pondělí 23. února 2009

Žebříček právnických fakult v ČR

Upoutávka, poděkování Tomášovi Němečkovi za nesmírně záslužnou práci a rovněž možnost, jak na Jiném právu diskutovat o nejnovějším žebříčku právnických fakult, který zveřejnily Hospodářské noviny - ZDE.



72 komentářů:

Tomáš Pecina řekl(a)...

Možná jsem té methodice dobře neporozuměl, ale zdá se mi, že (početně) největší pražská fakulta je v testu značně zvýhodňována před menšími fakultami. Takový žebříček je pak prakticky bezcenný.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Při hodnocení publikační činnosti se vychází z této tabulky. Ta říká, že kolegové v Praze jsou 1100krát publikačně aktivnější než my v Plzni. Můžeme si to představit třeba tak, že na každou plzeňskou knihu, vydanou v roce 2008 (např. na moji knihu, na knihu M. Hulmáka, na knihu V. Knolla, na knihu T. Doležala, atd. atd.), vychází 1100 knih, které publikovali kolegové z Prahy. :)

Miroslav Knob řekl(a)...

Mám z hodnocení podobný pocit jako Tomáš Pecina. Myslím si, že násobení bodového hodnocení vědecké činnosti je neúměrné. V situaci, kdy solidní vědecká práce je spíše výjimka, hraje faktor ovlivněný menšinou pedagogů tak významnou roli v určování kvality celého akademického sboru(uznávám, že tento faktor je velmi významný, ale v podmínkách ČR neadekvátně používaný).

ad Josef: já přidám trochu z Brna, s tím rozdílem, že já jsem na PrF muni spokojen:-)

Martin Marek řekl(a)...

Tomáš Sobek: Pak se ale nabízí věcná připomínka: Kde je chyba, když v databázi nejsou publikace od autorů z Plzně?

Tomáš Sobek řekl(a)...

Správná otázka.

btw. Vzhledem k všeobecné úrovni právní vědy v Česku, jsou tato srovnání tak trochu závody o to, kdo navrší větší hromadu otrub. Takže ani nevím, jestli toužím po tom, abychom v této pochybné disciplíně vítězili. Ale dovedu si představit, že třeba plzeňský kolega Tomáš Dvořák, skutečný publikační terminátor, vstane a řekne: "Jestli chtějí válku, dostanou ji." :)

Zdenek Novy řekl(a)...

Má cenu vzhledem k masovosti studia na PF v ČR vůbec hovořit o kvalitě, nejde spíše o kvantitu?:)

Ještě jedna poznámka:

"Přednášek v cizím jazyce formálně nejvíc vykazuje Brno, z těchto 63 je však většina určena pro zahraniční studenty. Naopak v případě Prahy a jejích 54 přednášek je skutečně velká část pro české posluchače." (citace z HN)

K tomuto musím říct, že není méně náročné ani užitečné učit v cizím jazyce studenty z programu Socrates/Erasmus než české studenty. Nicméně nevím, zda toto kritérium má skutečně co do činění s hodnocením kvality PF.

Navíc, ačkoliv to neříkám sine ira et studio, počet kurzů zahraničních lektorů na PRF MU, které jsou určeny pro české studenty, značně vzrostl a jsou mezi nimi dosti zajímavé předměty. A tyto kurzy jsou opravdu určeny pro české studenty.


Jinak musím souhlasit s názorem, že počet publikací jako kritérium je poněkud zavádějící.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Myslím, že pokud jde o pubikaci, postačovalo by prostě počítat, zda na dané fakultě vznkla v rozhodném období alespoň jedna publikace, která stojí za řeč. Klidně by to mohlo být binární kriterium.

Miroslav Knob řekl(a)...

Nevím, jestli by to něčemu pomohlo. Zda by to byl údaj, který má pro zájemce o studium nějakou hodnotu.

Kriterium, které nastavily HN je dobré, ale je neadekvátně zveličeno. Mnohem určující pro posouzení kvality akademiků na fakultě je pro mě názor odborné veřejnosti a studentů (např. anketa mezi aktuálně studujícími).

Martin Marek řekl(a)...

to TS:

Jestli tomu správně rozumím:

Publikační činnost vyučujících na FPR ZČU je >1.

Pokud tomu tak je, tak hodnocení v tomto kritériu nelze považovat za skutečné hodnocení úrovně fakulty, ale pouze hodnocení schopnosti vyučujících FPR ZČU vykazovat výsledky své publikační činnosti či schopnosti někoho jiného je do citované tabulky uvést. Z toho si dovolím odvodit dva závěry.

1. Hodnocení právnických fakult v tomto bodě není objektivní.

2. Vyučující FPR ZČU z nějakého důvodu nevykazují nebo nejsou schopní vykázat nebo v T.S. citované tabulce nejsou vykázané výsledky uvedeny.


Ad závěr 1
Proč HN publikují takto zjevně neobjektivní a jednoduše průstřelné hodnocení fakult? Tomáši Němečku, co Vy na to?

Ad závěr 2
Kde tedy leží odpovědnost za neuvedení publikační činnosti a nebo proč ji vyučující FPR ZČU nevykazují? Tomáši Sobku, a ostatní "plzeňáci" co Vy na to?

Tomáš Pecina řekl(a)...

Subjektivní testy jsou snad ještě horší: nejvíc získají ty školy, které ve studentech pěstují pocit loyality.

Také by byl dobrý test: Kolik předních politiků bylo schopno vaši školu absolvovat (za Grosse by se udělovaly tři trestné body, za Rumla patnáct).

Jan Šmakal řekl(a)...

Ad TP: A kolik by bylo za Petra Tluchoře?

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad TP:

Vtipné a bohužel pravdivé.

Anonymní řekl(a)...

