sobota 23. srpna 2014

Občanský zákoník zdrcený novelou novel? Část I.

Ve středu byla zveřejněna první část navrhované novely občanského zákoníku, s kvalitní a propracovanou důvodovou zprávou. (Má se jednat o návrh "pracovní", což je ovšem pochybné, neboť Ministerstvo spravedlnosti návrh již rozeslalo koaličním partnerům.) Uvedu zde k němu několik komentářů, též proto, abych upozornil, že MSp něco jiného říkalo a něco jiného připravilo a připravuje.

Totiž, MSp svůj nestandardní postup při tvorbě novely (trvající pouhé 2 měsíce v okruhu několika jednotlivců) odůvodňuje potřebou urychleně, v jakémsi nouzovém režimu, napravit ty nedostatky ObčZ, které akutně ohrožují právní praxi ("balíček první pomoci"). Avšak takové nedostatky novela napravuje jen v některých svých bodech; často slouží (půl roku po účinnosti ObčZ) k prosazení koncepcí, které jsou pro praxi bez přímého významu a jejichž výhodnost je sporná. Tomu odpovídá i skutečnost, že novela vznikala ne poté, kdy by MSp obeslalo právní praxi s žádostí o nejzávažnější připomínky, ale tak, že hlavní autoři novely procházeli ObčZ paragraf po paragrafu a přemýšleli, co chtějí změnit.

Některé novelizační body jsou jistě dobře (a někdy i důvodně) zařaditelné do urgentní novely. Zde se budu zabývat jen těmi body, které se akutních problémů netýkají (pak by ovšem bylo vhodné neměnit, natož v "urgentním" režimu, co netřeba, vyčkat aplikačních zkušeností a připravovat znění novelizovaného paragrafu např. i s těmi, kdo jej komentovali). Zmíním jich jen několik (nerad bych text prodlužoval nad únosnou míru), a to v okruzích: úvodní zásady (část I. níže); jednání statutárního orgánu (část II., uveřejním v pozdějším postu) a dědické právo (část III., uveřejním v pozdějším postu).

I. Prvních čtrnáct paragrafů

1. Dualita veřejného a soukromého práva

V § 1 odst. 1 se navrhuje vypustit větu: "Uplatňování soukromého práva je nezávislé na uplatňování práva veřejného." Škrtem pera tak zmizí elegantní protiváha zveřejnoprávnění soukromého práva během komunismu a zároveň pobídka k tomu, vztah veřejného a soukromého práva zkoumat a komentovat. Kvalitu ustanovení vhodné měřit nejen jeho formální/logickou/technickou dokonalostí, ale především jeho sociálními dopady a dále též vlivem na rozvoj práva.

Jistě, nemůže platit, že soukromé právo je od práva veřejného zcela hermeticky odděleno. To však z této věty ani neplyne, ani se to při jejím výkladu netvrdí (např., ale nejen Leges-ObčZ-I, s. 41n.). Tak například porušení veřejnoprávní normy jistě může mít důsledky v soukromém právu; ne však bez dalšího, ale teprve tehdy, když si to soukromé právo "přebere po svém" a dojde k tomu, že je na místě, aby zasáhlo i ono. Soukromé právo je nezávislé-suverénní, ne však takové, že by pro něj právo veřejné vůbec neexistovalo.

Vím, že na tu škrtanou větu třeba budete mít opačný názor. Ale ať tak, či onak, předpokládám, že se shodneme na tomto: § 1 odst. 1 stěží praxi způsobuje podstatný problém a spíše jen vyvolává subtilní debatu o jednotnosti a dualitě právního řádu. A z toho plynou otázky: Je vhodné koncepční zásahy provádět urgentní novelou? Lze rozumně vysvětlit, že několi měsíců od účinnosti ObčZ měníme jeho úvodní ustanovení?

2. Dispozitivnost a kogentnost

V § 1 odst. 2 se v textu "Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob." mění část za středníkem na výraz "ujednáním se nelze odchýlit od ustanovení zákona, která se dotýkají...". Tuto změnu lze chápat dvěma způsoby:
(a) autoři si připravují pole pro (poněkud nemoderní) výklad, že nově již nebudou stiženy neplatností jen některé (dostatečně závažné), ale všechny odchylky od kogentního pravidla (což ale nepředpokládám, i vzhledem k NS 31 Cdo 3986/2009 a navazujícím); anebo

(b) nemění se vlastně nic, protože pokud se odchylka od ustanovení zákona, který se "dotýká" dobrých mravů, sama dobrým mravům nepříčí, lze zpravidla říci, že tu není nic, natož smysl a účel zákona (§ 580), co by vyžadovalo neplatnost.
Technicky vzato, důvodová zpráva k novele i Lavický, Beck-ObčZ-I, s. 19 správně uvádí, že dle § 1 odst. 2 ObčZ jsou normy tvrdě kogentní, jen je-li odchylka zakázána výslovně (v podrobnostech Brož, V. Určování charekteru právních norem v návrhu Občanského kodexu. Jiné Právo 30. 5. 2010). Nepředpokládám, že by to prof. Eliáš nevěděl, a předpokládám, že jeho úmyslem bylo: postavit protiváhu proti dosavadní nadměrné kogentnosti. Jakkoli nenovelizovaný § 1 odst. 2 ObčZ může dráždit jako příliš liberální, je zřejmé, že praxe si vždy najde cestu, jak dovodit kogentnost toho, co kogentní být musí. Dosavadní § 1 odst. 2 ObčZ je zkrátka sázka na to, že z těch tlaků a protitlaků by mohl nakonec vzejít rozumný rozsah soudní ingerence do soukromoprávních ujednání.

A opět: Jedná se ne o opravu zjevné chyby zatěžující praxi, ale o koncepční zásah do úvodních ustanovení.

3. "Zjevné zneužití" a domněnka dobré víry

V § 8 se pak škrtá slovo zjevné ve spojení "zjevné zneužití práva". Dovolím si skeptický náhled, že kvalifikující adjektiva v textu zákona jsou zpravidla bez praktického významu:
Zvolíme-li namísto kratšího pojmu zneužití delší pojem husté zneužití bude posuzování, co je a není zneužití, stejně tak nejednoznačné jako posuzování, co je a není husté zneužití. Přitom lze předpokládat, že u velmi vágních konceptů ten ani onen pojem neovlivní náš cit pro spravedlnost: na levé hromadě a na pravé hromadě skončí tytéž případy. Jiný případ ovšem nastává, obsahuje-li zákon gradované pojmy (zneužití, husté zneužití, hodně husté zneužití) a s nimi spojuje gradované následky (výtka, zbičování, zastřelení).
Přitom není zřejmé, proč by slovu zjevně nebylo možné přiznat význam domněnky (který by byl rozumný jak dle důvodové zprávy k novele, tak dle Beck-ObčZ), byť její praktický dopad (viz výše) by byl omezený. Slovo zjevný vhodno vyložit, a ne jen škrtnout, též proto, že se vyskytuje na řadě dalších míst ObčZ. V každém případě nejde o nic tak problematického, aby při kalkulaci výnosů a nákladů hledisko náprava údajného problémečku mohlo převážit nad hlediskem novelizovat jen to, co třeba.

V § 7 se vyvratitelná domněnka poctivosti a dobré víry ("Má se za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.") nahrazuje slovy: "V pochybnostech se dobrá víra předpokládá. Tím se má jednak:
(a) oslabit domněnka dobré víry – je však poněkud pošetilé domnívat se, že změnou slov "má se za" na slova "v pochybnostech se předpokládá", mimochodem znamenající totéž, něco změní (srov. to, co uvedeno o tři odstavce výše).

A má-li nová textace znamenat, že ten, kdo se dobré víry dovolává, musí prokázat skutečnosti, na kterých se má jeho dobrá víra zákládat, též kvůli vyvážnému použití § 1109 an., lze protiargumentovat: (1) kdo se dovolává dobré víry, musí prokázat, že jednal určitým způsobem; a (2) i samostatné spojení má se za by umožňovalo diferencovaný výklad, jak plyne z Spáčil Beck-ObčZ-I, § 994; (3) je úmyslem zákonodárce, aby nároky na dobrou víru byly v privilegovaných případech § 1109 a § 1110 nižší než v obecném případu § 1111; a (4) ať už bude v § 7 ten, anebo onen (nepříliš určitý) výraz, vždy jej bude nezbytné vykládat v souladu s judikaturou ÚS k čl. 11 Listiny.

