úterý 26. května 2009

Alexyho Begriff und Geltung des Rechts slovensky

Mimořádně progresivní slovenské nakladatelství Kalligram vydalo před několika týdny slovenský překlad Alexyho knihy z roku 2003 pod názvem Pojem a platnosť práva. Knihu přeložil a slovenský úvod napsal P. Holländer. V edici nakladatelství nazvané Exempla Iuris vyšla např. již klasická Iheringova kniha Boj za právo (ta existuje i v češtině, byť v notně starém překladu z roku 1897), plánuje se např. Beccariova kniha O zločinech a trestech, Dworkinova Říše práva, Cardozova Povaha soudního procesu nebo Radbruchova Filozofie práva. Za řekou Moravou můžeme posílat jen smutné pohledy, případně elektronické objednávky nakladateli.

A zde je jeho zbytek.

29 komentářů:

Tomáš Sobek řekl(a)...

Překladatelské práce si velmi vážím, nicméně mám určité pochybnosti o tom, jestli má smysl překládat současnou odbornou literaturu z angličtiny. Skoro každý, kdo má zájem třeba o Dworkinovu nebo Hartovu filozofii, umí anglicky, takže si Law's Empire nebo The Concept of Law může přečíst v originálu.

Guy Peters řekl(a)...

Jde asi i o cenu. České vydání je lacinější než anglické.

Anonymní řekl(a)...

Pokud nejste native a jde o společenské vědy, pak je vždy lepší kvalitní překlad.

Outrata

Jan Komárek řekl(a)...

K Tomášovi a panu Outratovi:
já myslím, že je velmi dobře, když jsou tyhle základní knížky dostupné v češtině/slovenštině, ačkoliv nesouhlasím s tím, že pokud nejste rodilý mluvčí, je vždycky lepší kvalitní překlad. Podle mě jde hlavně o to, v jakém jazyce je člověk zvyklý přemýšlet a pracovat. Rozhodně si nemyslím, že by moje angličtina byla dokonalá (a nikdy nebude), ale když jsem pročítal český překlad Hartova The Concept of Law (Pojem práva, Prostor, v nesporně kvalitním překladu), tak mi přišel děsné složitý - na rozdíl od toho kdy jsem ho četl v angličtině.

Pokud ale někdy chceme začít otevírat českým studentům zajímavý svět teorie práva (který se nevyčerpává definicí práva jako souboru právních norem atd...), myslím, že není lepší cesty, než jim předkládat právě tyhle knížky a diskutovat o nich. A myslím si, že povědomí o Hartovi, Dworkinovi (ale třeba i Alexym anebo Perelmanovi, abych nejmenoval jenom anglofonní teoretiky) by nemělo být doménou pár fajnšmekrů, kteří umí anglicky (německy nebo francouzsky), ale mělo by patřit k elitnímu právnickému vzdělání na magisterském stupni (dočkáme-li se někdy oddělení bakalářského a magisterského studia...) I když je fakt, že k němu by měla patřit i znalost angličtiny, alespoň na úrovni čtení :-))

Anonymní řekl(a)...

ad Komárek: otázka je, zda to, co jste si myslel, že je v textu, tam opravdu bylo :-) To není myšleno pejorativně, ale jen občasná vlastní zkušenost s českými "anglofily".

Pravda ale je, že na fráze je angličtina výborná a lze ji užít k metodě, jak 10 výnamových stránek rozepsat do 600 stránkový učebnice. Čeština je zase vynikající na nic neříkající (soudní/ouřednickou) řeč.

Pro vědu (nejen právní) v ČR je překlad nutností, jinak se z toho stane takové to "emigrantské" trpané, jak Pepa četl posledního Brixe a Jirka Downigna a oba o tom četovali, že to byla huge challenge. Debata jistě zajímavá ale veskrze akademická.

Navíc si nejsem jist, jestli se dají výkladová pravidla a principy přenášet mezi národy a filosofie vůbec. Jeden kolega se snažil neúspěšně přenést fenomenologii na univerzitu do Japonska (40 let tam učil) a byl vůbec problém ty díla přeložit, aby to byla ještě fenomenologie.

A když se někdy se zahr. kolegy bavíme o ELP, tak tomu každý rozumíme podstatně jinak. A co hůř, dva naši angláni tomu rozumí každý opačně. Ale třeba jsem dneska jen smutnej a padá na mě marnost.

Outrata

P.S. : a teď jsem si ještě vzpoměl, jak si čeští profesoři zakládají na vlastní, pokuď možno nepraktické, originální a nepřenosné terminologii, která začíná u velkých dveří u Vltavy a končí na Palačáku :-(

Jan Petrov řekl(a)...