Jsa tak trochu osloven... Svůj pohled záměrně zjednoduším jen na problematiku publikační činnosti. Záleží na tom, co chceme za publikační činností vidět. Jsou dva možné pohledy:
1. je důležité, že se publikační činnost váže k instituci.
2. je důležité, že na instituci působí pedagog, který publikuje.

Metodika hodnocení VaV se samozřejmě váže k prvnímu pohledu, neboť jde o rozdělování peněz a toto kritérium je v určité míře nejvíce objektivní (ponechávám stranou nastavení bodového hodnocení apod.).

Pro studenta je však podstatnější, že ho bude učit pedagog, který publikuje, byť je jeho činnost vykazována jinde. To je třeba případ řady pedagogů z Plzně, neb jejich publikační činnost vykazuje Ústav státu a práva AV ČR. Ten vykazuje v RIVu za období 2003-2007 celkem 544 výsledků (samozřejmě, že ne všechny jsou dílem osob, které zároveň působí v Plzni, nedohledával jsem to jmenovitě, ale např. prof. Eliáš 52 výsledků, JUDr. Šejvl 16 výsledků, JUDr. Sobek 4 výsledky, JUDr. Matejka 22 výsledků, JUDr. Zachariáš 32 výsledků, doc. Kindl 24 výsledků, JUDr. Masopust 11 výsledků,...).

Proto si myslím, že uchazečům takové hodnocení nic moc nedá, jen zkresluje realitu. Na druhou stranu, je zřejmé, že hlubší analýza by zabrala více času, kterého není nikomu nazbyt.

Jiným problémem je to, že v RIVu nejsou zaznamenány výsledky specifického výzkumu prováděného studenty FPR. To je třeba případ zmiňovaného publikačního terminátora JUDr. Dvořáka, který je dle mého skromného odhadu autorem či spoluautorem 23 monografií a cca 70 odborných článků. Na odstranění tohoto nedostatku se již pracuje.
Petr Bezouška

Michal Ryška řekl(a)...

1) Vidím, že "tabulky dostihových koní" se netýkají jen justice. Alespoň, že advokáti jsou v tomto směru z obliga a svou kvalitu nedovozují z toho, čí sekretariát vyprodukoval více tun hromadných žalob.

2) Tomáš Sobek:

Myšlenka o "závodu v navršení větší hromady otrub" je IMHO velmi výstižná.

Jinak Vaše záliba v MMA, o níž jsem se dočetl na webu plzeňské fakulty, by mohla být pro tuto fakultu dalším přínosem :o)

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad anonym:

Je třeba ale také vidět jinou věc, že na západě se platí školné a fakulta tak funguje na trošičku jiných ekonomických principech a je tudíž schopna zaplatit kvalitní personál...

Miroslav Knob řekl(a)...

ad Tomáš Pecina: S vaším názorem na subjektivní testy nesouhlasím.

1) jedná se pouze část bodového hodnocení (navíc bych jej nenásobil 3), které dá uchazeči o studium přehled o tom, jaké je na fakultě prostředí

2) připouštím ale, že pouze subjektivní hodnocení personálu bych také nepovažoval za ideální. Zde by stálo za zamyšlení, zda by se místo násobení 3 nemělo sečíst bodové hodnocení za publikační smršť (stejné jako v letošním testu HN) a subjektivní hodnocení studentů, které by dalo dohromady body za kvalitu pedagogického sboru

3) celý test se stane velmi náročný, musel by se vhodně sestavit dotazový formulář pro studenty. Myslím ale, že by se ukázalo, kde jsou vyučující všeobecně lépe vidění žákem a kde ne (přístup pedagoga je velmi důležitý, může být výborná vědecká kapacita, ale když svoje kvality neumí předat dále, je pro mě jako pro studenta spíše méně zajímavý, než pedagog, který sice nechrlí jednu odbornou publikaci za druhou, ale jeho semináře jsou na vysoké úrovni

4) mínus body za Standu a spol. bych zavedl:-)

Karel Výborný řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Jozef řekl(a)...

Ad Zdenek Novy:
Argument ze v CR neni skolne, je pravdivy jen zcasti, spise je to v CR argument proc nedelat vubec nic...

Pritom by stacilo, kdyby se ty skoly trosku otevrely studentum a aby se uvolnila atmosfera. Kdyby skoly pustili studenty blize ke skole, blize k mistum kde se rozhoduje, jiste by rychle prislo zlepseni. Jenze, skoly jsou bohuzel predevsim urady...
Jozef Gafrik

Anonymní řekl(a)...

Nerozumím právní vědě a způsobu, kterým se hodnotí. Publikační činnost může být zajímavým kritériem, ale záleží, kde se publikuje.
Jsem ovšem dlouhodobě přesvědčen, že mezi našimi fakultami není žádná, která studentovi ukáže, jak právo (ne)funguje ve společnosti, naučí jej praktickému používání práva a nebude zatvrzele mlčet o etice v právu. Myslím, že nám právě chybí ono právnické učiliště. Z tohoto pohledu si osobně nejvíce cením Právnické fakulty UP v Olomouci (zlí jazykové by mohli tvrdit, že Olomouc preferuji kvůli tomu, že NNO, ve které působím, zde pomáhala zavádět tzv. klinické právní vzdělávání). K tomu nesebekriticky připojuji odkaz na vlastní odlehčený text zde http://www.viaiuris.cz/index.php?p=msg&id=183.

Vítězslav Dohnal

Tomáš Němeček řekl(a)...

Dobrý den,

díky za další otázky. Pokusím se odpovědět jak Martinu Markovi, tak Vítu Dohnalovi.
(Odpovědi na často kaldené otázky k žebříčkům jsem právě umístil na iHNed.cz zde: http://blog.ihned.cz/c3-34724530-YNemec_d-zebricky-vs-odpovedi-na-nejcastejsi-dotazy)

Otázka: Proč vycházíte z databáze Rady vlády pro výzkum a vývoj, když – přinejmenším v případě plzeňské PF ZČU – nezachycuje veškerou publikační činnost na fakultách?