(b) vyloučit domněnka poctivosti – která samozřejmě musí platit bez ohledu na to, zda je zakotvená v zákoně. Důvodové zprávě ("V § 6 přitom zákonodárce přiléhavě ukládá povinnost dodržovat [povinnost jednat poctivě]. Není zřejmé, proč by zároveň měl zakládat i domněnku, že byl tento standard dodržen, a tím paradoxně oslabovat možnost, aby se někdo porušení této povinnosti dovolal.") nutno odvětit: Ta domněnka přece musí platit právě proto, že nemůže postačit pouhé mé tvrzení o nepoctivosti Vašeho jednání k tomu, abyste musel/a prokázat, že jste jednal/a poctivě, jinak budete sankcionován/a. Ostatně, v deliktním právu musí protiprávnost prokázat, kdo se jí dovolává, a stejně tak tížilo důkazní břemeno toho, kdo uplatňoval § 3 odst. 1 ObčZ 1964.
4. Svépomoc: obecně a v případě zadržení rušitele

Konečně, novela podstatně mění § 14. V prvé řadě vypouští odstavec 1 ("Každý si může přiměřeným způsobem pomoci k svému právu sám, je-li jeho právo ohroženo a je-li zřejmé, že by zásah veřejné moci přišel pozdě."), a to s odůvodněním, že jde o příliš širokou formulaci. Citovaný text stanoví obecné pravidlo; pro případ odvracení zásahu se jako lex specialis použije odstavec 2, který již požadavek na bezprostřednost obsahuje. Je však pravdou, že laik může § 14 odst. 1 pochopit jinak než právní vědec a může jen proto vykročit z mezí dovolené svépomoci. Proto, a možná i z jisté neznalosti, jsme (Csach, Petrov, Tégl, Melzer) navrhovali odstavec 1 vypustit. Nyní se však nacházíme v době účinnosti zákona, což také musí vstoupit do úvahy. Protože nedokážu odhadnou sociální rizika plynoucí z § 14 odst. 1 v poměru k rizikům z destabilizace ObčZ, nevím a nebudu zde proti změně § 14 odst. 1 ObčZ argumentovat.

Považuji však za jednoznačně nevhodnou navrhovanou změnu § 14 odst. 2 ObčZ. V něm se navrhuje nahradit tučně zvýrazněnou část:
"Hrozí-li neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může jej každý, kdo je takto ohrožen, odvrátit úsilím a prostředky, které se osobě v jeho postavení musí jevit vzhledem k okolnostem jako přiměřené [při zrušení § 14 odst. 1 nutno sem přesunout tamější požadavek "pokud by zásah státní moci přišel pozdě"]. Směřuje-li však svépomoc jen k zajištění práva, které by bylo jinak zmařeno, musí se ten, kdo k ní přikročil, obrátit bez zbytečného odkladu na příslušný orgán veřejné moci."
novým textem:
"Každý může za účelem ochrany práva zadržet rušitele, je-li to nutné ke zjištění jeho totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů, pokud by zásah veřejné moci přišel pozdě a pokud by právo bylo jinak zmařeno. Může však užít jen úsilí a prostředky, které se osobě v jeho postavení jeví vzhledem k okolnostem jako přiměřené a musí se obrátit bez odkladu na příslušný orgán veřejné moci."
Dle důvodové zprávy má též tato změna zajistit zúžení svépomoci. To však, myslím, není pravda. V nynějším § 14 odst. 2 ObčZ první věta stanoví základní požadavky svépomoci (1. bezprostřednost hrozby, 2. přiměřenost svépomoci, 3. opožděnost zásahu státní moci) a druhá věta stanoví (pro případ, že svépomoc byla vykonána zajištěním) dodatečný požadavek: 4. obrátit se bez zbytečného odkladu na orgán veřejné moci. Text navhovaný v novele ovšem stanoví požadavky zcela totožné: 1. bezprostřednost hrozby, 2. přiměřenost svépomoci, 3. opožděnost zásahu cizí moci a 4. nutnost obrátit se bez zbytečného odkladu na orgán veřejné moci.

Naopak, možnost uplatnit svépomoc je více svázána dosavadním zněním § 14 odst. 2 ObčZ, neboť:
(a) Text dle novely jako by naznačoval, že rušitele mohu zadržet vždy, a je věcí jistého výkladu (který laik nemusí učinit), že v některém případě rušitele nelze zadržet vůbec (tj. že přiměřená míra zadržení je nulová); a

(b) Dosavadní formulace § 14 odst. 2 věty 2 ObčZ se vztahuje nejen na zajištění osoby, ale i věci. Ovšem text novely pro posledně uvedený případ již nestanoví povinnost včas se obrátit na orgán veřejné moci, ač se tato povinnost musí uplatnit i zde.
Považuji tedy za zřejmé, že koncepční změna § 14 odst. 2 nejenže nemůže být přijímána v "urgentním" režimu, ale navíc text ObčZ zhoršuje. Přemýšlím, zda důvodem pro ni nebylo přepsat § 14 tak, aby se v něm již nevyskytovalo neoblíbené slovo svépomoc (srov. na jedné straně tvrzení paní prof. Pelikánové, že správný pojem má být svémoc, neboť zasahující si nepomáhá, nýbrž uplatňuje vlastní moc, a na straně druhé Eliáš, K. Proč se svépomoci říká svépomoc? Právní rozhledy 10/2003, s. 494-498).
pokračování zde

81 komentářů:

Peter Brezina řekl(a)...

ad 1)
Zda je to urgentní, o tom mám také pochybnosti. Nicméně ta věta je v lepším případě lživá (byť je v normativním dokumentu) a jako takovou ji bude praxe ignorovat, v horším případě povede k nahrazení jednoho alibismu (který zmiňuješ) alibismem druhým (typu "mně ale to vaše rozhodnutí nezajímá").
Uplatňování práva zejména nesmí být nezávislé na uplatňování rozumu - ale to se v tom zákoně kupodivu nepíše.

(a teda btw., označit publicizaci soukromého práva za "komunistickou" je rovněž lež a argumentační faul - děje se to i dnes a po celém světě, s komunismem to nemá zhola nic společného)


ad 2)
tomu vůbec nerozumím :)



ad 3)
§8
Tady s tebou nesouhlasím - má-li to ustanovení mít nějaký smysl, nemůže stát a padat na tom, zda ono "zneužití práva" bylo či nebylo "zjevné". Na druhou stranu se tím ale odhaluje svízelnost celého ustanovení, které vlastně kodifikuje výjimku, kterou měl každý soudce při svém rozhodování vždy k dispozici - tím z ní ale dělá zdánlivý "nárok", kterého se může (a bude) domáhat takřka každý.
Pokud jde o naléhavost novelizace - špatně to je, ale to řešení vlastně nic neřeší.
§7
tady se ne-úplně-nejlepší formulace nahrazuje velmi-ne-dobrou :) Možná jsem hnidopich, ale "předpokládá" se obvykle ještě před "pochybnostmi" - pak už musí nastoupit jasná domněnka nebo fikce (a ty se věru těmito slovy nevyjadřují). K naléhavosti se asi vyjadřovat nemusím...


ad 4)
Tady mi přijde stávající znění jako velice nesrozumitelné, což ta novelizace částečně napravuje. Zajišťování věci bych zde neřešil - o tom stejně informuje orgány spíše její majitel než zadržovatel. Ale naléhavost zde rovněž nevidím...

Jan Petrov řekl(a)...

Ad 1): Jedná se o komunistickou publicizaci. Tedy ne o to, že by čím dál častěji k soukromoprávní regulaci přistupovala ta veřejnoprávní, ale o to, že komunismus přestavoval soukromé právo po veřejnoprávním vzoru (zveřjnoprávnění pojmosloví, kogentnost -- zvláště ta dle zákoníku práce, apod.).


Požádal bych Tě, zda bys nebyl tak laskav a nepsal, že lžu (tj. vědomou nepravdu). Už jen proto, že to není to pravda (ve smyslu uvedeném o odstavec výše). A možná i proto, že jsem svůj post napsal, myslím si, zdvořile a bez osobních útoků.

Peter Brezina řekl(a)...

Opravuju a omlouvám se, rozhodně to nebylo myšleno nějak osobně (ani jsem to nebral tak, že by to byla "tvoje" teze, ona se kolem NOZ objevuje dost často).


Ale na tom argumentačním faulu trvám - že se pod vedoucí úlohou KSČ soukromé právo "prasilo", to je jedna věc, ale nazývat to "publicizací soukromého práva" je prostě zavádějící.

Jan Petrov řekl(a)...

Děkuju Ti. Nemyslím, že to byl faul (byť ten jistě může být i nezaviněný). Nicméně změnil jsem na "zveřejnoprávnění soukromého práva během komunismu". Je to tak OK?

Peter Brezina řekl(a)...