Ad Jan Komárek: Honzo, myslím, že k elitnímu právníkovi (v obvyklém chápání významu tohoto výrazu) patří kvalitní ovládnutí angličtiny (případně dalších jazyků) podstatně více než povědomí o Hartovi, Dworkinovi, Alexym nebo Perelmanovi dohromady. Protože: bez znalosi cizích jazyků se elitní právník obejde čím dál obtížněji, zatímco bez znalosti "velikánů právní filozofie" zcela snadno.

Jan Petrov řekl(a)...

Ad Obecně: Elitním profesionálem (nejen právnickým) se student stane mj. čtením zahraničních děl z oboru jeho specializace v originále: Zahraniční díla jsou kvalitnější než tuzemská produkce a z drtivé většiny do čj nikdy přeložena nebudou.

Tragédie studia na českých právnických fakultách: Evropské právo se studuje z tuzemských podivností a ne např. z Craig/de Burca.

Některé ekonomické školy pochopily a nechávají číst své studenty špičkové zahraniční učebnice v originále, místo co by jejich učitelé sepisovali nekvalitní náhražky.

Anonymní řekl(a)...

ad Petrov: Znalost angličtiny má několik úrovní, které nesouvisí s výsledky v TOEFLu. Pro komerční právo nebo EU law stačí v pohodě euroenglish, ale pro čtení právní filosofie nemá valný smysl číst ty knihy v originále, pokud nejste právě lingvista a filosof nebo tam nežijete tak 40 let. Co slovo to příběh, se kterým vás nikdo neseznámil a slovník je hodně málo.

I když teď si vzpomínám na jeden akademický překlad Husserla do ČJ a číst se to teda nedalo kromě starořeckých citací, což dokumentuje vzácnou shodu originálu s překladem.

Outrata

Jan Petrov řekl(a)...

Děkuji za upozornění. Co se (právní) filozofie týká, možná máte pravdu. Těším se, co k tomu řeknou ti, kdo o (právní) filozofii něco vědí.

Anonymní řekl(a)...

ad Husserl : nebyla to tahle verze ?
Idea fenomenologie : a dva texty Jana Patočky k problému fenomenologie / Edmund Husserl ; z něm. orig. přel. Miroslav Petříček 1. vyd . - Praha: Oikoymenh, 2001 . - 68 s., 2 přít.: Patočka

To byla moje noční múra v obou verzích. Patočka to už jenom dorazil.


Jan Pavel

Jan Komárek řekl(a)...

Jendovi P.:
Zcela souhlasím, možná bych dokonce řekl, že anglicky by měl umět nejenom elitní právník (jakkoli si ho tady vydefinujeme) - - ale tím se dostáváme k debatě, která se na JP cyklicky vrací a která je jen bezmocným povídáním u piva (tj. jak by měl vypadat produkt elitní právnické fakulty...)

K panu Outratovi:
Nevím, jaká je Vaše zkušenost se čtením právě-filozofických textů, nemyslím ale, že by při porozumění byla překážkou angličtina (jako cizí jazyk) - ostatně sám říkáte, že v definici některých pojmů nemají jasno ani sami Angličané mezi sebou.

Pokud by se právně-filozofické texty měly číst pouze v překladu, protože podle Vás "pro čtení právní filosofie nemá valný smysl číst ty knihy v originále, pokud nejste právě lingvista a filosof nebo tam nežijete tak 40 let. Co slovo to příběh, se kterým vás nikdo neseznámil a slovník je hodně málo", pak by v tomhle okamžiku musela velká vetšina osazenstva Oxfordské právnické fakulty, která se věnuje právní filozofii, rezignovat na jakýkoliv výzkum (anebo si najít dobrého překladatele) - včetně např. Josepha Raze (jehož rodným jazykem je, pokud se nemýlím, hebrejština). To mi nepřipadá jako udržitelný závěr.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Věnuji se analytické filozofii práva a moje zkušenost v této oblasti je podobná jako u Honzy Komárka. Lépe se mi čte originál než překlad.

Angličtina má totiž stabilizovanou terminologii, zatímco v češtině si překladatel musí vymýšlet. Takže např. pro termín "purposivism" si vymyslí ... Některé termíny (např. "hard case") bych pro jistotu ani nepřekládal, protože všechny (mně známé) překlady do češtiny jsou zavádějící.

Filozofům jako je např. Derrida, Husserl nebo Heidegger, nerozumím ani v češtině.

Anonymní řekl(a)...

Ad Komárek : Neznám objektivně kvalitu Oxfordu ve společenských vědách, oceňovány jsou především přírodní vědy a to pouze od postdoců výš. Znám pouze některé jejich (native) absolventy práva a podle jejich slov je to masovka jako v Praze nebo Brně. O extempore typu Mona Baker na britských univ a podpisových akcích za vyhození studentů z různých zemí ani nemá cenu mluvit.