Odpověď: Databáze Rady vlády je nejlepší zdroj, jaký je k dispozici. Pokud se shodujeme, že v hodnocení fakult jsou důležité vědecké výsledky, jakými způsoby je můžeme zjišťovat?
1) Zeptat se fakult, jaké mají vědecké výsledky za období posledních pěti let. V zkušebním nultém ročníku v roce 2007 jsme přesně takto postupovali – odpověď všech fakult byla taková, že požadovanou statistiku nemají k dispozici.

2) Použít světové databáze typu Web of Science. Do časopisů vedených ve Web of Science však píše jen málokterý český právník, výsledky by byly mizivé. Údaje nebudou postihovat celou vědeckou produkci fakult. Velmi obtížně budeme určovat, kam počítat pedagogy s úvazky na více fakultách.

3) Použít otevřené databáze typu Google Scholar. Je to zajímavý doplněk, ale rozhodně nikoli reprezentativní.

4) Použít databázi Rady vlády pro výzkum a vývoj, která má následující výhody. Je veřejně přístupná a vede ji nestranná státní instituce, je nezávislá na fakultách. Fakulty jsou motivovány, aby do databáze uváděly veškeré své výsledky, protože podle toho pak stát posuzuje efektivitu jejich výzkumu. Databáze zachycuje veškeré formy vědecké produkce včetně například výzkumných zpráv pro ministerstva. Má metodiku pro srovnávání „hrušek s jablky“, resp. knih s patenty.

Na místě je spíše otázka, proč PF ZČU nevykazuje své vědecké výsledky Rady vlády pro výzkum a vývoj. To však musí odpovědět děkan či proděkan pro vědu.



Otázka: Plzeň skončila poslední už potřetí za sebou. To mi nepřipadá spravedlivé ani přesné. Co tedy má podle vás udělat, aby se umístila na místě, které podle mého názoru lépe vystihuje její skutečné postavení?

- Provést soupis veškerých publikací a vykázat tyto výsledky Rady vlády pro výzkum a vývoj
- Provést hodnocení spokojenosti mezi studenty a především mezi absolventy (v této kategorii dosud boduje pouze PF MU). V druhém průzkumu se zaměřit na jejich hodnocení fakulty, jejich setrvání v oboru a dosažené platové ohodnocení.
- Usilovat v rámci Západočeské univerzity o větší počet míst pro výměnné pobyty v Socrates/Erasmus nebo v jiných programech
- Rozšířit výuku právnických předmětů v cizích jazycích, zvát zahraniční přednášející
- Dovést svou silnou generaci třicátníků k docentských a později profesorským titulům
- Udržet si akreditaci pro postgraduální studium
Nabízejí se i další možnosti, jak fakultu okamžitě zlepšit, ty už se však netýkají přímo žebříčků.



Otázka: Mám silný pocit, že vámi zvolená kritéria v zásadě vůbec nic neříkají o tom, jestli fakulty produkují dobré právníky (samozřejmě bychom museli nejdříve diskutovat o tom, co je dobrý právník a jaký tedy má být profil absolventa; ale tím by mělo psaní o kvalitě právnických studií začínat). Zkusmo: fakulta by měla studentovi ukázat, jak právo (ne)funguje ve společnosti, naučit jej praktickému používání práva a neměla by zatvrzele mlčet o etice v právu.
Odpověď: Máte úplnou pravdu. Žebříčky skutečně nic neříkají o tom, jestli fakulty produkují dobré právníky. Měly by odpovědět studentovi na otázku "na kterou školu mám jít".
A odpověď bude znít: „Přijde na to, jestli je pro vás důležitá vědecká činnost pedagogů (a zdá máte reálnou šanci, že během studia narazíte na špičky), jestli se díváte na spokojenost absolventů (přitom je velmi pravděpodobné, že pokud se fakulta stará o spokojenost absolventů, zřejmě se bude zajímat i o vaši spokojenost coby studenta), jestli si myslíte, že český rybník nestačí a chcete vyrazit do světa (která fakulta vás jazykově připraví a kde máte největší šanci na výměnný pobyt), jestli dáte na "experty v oboru" (s tou rezervou, že nemluví z vlastní zkušenosti se studiem, ale zato vědí, jací absolventi se u nich ucházejí o místo) nebo jestli věříte na "hlasování nohama" (pak se dívejte na převis poptávky, na to, kolik přijatých se pak reálně zapíše, když si může vybrat mezi více školami, kolik lidí zde pokračuje jako doktorand a kolik jich zde dál pokračuje, dělá si docenturu a poté profesuru). My v HN si myslíme, že vědecké výsledky jsou podstatně důležitější než ostatní kritéria, ale tento názor vám pouze nabízíme - a snažíme se vám dát dost podkladů, abyste si mohli udělat svůj vlastní žebříček.“
Kdo je dobrý právník, to je správná otázka. Ale obávám se, že na odpovědi by se ani autority v oboru neshodly. Požadavky vůči škole, které navrhujete - ukazovat praktické fungování, cvičit reálné užívání, mluvit o etice v právu -, bych podepsal. V obecné rovině by všechny čtyři fakulty nepochybně přitakaly, že přesně toto vše dělají. Neumím však tyto kategorie použít jako kritérium pro žebříček. Neumím je změřit. Neumím změřit lidskou slušnost.

Havel B. řekl(a)...

Trochu to točíme v kruhu už od minulých výsledků. Jisté je, že výsledky o kvalitě té či oné školy či snad o tamních vyučujících ničeho neříkají. Bohužel však tvoří mediální obraz a vyvolávají emoce.

Co Tomáš Němeček správně klade na stůl, a díky mu za to, jsou dvě věci - proč vedení Plzně nic nedělá a proč nevykazujeme.