No, podle mně se právě v tom skrývá ten nejzákladnější problém: pokud ten neduh nazvu "publicizace soukromého práva" nebo "zveřejnoprávnění soukromého práva", mohu se snažit léčit jej oddělováním VP a SP. Ale chyba je podle mně už v tom prvním kroku, bez něhož ovšem ten druhý nedává žádný smysl (což se výše snažím říct).
Nicméně ta nová verze je malinko lepší, protože nebudí dojem souvislosti s tím, co se dnes běžně "publicizací" nazývá.

Jan Petrov řekl(a)...

Nejedná se o naprostou oddělenost, ale o to, že se nejedná o jednu masu. Byl jsem třeba překvapen, když na PF UK povídali němečtí a rakouští profesoři o jisté veřejnoprávní bankovní regulaci; a bylo jak z jiného světa poslouchat, že si k ní soukromé právo pro své účely (platné/neplatné...) vytvořilo v podstatě paralelní (a v lecčems odlišnou) strukturu.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Je-li smyslem druhé věty § 1(1) to, že primární hodnota/účel soukromého práva, totiž autonomie vůle jednotlivce, není odvozená od veřejného zájmu, ale že si (alespoň v některých případech) zaslouží ochranu i proti veřejnému zájmu, pak onu větu nemusíme rovnou rušit, ale můžeme ji přeformulovat třeba takto: "Účely soukromého práva jsou nezávislé na účelech práva veřejného."

David řekl(a)...

Vážení přátelé, rád bych Vás poprosil, abyste své připomínky k NOZ zveřejňovali zde:
https://obczan.cz/
Diskuzí se účastní i Robert Pelikán. Zatím tam ale moc lidí nepřispívá, což je škoda.

Jinak mě velice mrzí, že prací rekodifikační komise se neúčastní žádný velký zastánce NOZ.

Martin Archalous řekl(a)...

Řekl bych, že v některých připomínkách se shodneme s tím,co už jsem napsal zde: https://www.obczan.cz/

Některé připomínky tedy kopíruji i sem:



Ke "zjevnému zneužití práva":

Podle mého názoru má ono slovo „zjevné“ své opodstatnění. Protože
zákon neobsahuje žádnou definici „zneužití“ práva, bude výklad tohoto
pojmu přenechán soudům. „Zjevnost“ je tak pojistkou, aby se §
8 používal jen v opravdu nejkřiklavějších případech, a ne kdykoliv,
kdy se soudci výkon práva „trochu nelíbí“. Soudům totiž nepřísluší
rozhodovat o tom, jak má či nemá oprávněný vykonávat své právo, ale
pouze korigovat největší excesy. Na méně zjevné případy pak dopadá § 6
(povinnost jednat poctivě, zákaz těžit z vlastní nepoctivosti), dále pak
třeba § 547 (povinnost jednat v souladu s dobrými mravy).

Ivo Telec řekl(a)...

Souhlas s Janem Petrovem.
Veřejným zájmem je stabilizace občanského zákoníku a plnění vládního programu analýzy jeho uplatňování. Ministerstvo spravedlnosti nemůže jen tak bez dalšího změnit vládní program bez předchozí politické změny v koalici. Žádný věcný ani právní důvod pro to ani nebyl a není. Nutno trvat na tom, aby byl plněn vládní program z února 2014 a byla provedena Průběžná analýza apliakce NOZ a souvisících předpisů. Skutečný rozbor nelze změnit na pouhý dotazník. Nezbývá než trvat na plnění vládního programu. Pak lze uvažovat o možné novele. Těžko ji ale dělt v komisi, v níž žádný člen není kvalifikován v občanském právu.

Ivo Telec řekl(a)...

Vážený Davide, nepovažoval bych za vhodné přenášet odbornou diskusi jinam. Důvodem je to, že patronem Obczan.cz je pan první náměstek ministryně spravedknosti, Robert Pelikán, resp. jeho advokátní kancelář. Odborná diskuse by měla být jednak nezávislá, jednak by neměla ani nepřímo podporovat jakékoli propagační soukromo podnikatelské (totiž advokátní) aktivity prvního ani jiného náměstka ministryně.
Z hlediska principů dobré správy veřejných věcí a oddělení veřejné správy od přímé či nepřímé propagace soukromého podnikání na tom nutno trvat.

Ivo Telec řekl(a)...

Nezávislost soukromého a veřejného práva (§1/1 věta druhá):
1. Hledisko subjektivních soukromých práv:
Znamená to jen to, že výkon subjektivních soukromých práv je nezávislý na výkonu subjektivních veřejných práv.
Např. výkon práva nájmu bytu je nezávislý na kolaudační stavu bytu. Právo nájmu je platné, i když dostanu event. veřejnoprávní pokutu.
To je zcela v pořádku a jedná se o jasné pravidlo či o jeden ze základních principů. Slovo "uplatňování" je synonymem "výkonu", např. vykonám právo tím, že uplatním nárok.
Nezaměňujme výkon soukromého práva s jeho nabytím nebo pozbytím, k němuž někdy dochází aktem orgánu veřejné moci (nebo jinak). Výkon také není totéž, co soudní ochrana. Základem je smírné vyřešení sporu, pokud spor nastane. Soudní ochrana je až ultima ratio.
Jedná se současně o princip, který platí "zásadně", tzn. výjimky mohou být, ovšem obecná část OZ neřeší výjimky.
2. Hledisko objektivního práva (právního řádu):
Veřejnoprávní řád a soukromoprávní řád jsou na sobě nezávislé soustavy právního řádu, které existuji vedle sebe. Liší se podstatou a smyslem (jak správně zde napsal Tomáše Sobek liší se účely). V jednom případě je účelem ochrana svobodné vůle (kopit či nekoupit zahradu). V druhém případě je účelem např. stabilizace veřejného rozpočtu zvýšením přímých daní a snížením nepřímých, anebo obráceně.
Občanská společnost je společností soukromoprávní, v níž je na prvém místě odpovědný výkon svobodné lidské vůle.
Příkladem nezávislosti soukromého a veřejného práva slouží právní pojem majetku. Jedná se o jednu ze základních právních kategorií. Nejde o žádnou okrajovost ani mimořádnost.
Veřejnoprávní pojetí majetku (zejm. ústavní a mezinárodní, jež je ovšem součástí českého práva) je zcela nezávislé na soukromoprávním pojetí majetku.
Veřejnoprávně pohlíženo je majetkem např. i pouhá přihláška ochranné známky (viz rozs. ESLP), což by jinak byla forma procesního podání, anebo jím je investice včetně např. živnostenského oprávnění, jak plyne z mezinárodního práva investičního, jež je opět součástí našeho práva.
Právě na nezávislém chápání majetku lze demonstrovat nezávislost, zde právně pojmovou a nakonec i systémovou, v podstatné záležitosti (kategorii) soukromého a veřejného práva.
Se studenty to běžně rozebíráme ve výuce už 10 let a od 2005 na to mají veřejné presentace. Příklady z právních pramenů nebo judikatury zde (na JP) neuvádím. Z poslední doby poukazuji alespoň na III. ÚS 2912/12 z 6. 3. 14, podle nějž má pojem majetek dle Listiny a Úmluvy autonomní povahu. Dále viz rozhod. ESLP ve věci prvního dodatku k úmluvě o ochraně LP a svobod.
Tato autonomní povaha majetku pak zcela nezávislá na pojetí majetku podle soukromého práva. Neříkám, zda to je ideální, ale takto to platí léta.
Něco je o tom v kom. Melzer/Tégl, sv. III, s. 245.
NOZ pouze reagoval na to, co dávno platí (a nejen u nás). Navíc, i zde se jedná o princip, který platí "zásadně", když výjimky jsou možné, ovšem opět není věcí obecné části, aby je event. řešila.

Tomáš Sobek řekl(a)...

"Těžko ji ale dělat v komisi, v níž žádný člen, při vší úctě, není kvalifikován v občanském právu."


Očekávám protitah komise, že (údajné) vady NOZu jsou poznatelné už samotným rozumem a citem.

Ivo Telec řekl(a)...

:-)

Jan Petrov řekl(a)...

Už jsme to trochu diskutovali na FB, napíšu to i sem. Nepřipadá mi jako vůbec špatné řešení, pokud MSp zadarmo může využít soukromou diskuzní platformu (kterou nyní nemá a kterou by trvalo a stálo vytvořit). Je navíc patrné, že obczan vznikl ze zájmu o věc (za veřejně prospěšným účelem, chcete-li) a ne pro peníze. Mimo to, bych se rád trochu vymezil proti "mentalitě způsobující chudobu": přece nezabijeme něco obecně prospěšného jen proto, že z toho někdo bude mít výhodičku.

Jan Petrov řekl(a)...

