
Jsem asi pod spatnym vlivem, nejak mi nejde pod kuzi, ze by se jednou precedencne uznal status modela/ky jako vykonneho umelce a napodruhe jim zase nebyl. Ono odstupnovani na zaklade umeleckeho prinosu si take nejak nedovedu dost dobre predstavit vzhledem k nejednoznacnosti "umeni", v situaci kdy je chraneno napr 4:33 ticha. (tedy urcite to jde, viz Re Delius, ktery je postaven na subjektivnim hudebnim vkusu soudce ;-)
to Martin Bily
Mate pravdu, ze zalezi na definici "nahodnosti" v konkretnim kontextu (co treba vizionarsky film "Jak svet prichazi o pravniky").
Vojtěch J. Cepl to Jan Klesla:
No, ptáte se praktika, jehož praxe je v této věci příliš malá; 95% sporů u nás se týká zejména toho, že prostě nezaplatili autorský honorář; a problém "zprasného" se vyskytuje dost sporadicky, u stavby a architekta se mi ještě nevyskytl vůbec (ptejte se v jiných krajích).
Řešil jsem to pouze jako advokát, zastupující architekta, a dospělo se k rozumné dohodě; IMHO se takto řeší u nás zřejmě většina případů.
Druhý problém - stran modela a jeho práv - je otázka v autorském právu nejčastější a nejdůležitější; výklad §2 (a souvisejících), co je autorské dílo. Je to vskutku tak trochu magie, kterou obcházela starší praxe tak, že na to dělali znalecké posudky (čímž de facto přenesli rozhodnutí na znalce, a navíc vytvářeli posudky k výkladu paragrafu, což považuji za neudržitelné).
Přesné pravidlo, co je autorské dílo a co ne, asi nemůže existovat. Rozhodně jsem se nikdy nevydal cestou posuzování "dobrého a špatného umění"; spíš vycházím z toho, že uměním je skoro vše, co se jako umění prezentuje.
Zatím, pokud vím, ještě nevyhrál u nás žádný model; jak je to v zahraničí, to netuším.
Jan Klesla: Coco? Jednak Bainbridge říká totéž, jednak je to výslovně v s 80(5) CDPA 1988...
(Netýká se archtektonických děl, ve formě budovy)
No a co se Beethovena týče - ten je naštěstí už dostatečně dlouho mrtvý :)
zrovna jsem se dodival na Slaughterhouse-Five a... nejen, ze tam Praha hraje Drazdany, ale take pravnicky bazen Filadelfii :) je to skoro uplne na konci.
Okomentovat