Ad 1 - nemá zájem a schopnosti

ad 2 - vykazujeme často na Ústavu státu a práva, což není omluva, a obecně by měla fakulta tlačit na vykazování v tom smyslu, aby to učitelé fakt dělali, protože to nedělají, a to ač publikují v cizině. Je to výzva pro každého z nás - bohužel, a opět ten kruh, většina publikujících je skutečně řadově i na Ústavu a nelze vykazovat dvakrát.

A poslední douška, jasně, v na UK jistě publikuji 110 publikací na naší jednu, to chápu:), a četl to někdo?

A ad Gross a Ruml. Nerozumím té úvaze - byl někdo z vás skutečně na zkoušce třeba Rumla? U nás dělal zkoušku před komisí za účasti vedoucího katedry a jeho znalosti byly adekvátní běžnému studentovi. Nechme prosím tuhle líbivou politiku stranou, protože jinak to dopadá i na děti soudců, učitelů, kamarádů atd. - a v našem malém prostředí vlastně na každého.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ve vší úctě, vy máte za to, že kolem problému protekce bychom měli chodit po špičkách a "raději to nerozviřovat"? Jsem opačného názoru, vysoká škola, která dá politikovi protekční diplom, sice zřejmě dokáže absolventa připravit na realistické prostředí jeho budoucího působení, ale etika tam domovem určitě není a třeba já bych se jí obloukem vyhnul.

Kdysi (už je to téměř 10 let) jsem o tom psal do CE Review, v trochu širší, i když myslím, že dodnes platné perspektivě.

Tomáš Sobek řekl(a)...

V diskuzích o právnickém vzdělávání se vždy komicky pletou dohromady dvě mimoběžné otázky:

1) Jak fakulta připraví studenta do praxe?
2) Jaká se tu dělá právní věda?

Myslím, že by se mělo zvlášť hodnotit magisterské a doktorské studium.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Zcela souhlasím s tezí, že v ČR není právnická fakulta, která by připravila studenta na výkon právní profese (jakékoli). Podle mě zde rovněž není fakulta, která by ho připravila na dráhu akademickou.
Jediné, co zdejší fakulty dělají, je, že nahrnou do studenta kopec útržkovitých poznatků, které si student pak při vhození do praxe musí uspořádat, podstatně doplnit a půlku jich zapomenout.

Guy Peters řekl(a)...

ad Tomáš Pecina. "For a short time after 1989, it seemed that the preferential treatment of the political class in this country would become history. However, with the arrival in 1992 of Klaus's "realistic" post-Communist politics and a crushing defeat of Pithart and Havel's "idealistic" flank of the former Civic Forum, the phenomenon was back again in its former glory." Ano, velká Klausova zásluha.

Michal Ryška řekl(a)...

Tomáš Sobek i Dan Dvořáček vystihli podle mého to, co by v rámci hodnocení fakult mělo být kritériem nad jiné postaveným: ÚSPĚŠNÁ příprava pro PRAXI, protože o tu snad naprosté většině studentů (tj. většině bez akademických úmyslů) jde především.

V tom ale akademikové z fakult reálně příliš nepomohou, neboť praktické (a to nikoli jen marginální) zkušenosti jsou v rámci přípravy na praxi k nezaplacení. Bylo by jistě velmi nespravedlivé PAUŠALIZOVAT, např. jistý docent s mezi studenty všeobecně rozšířenou přezdívkou "uspavač hadů", jehož přednášky většina studentů vždy odklimbala, je v praxi razantním právním zástupcem mířícím skutkově i právně k meritu věci.

Ve většině případů ale, musím na základě osobní zkušenosti konstatovat, převládl u akademiků onen "cvachovský" přístup k právu (zejména v otázkách skutkových) a praktický právník třeba jen se zlomkem teoretických znalostí by byl pro svého klienta výrazně vyšším přínosem.

A ta chvilka praxe na konci studia rozhodně nepřeváží ony roky nudné teorie (i když uznávám, že teoretický základ je vždy podmínkou úspěšné praxe).

Snad jsem se svým názorem nedotkl těch několika akademiků, kteří v justici i advokacii s úspěchem působí. Ty prosím, ať se z této kritiky sami vyloučí. A zbytek se může inspirovat třeba u lékařů.

K.Csach řekl(a)...

Jednej veci som nikdy nerozumel. Ak má škola pripraviť na prax, prečo máme koncipientúru, čakateľstvo, atď...? Ak by škola na prax pripravila, boli by nepotrebné (protiústavné)? Tým samozrejme nechcem hovoriť, že škola má byť úplne mimo reálnych požiadaviek, len vravím, že máme viacstupňové vzdelávanie...

Dan Dvoracek řekl(a)...

Právnícké vzdělávání je masakr. Já jsem za pět let studia na PrF MU sepsal:

- 2 smlouvy obsahující hlavičku a náležitosti dle zákona
- 1 plnou moc
- 1 primitivní žalobu
- 1 primitivní civilní rozsudek
- 1 primitivní civilní odvolání
- 1 ústavní stížnost
- 1 žádost o informace podle 106

a v rámci semináře jsem rozsoudil jedno pracko a jedno nevímco.

V trestu například nula nula nic.

Podotýkám, že veškerá zpětná vazba, které se mi dostalo od vyučujících, byla "hm, dobrý", s výjimkou V. Šimíčka, který sdělil totéž více větami.

Uvedený objem odpovídá cca. 1,5 pracovního dne praktikanta v naší AK. Domnívám se, že to je vrcholná ostuda a že ani desetinásobný objem by nebyl dostačující. Ale třeba by se pak přestali o práci ucházet absolventi, kteří "nikdy v životě nepsali směnku".

Dan Dvoracek řekl(a)...

K. Csach - škola má připravit na ten stupeň praxe, do kterého se očekává, že absolvent nastoupí. Tedy by měla vychovávat lidi, kteří jsou způsobilí nastoupit jako koncipienti, právní čekatelé, asistenti soudců, lepší úředníci apod.