Děkuju, to je pěkný výklad, ze kterého jsem se leccos dozvěděl -- a který by bez § 1 odst. 1 věty 2 nebyl. Jediný její problém je, že někdo pojem "nezávislé" chápe nikoli jako "suverénní" (já soukromé právo nejsem závislé na tom veřejném; můžu udělat, co mi navrhuje, ale nemusím; udělám to jen tehdy, když to odpovídá mým zásadám), ale tak, že pro právo soukromé jako by to veřejné vůbec neexistovalo. Vyložit ustanovení nejhloupějším možným způsobem a pak je vyškrtnout, protože je hloupé.

David řekl(a)...

Ivo Telc: Já se domníval, že patronem obczan je AK Johnson Šťasný Kramařík. O AK Roberta Pelikána jsem nevěděl (ale ano, teď ji taky vidím mezi sponzory).
Ale to na věci nic nemění. Pokud tam probíhá odborná diskuze na úrovni (do které se navíc zapojují i relevantní hráči, včetně Roberta Pelikána), nevidím důvod, proč se jí vyhýbat. Jenom proto, že to někdo sponzoruje? No a co. Kvalitní věda se bez peněz dělat nedá. Obczan nepovažuji za podnikatelský reklamní projekt a zatím tomu nic nenasvědčuje. Kritické příspěvky nikdo nemaže a žádnou reklamu tam nevidím, kromě malého loga vpravo dole, které jsem mimochodem přehlédl).

Poznámka: Nejsem v projektu obczan nijak zainteresován (kromě toho, že tam sem tam něco napíšu) a ani nepracuji pro žádného ze sponzorů. Vnímám to jen jako účinný nástroj, jak dostat naše připomínky na patřičná místa (i když jsem skeptický, pokud jde o praktický efekt, ale zkusit se to musí).

Jan Petrov řekl(a)...

Už jsme to nakousli na FB, napíšu i sem. Nepřipadá mi jako vůbec špatné řešení, pokud MSp může zadarmo využít soukromou diskuzní platformu (kterou nyní nemá a kterou by trvalo a stálo vytvořit). Mimo to (ale není, myslím, tak zásadní) obczan, zdá se, vznikl ze zájmu o věc (za veřejně prospěšným účelem, chcete-li) a ne pro peníze. Rád bych se trochu vymezil proti "mentalitě způsobující chudobu": přece nezabijeme něco obecně prospěšného, jen proto, aby z toho někdo neměl nějakou zvláštní výhodu (a nezdá se, že by v ČR bylo více webů, které umožňují rozhodit novelu "po paragrafech" a perou se o to, aby se zdarma staly diskuzním místem o novele).

Ale je snad pochopitelné, že budu loajální domácímu Jinému Právu a nepřesunu probíhající diskuzi pod postem někam jinam :). A děkuji Vám, pane profesore, že diskutujete zde.

Jan Petrov řekl(a)...

Ha, ten zdvojený koment je můj a nevím, jak ten dole smazat. Píšete to hezky, ale pravdou je, že se na obczanu do diskuze nikdo moc nezapojuje a že "relevantní hráčí" a "patričná místa" o nás zde ví. Nechci být malicherný, ale vlastně moc nechápu, co se po mně chce :).

Jan Petrov řekl(a)...

test

Jan Petrov řekl(a)...

Na tento koment prosím nereagovat, diskuze probíhá pod zdvojeným komentem výše.

Petr Otto řekl(a)...

Novela se mi jeví v pořádku, je naprosto nutná, čekal jsem asi věcnější diskusi, například na větší inspiraci římským právem, pokud jsou zde jeho příznivci ( v této věci stojí za připomenutí nedávné úmrtí Valentina Urfuse, detaily na webu PF UK ). Představa, že jedna neurčitá věta změní zatvrzené mozky šeských soudů, kde někdy i znalost předpisů po roce 1989 chybí, je úsměvná.

Roman Kramarik řekl(a)...

K tomuto diskusnímu vláknu bych chtěl podotknout, že jediným účelem www.obczan.cz je dosáhnout co nejrychlejšího ustálení výkladu rekodifikovaných předpisů. Jedná se o 100% nekomerční a pro všechny otevřený projekt. I tak ho ale někdo platit musí. A za to patří všem patronům dík, protože jediným, čeho se jim za jejich podporu dostává, je pouze jejich logo na titulní stránce a hyperlink u jejich příspěvků.

OBCZANa čte v tuto dobu více než 9 000 uživatelů každý měsíc. Převážně praktikujících právníků. Je otázkou osobní i profesní cti mé i ostatních hybatelů tohoto projektu, aby diskuse na tomto portálu zůstala vždy objektivní, korektní a profesionální a aby OBCZANa nikdo nezneužíval k prosazení svých zájmů či názorů.

Novela rekodifikovaných předpisů je - myslím - prvním případem, kdy je v ČR možné veřejně, na internetu a strukturovaně po jednotlivých paragrafech vést veřejnou debatu o návrhu nějakého zákona (ke které snad legislativci přihlédnou). Je odpovědností nás všech, abychom v této debatě dali prostor jen věcným a odborným argumentům a nechali stranou vše ostatní. K tomu přeji všem diskutujícím maximum důvtipu, ať už bude debata probíhat kdekoliv.

Roman Kramařík
předseda redakční rady www.obczan.cz

Michal Sylla řekl(a)...

Připojuji se k tvrzením uvedeným v článku. Nesouhlasím sice se vším výše uvedeným, ale základní tezi, tedy že balíček první pomoci se změnil v nekontrolovanou novelu všeho, co nám pod ruku přijde, považuji za zcela pravdivou.
Trochu na mě novela působí, jako by existovala snaha připravit si půdu na vlastní publikace (komentáře, články atd.) a hlavně odstranit ty "šílené nápady" předchůdců.
Dovolím si paralelu k historii BGB. V jeho případě došlo k první zásadní novele o 102 let později, a to precizní německou metodou včetně důkladného odborného projednání. Netvrdím, že by to tak dlouho mělo trvat i u OZ, ale je nutné, aby se na znění zákona shodla celá odborná veřejnost a neházely se návrhy tam a zpět dodatečnými změnami. Tomu opravdu tzv. expertní komise složená ze 4 členů nakloněných jedním směrem mocně nepřispívá.

Šimon Klein řekl(a)...

Také je ale potřeba srovnat, jak se tvořil BGB a jak se tvořil NOZ. Ne všechny navrhované změny jsou urgentní opravy chyb. Zato je řada urgentních chyb, které v návrhu opraveny nejsou.

Jan Slanina řekl(a)...

Přídavné jméno "zjevný" má ale i jiný výklad: "zjevná" vada nemusí být křiklavá, ale musí být zjistitelná při prvním ohledání. Je tedy opakem vady skryté.
Nehrozí při výkladu formulace "zjevné zneužití práva" varianta, že bude vyhodnoceno, že to zneužití práva musí být patrné na první pohled? Ale ne, pokud musí být složitě dohledáváno a prokazováno, i když po následném prošetření se ukáže být křiklavým?

Honza řekl(a)...

Zajímavé, že na podobnou debatu neslyšeli tvůrci před schválením takového hybridu, praktikující právníci v době od platnosti do účinnosti, v neposlední řadě opozice (hybatelé dnešní novely), když se rozhodovalo o odložení účinnosti. Kromě monopolistické skupiny prof. Eliáše a pár přisluhovačů tvořících si jméno věděli všichni, o jaký brak se formálně i materiálně jednalo. Ale navenek se všichni plácali, jak je NOZ třeba a jak je pokrokový. Výsledek tu máme. Nyní, po x měsících účinnosti zákona máme vést odbornou debatu o jeho změnách? Cožpak si nemohli své postoje novelizátoři rozmyslet dříve? Nebo opět chtějí mít některé subjekty ze změn větší prospěch, než by bylo hodno? Inu, vydané publikace něco stojí, školit se může také od začátku... A z vychvalovaného NOZu se stane historický paskvil. Aneb když se politická elita přetahuje o účelově vypracovaný návrh bez zjevných kritických připomínek.

Honza řekl(a)...

Rád bych se dožil toho, až prostý člověk bude občanskému zákoníku rozumět lépe než právní odborníci. Moment, to je vlastně motto současného NOZu, beru zpět!

Paul Sahara řekl(a)...

Ano, to bylo dozajista i motto původního socialistického kodexu, pročež se tomu musí stůj co stůj zabránit. Obnovíme starověké pojetí práva jako mystéria svěřeného jen zasvěceným sektám gnoseologické arogance. Hlavně nepřipustit jinej gang, který by narušoval monopol na jmenované funkce, a dokonce takto LLM-deficientní

Jan Petrov řekl(a)...