Samozřejmě se může najít borec, který vnikne do jazyka rychleji hlavně u US, ale moje osobní zkušenost je naopak taková, že britskou terminologii prostě cizinci znají špatně (zjednodušeně) a pak chápou obsah a kontext odlišně než zamýšlel autor, což jim nebrání s ním vést nesmyslnou polemiku. Moje manželka je rozená Britka.

Proto bych preferoval pokusy o jakékoliv české novotvary v překladech, nakonec to vzhledem k úmrtnosti současných pseudoteorii nebude nikdy moc nedlouho, ale čest pak úspěšným vyjimkám. Navíc mi jejich právo neovlivníme, nechme si tedy ovlivnit naše právo od kohokoli aspoň přesně, jasně a česky.

Anglické originály mám radši u běžných knih nebo filmů. Nakonec to, že Pulp Fiction je pro amíky založen na buranství kalifornského slangu jsem pochopil až po 5-letém pobytu v LA.

Outrata

Anonymní řekl(a)...

Ad Vašek, hoďte text do kontroly pravopisu ve Wordu před odesláním.

S obsahem ale plně souhlasím, i když jsem si na to musel přijít - i díky profesnímu vyhoření - sám až v 33 letech a z práva jsem před pěti lety odešel úplně. Bohu za toto rozhodnutí děkuji každý den.

Pro mě byl guru Jelínek a ty jeho vydání tresta, Knappův dvoudílný civil a cvičení ze Římana od nějakýho mladýho asistenta. S knižním fondem a hloubkou ekonomie a financí se to nedá bohužel ale vůbec srovnat. Za nejhorší paskvil považuji kromě zmíněných bichlí pro paměťová cvičení obchod od Pelikánové a Pavlíčkovu ústavní grafoplkačku.

Také bych každému doporučil si v mladém věklu rozmyslet, zda chce dělat někde v soudní budově/advokátní kanceláři, žvanit se stále stejnými kolegy o stále "nových" věcech a pracovat na kauzách jiných. Problém totiž je, že z advokacie lze odejít jenom na soud, opačně to už platí díky rozdílu v úrovni trochu méně. A dělat jednu práci 30 let je opravdu na jeden život škoda, zvlášť pokuď je to náš vlastní.

Michal Skládal

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad VL:

To jste otevřel velmi široké thema, ale budiž.

Řekl bych to asi tak, že každému je právo tím, čím ho chce (a potřebuje) mít.

Pro někoho je to obživa, pro někoho zdroj inspirace, např. pro mne je to prostý nástroj, který mi umožňuje dosahovat určitých cílů (a proto se tolik rozčiluji, kdykoli tento nástroj nefunguje). Možná jsem se díky právu dozvěděl i něco víc o tom, jak funguje česká společnost, a je docela možné, že by mi bývalo lépe, kdybych to nevěděl :-)

Michal Ryška řekl(a)...

K "doživotním" funkcím a nezávislosti soudců:

Taková kritika, jako od Vaška L., mě vždycky pobaví. V těchto souvislostech se mi velmi líbí jedna pasáž z Charty 77:

"Nástrojem omezení a často i úplného potlačení řady občanských práv je systém faktického podřízení všech institucí a organizací ve státě politickým direktivám aparátu vládnoucí strany a rozhodnutím mocensky vlivných jedinců. Ústava ČSSR a ostatní zákony a právní normy neupravují obsah a formu, ani tvorbu a aplikaci takových rozhodnutí: jsou převážně zákulisní, často jen ústní, občanům vesměs neznámá a jimi nekontrolovatelná, jejich původci nezodpovídají nikomu jinému než sami sobě a své vlastní hierarchii, přitom však rozhodujícím způsobem ovlivňují činnost zákonodárných i výkonných orgánů státní správy, justice ....., přičemž jejich příkazy mají přednost i před zákonem."

Ať nechodím pro příklad příliš daleko, pochybnosti kolem čunkiády a "justiční mafie" opět odkryly rizika úvah nejen Vaška L.

Anonymní řekl(a)...

Ad MR : Nějak zmizel ten původní post - ale nejsem si jist, zda bylo lepší nechat soudit soudce 10 let a pak je opětovně např. volit než nabrat v 90.letech kdekoho a pak čekat 30 let na generační výměnu s nejistým výsledkem. Dnes soudce nic nemotivuje víc a lépe soudit. Počítejte navíc s tím, že v českém kontextu se soudci budou snažit protlačit i své vlastní potomky, k čemuž dopomohla (nejen) marginalizace předvýběru na MSp.

Michal Hampl

Anonymní řekl(a)...