Nikdo nečeká, že bude chrlit hotové advokáty. Ale gramotného koncipienta bychom ocenili.

Tomáš Pecina řekl(a)...

A zbytek se může inspirovat třeba u lékařů.

U lékařů existuje drastická a účinná zpětná vazba, neboť mrtvého pacienta nelze vydávat za živého ani s velkou dávkou výřečnosti. V právu se vždy advokát může vymluvit a svou výmluvu doprovodit příslibem vskutku rasantních a účinných opravných prostředků (které budou, pochopitelně, doprovázeny příslušně vyšší odměnou).

Dan Dvoracek řekl(a)...

Nehledě na to, že naprostá většina právníků pracuje jinde než v advokacii, zpravidla na místech ještě méně vybavených účinnou zpětnou vazbou.

Michal Ryška řekl(a)...

Dan Dvořáček to zodpověděl přesně. Absolvent fakulty samozřejmě po studiu musí získat další praxi, ale tak, aby v této praxi již měl na co navázat (tím nemyslím pouhý teoretický základ, ale právě i praktickou aplikaci práva).

Místo toho:

1) Studentům práv v první fázi studia nikdo snad ani nevěří, že studují právo, možná historii či filozofii.

2) Později biflují obrovské množství informací, které do týdne po zkoušce z větší části zapomenou (a později složitě zjišťují, kde to v zákoně vlastně dohledat a v jakých souvislostech).

3)Po absolvováni jsou pro praxi zcela nepřipraveni vhozeni fakultou do života v duchu hesla "jsi ve vodě, tak plav".

Dříve jsem to na MS cítil ještě výrazněji, teď už se přece jenom setkávám na KS s koncipienty s min. 1 roční praxí, během které pracně dohánějí to, co jim nedala jejich alma mater.

K.Csach řekl(a)...

Ad D.D.: Neuveríte, ale presne vetu o tom, že účelom školy je pripraviť na tento doškolovák som zo svojho commentu vynechal, pretože som myslel, že by som sa opakoval.:) Takže súhlas. Len myslím, že akákoľvek diskusia o účele právnického vzdelávania vyžaduje aj diskusiu o právnickom dovzdelávaní v rámci koncipientúry, čakateľstva, atď... aký účel plní toto, najmä ak zvážime ten časový pomer min. 5/3? Inak je to plakanie nad zlým hrobom (už vidím, ako budem obvinený z nadŕžania Ancien Régime, čo je samozrejme nezmysel). Ja si osobne myslím, že mi škola dala dosť (priestoru sa niečo mimo nej naučiť :)). Ale to sme už trochu offtopic.

Čo sa týka kritérií na posudzovanie kvality a poradia fakúlt; Čo dodať.:) Neviem sa zbaviť pocitu, že väčšina kritérií sa vytvorí tak, aby nikoho neboleli. A keď je veľmi zle, tak prídu na rad koeficienty.

Proste sme super, potľapkajme sa a život ide ďalej.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Martin Marek

Ptal jste se, proč v databázi Rady vlády nejsou výsledky plzeňské fakulty. Prve jsem si myslel, že vedení naší fakulty toto výkaznictví zanedbalo, což by bylo opravdu ostudné, ale mýlil jsem se. Věci se mají tak, že databáze RV slouží pouze k evidenci výstupů z projektů financovaných z veřejných peněz. V Plzni nepublikujeme za peníze z tzv. výzkumného záměru, ale zdarma, takže naše výstupy se tu neevidují.

Z tohoto pohledu to vypadá, že pochybení bylo alespoň částečně na straně Tomáše Němečka, který si neověřil, k čemu přesně ona databáze vlastně slouží. Na druhé straně ale platí, a v tom má Tomáš Němeček pravdu, že fakulty by měly být připravené a ochotné tyto údaje novinářům na požádání poskytnout.

Jan Petrov řekl(a)...

Tome, opravdu se v databazi RV eviduji pouze vystupy "z projektu financovanych z verejnych penez"? Chvili jsem myslel totez, ale pak jsem si vsiml, ze databaze obsahuje i takove polozky, u kterych se neuvadi zadny grant.

Viz napr.:
Handrlica, J. Intrakomunitarni spravni akt, clanek (RIV/00216208:11220/07:00006391)
Svestka, J. Komentar k OZ. § 1 az 122. (RIV:J13/96:112200218)

Petr Bezouška řekl(a)...

Honzo, je to opravdu tak. RIV eviduje výsledky, které mají návaznost na zákon o podpoře vědy a výzkumu (tuším 130/2002 Sb.?) - takže jen to, na co byla dána účelová podpora z veřejných prostředků - výzkumné projekty a výzkumné záměry. Od roku 2006 se eviduje i specifický výzkum (institucionální podpora), což je taková dost zvláštní kategorie - musí to být výsledek, který vznikl v souvislosti se vzděláváním. Tak se všeobecně prosadilo, že tam patří to, co publikují studenti magisterských programů. U doktorandů se tam dávají výsledky studentů prezenční formy studia (v Plzni jsou všichni doktorandi v kombinované formě) - možná tam patří tyto výsledky též, ale žádný autentický výklad není a tato kategorie se tak raději vykládá dost restriktivně, aby nikdo nebyl postižen za to, že vykázal něco, co tam nepatří.


Od 1.1.2009 se ale mění pravidla pro předávání výsledků do RIVu - budou měkčí, nejen to, co podporují veřejné peníze. Proto říkám, když budou výsledky Plzně v databázi i příští rok takové, jako dosud, nelze už ničím argumentovat, než přiznat, že je chyba jedině na naší straně.

Jan Vučka řekl(a)...