Ještě Vám tam chybí to o samozvancích a zaprodancích :).


Těch debat bylo opravdu mnoho a připomínek také, i veřejnost se mohla ve více kolech vyjadřovat. Zapomíná se, jak masivní to byl projekt.


Nejsem opravdu nijak důležitý, ale když jsem někde četl zajímavou připomínku (třeba v článku od Petra Čecha o tom, že škoda může vzniknout též v rozumnožení pasiv, nebo od dr. Spáčila o soukromých listinách – obě se v návrhu projevily), sám od sebe jsem ji přinesl do rekodifikační komise. Pokud bych někde četl takový materiál, který MSp nyní zveřejnilo, jistě bych ho přinesl také.


Nevím, proč si cokoli monopolizovat. Robert Pelikán i Petr Čech seděli v komisi pro ZOK. Kdyby chtěli do NOZ, řekl bych, že to je dobrý nápad (čímž netvrdím, že můj hlas byl nějak podstatný).

Jan Petrov řekl(a)...

Tak ať se opraví. Problémem není zlá vůle, ale stav české právní obce i akademie – málokdo se tomu věnoval na full-time.

Jan Petrov řekl(a)...

Nemyslím, že by kdokoli připravoval půdu pro publikace. Je nyní tolik možností co psát k ObčZ – jistě přesahující kapacitu každého. A přednášet mohou Robert Pelikán a Petr Čech snadno a výdělečně s novelou i bez. Vadí mi to trochu závistivé a nepřejícné prostředí, neustálé hledění přes rameno, zda někdo někde nezískává trochu větší výhodu než já. Problém rekodfikace a novely není zištnost a prospěchářství, ale schopnost ovládnout své ego a získat vyvážený úsudek, kdy svou aktivitou škodím a kdy prospívám. (Myslím jako obecnou poznámku, ne jako útok na kohokoli, vztahuje se na novelu i na ObčZ.)

Ivo Telec řekl(a)...

Zástupce veřejnho ochránce práv, Stanislav Křeček, na Facebooku ohledně chystané nvoely NOZ, cituji: "Není tomu tak, o žádné zmetky nejde, nyní jde o revanš těch, kteří neuspěli se svými názory a nyní se je snaží prosadit silou protože získali politickou moc. Nic dobrého pro právní stát !"

Šimon Klein řekl(a)...

Rád se zapojím do diskuse k části třetí, dědickému právu se věnuji.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Kritiku NOZu najdeme už v Pelíškách:

https://www.youtube.com/watch?v=b5EAEDi0LOU

Jan Petrov řekl(a)...

:))

Jan Petrov řekl(a)...

Přeji Vám, Roberte, dobrý večer. Síru, myslím, nedštím (nepatřilo mě, předpokládám) a jednotlivými ustanoveními se zabývám a také bych předpokládal, že o neadresné dštění síry nemáte na obczanu zájem. Nicméně přemýšlím, jaké je rozumné řešení. Víte, že nemám problém na obczanu diskutovat ani se do něj nestrefuji (bez ohledu na logo či nelogo). Nicméně, mé domácí médium je JinéPrávo, tomu dlužím články a tomu přeji čtenost (jde o stejně neziskový projekt jako obczan) – mimochodem, je tak 10x větší než u obczana (takže by Vašemu zájmu o co nejširší diskuzi možná Jiné Právo posloužilo lépe). Dovolím si Vám nabídnout např. to, že celou novelu vyvěsím zde (možná po částech), aby tu mohla probíhat diskuze: pokud není diskuzních příspěvků příliš (aby bylo výhodou, že obczan je dělený po paragrafech), a to není, je prostředí Disqus mnohem pohodlnější než obczan (nejen proto, že neobtěžuje s registrací).

Tomáš Sobek řekl(a)...

Jestliže budou členové expertní komise veřejně tvrdit, že NOZ je celkově špatný (např. rozhovor s Ljubomírem Drápalem na stránkách MS), pak lze očekávat, že poslanci ztratí veškeré zábrany a udělají si z NOZu předmět své lidové tvořivosti. A pak bude vcelku jedno, co a kde si mezi sebou prodiskutovali odborníci.

Jan Petrov řekl(a)...

Tos mi vzal závěr dalšího postu, který už ladím a vyjde za chvíli :) Výborný je také výrok pana místopředsedy Fialy o tom, že prof. Eliáš je právě skončivší student architektury. http://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Je-to-nebezpecne-rozbite-auto-ktere-musime-opravit-rika-o-Pospisilove-zakoniku-namestek-Valkove-332083

Jan Petrov řekl(a)...

Jediný dobrý zákoník je ten, který jsem napsal já – pravil Napoleon u výdejny medikamentů v pavilonu č. 5.


Nemyslím proti panu dr. Drápalovi, spíše jako sobkovský šleh.

Ivo Telec řekl(a)...

Při vší úctě, dr. L. Drápal je soudcem Nejvyššího soudu. To, co napsal nebo řekl médiím a Ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo, je legislativní politika. Ne technika.
I legislativní politika je politika.
Soudce nesmí být politickým, ani legislativně politickým aktivistou. Jistě, není to ode mě ad rem, ale ad personam. Soudce je ovšem veřejný (dokonce ústavní) činitel, a tak vše, co veřejně řekne médiím, lze podrobit veřejné diskusi. Nejde o běžného korporačního právníka, advokáta nebo jiného soukromníka.
Dopustí-li se soudce jakéhokoli politického aktivismu, tedy i aktivismu legislativně-politického, může to vyvolat pochybnosti veřejnosti o jeho postavení (a o postavení soudní moci, kterou reprezentuje).
Jestliže se mohli ústavní soudci usnést, že se zdrží členství v jakýchkoli, i tzv. expertních, komisích (z přípravy NOZ proto také kdysi odstoupili), mohlo a mělo by to platit i pro ostatní soudce.
Nezdá se mi vhodný ani stav, kdy soudce napíše zákon, k tomu napíše komentář a k tomu v konečné instanci rozhoduje (tedy vždy fakticky podle sebe).
JIstá míra zdrženlivosti je soudcovskou ctností. Anebo se mýlím?

http://portal.justice.cz/Justice2/ms/ms.aspx?o=23&j=33&k=2375&d=337695



Sorry, možná to je trochu jiné téma. Ale ústavní činitel tohoto druhu nemá být nikým přibrán ani do žádné komise, i kdyby snad byl sebelepším expertem.
Co platí pro ústavní soudce (co si mezi sebou usnesli) by snad mohlo platit i pro soudce Tribunálu Soudního dvora EU, tj. prof. I. Pelikánovou. I těmto veřejným činitelům EU jistě sluší zdrženlivost ve věcech legislativní politiky a politiky vůbec, pokud jde o jeden z členských států EU. Možná se opět mýlím, ale soudce orgánu EU by se neměl nijak zapojovat do veřejné správy členského státu EU.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Věřím, že existuje něco nad námi. Něco mezi Nebem a Soudcovským Nebem.

Peter Brezina řekl(a)...

Chtěl jsem napsat jenom
"Výklad je to opravdu pěkný. Neodpovídá příliš textu, respektive si jej přizpůsobuje podle potřeby (synonymem "uplatňování" je spíše "aplikace", zejména jde-li, jako zjevně zde, o právo v objektivním smyslu - to předřečník taky asi směšuje), ale je rozumný a dává smysl. Jenom ta souvislost s textem kdyby tam byla..."

Ale pak jsem si všiml, že to po rozkliknutí pokračuje, a dostal jsem se k tezi "Veřejnoprávní řád a soukromoprávní řád jsou na sobě nezávislé soustavy právního řádu". To se myslí opravdu vážně? U studentů takovéto teze beru jako nepochopení látky způsobené tím, že se teorie práva učí v prvním ročníku...

Ivo Telec řekl(a)...

Aplikace je spíše "používání". Uplatňuje se.subjektivní právo, resp. nárok. Ale každá norma má podstatu a smysl. Proto nemusí být rozhodné, jak je literárně napsána. To je základ práva.
Asi každý učíme studenty jinak.
Sám jsem přestal učit dle (post)sovětské právní doktríny jednotného práva teprve po roce 2000. Do té doby jsem byl doktrinován převzatým sovětským myšlením svých.učitelů. Zkuste více.vykouknout do světa. Stojí to zato. Setkáte se s úplně odlišným myšlením.

Jan Smutný řekl(a)...

