Martin Abel: Klimatická žaloba neuspěla, ale uspěje.

Klimatická žaloba je správní zásahová žaloba (§ 82 s.ř.s.) podaná naším spolkem Klimatická žaloba ČR v roce 2021 společně se skupinou dalších fyzických a právnických osob. Argumentovali jsme, že žalovaná ministerstva (průmyslu a obchodu, dopravy, zemědělství a životního prostředí) porušila svou nečinností v řešení klimatické krize naše ústavou zaručená práva. Dostatečná míra ambicí musí odrážet cíle Pařížské dohody, nejnovější vědecké poznatky a princip spravedlivého podílu států (výklad, který později podpořil i ESLP v rozsudku Klimaseniorinnen). Žádali jsme proto soudní ochranu spočívající v nařízení bezodkladného přijetí účinných a nezbytných mitigačních opatření. Po úvodním úspěchu v roce 2022 u Městského soudu v Praze (MS I) však přišla korekce Nejvyšším správním soudem a zamítavé rozsudky správních soudů (postupně NSS I, MS II a NSS II - vše dostupné na našem webu). Správní soudy sice nebyly přesvědčeny námitkou ministerstev, že současná opatření jsou dostatečná pro co nejrychlejší snižování emisí skleníkových plynů, současně s tím ale odmítly i to, že by ministerstva měla právní povinnost o jakýkoli celkový emisní cíl usilovat. Krom toho, že v Česku neexistuje klimatický zákon a sektorové předpisy českého a unijního práva konkrétní povinnost neobsahují, nenašel ji NSS ani v právu na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny základních práv a svobod), ani v jiných normách ústavního práva a mezinárodního práva. Neb ačkoli z těch vyplývá „obecná povinnost činit kroky proti změně klimatu” (bod 106 NSS II), nelze podle NSS obsah takové povinnosti z žádného autoritativního zdroje kvantifikovat. 

Celý příspěvek