Dan Dvořáček napsal:
Právnícké vzdělávání je masakr. Já jsem za pět let studia na PrF MU sepsal: ...
To jste na tom, pane kolego dobře, já jako absolvent "akademické" PF UK jsem napsal jednu žalobu. :-)
Plně s Vaším názorem souhlasím. Naučit teorii je dobré, ale kdyby čerstvě promovaný lékař nastoupil do nemocnice a jako medik neměl nikdy před sebou živého pacienta, asi by to každému přišlo divné. U právníků je to bohužel norma. :-(

Anonymní řekl(a)...

1/ Plzenska fakulta za soucasneho vedeni by nedopadla lepe, at uz by se pocitalo co chtelo.

2/ Nespravedlive mi prijde spis hodnoceni Brnenske fakulty, ktera jedina se blizi svym formatem nejakemu koherentnimu systemu. Pro mne jednicka :o).

3/ Tak jak tak se v domacich pomerech bavime o tak zanedbatelnych rozdilech, ze je podle meho nazoru temer jedno kde kdo studuje.

Petr Kuhn

Karel Výborný řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Michal Ryška řekl(a)...

Petr Kuhn:

"Plzenska fakulta za soucasneho vedeni by nedopadla lepe, at uz by se pocitalo co chtelo."

Ono jde asi nejen o to, co se počítá, ale především JAK. Pokud odhlédneme od všeho ostatního, tak poslední místo Plzně pramení z onoho klíče HN "bez vědecké činnosti by byly školy »učilišti«, vítězství (přesněji výsledky) proto NÁSOBÍME TŘEMI."

Bez použití toho koeficientu přitom Plzeň poslední není a jde před Olomouc.

Docela by mne mimochodem důvod toho násobení zajímal, Praha by vyhrála i tak, ale jen o bod :o).

"Mlsné akademické jazýčky" (díky za inspiraci předmluvě knihy Judikatura a právní argumentace) bych totiž osobně při hodnocení fakult v žádném případě nestavěl o tolik výše než to "učiliště".

Dan Dvoracek řekl(a)...

Problém je v tom, že ty fakulty nejsou ani učiliště, ani akademická pracoviště. Cožpak na dráhu akademickou připravují studenty lépe než na dráhu výkonného právníka? Nalézáme na nich snad předměty zaměřené na právní stylistiku, práci s informacemi, rešeršní činnost, teorii argumentace? Naučí snad studenty připravit si přednášku či referát? Učí se tam, jak napsat vědeckou práci, aby to nebyla ošatka blábolů? Leda houby. Na akademickou činnost připravují naše fakulty studenty ještě hůř než na praktickou právničinu. Takže ať se na to laskavě nevymlouvají. (Protože ony se na to rády vymlouvají - my nemůžeme učit pořádné předměty, protože my učíme tu vědu - imho lol.)

Tomáš Sobek řekl(a)...

Právní věda po česku, to jsou kecy o tom, že hypotézy právní normy dělíme na relativně abstraktní a relativně konkrétní, výklad dělíme na laický a odborný, a že předměty právních vztahů dělíme na přímé na nepřímé. To celé je završeno doslova zenovým poznáním, že právo je multidimenzionální fenomén.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Asi tak :-P

Dan Dvoracek řekl(a)...

Jo, pak jsou ještě za vědecké poznání pokládány texty na téma: Kupní smlouvou se kupující zavazuje zaplatit, kdežto prodávající dodat. A teď - was für eine Überraschung - kupní smlouvu máme v obchodu i občanu a hle - jsou tam rozdíly.

Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Michal Ryška řekl(a)...

Stará známá pravda: dostupnost, bezplatnost a kvalita se vzájemně do jisté míry, i když ne zcela, vylučují (což platí nejen ve školství, ale např. i v již zmíněné medicíně).

Jan Petrov řekl(a)...

Petr Bezouska: Diky moc. Premyslel jsem, ze budu muset zjistit, co vlastne RIV eviduje -- a uz nemusim.

TS: :))) Ale lepsi se to, ne? Treba PR publikuji slusne clanky.

Karel Vyborny "Vzhledem k vysi skolneho": K tomu me napadl bonmot: Co je zadarmo, nestoji za nic. Ale neni to vice nez jen ten bonmot. Protoze v CR je rada fakult, ktere -- byt jsou pro studenty zadarmo -- stoji za to.

Karel Výborný řekl(a)...

ad TS : ještě bych doplnil rozdělování na všeho na subjektivní/ objektivní, přímé/nepřímé :-) Kdo tohle umí, tak už může na promoci.

K ceně vzdělání bych dopnil, že je možné za poměrně vysoké částky dosáhnout i daleko horšího vzdělání na skoro všech soukromých vysokých školách s humanitní zaměřením. Trochu mi přijde líto, že pro prváky nezavedou na těchto ústavech e-shop zápočtů a zkoušek, příp. rovnou celého titulu.

P.S. : nechápu tu dnešní mazací mánii "správce" webu. Asi se už blíží jaro.

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Honza

Máš pravdu, zlepšuje se to. Věřím, že např. TATO nová kniha uspokojí i náročného čtenáře.

David B. řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
David B. řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn administrátorem blogu.
Tomáš Pecina řekl(a)...

Věřím, že např. TATO nová kniha uspokojí i náročného čtenáře.

Mohu to pokládat za veřejný příslib, že když si ji objednám a uspokojen nebudu, uhradíte mi kupní cenu, balné, poštovné plus všechny další transakční náklady?

Zdenek Novy řekl(a)...

Ad Tomáš Sobek:

Právě mám knihu doma a zdá se být velmi dobrá. Autor si zaslouží uznání.

B.Havel řekl(a)...

ad pecina kdysi: nemluvil jsem o protekci - a navíc všichni, kdo učí a dělají cokoliv, kde jsou lidi, že to je diskuse tak do super.cz - neděsme lidi, ale chápu pecina je konservativní:)

ad ostatní:
Moc tomu nerozumím - publikační činnost je úsměvná - obsahově, jedno, kde je psána, tedy RIV ne RIV - jde nám tedy o vykazování a nebo o ty práce? Kniha Milana Hulmáka je mimořádná, ale nepřekračuje česká paradigmata soukromého práva, v čemž je její omezení - ale tohle srovnání v ČR nedostane, tedy buďme rádi za takovéto práce.