V odůvodnění ke zrušení druhé věty § 1 odst. 1 se argumentuje příkladem kácení stromu. Myslím si, že je to vadný příklad, neboť samotné rozhodnutí soudu dle § 1017 NOZ je dle mého soudu dostatečným titulem k tomu, aby mohl být strom zkácen. Již není třeba následného povolení správním orgánem. Podle mne je to dokonce krásné potvrzení toho, jak je ta věta potřebná, neboť ukazuje, že máme stále tendenci směšovat soukromé a veřejné tam, kde tomu být nemá :)

Peter Brezina řekl(a)...

třeba do zemí common law? tam také mají "veřejnoprávní řád"?
Nebo klidně i do Francie: tam dualistický pohled (již z institucionálních důvodů) nezanikl nikdy, ale s takto vyhraněným jsem se věru nesetkal. Nu, možná jsem málo vykukoval.

a k "základu práva": je mi až úsměvné, že zrovna já mám hájit text zákona před jeho výkladem, ale opravdu si nemohu pomoci. Vyložíte-li slova druhé věty §1/1 tak, že se ono "uplatňování" vztahuje na subjektivní práva, to už to rovnou můžete vyložit slovy "uplatňování práva nesmí být nezávislé na uplatňování rozumu", jak jsem žertem navrhoval. To také není interpretace textu, ale spíše fabulace z textu nějak vycházející. "Soukromé právo" ve větě druhé může těžko být něčím jiným než "soukromé právo" ve větě první, což je (podle přinejmenším stejně špatné definice, ale to už sem plést nebudu) "souhrn ustanovení právního řádu", tedy nepochybně právo objektivní.

Určitě není rozhodné, jaká je textová podoba právní normy. To ale rozhodně neznamená, že nemá smysl usilovat o to, aby tato podoba byla co nejlepší a vzbuzovala co nejméně pochybností. A jenom připomínám, že tady mluvíme právě o případné změně textace NOZ - což je nástroj, který interpret textu běžně k ruce nemá. Kdybyste více vykoukl do světa Vy, mohl byste se seznámit s Karlem Llewellynem - mluvčím "podvratného" a "rule-skeptického" amerického právního realismu a současně hlavním autorem snad nejúspěšnější celoamerické kodifikace všech dob (UCC). Úplně jiný svět...

Ivo Telec řekl(a)...

K dovysvětlení: legislativně-technická pojmová jednota celého právního řádu je účelná.
Platí ale jen podmíněně, pokud to není v rozporu s odlišnými zásadami a účely soukromého nebo veřejného práva.
Viz příklad se záměrně nejednotným pojmem majetek.

Pavel Caban řekl(a)...

Současné debaty a vše, co v odborných kruzích momentálně zaznívá ve vztahu k NOZ a jeho navrhovaným změnám, ve mně jako v nezúčastněném pozorovateli (a asi nejen ve mně) vyvolávají otázku, jak je možné, že takováto zásadní kodifikace (např. na rozdíl od nového TZ) není výsledkem alespoň základního konsensu akademiků a praktiků v oboru? Jak byl návrh kodifikace projednáván a jak byly vypořádány připomínky kritiků během její přípravy?

Ivo Telec řekl(a)...

Znám. Ne ale osobně. Můžeme to někdy spolu všechno probrat. V diskusi na JP na to ale není místo.
Cit. ust. reaguje i na dobové specifické podmínky u nás. Též.na některé postupy Nejvyššího soudu. Atd. atd.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Karl Llewellyn (1893 – 1962)

- "mohl byste se seznámit s Karlem Llewellynem"

- "Znám. Ne ale osobně."

To se zapíše do dějin Jiného práva.

Jan Petrov řekl(a)...

UCC je prima :)

Ivo Telec řekl(a)...

Dobrej úlet. Jsem za " blondýnu". 😊 Máte pravdu.
Fakt jsem si ale myslel, že zemřel až mnohem mnohem později.
UCC jsem se kdysi dávno v USA zabýval, a tak mi přišlo, že žil ještě na přelomu 80. a 90. let. 😊

Ivo Telec řekl(a)...

Zcela standardně jako u jiných návrhů. Navíc proběhly desítky a.desítky odborných fór, seminářů, pracovních konferencí, konzultací apod. Za dobu 12 let, 2000 až 2012.
O.něčem se i odborně hlasovalo. A to i veřejně.
Asi žádnému zákonu nebyla u.nás za.mnoho desetiletí věnována taková odborná pozornost, příprava a péče.
Některé koncepce prostě neprošly. Něco je výsledek pracného kompromisu. I politického. Ale tak to holt je.

Jan Smutný řekl(a)...

Dr. Fiala by si měl vypláchnout ústa, jeho vyjádření bylo jednoduše urážka. Pokud jde o § 2630 NOZ, jde o věcné řešení a objednatelům se libí, nevidím na něm nic nestandardního.

Pavel Caban řekl(a)...

Podmínka "zjevnosti" zneužití práva podle mne může dost dobře vést také k výkladu, že pouhé "prosté" (nikoliv zjevné) zneužití práva již právní ochrany požívá.

Jan Petrov řekl(a)...

Nad tím, zda a jak bude v praxi fungovat se přemýšlelo především. Málokdy jsem slyšel nějakou teoretickou připomínky; zcela převážně zněly: a když se stane to a to, pak co a co. Prof. Eliáš musel být schopen diskutovat v celé šíři záběru zákoníku – zatímco tomu, kdo si připravil připomínku, postačilo znát jen několik "svých" paragrafů. Je příliš nedogmatický a diskuzní, než aby bylo přiléhavé označení "intelektuální exhibicionista".


Nemyslím, že proto, abyste napsal dobrou úpravu smlouvy o dílo, musíte být dělník, a abyste napsal dobrou úpravu kupní smlouvy, musíte být obchodník. Z literatury a judikatury zjistíte, co jsou ty podstatné problémy a jaké jsou rozumné možnosti jejich úpravy. Je to škoda, člověk přizná nějakou svou neznalost, což je pobídka hned mu to omlátit o hlavu.


Dědické právo je složitější, protože v něm větší roli hrají speciální procesní aspekty. Zkrátka: víme, jak to chodí, když se kupuje chléb nebo opravuje střecha, ale jak to chodí v dědickém řízení není každodenní zkušenost.

Pavel Caban řekl(a)...

Reakce kritiků ovšem nesvědčí o tom, že problémem je pouze rozdíl v koncepcích - kritika směřuje proti nekonzistentnosti různých částí NOZ, jeho odtrženosti od praxe (soudce NS Roman Fiala) atd.

Ivo Telec řekl(a)...

Téměř každý, kdo se zapojil a.chtěl zapojit od 2000 do příprav, byl.současně praktikujícím advokátem apod. Výtka odtrženosti od praxe mi proto přijde lichá. Od počátku byli vždy u všeho i zástupci notářů, advokátní komory navíc, některých ministerstev apod. Přibíráni i z nadací a spolků, svazy vlastníků i nájemců atd. Ovšem, občas se někdo nechce smířit s tím, že zrovna jeho představa tam nakonec není. Ale to tak je.vždy a všude.

Ivo Telec řekl(a)...

Kterýkoli z.povšechných kritiků se mohl pokusit udělat rekodifikaci sám či s jinými. Nikomu se do toho ale nechtělo. Někteří oslovení to přímo odmítli. Nikdo nebyl ochoten nebo schopen udělat ani alternativní.věcný záměr v 2000. Výzva k připomínkám z prosince 2000 skončila na jednom významném pracovišti bez zájmu mezi cigaretovým popelem.sekretářky. Řada lidí dala přednost osobním výdělkům nebo dobře placeným funkcím. O to více dnes rýpou.

Libor Pikna řekl(a)...

Jan Petrov:

no já si především myslím, že k tomu, aby člověk napsal dobrou úpravu třeba smlouvy o dílo by jich měl alespoň pár v životě napsat a zažalovat. A vidět fungovat. Tzn. neměl by to znát jenom z knížek, ale měl by tomu alespoň trochu rozumět.

Jinak drtivá většina výše uváděných námitek jsou námitky čistě právního charakteru, na které přijde každý, kdo se nad daným ustanovením alespoň patnáct minut zamyslí. I bez praktické zkušenosti.

Neberu taky argument, že chudák prof. Eliáš si to všechno poctivě nastudoval z knih a judikatury a jenom ti hnusní praktici mu do toho furt kopou. Vemte si třeba takový nezávazný rozpočet (původně § 547 odst. 3 Obch.zák.). Otevřete-li jakoukoliv publikaci počínaje rokem 1993, můžete se tam dočíst, že se nezávazný rozpočet v praxi nepoužívá a nikdo hlavně neví, co to vlastně je. Nikdo na to nepřišel ani za 20 účinnosti obchodního zákoníku. A pak to Eliáš opíše do NOZu, abysme nad tím mohli přemýšlet dalších 100 let?