Přidala bych Marketing od Kotlera. Docela závidím lékařům, biologům, fyzikům nebo i sociologům, že mohou dělat kompletně celý svůj obor kdekoliv na světě, pokud je samozřejmě práce, a nehrabou se v zakalených vodách českého právní(-cké-)ho prostředí. Nejkrásnější srovnání je v -1.patře na Václaváku v jednom knihkupectví, kde je stejný počet lékařských a právnických knih, ale ten rozdíl ve jménech autorů a provedení je hrozný (narozdíl do cen).

Hana Pokorná.

Michal Ryška řekl(a)...

MH:

Je to OT, tak jen stručně:
- 20 let už je za námi,
- na nevýkonné soudce číhají kárná řízení,na nekvalitní nadřízené soudy,
- žádný milující rodič by neměl svému dítěti doporučit práva, justici už vůbec ne.

Anonymní řekl(a)...

Místa se takto obsazovali do roku cca 2001 , takže 10 let :-). Počty kárných řízení jsou směšně nízké, za to počty vraceček jsou stále stejně časté. Oba procesy zde jsou ale nefungují a k výsledkům (odchod neschopných a zrychlení řízení) nevedou. S tím posledním bych souhlasil, i když se najdou rodiče, co by rádi viděli dcerku na katastru.
Moje první dnes už nostalgická zkušenost s reálnou justicí byla když jsme seděli všichni čekatelé (nedaleko nám. Kinských) u jediné tiskárny než to z ní vyleze, zatímco můj soudce už drtil v 10 ráno druhou láhev bílého. A dotáhl to až do důchodu :-)

Finančník/ekonom/analytik/ se srovnává s finančníkemn/.. na celém světě, ale s čím - kromě té lahve - se má konfrontovat český právník vůbec netuším.

Michal Hampl

Michal Ryška řekl(a)...

Nevím, v roce 96 se nás na čekatele u KOS Brno hlásilo 50, z toho 10 vzali (po ústním otestování z obchodu a občana) k psycholožce, pak vybrali 4. Rozhodně nebrali "kdekoho".

Anonymní řekl(a)...

Vy si argumentaci strašně zjednodušujete. Pokud vás bylo 50 a vzali 4, pak samozřejmě z logiky věci platí, že nebrali "kdekoho", ale také neplatí, že těch 50 byla elita nebo dokonce, že vybrali ty pravé. Vybraná uzenina nemusí být vždy výběrová.


Michal Hampl

Jan Komárek řekl(a)...

Omlouvám se za prodlevu s promazáváním komentářů, které nebyly podepsány. Blíže zde.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Závidím Michalu Ryškovi jeho optimismus.
Kárná řízení neřeší nic. Jednak je jich málo, druhak jsou tresty mírné a třeťak buď řeší, že soudce ukrad v sámošce salám, což je mi třeba úplně jedno, nebo řeší tak olbřímí průtahy, že dosáhnout kárné intenzity v intencích normální justice nelze.
Odvolací soudy jsou pak nulová hrozba. Především by samy potřebovaly za uši, často více než prvý stupeň. A druhak - co tak strašného se soudci stane? Nic. Mám desítky spisů, kde je z rozhodnutí odvolačky patrno, že soudce na prvním stupni nezná žádné právo, neumí soudit a ještě má pokřivenou osobnost. A co se komu stane? Nikomu nic.

Michal Ryška řekl(a)...

MH:

S tím souhlasím, nikde není garantováno, že se vybrali nejlepší z nejlepších. Určitá míra pravděpodobnosti ve vztahu ke konkrétním uchazečům ale je. Od Alexyho ke kvalitě výběru Brno, Husova 15:o)

Anonymní řekl(a)...

ale nechme toho, jsem rád, že jsem pryč. Spíše by bylo zajímavější znát :
a) mezinárodní bible právníků (např. v právní teorii, právní filosofie je tuším pouze akademický eufemismus)
b) jaké znalosti, dovednosti nebo postoje jsou cílové pro jednotlivé PF v ČR, tedy pokud vůbec nějaké cíle tohoto typu mají.

Hampl

Tomáš Sobek řekl(a)...

Myslím, že poslední "bible" právníků byly Blackstoneovy Commentaries on the Laws of England. Tedy pokud nepočítáme brněnskou učebnici teorie práva.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Pět ze čtyřiceti? Pak mi ale vysvětlete, jak je možné, že kdykoli spatřím na písemnosti hlavičku Krajského soudu v Brně a spisovou značku Cm, zakalí se mi zrak a po chvíli četby připomínám ze všeho nejvíc tyhle roztomilé orangutany.

Michal Ryška řekl(a)...

TP:

1) Myslel bych, že s čísly zrovna Vy problém mít nebudete:o)

2) Na zakalený zrak a orangutany nemám odpověď, nejsem neurolog ani vizážista. A to ani tehdy, pokud by otázka byla položena správně, tj. ve vztahu ke K, Sm a C.