Fakulta se nezlepší lepším vykazováním, což myslím snad i Němečkův článek říká, mimochodem. tedy bude dobře, pokud to tak budeme brát.

A také mě překvapilo, že celý RIV vlastně řeší jen veřejný zdroje - le jak svého času řeklas šéfová Akreditační komise politoložka Dvořáková : vědu ze soukromých zdrojů neumíme kontrolovat - a implicite, není to věda, která nás zajímá.

wow, pak je to celé zbytečné a bylo by fajn, kdyby i těnmto otázkám věnoval Tomáš Němeček pozornost, byť chápu proč volí postup, který volí - je tam přeci jen nějaká kvantifikace.

ad Kuhn:
četl-li jsi publikaci MU v brně, nemůžeš říkat, co říkáš:).

Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Tomáš Pecina řekl(a)...

Už se těším, až si knihu přečtu celou. Tomáš Pecina může v klidu nakupovat; má komu přeprodat.

Už jsem objednal, leč přechodně došly.

Jan Petrov řekl(a)...

Z knihy Milana Hulmáka jsem četl velmi krátkou pasáž, stránku, dvě. Psalo se v ní, jak se určitý důležitý problém řeší v USA, v SRN a jinde. Což mi jako překročení "paradigmat českého soukromého práva" (?) připadalo.

Už se těším, až si knihu přečtu celou. Tomáš Pecina může v klidu nakupovat; má komu přeprodat.

K obsahu RIVu viz výše (přinejmenším od 1.1.2009 do něj lze vkládat i výsledky výzkumu, které nesouvisí s granty).

Pokud chceme rozumně měřit a financovat vědu, není evidence věc, nad kterou by měl být akademik povznesen (když navíc evidence zabere 100x méně času než napsat samotné práce). PF ZČU je vůbec v evidenci vlastních vědeckých výstupů poněkud rozháraná -- podstatné manažerské selhání, aspoň u "firmy", která "produkuje" absolventy a vědu. Je to, jako kdyby u ArcelorMittal nevěděli, kolik vyrobili oceli.

Jan Petrov řekl(a)...

TP 28.2.09 22:15: Ajaj, neuváženými opravovacími a mazacími sklony se mi podařilo obrátit tok času.

Tomáš Pecina řekl(a)...

nemluvil jsem o protekci - a navíc všichni, kdo učí a dělají cokoliv, kde jsou lidi, že to je diskuse tak do super.cz - neděsme lidi, ale chápu pecina je konservativní:)

Narážel jsem na široce medialisované spekulace, založené vesměs na obtížně vysvětlitelných skutečnostech, např. na kvalitě určitých disertačních prací nejmenovaných premiérů a ministrů.

Umíte si představit, že by se v USA přišlo na to, že Obamovo absolutorium Harvardu bylo založeno na zcela substandardní práci, valnou částí opsané z jakési statistické ročenky?

V této souvislosti je celkem kuriosní, že předseda Ústavního soudu Rychetský odmítl žádost o nahlédnutí do své disertační práce, zjevně z obavy, že bude na jejím základě skandalisován. Ostatně soudím, že až si Ústavní soud nechá vytvořit erb, mohl by si do něj, s ohledem na současné složení, nechat vytesat jako heslo "Kam vítr, tam plášť".

A tak mi povězte, jak takové vysoké školy a takové absolventy brát vážně&heelip;

Jan Petrov řekl(a)...

Nekulturní vložku "Jak se kalila ocel" beru zpět :) Provokace je kontraproduktivní. Chtělo to jinou analogii. Ale na významu evidence vědy to nic nemění.

Jinak, samozřejmě neplatí, že ve vědě rozhoduje kvantita. Ale, na druhou stranu, nelze věřit, že právě ti čeští akademici, kteří napíší sotva dva krátké články za rok, se vyznačují mimořádnou genialitou.

"Laťka" by měla být akorát tak vysoko, aby jí bylo možné rozumně dosáhnout i při vysoké kvalitě.

TP: Váš koment mi připadá trochu defétistický: "jakmile se jednou někde udála nějaká nepravost, je všechno všude pro Kočku".

Uznávám však, že úspěch Stanislava Grosse při zkoušce z právnické němčiny na PF UK, to je zázrak souměřitelný s rozpočtovým perpetum mobile.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Váš koment mi připadá trochu defétistický: "jakmile se jednou někde udála nějaká nepravost, je všechno všude pro Kočku".

Ale to víte, že ne, jenže jde o principiální otázku, o velmi špatně odstratelný flek na reputaci té školy.

Podívejte, kdyby měl o vaší civilní/obchodní věci rozhodovat soudce Berka nebo Nagy, přijal byste argument, že možná v jednom-dvou případech pochybili, ale jinak jsou to zkušení, čestní a spravedliví soudci? Já tedy ne…

Tomáš Sobek řekl(a)...

Ad Honza

"... nelze věřit, že právě ti čeští akademici, kteří napíší sotva dva krátké články za rok, se vyznačují mimořádnou genialitou."

Publikační kvantita nesouvisí s odbornými kvalitami ("genialitou") akademika, ale s jeho pracovitostí nebo leností. Jiná věc pak je, jestli fakuta dává svým akademikům incentivy, aby publikovali. V Brně jsou finanční odměny za publikační činnost, v Plzni nejsou.

Jan Petrov řekl(a)...

TP: Já taky ne, ale ta analogie by mohla znít i jinak: kdyby o Vaší věci rozhodovala soudní soustava, v níž půstobí/působil též soudce Berka nebo Nagy...