Zcela upřímně řečeno - úprava SoD je totálně odbytá a z toho textu úplně čiší, jak už toho měl plné zuby a hlavně to chtěl mít rychle za sebou (taky je to § 2586, že). Text vykazuje kvanta nelogičností a vyložených legislativních chyb, které indikují, že to po sobě ani nečetl. Přitom to není nějaká marginálie, ale druhý v praxi nejpoužívanější smluvní typ, přes který se realizují stamiliardové hodnoty. Ale Eliáš se radši zabývá rojením včel...

Nevytýkám prof. Eliášovi, že tomu či onomu nerozuměl. Celý ten problém je v tom, že to nikdy neměl psát "jediný" člověk - to bylo od počátku chybné rozhodnutí. Eliášovi je potřeba vytýkat, že nedokázal ovládnout svou ješitnost a za takových podmínek do toho vůbec šel.

Jan Smutný řekl(a)...

Otázky hezké, ale od právníka bych čekal i návrh odpovědí, ať se dá diskutovat. Napište vlastní post, ve kterém se to pokusíte vyložit pomocí standardních výkladových metod. Jinak je to jen mlácení prázdné slámy.

Jan Smutný řekl(a)...

Děsivá vizitka právníků, kteří se ani nesnaží zákoník vyložit, ale jen nadávají.

Libor Pikna řekl(a)...

Jan Smutný:
nerozumíme si. To nejsou otázky ke zodpovězení. Ale fatální vady a nejasnosti daného zákonného ustanovení, které vedou k tomu, že je vůbec nutné si takové otázky klást a složitě na ně hledat odpovědi.


Nejsou to přeci nějaké subtilní teoretické dotazy nebo situace, které nastávají tak zřídka, že na ně zákon nemohl pamatovat. Nesnažím se tu naříkat, že zákon má být srozumitelný i takovému skladníkovi ve šroubárně. Jenom demonstrovat, že to ustanovení je takový paskvil, že se podle něho nedá postupovat ani ve zcela běžných případech a neposkytuje odpovědi ani na zcela banální otázky. Všechno co dělá je jenom to, že vytváří problém, který dříve neexistoval a vnáší do právních vztahů chaos.

Jan Smutný řekl(a)...

Libor Pinka: Omlouvám se, ale úkolem právníka je na takové otázky dávat odpovědi. Já netvrdím, že NOZ je dokonalý, jen si myslím, že je rozumnější než nadávat, hledat rozumný výklad a teprve když se to nepodaří, uvažovat o změně, působí-li to v praxi problémy. Možná už jste za fází hledání výkladu, to nevím, pokud ano, rád se s Vašimi závěry seznámím.

Jan Š. řekl(a)...

"samotné rozhodnutí soudu dle § 1017 NOZ je dle mého soudu dostatečným titulem k tomu, aby mohl být strom zkácen. Již není třeba následného povolení správním orgánem."

Platí to i v případě stromu chráněného zákonem o ochraně přírody a krajiny?

Libor Pikna řekl(a)...

Jan Smutný
nejde přeci o výklad. Výklad má nastupovat tam, kde není zbytí a je třeba vyřešit problém, kterému se nebylo možno vyhnout.


Problém je ale v tom, že "zákonodárce" svým diletantismem vytvořil ohromné kvantum problémů, kterých mohli být adresáti právních norem ušetřeni. Zbytečné nejasnosti, zbytečné komplikace, zbytečné náklady. Zbytečné soudní spory. Všechno jenom kvůli tomu, že někdo nebyl schopný napsat alespoň trochu kvalitní zákon.


Z NOZu mám navíc neodbytný pocit, že se někdy psal vyloženě proto, aby ty komplikace vznikaly. Nejde jenom o tu 2630tku, která by vůbec nemusela existovat. Co třeba taková ust. § 2621 a § 2622. To je vlastně jenom opsané ust. § 547 obch. zák. Tak proč se to proboha alespoň neopsalo doslova? Proč se ten text musel ještě přeformulovat tak, že nedává žádný smysl?


Volání po výkladu mne dojímá. Když vidíte, jak nepředvídatelně rozhodují obecné soudy a jak i rozhodovací praxe Nejvyššáku lítá ode zdi ke zdi, je upřednostňování "výkladu" nad jasným a srozumitelným textem zákona něco jako ruská ruleta.


Výklad samozřejmě je a bude. Protože v praxi nám ani nic jiného nezbývá. Jinak - alespoň co jsem zatím slyšel - je nejrozšířenější výkladový přístup k NOZu zhruba tento: "Dokud to bude únosné, budeme všechny smlouvy antedatovat před 1.1.2014. Až už to nepůjde, tak budeme všechna ta dispozitivní ustanovení vylučovat en masse".

Honza řekl(a)...

Dojímá mne, jak se dokáže NOZ obhajovat a bagatelizovat zcela zásadní nedostatky. Příkladů jako výše uvedený jsou v celém NOZ samozřejmě mraky.

Paul Sahara řekl(a)...

Ráčej vodpustit, ale já tam nic ad personam nevidím. Myslím, že mezi neintelektuály se tomu říká metafora. Nebo máte něco proti absolventům architektury?

Jan Petrov řekl(a)...

Já myslím, že Váš komentář působí, jako by ho napsal retardovaný foxteriér. Což si nemyslím, ale věřím, že chápete, co tím chci naznačit.

Ivo Telec řekl(a)...

Rpzšířil jsem diskusní okruh o Právní prostor; viz tamější diskusní příspěvek. Na oficiálním ministerském webu Justice.cz nejsou diskuse povoleny.
Téma zní: Smí veřejný činitel EU zasahovat do legislativní politiky členského státu?
http://www.pravniprostor.cz/clanky/rekodifikace/rozhovor-irena-pelikanova-je-ve-verejnem-zajmu-udelat-zmeny-co-nejdrive

Ivo Telec řekl(a)...

Dále jsem rozšířil diskusní okruh o Právní prostor; viz opět tamější diskusní příspěvek. Tentokrát na podobné téma: Smí soudce přijmout funkci ve státní správě?
http://www.pravniprostor.cz/clanky/rekodifikace/rozhovor-ljubomir-drapal-obcansky-zakonik-musi-byt-lidem-srozumitelny

Libor Pikna řekl(a)...

Stejně tak bych mohl říct, že pokud by se autoři NOZu dostali alespoň na úroveň interpretačních metod prezentovaných v prvním semestru, nemusel by teď panovat takový chaos.


Ale nemusíme se uchylovat k ad personam útokům. Dá se to demonstrovat na věcných příkladech.


V důvodové zprávě k NOZu se třeba dočteme, že se důsledně odlišují fikce a domněnky. A že pokud se v zákoně píše "považuje se za" znamená to výkladově fikci. V § 2607 odst. 1 se pak můžeme dočíst, že dílo "se považuje" za dokončené provedením zkoušek. Soudě dle výslovného vyjádření zákonodárce a jím výslovně stanoveného výkladového kritéria by to mělo znamenat, že závazek zhotovitele dokončit dílo je - fikcí - splněný v okamžiku, kdy dílo projde zkouškami. Problém je ale v tom, že zkouškami se neprokazují všechny vlastnosti díla. Tzn. např. topný systém se finguje jako dokončený v okamžiku, kdy projde tlakovou zkouškou? A to, že jeho rozvody už nejsou načisto zapravené do zdi už jako není vada? Čistě výkladově: fikcí se přeci finguje stav, který fakticky neexistuje. Takže - výkladově - by to nemělo vadit.


Mám tedy k tomuto problému přistoupit podle výkladových pravidel výslovně uvedených v důvodové zprávě a říct, že dílo je fingováno jako bezvadné? Nebo se mám uchýlit k překlenovacímu historickému výkladu, že je to věta opsaná se špatným výrazem z ust. § 555 odst. 2 obchodního zákoníku. A zákonodárce je lempl, který zásadní rekodifikaci soukromého práva, o které jsme furt dokola slyšeli, jak se píše 12 let a vydrží nejmíň tak dlouho, jako ABGB, vytvořil bezmyšlenkovitým kopírování pasáží z obchodního zákoníku a výsledek si po sobě ani nepřečetl? Nebo si to alespoň projet přes ctrl+f a podívat se, jestli mi domněnky a fikce sedí?


Nebo třeba § 2605 odst. 1. Tam se píše, že dílo je dokončeno "je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu". Způsobilost sloužit svému účelu ale jaksi neznamená bez vad. Tedy kupř. si nechám postavit plot a ten má jinou barvu, než bylo sjednáno. Svému účelu je jistě způsobilý sloužit. Na druhé straně ale nemá sjednané vlastnosti a měl by být vadný (§ 2615 odst. 1). Má objednatel povinnost takové dílo převzít? Podle § 2604 by asi měl, protože je dokončené. Jak to mám logicky skloubit s § 2628, který pro stavby stanovuje výjimku - tedy, že objednatel musí převzít i dílo s drobnými vadami.