TS: Incentivy jsou zásadní. A s pracovitostí máš asi pravdu. Ale ne celou: Opsat důvodovou zprávu zabere mnohem méně času než vyfiknout myšlenkově původní článek. Ale to už vlastně ani nesrovnáváme vědu s vědou.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Aféra typu Grossovo absolutorium není nikdy selháním jednotlivce, ale systému. Myslím, že je to při hodnocení kvality právnických fakult důležitější aspekt, než si někteří ze ctěných předřečníků uvědomují.

Nejde jen o to, že se tím relativisuje "kvalita" diplomu získaného na takové škole, ale problém má i opačnou dimensi, kterou se pokusím objasnit:

Každý rok mne – tak na dva až tři týdny – napadne, že se přihlásím na práva (rychle to přejde, naštěstí). Když v tomto období specifického duševního pohnutí budu vybírat, na kterou fakultu bych měl přihlášku podat, musím si nutně položit otázku, zda možnost politicky ovlivnit studijní výsledky Grosse nebude stejně tak ovlivňovat i moje studijní výsledky, a protože jsem nebyl jsem byl tak nebo onak zainteresován do spousty kaus, které mají politický podtext (Uzunoglu, Hučín, kathedrála, Kinský…), snadno by se mohlo stát, že tak, jako si kdosi objednal "zelenou" pro Grosse, může si objednat, abych já ve studiu neuspěl.

Namítnete, že tyto problémy většina studentů mít nebude, ale z hlediska atmosfery na škole je i pro ně důležité vědět, že studijní výsledky nemají žádnou korelaci s politickými postoji, případně vlivem, studenta nebo jeho příbuzných a přímluvců. Bez této jistoty se vracíme do doby před r. 1989.

K.Csach řekl(a)...

Veď počkajte, kým bude mať Gross PhD. skôr ako Vy... to len budete závidieť. :):):):)

Inak máte vy na svojich fakultách prehľadný spôsob vyhľadávanie publikačných výstupov? Viem, že Brno má, Košice tiež ( :) ), v Bratislave to nejako nefunguje a Banská Bystrica ma júzer anfrendly vyhľadávanie, ale zaujímala by ma Plzeň, Olomouc, Praha...

Anonymní řekl(a)...

To KC: Evidence publikační činnosti pro Plzeň - http://publikace.zcu.cz.


Od 11.3. by měl být na Uni spuštěný nový systém, zatím nevím, jak bude vypadat.


Petr Bezouška

Havel, B. řekl(a)...

Ad Honza Petrov.

Informace o to, co na to v Německu nebo USA apod. není překročení paradigmat, je informace.

Opakuji, tak kniha je potřeba, je dobrá, nemířil jsem na ni, ale na prostředí, ve kterém vznikala.

A k publikační činnosti, když někdo v Právníkovi otiskne (a je mu otištěno) kapitolu ze své knihy, je to článek hodný evidence?

Jan Petrov řekl(a)...

Vím, že jsi to nemyslel zle, a jakkoli je pojem "paradigmata českého práva" nejasný, nejsme myslím ve sporu.

Souhlasím, že evidence vědeckých výsledků nemusí být dokonalá. Dokonalé je máloco. Otázka zní, zda evidence vědeckých podle nynější praxe je, resp. i teoreticky nutně musí být, natolik nedokonalá, že je lépe ji ignorovat.


Závažnější problém je myslím následující: Tabulky Rady vlády jen málo zohledňují kvalitu publikací, a tedy je lze úspěšně zhackovat vydáváním co nejvíce co nejkratších a nejméně propracovaných (a tedy nejméně časově náročných) článků. Přinejmenším v právu Vám totiž uveřejní fakt cokoli (a fakulta vždy může začít vydávat nový časopis). A tak, kdyby nějaká fakulta začala brát tabulky RV a rankingy HN skutečně vážně, nařídí každému svému akademickému zaměstnanci: dvacet článků ročně.

Michal Ryška řekl(a)...

Již opuštěné téma nepraktických PF jsem si osvěžil četbou čerstvého Respektu (článek Dobře zhmotnělý paragraf: Studenti práv se rozhodli pomáhat chudým lidem v tísni). Jak vysoko hodnotím snahu studentů získat skutečnou praxi během studia, tak nízko hodnotím systém, který je k tomu fakticky nutí. Co je to za systém, v němž svépomocně dosažený styk s pětačtyřicetiletou uklízečkou Janou, jíž kamarádka nevrátila peníze, patří mezi vrcholné edukační zážitky?

Tomáš Pecina řekl(a)...

svépomocně dosažený styk s pětačtyřicetiletou uklízečkou Janou

Doufejme, že byl aspoň chráněný… :-)

Článek jsem bohužel nečetl, ale připouštím, že méně odolní jedinci by předčasným kontaktem s justiční realitou mohli pozbýt způsobilosti absolutoria příslušné fakulty. Ne nadarmo věnují primitivní kultury tolik pozornosti iniciačním rituálům.

Jeden můj známý, absolvent PF MU, začal svou praxi v ochraně osobnosti na soudkyni MS-P Dagmar Stamidisové a obávám, že kdyby nebyl veden svou buddhistickou vírou ke stoicismu, následky na jeho psychice by mohly být závažné a trvalé: ono např. odmítnutí zaprotokolovat přednes udělá své i s otrlým advokátem, natož s takovým bažantem!

Tomáš Pecina řekl(a)...

Máš pravdu, zlepšuje se to. Věřím, že např. TATO nová kniha uspokojí i náročného čtenáře.

T. Sobka mohu uklidnit, že kniha dnes dorazila a nebudu po něm s největší pravděpodobností vymáhat ani náhradu škody, ani zadostiučinění za utrpěnou imateriální újmu spojenou s četbou, naopak se mi líbí.

A což teprve těch 1 100 pražských, které za ni musí vyjít!

Tomáš Sobek řekl(a)...

"Nebudu s největší pravděpodobností ..." sice není totéž jako "S největší pravděpodobností nebudu ...", ale jsem rád, že se líbí.