Logicky to pochopitelně skloubit nelze, protože je tam úplná kontradikce. Výkladově se to samozřejmě překoná. Bude se akorát muset konstatovat, že některá zákonná ustanovení jsou prostě blbost a nedávají smysl. A že vlastně znamenají něco úplně jiného, než co se v nich výslovně píše (a v důvodovce se velkohubě prohlašuje, jak je názvosloví "důsledné"). Chápu, že úprava okamžiku provedení díla je úplná drobnost, protože se na něj třeba váže jenom takový detail, jako je splatnost ceny a lhůty pro vytýkání vad. Takže pregnatní úprava osetí pozemku cizím semenem je pro praxi podstatně důležitější...


Čili jistě - praxe se vypořádá nakonec úplně se vším. Nakonec hromada lidí prosoudí hromady peněz a času a třeba se nakonec dobereme nějakých rozumných pravidel chování. Ale ptejte se sami sebe: je tahle ukázka chaosu a neumětelství to, na co se čekalo 20 let?

Josef Aujezdský řekl(a)...

To mi přijde jako zcela podpásová argumentace. Kolega uvedl celou řadu rozumných argementů, proč je to ustanovení objektivně zcela nepovedené a nelze ho rozumně vyložit. A na to taková odpověď (jak na nějaké politické schůzi).

Jan Smutný řekl(a)...

Na to pamatuje přímo § 1017 odst. 2.

Jan Š. řekl(a)...

Rozhodnutí soudu je tedy dostatečným titulem ke kácení stromu pouze v případech, kdy povolení správního orgánu není (a ani nebylo) třeba? V tu chvíli není nijak překvapivé, že je dostatečným titulem. Nijak to však nevyvrací příklad v důvodové zprávě, která zjevně počítá se stromem, k jehož pokácení je podle ZoPK třeba povolení.

Ivo Telec řekl(a)...

Souhlas s Filipem Melzerem v dnešním Českém rozhlasu:
http://www.rozhlas.cz/plus/proaproti/_zprava/chystana-novela-obcanskeho-zakoniku-sjednotila-jeho-odpurce-i-priznivce-ke-spolecnemu-odporu-dodava-pravnik--1391100

Lubos Fojtik řekl(a)...

Dobrý den, zde se musím kolegy zastat, Vaše argumentace nemá vůbec opodstatnění (s tímto přístupem nelze vůbec pochybovat o tom, proč má naše obec v očích veřejnosti takový obraz jaký má...) Zákon typu občanského zákoníku musí být jednoduchý, přehledný a srozumitelný tak, aby se pouze nestandardní situace musely řešit pomocí složitějších úvah a právní argumentace. Odpovídat na relevantní (a z praxe mohu říci důvodné) námitky kolegy proti textu ustanovení tím, že se nad tím má právník zamyslet je nesmysl. Ono zamyšlení Vám totiž nikdy nedá odpověď, kterou byste alespoň s mírou větší jistoty mohl odprezentovat s klidným svědomím klientovi, neboť při absenci jakéhokoli výkladu a rozhodovací praxe je to pouze Váš, můj, kolegův názor a nic jiného.

Ivo Telec řekl(a)...

Podle tiskových zpráv doc. Štenglová a prof. Dědič rezignovali na členství v novelizační komisi.

Ivo Telec řekl(a)...

http://www.denik.cz/z_domova/komisi-expertu-k-posouzeni-obcanskeho-zakoniku-opustila-polovina-clenu-20140906.html

Jaroslav Kvasnička řekl(a)...

Mafiánský advokát Mgr. PhDr. Petr Fojtíček ( drzý zlodějíček přes mrtvoly )!§


Vložil Jaroslav Kvasnička (bez ověření), 18. Září 2014 - 18:14


Jméno: Já oběť [margael@seznam­.cz] Datum:
čtvrtek 18.9.2014 16:29 Předmět: Re: Co dělat, když chcete přerušit
studium Jaroslav Kvasnička (margael@seznam­.cz)

VYVRAŤTE,ŽE NEMÁM PRAVDU A JSTE-LI TAK CHYTŘÍ TAK MĚ ZACHRAŇTE.PŘECE
SE UČÍTE PRÁVA PRO KLIENTY A NE PROTI KLIENTŮM COŽ JÁ TVRDÍM COBY RYZÍ
PRAVDU TU SKUTEČNOST,ŽE TO BYL,JE A BUDE VÁŠ MRZSKÝ KRVAVÝ BYZNIS OKRÁST
A ZABÍT NÁS VAŠE OBĚTI ( MACHINACE S OBČANY Č.R. ) PRO VÁŠ PODJATÝ
ZISK A VAŠE PÁNY KŘIVÁKY PREZIDENTY,KDYŽ BY JSTE TO SVINSTVO PRO NĚ
NEDĚLALI TAK O SVÁ VEPŘOSVIŇSKÁ KORYTA NA HODINU PŘIJDETE A PROTO CHCE
BÝT KAŽDÝ/Á KŘIVÁK POLICAJT,PSYC­HIATR/IČKA,SO­UDCE ANEBO ADVOKÁT:

Dnes 18. 9. 2014, 14:03:19

Komu: vanova@prf.cu­ni.cz

Kopie: margael@seznam­.cz
g

Jaroslav Kvasnička (margael@seznam­.cz)

VEŠKERÉ SOUDY,SOUDCI A ADVOKÁTI SE UČÍ NIKOLIV PRAVOU ÚSTAVU
Č.R.,KTEROU ZNÁM JÁ,ALE ONI JSOU NAUČENÍ BLUDŮM ZOTROČOVACÍHO MARKETINKU
KANIBALSKÉ SEKTY VLÁDY Č.R.,PROSÍM O POMOC OKRADLI MĚ A ZABILI
ZAŽIVA:

Dnes 18. 9. 2014, 13:26:43

Komu: help@topkontak­t.cz

Kopie: margael@seznam­.cz
g

Komu: jiri.weigl@hrad­.cz
Datum: 17. 9. 2014 23:28:05 Předmět: PROSÍM VÁS ZACHRAŇTE MNE ABYCH NEBYL
DALŠÍ VAŠÍ OBĚTÍ JAKO PANÍ IVETA BARTOŠOVÁ RYCHTÁŘOVÁ NÁSLEDKEM
VAŠÍ 26TI LETÉ ZDRAŽOVACÍ GENOCIDY A TORTURY VÁCLAVA KLAUSE PROTOŽE ANI
PAN VÁCLAV HAVEL A ANI PAN ING. MILOŠ ZEMAN NIKDY NEBYLI A NEJSOU
PREZIDENTY!!!!§ Stránka 1 Sestaveno dne 17.09.2014 13:19 Náhled podání
Podání k Nejvyšší soud Druh podání Stížnost Podává fyzická osoba
Jaroslav Kvasnička Judr. Vlasta Bruknerová samosoudkyně je mafiánská
úplatná VELEZRŮDA s balíkem peněz od podvodníků manželů Klusákových
z Jamolice 182 Ulice, č.p.: Josefa Vávry, 26/1 Město, PSČ: Ivančice,
66491 Stát: Česká republika E-mail: margael@seznam­.cz Telefon, fax:
+420720166191, — Věc Stížnost Důvod stížnosti Chování soudních osob
Předmět stížnosti Krajský Soud v Brně Husova ulice okrádá a vraždí
občany Č.R. ve svůj vlastní prospěch a maká coby mafie pro
podvodníky,kteří mě okradli a zavraždili mého strýce aby získali jeho
majetek a následně zavinili ti podvodníci mou insolvenci a tak těm
podvodníkům soud dal můj podíl domu když už loupežnou vraždou získali
většinu mého domu když jsem po strýci jediným dědicem z práva atd. a
dále pro křivou vládu Č.R.,která je loupežnězabíjáckým
zákonozrádným orgánem a to co předvádí jejich proti nám obětem
obyčejným lidem placený Krajský Soud v Brně Husova ulice a Rosweltova
ulice je ( pravý krvavý majestát ) pana prezidenta Č.R. ing. Miloše
Zemana.OBĚŤ KRAJSKÉHO SOUDU V BRNĚ HUSOVA ULICE Jaroslav Kvasnička díky
této mafiánské bestii a nikoliv řádného soudu bezdomovec když mi ukradli
můj domov........­.............­..........§Ja­roslav Kvasnička Josefa
Vávry?§ Data nejsou závazná, jsou sestavena před odesláním, mohou být
uživatelem ještě změněna. reagovat

Slávek Kvasnička řekl(a)...

http://margael.webgarden.cz/